Výběr perfektní dlažby pro uspořádání chodby v domě nebo bytě není vůbec snadné. Nabídka dlažeb a obkladů je obrovská, což někdy opravdu ztěžuje konečné rozhodnutí. Kvalitní obklady a dlažba nám v ideálním případě vydrží celý život. Na co se zaměřit, abychom vybrali správně a nemuseli je už nikdy měnit?
Při výběru dlažby je rozhodující, do jakého prostoru ji vybíráte. Jiné nároky má dlažba v koupelně a jiné venkovní dlažba, která musí odolat i extrémní zátěži v podobě mrazu. Dlažba je univerzální, odolný povrch, který nachází využití v interiérech i exteriérech. Pro podlahy v interiérech neplatí tak přísná pravidla jako pro venkovní dlažbu, avšak stále se najdou parametry, které se vyplatí při výběru nepodcenit.
Klíčové vlastnosti a parametry dlažby
Při nákupu byste neměli zapomenout, že dlaždice mají různé požadavky na podklad a ne každá je vhodná jako podlahová dlažba. U dlaždic rozlišujeme keramické a dlaždice z přírodního kamene, a pak dlaždice, které jsou vhodné do exteriéru nebo/a do interiéru.
1. Nasákavost
Nasákavost udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Pokud je menší nebo rovna 0,5 %, našli jste z hlediska mrazuvzdornosti naprosto vyhovující materiál. Dlažba s nasákavostí od 0,5 do 3 % je stále považována za mrazuvzdornou a je také vhodná pro venkovní použití. Do exteriéru je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší.
2. Otěruvzdornost (PEI)
Otěruvzdornost udává, jak dlouho vydrží dlažba celistvá a neošoupaná. V namáhanějších prostorách, jako jsou chodby nebo exteriér, kde chodíte v botách a odkládáte na ni různé věci, je důležité, aby byla dlažba opravdu pevná. Co všechno dlažba vydrží, vám prozradí stupnice PEI 1 až 5. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5. Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
| Skupina otěru | Použití |
|---|---|
| Skupina otěru 1 | Mírné zatížení |
| Skupina otěru 2 | Lehké až střední zatížení |
| Skupina otěru 3 | Střední zatížení |
| Skupina otěru 4 | Silnější zatížení |
| Skupina otěru 5 | Silné zatížení |
3. Tvrdost
Další údaj, který na dlažbě najdete je tvrdost, která se udává na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic. Tvrdost se určuje na stupnici MOSH od 1 do 10. Platí, že kvalitní dlažby se na stupnici pohybují mezi 6 a 9.
4. Protiskluznost
V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10. Protiskluznost povrchu, po kterém chodíme bosou nohou, je označena písmeny A, B a C. Pro koupelny se doporučuje minimálně R10, v případě sprchového koutu nebo bezbariérového vstupu dokonce R11 nebo vyšší.
5. Kalibrace a rektifikace
Při rektifikaci nebo kalibraci se jedná o opracování hran dlaždic. Dlaždice zformované ze směsi jsou nejdříve vypáleny. V peci však přirozeně dochází k určitým rozměrovým změnám materiálu. Následně se proto hrany zabrušují a podle přesnosti zabroušení se rozlišují kalibrované, nebo rektifikované dlaždice s hranami obroušenými přesně do úhlu 90°. Nerektifikované dlaždice nemají rovnou hranu a vypadají přirozeněji. Proto se tento druh dlažby často používá na podlahy se starožitným vzhledem. Rektifikované dlaždice v předsíni musí být položeny se spárou, tj. spárovací hmotou.
6. Glazované nebo neglazované
Glazované dlaždice jsou díky krycí glazuře chráněny proti chemickým vlivům a UV záření a odpuzují nečistoty. Navíc jsou vodoodpudivé, a hodí se proto do mokrých prostor. Neglazované dlaždice vodu neodpuzují, a proto nejsou vhodné pro mokré prostory. Jsou náchylnější ke znečištění olejem a tuky. Výhodou neglazovaných dlaždic je, že jsou protiskluzové, trvanlivější a odolnější než glazované podlahové krytiny.
