Venkovní prostory jsou důležitou součástí každého rodinného domu. Možná si říkáte, že je nejvyšší čas zvelebit svou zahradu nebo terasu a vyšperkovat ji krásnou dlažbou, která dlouho vydrží a bude se jednoduše udržovat. Pokládka dlažby v exteriéru zvládnete s trochou šikovnosti a patřičných znalostí i sami. Správná pokládka terasové dlažby není složitá, ale vyžaduje dodržení několika základních zásad. Než se pustíte do realizace dlažby na terasu, pergolu či do zahrady, popřemýšlejte, který způsob pokládky bude pro vaše účely nejvhodnější.
Výběr vhodné dlažby
Při vybírání dlažby je rozhodující, do jakého prostoru ji vybíráte. Jiné nároky má dlažba v koupelně a jiné venkovní dlažba, která musí odolat i extrémní zátěži v podobě mrazu. Dlažba se hodí všude tam, kde potřebujete povrch, který je odolný a snadno se udržuje. Kvalitní dlažba vám může vydržet i celý život. Jak ji zvolit, abyste ji nemuseli měnit?
Typy dlažeb pro exteriér a interiér
- Keramická dlažba: Na terasu nebo do zahrady by měla být mrazuvzdorná. Její jasnou výhodou je, že se snadno ošetřuje. Barvy jsou na keramické dlažbě stálé a vydrží dlouhé roky. Velkoformátová keramická dlažba je skvělá na terasy, kde si chcete usnadnit uklízení. Použití venkovní dlažby v interiéru není problém. Hodí se na balkony a okolo bazénů.
- Betonová dlažba: Vyniká svou odolností. Betonová dlažba na terasu unese snadno i početné návštěvy nebo těžký nábytek. Oceníte jistě i různé tvary a styly betonové dlažby. Do betonové dlažby se řadí i oblíbená zámková dlažba, která velmi dobře odolává zátěži i povětrnostním vlivům a pracuje se s ní velmi dobře. Dnešní betonové dlaždice dokážou imitovat i vzhled dřeva.
- Zámková dlažba: Vyznačuje se mimořádnou stabilitou. Je velmi praktická a snadno se pokládá. Jedná se o klasický materiál, který je velmi odolný, cenově příznivý a jeho realizace je celkem jednoduchá.
- Kamenná dlažba: Stylová je i kamenná podlaha, což je další přírodní materiál. Má dlouhou životnost, ale cena je vyšší. Některé typy kamenů se úplně nehodí na přímé slunce, protože se mohou časem začít rozpadat. Můžete použít mramor, žulu, pískovec, travertin apod. Kamenné dlažby, jako třeba granitové, dobře vypadají na chodbách.
- Plastová dlažba: Používá se nejčastěji jako zatravňovací. Plastové pláty zpevní plochu a přitom zachovají přírodní ráz zahrady. Pokládka gumové-plastové dlažby Multy Home, trávníkové dlažby Aslon nebo WPC dlažby LEGI je poměrně jednoduchá.
- Cihlová dlažba: Je ideální pro ty, kteří hledají opravdu jedinečný vzhled. Mezi její výhody patří vysoká odolnost, nízká nasákavost a dlouhá trvanlivost. Navíc jde také o přírodní materiál - cihly se vypalují z hlíny.
- Dřevoplast: Velmi oblíbená je i imitace dřeva, která nepotřebuje takovou údržbu jako opravdové dřevo. Používá se například dřevoplast, který je velmi odolný, a když po něm budete chodit boso, třísku do nohy si určitě nezabodnete.
Klíčové parametry dlažby
- Nasákavost: Udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Do exteriéru je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší.
- Otěruvzdornost: Udává, jak dlouho vydrží dlažba celistvá a neošoupaná. V namáhanějších prostorách, jako jsou chodby nebo exteriér, kde chodíte v botách a odkládáte na ni různé věci, je důležité, aby byla dlažba opravdu pevná. Co všechno dlažba vydrží, vám prozradí stupnice PEI 1 až 5. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5. Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4.
- Tvrdost: Udává se na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic.
- Protiskluznost: V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10.
