Dokončení domu a bytu má hodně možností, ve kterých je každé rozhodnutí složité. Než si dlažbu pořídíte, rozhodněte se, jak ji budete pokládat a tomu přizpůsobte i rezervu. Kvalitní dlažba vám může vydržet i celý život. Při vybírání dlažby je rozhodující, do jakého prostoru ji vybíráte. Důležitý by pro nás měl být v první řadě materiál, ze kterého je dlaždice vyrobena.
Klíčové vlastnosti dlažby do interiéru
Odolnost a trvanlivost
Když už mluvíme o odolnosti, samozřejmě - při vaření nebo mytí nádobí se často stává, že se voda dostane na podlahu. Správný typ dlaždic zabrání jejich zničení a odbarvení v takových situacích. Samostatným problémem je třída oděru dlaždic, která, jak můžete snadno odhadnout, určuje odolnost dlaždic vůči tření. Uvádí se na stupnici od 1 do 5, kde 1 je nejvíce abrazivní a 5 je nejmenší. Dalším důležitým faktorem, který by nás u dlažeb měl zajímat, je jejich otěruvzdornost. Podle standartních evropských norem se označuje číslicemi 3 až 5, přičemž dlažba s otěrem 5 je ta nejkvalitnější, tedy s nejpevnějším povrchem. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5.
Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4. Dlažby s otěrem 4 můžeme využít kdekoli v privátních prostorách, včetně těch, kde běžně chodíme v botách. Oproti tomu dlažby s otěrem 3 jsou nejvhodnější do koupelen a místností s menším provozem, kde používáme pouze domácí obuv. Další údaj, který na dlažbě najdete je tvrdost, která se udává na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic. Pokud se zaměříme na výšku dlažby, měli bychom si uvědomit, že dlažba nižší (s menší 'tloušťkou') než je 8mm (resp. 7 mm u formátu 20x20 cm a menších) je už nevyhovující. Tyto dlažby nás mohou překvapit popraskáním i v případě poměrně kvalitního položení.
Bezpečnost a protiskluznost
V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10. Pro domácí koupelny se doporučuje minimálně R10/B. V případě sprch bez vaničky nebo bezbariérových řešení je vhodné zvolit R11/C.
Nasákavost
Nasákavost udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Slinutá dlažba se vyznačuje vysokou trvanlivostí, odolností vůči vlhkosti a chemikáliím. Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě. Neglazované dlaždice více zvýrazňují přírodní odstín dlažby; podle toho, jestli mají nasákavý nebo nenasákavý střep, mohou být citlivější na vlhkost i na skvrny.
Čtěte také: Dlažby v OBI: Recenze
Estetické vlastnosti a design
Abyste měli jistotu, že budete mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Při vypalování totiž stačí, aby byla jiná vlhkost vzduchu a odstín může být odlišný. Proto kupujte dlažbu jen z jedné série. Při vypalování se dlaždice rozměrově změní a kdybyste měli dlažbu s několikamilimetrovými odchylkami, nebude možné ji položit tak, aby spáry byly stejně široké. Proto se dlaždice kalibrují, což znamená, že se rozdělují do několika skupin se stejnými rozměrovými odchylkami. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají. Úplně samostatnou kapitolou je estetika dlaždic - neboli kvalita jejich designu. Co je ovšem nejčastěji podceňováno je variabilita kresby u jednotlivých dlaždic. Některé druhy dlažeb mají pouze několik druhů kresby, v nejhorším případě dokonce jediný - pokud si pořídíme podobnou dlažbu, po jejím položení nás čeká rozčarování z tzv. razítkového efektu. Samozřejmě ve větších plochách bude nepříznivý estetický zážitek ještě výraznější.