7. Odstín a série
Abyste měli jistotu, že budete mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Při vypalování totiž stačí, aby byla jiná vlhkost vzduchu a odstín může být odlišný. Proto kupujte dlažbu jen z jedné série.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Typy dlažeb vhodné pro starou zástavbu
Dlaždice z přírodního kamene
Přírodní kámen je velmi oblíbeným materiálem využitelným v exteriérech i interiérech a existuje k tomu řada dobrých důvodů. Je nadčasový a jeho elegantní půvab oceníte i za mnoho let, a navíc se můžete spolehnout, že vám dlouhé roky vydrží. Patří totiž k těm nejodolnějším materiálům a ani pád těžšího předmětu v tomto případě nepředstavuje katastrofu, na rozdíl od dlažby keramické. U kamenné dlažby se vám také otevírá široká škála možností, co se týče výběru designu. Jednou z mála nevýhod přírodního kamene je jeho vysoká cena, která může být oproti keramické dlažbě i pětinásobná. Dlaždice z přírodního kamene jsou většinou z žuly - tvrdé horniny, která vznikla přirozeným procesem. Jako podlahová krytina však přichází v úvahu také mramor nebo břidlice. Díky přírodnímu kameni je každá dlaždice individuální a má různou strukturu a povrch. Dlaždice z přírodního kamene jsou obzvlášť trvanlivé a otěruvzdorné. Jsou proto vhodné jak do exteriéru, tak do interiéru.
Keramické dlaždice
Nejoblíbenější volbou je keramická dlažba, která vyniká příznivou cenou, dlouhou životností, snadnou údržbou a také pestrou škálou provedení. Na rozdíl od přírodního kamene nejsou keramické dlaždice vhodné pro venkovní použití, protože jsou porézní a nejsou mrazuvzdorné. Skládají se z jemnozrnných a krystalických střepů, které byly za vysokého tlaku slisovány do formy. Aby nebyly keramické dlaždice příliš náchylné k poškození, glazují se. Díky glazování se keramické dlaždice snadno čistí a jsou ideální jako obkládačky. Pro přípravu odolného povrchu podlahy v předsíni potřebujeme především co nejpevnější povrchovou úpravu. V takových prostorách jsou ideální dlaždice s vysokou chemickou odolností.
Kameninové dlaždice
Kameninové dlaždice lze položit do interiéru, ale i exteriéru. Kameninová dlažba se sice také skládá z krystalických střepů, ty se však taví při vyšší teplotě vypalování, až dokonale slinou. Protože se póry při 1 200 °C uzavřou, jsou dlaždice z kameniny vodoodpudivé, odolné, mrazuvzdorné a necitlivé vůči chemickým vlivům. Dlažba z jemné kameniny je - jak už název napovídá - ještě jemnější než dlaždice z kameniny. Díky jemnějším složkám je odolnější než kameninové dlaždice. Díky nízké pórovitosti neabsorbují dlaždice z jemné kameniny téměř žádnou vodu, a proto jsou jako stvořené do mokrých prostor, tedy především do koupelny. Stejně jako kameninové dlaždice existují i dlaždice z jemné kameniny neglazované a glazované. Jsou vhodné pro použití ve venkovním prostředí, protože dlažba z jemné kameniny je mrazuvzdorná.
Cementové dlaždice
Cementové dlaždice se v posledních letech staly skutečným trendem v oblasti obkladů. Dlaždice jsou vyrobeny z mramoru a cementu. Při výrobě se oba materiály slisují do formy a musí dlouho schnout. Protože obklady neprochází tepelnou úpravou, zůstávají póry otevřené, a cementové dlaždice jsou proto nasákavé. Z toho důvodu se nehodí jako podlahová krytina do mokrých prostor.