- Odstín a kalibrace: Abyste měli jistotu, že budete mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Při vypalování se dlaždice rozměrově změní a kdybyste měli dlažbu s několikamilimetrovými odchylkami, nebude možné ji položit tak, aby spáry byly stejně široké. Proto se dlaždice kalibrují, což znamená, že se rozdělují do několika skupin se stejnými rozměrovými odchylkami. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají.
- Glazované vs. neglazované dlaždice: Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě. Neglazované dlaždice více zvýrazňují přírodní odstín dlažby; podle toho, jestli mají nasákavý nebo nenasákavý střep, mohou být citlivější na vlhkost i na skvrny.
Doporučené typy dlažby pro konkrétní místnosti:
- Koupelna a kuchyně: Dlažba by měla být protiskluzová, stupeň B je naprosto dostačující. Otěruvzdornost PEI 2 nebo 3. Skvěle se hodí podlahové vytápění.
- Obývací pokoj: Dlažba v obývacím pokoji není nic neobvyklého. Otěruvzdornost PEI 3. Pro útulnost lze zvolit dlažbu v imitaci dřeva.
- Exteriér (chodníčky, terasy, okolí bazénu): Účel dlažby je klíčový. Nasákavost pro mrazuvzdornost. Protiskluznost R10 a vyšší (zejména na schodech a okolo bazénů). Vyšší otěruvzdornost.
Pokládka dlažby: Metody a postupy
Pro pokládku dlažby na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly existuje několik možností. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody různých metod?
1. Pokládka dlažby do štěrku
Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice. Ty však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.
- Příprava podloží: Vytyčte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný.
- Ohraničení dlažby: Důležité je nepodcenit přípravu ohraničení dlažby, aby se nerozjížděla a později nesesunula. Použijte betonové obrubníky, postupně je pokládejte do betonového lože, cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu.
- Štěrkové lože: Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová.
- Spodní vrstva: štěrk frakce 32-63 (makadam), výška kolem 20 cm.
- Střední vrstva: 10cm vrstva štěrku 16-32.
- Finální vrstva: jemný štěrk frakce 4-8.
- Pokládka dlažby: Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí.
- Zhutnění a spárování: Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm.
2. Lepená dlažba
Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Před lepením betonový podklad připravte a drobné vady zpravte s využitím betonového potěru vhodného pro venkovní použití. Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Lepená venkovní dlažba vypadá poutavě a díky vyplněným spárám se jednoduše čistí a udržuje. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování.
3. Pokládka dlažby na terče
Montáž dlažby na plastové terče, které se umísťují na betonový podklad, se využívá stále častěji, protože přináší řadu výhod. Dláždění je rychlé a snadné, stejně jako finální vyrovnání výšky dlažby. Při volbě vyšších typů terčů můžete pod dlažbu umístit také rozvody vody či elektřiny, což u jiných způsobů pokládky není možné. Na druhé straně budete v případě dlažby položené na terče limitování maximálním zatížení. Pokládání dlažby na terče je poměrně snadná a rychlá záležitost, zvládne ji snad každý domácí kutil.
Kolik terčů pod dlažbu budete potřebovat?
Než začnete se samotnou instalací, musíte mít připravené dostatečné množství nejen dlažby, ale také podstavců. Čtvercová dlažba se podkládá pouze v rozích, obdélníková ještě navíc uprostřed obou delších stran. Větší či těžší čtvercová dlažba se může podložit ještě jedním terčem (bez mezerníků / dilatačních křidélek) i uprostřed. Nejsnazší způsob, jak zjistit potřebný počet terčů, je vytvořit si nákres.
| Rozměr dlažby | Počet terčů (ks/m²) |
|---|---|
| 60 × 60 cm | 2,78 |
| 50 × 50 cm | 5 |
| 40 × 40 cm | 6,25 |
| 30 × 30 cm | 11,11 |
Vhodný podklad pod terče
K pokládce na terče nepotřebujete dokonale výškově srovnaný terén, drobné rozdíly se upraví přímo na terčích. Nicméně podklad by měl být dostatečně stabilní a plocha z větší části ohraničena pevným okrajem (atika, stěna, obrubník). Pod podstavce umístěte hydroizolační fólii, v případě betonového podkladu můžete aplikovat hydroizolační stěrku. Hydroizolace je důležitá pro dlouhodobou životnost konstrukce, minimalizuje také riziko vzniku plísní. Pokud jste betonovou desku připravili nově, měla by být vytvrdlá minimálně 6 týdnů. Hydroizolační nátěr nechte zaschnout minimálně 12 hodin.