Typy dlažeb a jejich povrchové úpravy
Materiály dlažby
I když existuje mnoho druhů keramických dlaždic, ne všechny z nich pracují stejně dobře na podlaze kuchyně. Do interiéru můžete vybírat z nepřeberného množství dlažby. Nejpoužívanější je klasická keramická dlažba nebo vysoce slinuté neglazované dlažby, které jsou díky způsobu výroby ještě pevnější. Klasický střep + glazura má poměrně široké použití, ale na druhou stranu jsou ve většině případů vhodnější (pro horší mechanické vlastnosti) spíše do interiérů. Slinutá neglazovaná dlaždice je velmi vhodná pro pracovní prostředí s velkým provozem - díky probarvenému střepu a absenci glazury budou místa případného porušení velmi málo nápadná. Asi nejuniverzálnějším a momentálně také nejpoužívanějším typem dlažeb jsou slinuté dlažby s glazurou. Spojují většinu výhod obou předchozích variant - jako je glazurou uzavřený povrch a tím pádem také absolutní nepropustnost povrchu na straně jedné a výborné mechanické vlastnosti slinutých dlažeb, kde máme většinou zaručenou například i mrazuvzdornost, na straně druhé. Další možností jsou kamenné dlažby, jako třeba granitové, které dobře vypadají na chodbách. Dřevěné obklady jako dlažba jsou v poslední době velmi populární. Ujišťujeme vás, že těžko najdete rozdíl mezi dřevěnými dlaždicemi a dřevem.
Povrchová úprava
Vzor a barva dlaždic není vše, co stojí za vaší pozornost. Co se počítá, je dokončení jejich povrchu. Může být lesklý, matný nebo lapovaný. První dva termíny jsou pravděpodobně jasné - ale stojí za to opřít se o třetí. Lapované dlaždice jsou kombinací mat a lesku - povrch je polo-leštěný. Lesklý nebo pololesklý povrch je vhodný pro prosvětlení místnosti.
Výběr dlažby pro konkrétní místnosti a pro tmavý interiér
Při výběru se dbá na to, aby dlažba ladila se zbytkem kuchyňského vybavení a zapadala do celkového stylu bytu. Správný výběr dlažby a obkladů přizpůsobte hlavně konkrétním podmínkám místnosti. Teprve pak zvažte rozpočet a styl.
Kuchyně
Kuchyň je nepochybně speciální místo. V této místnosti jsou zcela výjimečné podmínky, kvůli kterým musí být dlažba odolná. Obklady do kuchyně vybírejte tak, aby odolaly vlhkosti, znečištění i poškození, například při pádu těžkých předmětů, jako je sklo. Vsaďte na materiály s vysokou odolností vůči vlhkosti a sledujte třídu otěru - do kuchyně zvolte alespoň třídu III nebo vyšší. Při výběru povrchové úpravy zohledněte také údržbu - drážkované povrchy sice působí zajímavě, ale snadno zachytávají mastnotu a nečistoty, které se obtížně čistí. V malé kuchyni nejlépe funguje dlažba ve světlých odstínech. Světlé barvy opticky zvětšují prostor a dodávají interiéru svěžest a vzdušnost. Díky tomu působí kuchyň lépe osvětlená. Nemusíte se držet jen bílé - skvěle poslouží i světle zelená nebo hnědá. Velká kuchyně znamená mnohem více možností pro různá řešení uspořádání - můžete si dovolit používat celou řadu barev. Nejlepší způsob je sladit dlaždice na základě kontrastu - jasné nahoře, tmavší v dolní části nebo naopak. Nicméně pokud chcete jít o krok dál, dejte na kuchyni v studených barvách - granátové jablko nebo černá.
Čtěte také: Vlastnosti cihlové dlažby
Koupelna
Dlažba do koupelny by měla být protiskluzová, stupeň B je naprosto dostačující. Ani jedna z místnosti nepatří k výrazně namáhaným prostorám, takže stačí, když bude dlažba splňovat otěruvzdornost PEI 2 nebo 3. Velkoplošná koupelna si může zvolit tmavou barvu ze zdi, ale uprostřed, aby osvětlila světlou barvu pasu nebo v dolní kolokaci kopanou dlažbu, to nebude dělat celou stěnu příliš tupá. Barva podlahových dlaždic může zvolit stejnou barvu jako obklady, ale barva sanitární keramiky musí být světlá, takže celkový efekt se stane čestnou atmosférou. Bílá je nejčastější barva v koupelně, vypadá čistě a jasně a je v souladu s potřebami lidí v koupelně. V koupelně je nejlepší nepoužívat velké červené a zlatožluté. Na podlaze toalety také potřebujete keramické dlaždice, takže barva a umístění zemních dlaždic musí být relativní k barvě stěnových dlaždic, aby lépe odpovídala barvě tématu celý prostor.