Dlažba z betonu a zámková dlažba
Betonovou dlažbu lze použít na chodníky, parkoviště, příjezdové cesty, dvorové a zahradní chodníky. Zatravňovací tvárnice jsou dobrou volbou pro všechny, kteří chtějí na svém dvoře zachovat zeleň, a zároveň zajistit přístup pro vozidla a lidi. Zámková dlažba patří do kategorie betonových desek, díky svým vlastnostem a řadě různých variant, dostupných na trhu, vyniká jako speciální materiál. Betonová směs, ze které se vyrábí zámková dlažba, obsahuje jemný betonářský písek, drcené kamenivo, cement a chemické přísady (plastifikátor, provzdušňovač), které zlepšují její mechanické vlastnosti. Do směsi se přidávají speciální pigmentová barviva, díky nimž je zámková dlažba dostupná v různých barevných odstínech. Zámková dlažba je mimořádně odolná a často cenově dostupnější než jiné materiály používané pro dláždění dvorů.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Designové inspirace pro dlažbu
Imitace dřeva
Milujete design dřeva, ale přírodní verze vás vzhledem ke svým vlastnostem trochu odrazuje? Pak dejte šanci dlažbě v jeho imitaci. Na rozdíl od přírodního dřeva se nemusíte bát složité údržby, nasákavosti, hořlavosti ani vysoké ceny, a díky pokročilým technologiím bude výsledek podobný originálu tak, že se za něj určitě nebudete muset stydět. A dlažba v imitaci dřeva potěší i velmi širokým výběrem. Ať už dáváte přednost běžným dřevům v dekoru buku či dubu, nebo se rozhodnete pro exotičtější variantu, v pestré nabídce si přijdete na své.
Imitace mramoru
Vysoce elegantního a zároveň moderního výsledku dosáhnete s mramorovou dlažbou, respektive s její imitací, která je cenově výrazně příznivější. Skvěle se bude vyjímat i v dalších místnostech bytu a můžete tak celý interiér opticky propojit. Mramorová dlažba je k dostání v béžových a neutrálních provedeních, najdete ale i daleko odvážnější varianty v červené, zelené nebo černé barvě. Vynikne v běžných rozměrech dlažby, ale za zvážení stojí i populární velkoformátová podoba, která s sebou přináší řadu dalších výhod.
Imitace betonu
Pokud fandíte industriálnímu nebo minimalistickému stylu, můžete svou chodbu v tomto duchu doladit dlažbou v designu betonu. Tu si nejspíše představíte v její nejtypičtější šedé barvě, v tomto ohledu vás však nejspíš překvapí. Objevuje se v poměrně pestré barevné škále a zvolit tak můžete betonovou dlažbu v tónech béžové, hnědé, smetanové či černé, výjimkou nejsou ani zelené odstíny.
Cihlová dlažba
Zatímco řada trendů je pomíjivých a po čase se vám mohou přestat líbit, u cihlové dlažby zřejmě nic takového nehrozí. Jedná se o nadčasovou volbu, která bude vypadat skvěle pravděpodobně i za několik desítek let. Vynikne v kombinaci s vintage, rustikálním nebo třeba toskánským stylem a rozumí si s řadou dalších materiálů, ať už jde o dřevo nebo kov. Dlažba v imitaci cihly přitáhne pozornost rozmanitým střídáním odstínů v rámci jedné dlaždice, díky čemuž výsledek působí originálně a neotřele a zároveň je praktický. Tradiční přírodní materiál Cihlová dlažba je symbolem tradice a řemeslné výroby. Vyrábí se tradiční metodou ražení (tlučení) cihlářského jílu do různých forem. Díky tomu je každý kousek dlažby originálem s nezaměnitelným vzhledem.
Patchwork dlažba
Toužíte po jedinečné podobě své chodby a rádi vystupujete z davu? Pak by vás mohl nadchnout současný trend patchwork dlaždic. Jedná se o hit inspirovaný patchwork technikou, která spočívá v sešívání různých kousků látek do zajímavých obrazců a vzorů. A podobně si můžete vyhrát i s dlaždicemi. Tato dlažba přichází v pestrých barvách a mnoha různých vzorech a designech. Jednotlivé kousky navíc můžete libovolně skládat a kombinovat, díky čemuž vznikne vždy originální výsledek. Ale pozor, neobejdete se bez trochy citu a vkusu, jinak by mohl výsledek působit přehnaně a nejednotně.
