Národní památník na Vítkově v Praze byl vystavěn v letech 1928-1933 podle návrhu architekta Jana Zázvorky k poctě československých legionářů. Do roku 1938 probíhaly práce na umělecké výzdobě a interiéru památníku. V říjnu 1928, v den 10. výročí vzniku samostatného Československa, se konečně začal stavět i samotný památník na Vítkově. Ten se měl otevřít o 10 let později, opět ve sváteční den. To ale kvůli německé okupaci nebylo možné, i když byl památník skoro dokončený.
Historie a účel památníku
Památník byl vystavěn k poctě účastníků boje za vznik Československé republiky. Původním prvorepublikovým státním znakem, který vytvořil sochař Otakar Španiel, byl v roce 1962 nahrazen socialistickým znakem od Jiřího Pradlera. V srpnu 1997 byla na místo osazena kopie Španielova znaku, zhotovená sochařem Vladimírem Opplem a Martinem Ceplechou. Plánované slavnostní otevření Památníku národního osvobození bylo plánováno na 20. výročí vzniku republiky 28. října 1938 a mělo být spojeno s vojenskou přehlídkou, jež měla demonstrovat odhodlání bránit naši zemi. Vzhledem k důsledkům mnichovské dohody k tomu již nedošlo. Práce na téměř dokončeném památníku přerušila německá okupace. V průběhu druhé světové války zde bylo skladiště wehrmachtu.
Další úpravy památníku začaly po 2. světové válce, kdy měl být doplněn o pamětní síň věnovanou druhému odboji. Po únoru 1948 byl památník proměněn v Panteon Komunistické strany Československa. Místo posledního odpočinku zde nalezli čelní představitelé KSČ. V roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda, zrušeno bylo 30. března 1962 (o nabalzamované tělo se každou noc staralo 70 lékařů a kosmetiků, operační sál byl v suterénu). Mauzoleum bylo cílem hlavně školních výletů. Památník postupně začal upadat do zapomnění. Po roce 1990 byly některé ostatky vráceny rodinám, zbývající, o které pozůstalí neprojevili zájem, byly předány KSČ, která je uložila do společného hrobu na Olšanských hřbitovech.
Od roku 2000 byl Památník spravován Národním muzeem a byl rekonstruován. Od 1. června 2024 je pak památník v majetku Ministerstva obrany České republiky, pod správou Vojenského historického ústavu Praha. Veřejnosti je přístupna Slavnostní síň, Prezidentský salonek a hrob Neznámého vojína. V současné době probíhá příprava nové expozice v prostorách Ústřední síně a Mauzolea.
Architektura a stavební materiály
Návrh instalace v maximálním možném ohledu vyhověl záměru architekta, který především požadoval volbu specifických materiálů s ohledem k charakteru funkcionalistické budovy. Památník je mohutná bloková stavba obložená žulou. Objekt tvoří monolitická železobetonová konstrukce, která je členěna do dvou podlaží a suterénu. Stavba probíhala v letech 1928-1933. Záměr zdůraznit celonárodní význam stavby byl podpořen použitím stavebních materiálů domácího původu.
Čtěte také: Objevte Vápenný Podol
Fáze výstavby a obklady
Dne 17. srpna 1929 bylo předáno staveniště a během roku 1930 proveden betonový skelet. V rozmezí dalších čtyř let byly prováděny další stavitelské práce na cihelném výplňovém zdivu, škvárobetonových samostatných příčkách, vnitřních omítkách a osazení žulového obkladu. Zadání kamenické práce předcházel výběr vhodných druhů tuzemské žuly. Dodávka žulového kamene byla zadána čtyřem dodavatelům: Státním žulovým a syenitovým lomům Požáry v Týnci nad Sázavou, lomům a továrně na zpracovávání kamene v majetku agrárnického senátora a velkostatkáře F. Foita v Doupí u Telče, Stavební společnosti a firmě J. Mrázek - T. Vyhlídal v Praze-Smíchově. Montáž obkladu prováděla Stavební společnost. Interiér je tvořen převážně z leštěného vápence. Větších destrukcí vykazovaly obklady v síni padlých. Šlo o praskliny způsobené vlhkostí v prostoru, dále se jednalo o mechanická poškození jako ulámané hrany apod. Chybějící plochy byly většinou doplněny tmely na bázi polyesterů. Podobná poškození se nacházela také v exteriéru tvořeném z žulových desek.
Umělecká výzdoba
Na výzdobě památníku se podílela celá řada významných umělců. Zastoupený byl i sochař Karel Pokorný - sousoší na pylonu Vítězství socialismu z r. 1962, reliéfy v čelních stěnách ústřední síně - a mnoho dalších (K. Lidický, O. Švec, K. Kotrba, S. Hajerová, J. Obrovský). Unikátní je skupina bronzových vstupních dveří v duchu novoklasicismu s reliéfními výjevy (revoluční a hrdinské výjevy z historie od Josefa Malejovského z r. 1954 na hlavních dveřích, symboly odboje proti fašismu od O. Kozáka z r. 1956 na dveřích z podjezdu do kolumbária, vstupní dveře do Pamětní síně Rudé armády jsou zdobeny dle návrhů J. Kavana, J. Simoty). Bronzová vstupní vrata jsou dílem sochaře Josefa Malejovského, zdobí je reliéfy, z nichž šest je věnováno době husitské.