Chodba
Dlažba v chodbě má obvykle méně prostoru pro zobrazení než v kuchyni nebo v koupelně. Vlhkost tady není tak důležitým parametrem a také protiskluz nehraje tady až tak velkou roli. Na chodbě, do které vstupujeme v obuvi je nejdůležitější třída otěru, aby prach a písek rychle nepoškodily vybranou dlažbu a nezpůsobily, že po krátké době používání budeme mít dlažbu opotřebovanou v místech, kde chodíme nejčastěji. Kromě třídy otěru je také potřeba věnovat pozornost vzoru.
Obývací pokoj
Dlažba v obývacím pokoji není nic neobvyklého. Odolnost podlahy také mluví ve prospěch dlažby. Dlažba je pevná, nevadí jí rozlitá voda a její údržba je opravdu snadná. V případě poškození se dá snadno vyměnit kus za kus. Nejvhodnější jsou dlaždice s otěruvzdorností PEI 3. Pokud si chcete usnadnit údržbu, minimalizujte počet spár, ve kterých se nečistoty rády zachytávají. Útulnost navodíte dlažbou v imitaci dřeva, které vypadá věrohodně, ale nemusíte se o něj pravidelně starat.
Optické efekty a tmavá dlažba
Prostor opticky zvětšíte použitím dlažby větších rozměrů s pokládkou buď na šířku místnosti nebo na koso. Ideální je zvolit spáry v barvě dlažby, protože se díky tomu vytvoří jednolitější plocha. Tmavé místnosti prosvětlíte světlou dlažbou s lesklým nebo pololesklým povrchem. Velký formát působí luxusně, lépe ale vynikne ve velkém prostoru. Velkoformátová dlažba se hodí do minimalisticky zařízených interiérů. Díky minimálnímu množství spár se velmi dobře udržuje.
Shrnutí doporučených vlastností dlažby pro různé interiérové prostory:
Čtěte také: Nejlepší tipy pro nákup levné vnitřní dlažby
| Místnost | Doporučená otěruvzdornost (PEI) | Doporučená protiskluznost | Poznámky k barvě a designu |
|---|---|---|---|
| Kuchyně | PEI 3 nebo vyšší | Dle potřeby (např. R9) | Světlé barvy pro malé prostory; studené barvy (černá, granátová) pro velké kuchyně, kontrastní kombinace. Odolnost vůči vlhkosti a chemikáliím. |
| Koupelna | PEI 2 nebo 3 | R10/B (pro sprchy R11/C) | Tmavé barvy pro velké koupelny s prosvětlením; světlá sanitární keramika. Odolnost vůči vlhkosti. |
| Chodba | PEI 3 nebo 4 | R9 nebo R10 (pro obuv) | Důležitý vzor, aby nebylo vidět opotřebení. |
| Obývací pokoj | PEI 3 | Standardní (R9) | Často imitace dřeva pro útulnost, vhodná pod podlahové topení. |
Trendy a styl v interiérové dlažbě
Dlažbu vybíráte na několik desetiletí, proto se ne vždy vyplatí nechat se unést nejžhavějšími novinkami. Příliš výrazné motivy se rychle okoukají. Nechte se vést svým osobním vkusem a celkovým stylem vašeho interiéru. Vybírejte tak, aby se dlažba líbila vám, ne podle toho, jestli je zrovna v kurzu.
Univerzální designové volby
Sázkou na jistotu jsou přírodní zemité tóny a dekory jako je například imitace dřeva, kamene, mramoru nebo betonu, které vypadají díky digitálnímu tisku opravdu věrohodně. Mnohdy tyto dekory zdůrazňují i nedokonalosti a vady přírodních materiálů, které podtrhují přirozenost.
Specifické styly
Pro věčné romantiky: Mezi populární vzory již několikátý rok patří dekory ve vintage stylu odkazující do minulosti. Jsou projevem úcty ke starým věcem, které se stávají nadčasovými. Tento styl můžete podpořit i výběrem dlažby s imitací patiny. Výborně se kombinují s pastelovými odstíny, například starorůžové či šalvějové barvy. Docílíte tak velice teplého a útulného dojmu.