Cotto design
Pokud máte byt či dům zařízený ve venkovském, rustikálním nebo třeba toskánském duchu, mohla by se vám do chodby hodit dlažba v cotto designu. Nejčastěji se jedná o dlaždice v červených, hnědých či cihlových tónech, kdy se na jednom kusu promítá i několik různých odstínů, čímž vzniká zajímavý vzhled podobný patině. Dlažba v cotto stylu je k dostání v mnoha velikostech a tvarech, nabízí tak i zajímavé možnosti kombinování.
Terazzo design
Design Terazzo, jehož poznávacím znamením je “zrnitý” vzhled seskládaný z mnoha různě velkých a barevných kousků na jednobarevném podkladu, může evokovat závan dob minulých. Před několika lety se totiž vrátil na scénu v pozměněné podobě a stal se z něj obrovský trend. Dlažba v Terazzo duchu se hodí do všech moderních interiérů.
Rustikální dlažba
Rustikální styl se řadí k těm nadčasovým a dá se předpokládat, že za pár let bude stejně v kurzu, jako je dnes. Pokud je vám blízký a celý interiér se nese v tomto duchu, bude patrně rustikální dlažba jasnou volbou. Jedná se o dlaždice v béžových, hnědých a červených tónech s matným povrchem, často zdobené patinou, které budou skvěle ladit i s venkovským, Provence či toskánským stylem.
Tipy pro výběr dlažby do staré zástavby
1. Slaďte styl v interiéru
Dlažba v chodbě nemusí být bezpodmínečně stejná jako v ostatních místnostech, pokud však na sebe podlahy viditelně navazují, měly by z estetického hlediska ladit. Stejně tak je vhodné vzít v potaz i celkový design interiéru a podlahu na chodbě mu přizpůsobit. Jiná dlažba se bude hodit do moderních bytů, jiná do venkovsky zařízených domů. Ať už rekonstruujete starou chalupu nebo stavíte novou, vybírejte materiály s respektem k tradici, které podtrhnou celkovou atmosféru a ducha celého objektu.
2. Zvolte vhodnou velikost a tvar
Stát budete nejen před výběrem designu, ale i velikosti a tvaru dlaždic. Klasické čtvercové jsou sázkou na klasiku, do popředí se v posledních letech dostávají ale i dlaždice velkoformátové. Ty vynikají minimem spár a elegantním vzhledem. Zajímavou volbou ale mohou být i dlaždice například ve tvaru šestiúhelníku. Do malé předsíně je ideální velkoformátová dlažba, stejně jako velkoformátové sintry. Jedná se o nejvýhodnější způsob, jak místnost opticky zvětšit. Velký formát znamená málo spár, které jsou navíc minimální. Velký formát působí luxusně, lépe ale vynikne ve velkém prostoru. Velkoformátová dlažba se hodí do minimalisticky zařízených interiérů. Díky minimálnímu množství spár se velmi dobře udržuje.
3. Pozor na bezpečnost
I u dlaždic na chodbě byste měli brát v potaz stránku bezpečnosti a zvolit takové, které jsou opatřeny protiskluzným povrchem, ačkoliv to normy nijak nenařizují.
4. Myslete na praktičnost
Pokud přes chodbu budete často procházet a nestojíte o každodenní uklízení, zvolte si dlažbu s praktickým motivem. Každé smítko nebude vidět například na dlažbě v designu terazzo či dalších vzorovaných variantách. Na jednobarevné dlažbě budou o něco rychleji vidět drobné nečistoty než na vícebarevné nebo vzorované dlažbě - třeba v imitaci dřeva.
5. Stanovte si cenový strop
Cenové rozdíly mezi jednotlivými typy dlažeb v přepočtu na metr čtvereční mohou činit stovky i tisíce. Pokud je váš rozpočet napjatější, je vhodné si jeho výši stanovit předem, a až podle toho vybírat dlažbu.
6. Nezapomeňte na rezervu
Při pokládce snadno dojde k rozbití nějaké dlaždice, případně se může stát, že vše nepropočítáte úplně ideálně. Počítejte i s 10-15% rezervou, kdyby se vám některá z kachlí rozbila nebo jste je potřebovali v budoucnu. Snažte se vybrat ověřený obchod, kde budete moci materiál po čase dokoupit.