Pokládka dlažby na terče: Návod
- Úprava terčů: V první řadě si upravte terče, které budete pokládat do rohů či ke stěně, případně doprostřed dlažby. Ulamovacím nožem odřežte přebytečné části, křidélka se dají snadno odlomit.
- Rozmístění podstavců: Začněte v libovolném rohu a terče rozestavujte tak, aby jejich rozestupy odpovídaly formátu dlažby.
- Pokládka dlažby: Postupně na terče pokládejte dlažbu, a to tak, aby roh dlažby přiléhal k dilatačním křidélkům na podstavci. Dle potřeby terč posuňte. Postupujte po řadách, pomocí vodováhy kontrolujte rovinu.
- Vyrovnání výšky: U pevných terčů pod dlažbu výšku upravíte stohováním nebo pomocí gumových podložek. U stavitelných terčů provádějte korekci výšky jednotlivých podstavců pomocí speciálního klíče.
- Řezání dlaždic: Pokud je potřeba v některém místě položit menší dlaždici, případně v dlaždici vytvořit výřez (např. pro roh stěny), použijte elektrickou řezačku s vodícími lištami nebo vodou chlazenou stojanovou pilu. Nezapomeňte zabrousit hrany úhlovou bruskou.
Skladba dlažby na terče
Dlažba na podložkách se odshora dolů skládá:
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
- dlažba
- stavitelné podstavce nebo pevné terče
- hydroizolace
- stabilní podklad
Ukončení dlažby na terčích
U stěn můžete dlažbu přiložit až ke zdi nebo použít dorazový klip, který pomůže vytvořit pravidelnou spáru mezi první řadou dlaždic a zdí. Okraje dlažby, kde není stěna, můžete zakončit kovovým profilem nebo zakončovací lištou. Velmi elegantním řešením je použít jako ukončení nařezané pásy dlažby. K tomu budete potřebovat horní a spodní soklové klipy, které umožňují fixovat dlaždici ve vertikální poloze. Dlaždice rozřežte na pásy o potřebné výšce. Pod krajní terče umístěte spodní klip, na hlavu terče nainstalujte horní klip. Do vzniklých zarážek zasuňte pásy z dlaždic.
Co vám při pokládání dlažby na terče nesmí chybět (kontrolní seznam):
- Dlažba - pár kusů navíc je jistota, při ukončení pomocí pásů z dlažby pak nutnost.
- Terče pod dlažbu (pevné, stavitelné podstavce, stavitelné podložky se samovyrovnávací hlavou).
- Podložky k vyrovnání výšky nebo regulační klíč, případně také spádové podložky.
- Hydroizolace.
- Kovový profil či ukončovací lišta pro dlažbu na terče nebo soklové klipy horní a dolní, případně také dorazové klipy.
- Odlamovací nůž.
- Pásmo nebo metr.
- Vodováha.
- Elektrická řezačka nebo stojanová pila.
- Úhlová bruska.
4. Pokládka nové podlahové krytiny na starou dlažbu
Pokud se potýkáte se starou nevzhlednou dlážděnou podlahou a její odstranění není možné, alternativou je položit na stávající dlaždice tvrdé podlahové krytiny, jako jsou parkety, laminát nebo elastické designové podlahové krytiny.
Nejprve je třeba si povšimnout výšky požadované konstrukce podlahy. Podlaha s novou krytinou nesmí být příliš vysoká, jinak by došlo k narušení podlahy, zejména v oblasti dveří, ale i na jiných místech v místnosti. Pro dokonalý výsledek nesmí nerovnosti dlaždic překročit 5 mm a výškový rozdíl jednotlivých dlaždic nesmí překročit 2 mm. Pokud zjistíte praskliny ve spárách, obvykle to znamená nedostatek dilatačních spár nebo vadný potěr. Trhliny můžete snadno utěsnit pryskyřicí pro větší pevnost. Možné nerovnosti můžete vyrovnat pomocí izolačních podložek nebo vyplněním.