Vstupním prostorem je slavnostní síň s vrchním osvětlením, největšími varhanami v ČR a mramorovým obkladem. Síň osvobození vznikla jako součást komunistické adaptace památníku. Nad vchodem do ústřední síně je mozaika Kde domov můj od Jakuba Obrovského, v rozích síně jsou reliéfy bojovníků. Síň padlých bojovníků, též Síň československých legionářů (vlevo od ústřední síně) je věnována bojovníkům 1. a 2. světové války, jejichž urny s prstí z hromadných hrobů jsou pod podlahou. Stěny zdobí mozaiky Maxe Švabinského, verše Vítězslava Nezvala a slivenecký mramor. V místnosti stojí socha Raněný od Jana Štursy a svícen od Jaroslava Horejce. Síň Sovětské armády byla k objektu přistavěna ve formě apsidy v roce 1955, je vyložena mramorem, bronzové dveře s plastickou výzdobou pocházejí od Jana Kavana a Jana Simoty. V sarkofágu jsou ostatky Neznámého sovětského bojovníka.
Jezdecká socha Jana Žižky
Před památníkem byla v roce 1950 odhalena jedna z největších bronzových jezdeckých soch na světě - pomník Jana Žižky, dílo Bohumila Kafky, který na ní pracoval již od dob první republiky. Husitský vojevůdce se najednou stal hrdinou celého národa a v roce 1920 navíc přišlo 500. výročí jeho vítězství na Vítkově. Pomník je vysoký 9 m, dlouhý 9,6 m, široký 5 m a váží 16,5 t. Sochu ulila v roce 1946 firma Václav Mašek. Bronzová socha byla dokončena až v roce 1950, skoro 100 let potom, co staří Žižkované s myšlenkou přišli poprvé. Kůň s jezdcem měří skoro 10 metrů, váží 16 tun a skládá se ze 120 dílů.
Rekonstrukce a současnost
Národní památník na Vítkově prošel kompletní rekonstrukcí. Společnost GEMA ART GROUP a.s. se výrazně podílela na kompletní obnově rozlehlých interiérů památníku. Další restaurátorské zásahy se týkaly renovací poškozených dubových podlah a obkladů v prezidentském salonku, dveří, oken či nábytku. Revize se dostalo mozaikové výzdobě v hlavním sále, síni padlých, síni Rudé armády i síni tradic. Pod záštitou společnosti GEMA ART GROUP a.s. probíhaly kompletní restaurátorské práce na kamenných prvcích. Restaurovaly se reliéfy vojáků v ústřední síni i ve vojenském kolumbáriu, desky s verši v síni padlých, sarkofágy, žulový pomník bitvy na Vítkově, Pamětní čestné místo, státní znak, kašna nebo základní stavební kameny. Restaurování se dále týkalo obrazů od A. Procházky a V. Beneše či mramorových svítidel v prezidentském salonku. GEMA ART GROUP a.s. se podílela na úpravě podloží a základových spár stavby, podchycování základů, izolaci spodní stavby proti vodě, odvodnění a rekonstrukci tzv. Čestného dvora před památníkem. Od května 2007 do října 2009 byl památník uzavřen kvůli rekonstrukci. Slavnostní otevření proběhlo 25. 10. 2009, pro veřejnost je Památník otevřen od 29. 10. 2009.
Čtěte také: Výhody pórobetonového systému PORFIX
Upozorňujeme, že celý areál je pietním místem. O případné povolení akcí (např. natáčení, promo-fotografování) ve vnitřních i vnějších prostorách Národního památníku na Vítkově je nutné předem požádat Vojenský historický ústav Praha.
| Událost | Datum/období | Popis |
|---|---|---|
| Výstavba památníku | 1928-1933 | Podle návrhu architekta Jana Zázvorky. |
| Zahájení stavby | 8. listopadu 1928 | Symbolický výkop provedl T. G. Masaryk. |
| Přerušení prací | 1938 | Důsledkem mnichovské dohody a německé okupace. |
| Osazení sochy Jana Žižky | 1950 | Bronzová jezdecká socha od Bohumila Kafky. |
| Zřízení Mauzolea Klementa Gottwalda | 1953 | Proměna památníku v Panteon Komunistické strany Československa. |
| Zrušení Mauzolea | 30. března 1962 | Mauzoleum Klementa Gottwalda bylo zrušeno. |
| Převzetí správou Národního muzea | 2001 | Začátek rekonstrukce a rehabilitace památníku. |
| Uzavření kvůli rekonstrukci | Květen 2007 - říjen 2009 | Kompletní rekonstrukce památníku. |
| Slavnostní otevření | 25. října 2009 | Otevření pro veřejnost po rekonstrukci. |
| Převzetí správou Ministerstva obrany ČR | 1. června 2024 | Památník pod správou Vojenského historického ústavu Praha. |
Dostupnost a prohlídky
Kdyby návštěvník měl těžší nebo širší vozík, je možné si u bezbariérového vchodu zapůjčit běžný vozík. Je ale nutné s sebou mít doprovod, který by přesunu asistoval. Od května 2026 vás a vaše žáky rádi přivítáme v prostorách této majestátní budovy.
Čtěte také: Imaginárium v Nízkém Jeseníku
tags: #pamatnik #vitkov #obklad