Pro elegantní dámy a šarmantní pány: V jednoduchosti je krása. Jestli vyhledáváte ve svém životě krásu a půvab, váš domov bude jistě zařízen minimalisticky, světle a vzdušně. Pro dlažbu volte velkoformáty světlých a krémových odstínů, které nebudou narušovat váš vytříbený vkus.
Pro výrazné osobnosti: Výraznější motivy můžete volit, pokud celkově zapadnou do stylu vašeho bydlení nebo pokud nebudou použity celoplošně. Nezapomínejte, že výraznou dlažbu je potřeba sladit se zbytkem interiéru, což může být komplikovanější. Inspirujte se nápadným italským stylem. Italští návrháři hojně využívají originální dýhované dekory. Keramické obklady pak kombinují s moderními dekorativními i koupelnovými tapetami.
Oblíbeným typem dlažby, který podtrhuje originální vkus, je mozaiková dlažba. Dlaždice můžou být seříznuté i do složitějších tvarů a vytvářet tak velice sofistikované mozaiky. Použít můžete i kombinaci dvou odlišných tvarů - vždy ale myslete na výsledný celek. Chcete, aby vaše kuchyň byla nejen královstvím chutí, ale i barev? Sáhněte po španělských dlaždicích. Tyto výrazné prvky vnesou do prostoru bohatou paletu barev a oživí celý interiér. Toužíte po mozaice nebo originálním vzoru? Se španělskými dlaždicemi to zvládnete snadno.
Pokládka a údržba dlažby
Příprava a pokládka
Nejjednodušší způsob, jak mít dlažbu v interiéru opravdu kvalitně položenou, je nechat pokládku provést odborníkem. Pokud se do toho chcete pustit sami, bude to vyžadovat určitou dávku zručnosti. Před samotným pokládáním je naprosto nezbytné vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty. Pokud není podlaha v rovině, vyrovnejte ji stěrkou. Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry. Procenta jsou v tomto případě orientační, protože záleží na více faktorech - například velký formát dlažby bude mít v malé místnosti větší prořez než ve velké. Na střih se říká způsobu pokládky rovnoběžně se stěnou, kdy spáry probíhají v obdélníkové nebo čtvercové síti. Na koso se dlažba pokládá pod úhlem 45° vzhledem ke stěně. Spáry jsou průběžné. Dlažba na vazbu nebo také cihlová vazba se nazývá způsob pokládky obdélníkových formátů, které se pokládají rovnoběžně se stěnou tak, že jsou jednotlivé řady posunuty nejčastěji o půl délky dlažby. Posunutí o půl délky nejde u velkoformátových dlaždic, protože jsou z výroby nepatrně prohnuté a při tomto způsobu by rozdíl výšek mohl být viditelný. Velký formát ideálně posuňte o čtvrtinu délky. Při pokládce do pravého úhlu začněte uprostřed místnosti, kde vyrovnejte první řadu dlaždic podle šňůry napnuté paralelně s bočními stěnami. Lepte za pomoci moderních lepidel, které dovolují tenkovrstvé lepení. Po rozmíchání (ideálně míchacím nástavcem na vrtačku) ho postupně nanášejte na podlahu pomocí zednické lžíce a rozetřete hladítkem s ozubeným okrajem. Na lepidlo vtlačte připravené dlaždice a vkládejte mezi ně plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky. Nezapomeňte na ochranné brýle a ochranu sluchu. Dobré je taky zajistit odsávání prachu. Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků. Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky. Pokud nemusíte, nevolte bílé spáry, které nejsou praktické. Lepší volba je šedá nebo barvu zvolte podle barvy dlažby. Zajímavě vypadá i použití kontrastní barvy. Malé spáry působí elegantně, sjednotí povrch dlažby a nevyniknou na nich tolik nečistoty.
Údržba a čištění
Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky. Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály. Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu.
Oprava poškozené dlažby
Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.
tags: #dlazba #tmava #vnitrni #pruvodce