7. Tmavá nebo světlá dlažba?
Světlé obklady do předsíně se hodí do boho, skandinávských, minimalistických nebo dokonce vintage interiérů. Než se rozhodnete, ujistěte se, že zvolená barva dlažby nebude místnost zahlcovat. Tmavé místnosti prosvětlíte světlou dlažbou s lesklým nebo pololesklým povrchem.
Pokládka dlažby
Nejjednodušší způsob, jak mít dlažbu v interiéru opravdu kvalitně položenou, je nechat pokládku provést odborníkem. Pokud se do toho chcete pustit sami, bude to vyžadovat určitou dávku zručnosti. Prvním krokem je příprava podkladu, který musí být rovný, pevný a také čistý, takže jej, pokud to vyžaduje, očistěte kartáčem a vodou se saponátem. Případné nerovnosti upravte nivelační hmotou a následně pokračujte penetrací. Nechte dobře proschnout. Před samotným pokládáním je naprosto nezbytné vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty.
Výpočet potřebného množství
Potřebné množství dlaždic vypočítáte snadno. Stačí znát rozměry chodby a také velikost zvolených dlaždic. Následně vynásobte šířku chodby její délkou a vydělte vynásobenou šířkou a délkou dlaždice.
Příprava materiálu a nářadí
Nejprve si připravte vše potřebné - vedle samotných dlaždic to bude lepidlo, spárovací hmota, nivelační hmota a penetrace a také pracovní nástroje jako vodováha či stěrka. K pokládce keramického obkladu potřebujete flexibilní lepidlo. Upozorňujeme, že podklad nesmí být příliš nasákavý, aby lepidlo nevyschlo. Měli byste proto pracovat s penetrací.
Postup pokládky
- Dobře si vyměřte a rozvrhněte umístění dlažby i se spárami, aby výsledek vypadal esteticky co nejlépe. Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry.
- Následně můžete začít pokládat dlaždice. Vždy postupujte od rohu, a to pokládkou celých dlaždic, pruhy s přířezy si nechte na závěr.
- Lepidlo dobře rozmíchejte a nanášejte pomocí zubaté stěrky. Dejte si pozor, aby neztvrdlo. Lepte za pomoci moderních lepidel, které dovolují tenkovrstvé lepení. Po rozmíchání (ideálně míchacím nástavcem na vrtačku) ho postupně nanášejte na podlahu pomocí zednické lžíce a rozetřete hladítkem s ozubeným okrajem. Na lepidlo vtlačte připravené dlaždice a vkládejte mezi ně plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Nezapomeňte dodržovat stanovenou šířku spáry, pomoci vám s tím mohou obkladačské kříže.
- Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky.
- Posledním krokem je spárování. Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků. Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky.
Pokládka v úzké chodbě
U úzkých chodeb doporučujeme pokládat dlažbu podél delší stěny svisle. Díky tomu bude chodba působit vyšší a prostornější. V úzkých chodbách je dobrou volbou velkoformátová dlažba. Tím se sníží počet viditelných spár mezi jednotlivými dlaždicemi a také se použije méně spárovací hmoty.
Pokládka venkovní dlažby
Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních. Betonové, zámkové a kameninové dlaždice není dobré pokládat na betonový podklad, mnohem vhodnější je pro ně štěrková drenáž, která vsakuje vodu a skvěle se vyrovná i se změnami teplot. Podle účelu dlažby vykopejte podkladovou vrstvu. Na zhutněnou vrstvu hrubšího štěrku přijde vrstva jemné štěrkové drtě, na kterou položíte dlažbu, kterou poté znovu zhutníte.
Údržba a čištění dlažby
Kvalitní dlažba vám může vydržet i celý život. Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály. Lesklé povrchy mohou být náchylnější na vodní kámen a šmouhy, zatímco matné dlaždice jsou praktičtější. Doporučuje se používat čisticí prostředky určené pro daný typ povrchu a pravidelně čistit spáry, které jsou náchylné na plísně.
Čištění spár
Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu. Použijte epoxidovou spárovací hmotu, která se oproti klasické cementové mnohem lépe čistí a navíc nabízí větší škálu barev.
Oprava poškozené dlažby
Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.
tags: #dlazba #do #stare #zastavby #výběr #a