Možnosti pokládky na starou dlažbu:
- Lepené vinylové podlahy: Celý elastický vinyl je přilepen přímo k podkladu, což slibuje vynikající stabilitu a robustnost. Před pokládkou lepeného vinylu vyžaduje podklad stabilní a hladkou vrstvu plniva, aby struktura dlaždic a spáry nebyly plné nerovností.
- Zámkové vinylové podlahy: Mají tloušťku 8 až 12 mm a pokládají se plovoucím způsobem na pěnový podklad nebo na izolaci proti kročejovému hluku přes dlaždice. To znamená, že hotová konstrukce může dosáhnout celkové výšky přes 15 mm a například narušit otevírání dveří v místnosti. Mezi další nevýhody patří možné tahání podlahy pod kolísající vlhkostí nebo velké teplotní rozdíly, stejně jako možná nestabilita na nerovných místech. Při pokládání vinylu musíte také myslet na dilatační spáry, protože elastické podlahové krytiny mají tendenci se rozpínat.
- Dřevěné podlahové desky (parkety): Nejdůležitějším krokem je i zde vhodná příprava podkladu. Odborníci doporučují celoplošné lepení plovoucí instalace, protože přímé připojení nevyžaduje žádné další použití izolace proti kročejovému hluku, je bezpečná pro chůzi a také snižuje hluk při chůzi. U dubových parket se vždy rozhodnete správně, protože toto dřevo má relativně nízké bobtnání a smršťování, a proto je robustnější a odolnější. Celoplošné lepení s obkladem dlaždice eliminuje potřebu parozábrany. Není vhodné pokládat parkety volně na dlaždice s podlahovým vytápěním, protože všechny další vrstvy mají silný tepelně izolační účinek.
5. Pokládka dlažby v interiéru
Nejjednodušší způsob, jak mít dlažbu v interiéru opravdu kvalitně položenou, je nechat pokládku provést odborníkem. Pokud se do toho chcete pustit sami, bude to vyžadovat určitou dávku zručnosti.
Příprava před pokládkou:
- Podklad: Naprosto nezbytné je vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty. Pokud není podlaha v rovině, vyrovnejte ji stěrkou. Někteří řemeslníci nejprve betonují obrubníky a poté naváží štěrk, jiní volí opačný postup.
- Hydroizolace: V místnostech vystavených vysoké vlhkosti (např. koupelna) je nutná hydroizolace.
- Měření a plánování: Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry. Ideální je si dlaždice rozložit nanečisto - ověříte si tak výsledný efekt bez zbytečného plýtvání materiálem nebo času.
Výpočet spotřeby materiálu:
K vypočtené celkové ploše přidejte ještě 10 % na ořez a zlomený materiál (standardně). Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy. Spotřeba materiálu se liší podle způsobu pokládky:
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
- Na střih (rovnoběžně se stěnou): nejméně materiálu, stačí počítat s 5% rezervou.
- Na vazbu (cihlová vazba): přibližně 10 % navíc.
- Diagonální pokládka (na koso): rovnou 15 % navíc.
- K celkové ploše přidejte ještě asi 3 % na spáry.
Postup pokládky:
- Nanášení lepidla: Lepicí maltu naneste na připravený a suchý podklad pomocí špachtle vhodné pro daný typ malty. Pracujte po částech - vždy pokryjte maximálně 1 m² plochy. Můžete ho nanést i přímo na dlaždici, ale vždy rovnoměrně.
- Pokládka dlaždic: Nejprve uložte dvě paralelní řady dlaždic a poté přidejte jednu řadu kolmo, abyste zajistili stabilitu a zabránili posunutí. Pokládání dlaždic začíná od protějšího rohu ke dveřím. První řada pokládaných dlaždic by se měla skládat z celých dlaždic a poslední řada by měla končit v jedné rovině s dveřmi.
- Kontrola rovnosti: Při práci použijte vodováhu k ověření rovnosti a gumovou paličku k usazení dlaždic.
- Použití distančních křížků: Vkládejte mezi dlaždice plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Odstraňte je ještě před zaschnutím lepidla.
- Řezání dlaždic: Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky. Nezapomeňte na ochranné brýle a ochranu sluchu. Dobré je taky zajistit odsávání prachu. Řezané dlaždice a spodní řadu pokládejte až nakonec.
- Spárování: Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků. Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky. Dlaždice vyplněné spárovací hmotou je třeba po několika minutách otřít vlhkou houbou nebo hadříkem.
Důležitost spár a dilatačních spár
Kladete si celou dobu otázku, proč jsou vůbec spáry nutné, když je s nimi práce navíc? Výrobci často doporučují vhodnou šířku spáry pro vámi vybranou dlažbu. Vede částí podlahy, na kterou chcete pokládat dlaždice, dilatační spára? Pak musí přímo nad ní vést i spára v dlažbě. Určitě nad dilatační spáru nedávejte dlaždice na koso, jinak popraskají. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních. Spáry dodělejte až tři dny po pokládce, kdy už máte jistotu, že je lepidlo zaschlé.
Pokud jste si vybrali velkoformátovou dlažbu, položíte ji rychleji a s menším množstvím spár. Malé spáry působí elegantně, sjednotí povrch dlažby a nevyniknou na nich tolik nečistoty.
Nivelační systémy pro dokonalou rovinu
Snažit se podklad srovnat vrstvou lepidla můžete jen v případě, že výškový rozdíl je méně než 2 mm. Proto vám s podkladem pomůže samonivelační stěrka. Na zafixování dlažby do roviny pak existují různé vychytávky. Tady jsou tři z nich. Dají se použít nejen na podlahu, ale i při obkládání stěn.
- Samonivelační spárovací systém Leveling: Systém Leveling tvoří spony, klínky a utahovací kleště. Spojky mají z boku tvar písmene T, obráceného vzhůru nohama. Pod hranu už položené dlaždice zasunete sponu jedním ramenem zmíněného T a k ní přiložíte další dlaždici (na druhé rameno). V těle spony je otvor, kterým prostrčíte klínek a ten utáhnete kleštěmi. Zpravidla se dávají dvě spony na jednu hranu/spáru. Zhruba po 24 hodinách od položení dlažby (až zaschne lepidlo), urazíte gumovou paličkou horní část spony a můžete spárovat. Klínky se dají využívat pořád dokola, spony jsou na jedno použití. Standardní spony vyhovují dlaždicím o tloušťce 3-12 mm, vysoké spony jsou pak pro dlaždice silné 15-22 mm.
- Montážní sady nivelačních klipů: Fungují tak, že nejdřív položíte dlaždice a teprve pak do každé spáry vložíte klipy neboli úchyty. Každý úchyt má kovovou tyčinku ve tvaru T. Tu zastrčíte do spáry tak, aby se svými rameny zahákla pod obě sousední dlaždice. Utahujete rukou nebo montážním klíčem, který je vždy součástí sady. Úchyty se dají použít při pokládání dlažby stejně jako obkladů na stěnu, a to opakovatelně. Nivelační klipy vám ovšem nezajistí jednotnou šířku spáry.
- Distanční křížky a klínky: Stejnoměrnou šířku spár zajistíte i pomocí 3D křížků Leveling. Křížky se vkládají buď na plocho do kříže protínajících se spár, nebo se jedním ramenem do spáry postaví. Oproti tomu klínky se hodí u nerovností, kde je nutné šířku spáry trochu upravit. Třeba když máte nepřesně uříznutou dlaždici.
Údržba a oprava dlažby
Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Tip: Dlažba pod pergolou je často vystavena vlhkosti a stínu, což podporuje růst řas a mechu. Proto je vhodné čistit dlažbu alespoň jednou ročně. Čištěním se zachová její estetický vzhled a prodlouží se životnost.
Čištění spár a dlažby
Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály. Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu. Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky.
Oprava poškozené dlažby
Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.
tags: #dlazba #pod #dvermi #rady #a #tipy