Dešťová voda je zdroj, který máme doslova nad hlavou, a přesto jej velká část domácností nechává bez užitku odtéct do kanalizace. Přitom její využití přináší hned dvě zásadní výhody - šetří peníze a zároveň prospívá životnímu prostředí. Dešťová voda je levný a ekologický zdroj, který může nahradit až 50 % roční spotřeby pitné vody. Umožňuje zalévat zahradu, splachovat WC nebo prát a díky dotacím se investice rychle vrací.
Proč sbírat dešťovou vodu?
Zalévat rostliny pitnou vodou je čím dál dražší. Platíte za vodné a stočné, jehož ceny v roce 2026 dále rostou - v závislosti na regionu se pohybují mezi 100 a 160 Kč za m³ s DPH. Dešťová voda je naproti tomu zdarma. Čtyřčlenná rodina může díky důslednému využívání dešťové vody ušetřit až 50 % svých nákladů na vodu. Při průměrné ceně 50 Kč za metr krychlový pitné vody se to rychle nasčítá na několik tisíc korun ročně.
Kromě finanční úspory nabízí dešťová voda i další benefity:
- Prospěšnost pro rostliny: Dešťová voda bývá pro zálivku prospěšnější, protože je většinou měkčí (méně minerálů). Rostliny navíc špatně snášejí ledově studenou vodu z řadu v horkém dni. Citlivé rostliny - jako rododendrony, azalky nebo borůvky - vyžadují měkkou vodu prakticky bez výjimky. Dešťová voda je měkká, bez vápníku a má ideální teplotu pro rostliny. Vaše rostliny vám za to poděkují bujným růstem a zdravým vzhledem.
- Ochrana životního prostředí: Sběrem dešťové vody nejen snižujete svou ekologickou stopu, ale také odlehčujete kanalizaci při silných deštích. Zásadní je také snížení spotřeby pitné vody, ochrana vodních zdrojů a pomoc s obnovou spodní vody.
- Nezávislost: Využívání dešťové vody vám zajistí udržitelné a nezávislejší zásobování vodou. Tímto způsobem se do jisté míry stáváte vlastním dodavatelem vody a zvyšujete svou nezávislost.
- Bez vodního kamene: Při používání dešťové vody nedochází k usazování vodního kamene, protože je měkká a postrádá potřebné minerály hořčík a vápník. Z toho vyplývá mnoho konkrétních výhod, které hovoří ve prospěch zachycování dešťové vody. Například okna zůstávají po umytí dešťovou vodou zcela beze šmouh, na toaletách se netvoří vodní kámen a díky měkké dešťové vodě lze v pračce použít méně pracího prášku a zcela se obejít bez změkčovačů.
Jak a odkud sbírat dešťovou vodu?
Nejprve si ujasněte, co od sběru dešťové vody čekáte. Jak vodu využijete? Odkud ji budete sbírat? Kolik vody můžete reálně nasbírat? Střechy jsou nejlepšími plochami pro sběr dešťové vody, protože jsou relativně čisté a již vybaveny okapy a svody, které tvoří součást systému sběru dešťové vody. Čím větší je střecha, tím více dešťové vody může zachytit. Zpravidla se vyplatí připojit co největší část dostupné střešní plochy k nádrži na dešťovou vodu. Kromě domu lze do ní zapojit také všechny hospodářské budovy, garáže, zahradní kůlny, přístřešky pro auta, přístřešky apod.
Výpočet potenciálu sběru
Pro roční plánování: střecha 100 m² s průměrným ročním úhrnem srážek 650 mm (typické pro velkou část ČR) dokáže poskytnout zhruba 52-60 m³ zachycené vody ročně. Z každého 1 mm srážek zachytíte přibližně 0,8-0,9 litrů na každý m² plochy střechy.
Čtěte také: Je dešťová voda vhodná pro beton?
Pro výpočty se používá evropská norma ČSN EN 16941-1, která vychází z plochy střechy, průměrného úhrnu srážek a zohledňuje i období bez deště (obvykle 21 dní). Důležitý je také tzv. odtokový koeficient, který se liší podle typu krytiny a sklonu střechy. Dešťová voda stéká ze šikmých střešních tašek mnohem rychleji než z ploché střechy se štěrkem nebo z osázené zelené střechy. Pokud dešťová voda odtéká pomaleji, více se jí cestou do nádrže na vodu na zahradě nebo do podzemí vypaří. Kromě toho část vody ze střechy vůbec neodteče, střecha je mokrá i po dešti. Tato skutečnost se zaznamenává v tzv. koeficientu povrchové vydatnosti. Čím vyšší je tato hodnota pro daný typ střechy, tím méně vody se cestou ze střechy do nádrže odpaří. Například šikmé hladké povrchy, jako jsou běžné tašky, mají koeficient 0,9, což znamená, že 90 % srážek stéká směrem k nádrži, zatímco 10 % se cestou odpaří. Naproti tomu plochá střecha pokrytá štěrkem má koeficient 0,7.
Vhodné střešní krytiny pro sběr dešťové vody
Mezi vhodné typy střešních krytin pro sběr dešťové vody patří ty, které neobsahují žádné toxické látky a nemají žádnou povrchovou úpravu, která by vodu jakýmkoli způsobem kontaminovala. Nejběžnější střešní materiály, jako jsou střešní tašky, glazované tašky, břidlice, solární panely, skleněné tabule, hliníkové nebo nerezové profily, jsou ideální pro zachycování dešťové vody. Tyto materiály neuvolňují žádné rozpustné složky a zachovávají čistotu vody padající z nebe.
- Keramické tašky: Relativně hladký povrch, snazší odtok vody a minimální riziko její kontaminace. Při jejich výrobě se nepoužívají žádné škodlivé látky.
- Betonové krytiny (bez pigmentů či povrchových úprav): Nabízejí sběru srážkové vody poměrně dobré podmínky.
- Plechové krytiny s povrchovou úpravou: Označovány jako jedny z nejlepších. Absence uvolňujících se škodlivých látek a téměř dokonalá hladkost.
- Šindelové střechy: Pokud jsou šindele ze zdravotně nezávadných materiálů či jsou ošetřeny proti únikům nežádoucích látek, splňují podmínky pro sběr srážkové vody. Důležitá je však pravidelná kontrola jejich stavu.
- PVC krytiny: Nejsou absorpční a mají perfektně hladký povrch, což jsou pro bezproblémový sběr dešťové vody klíčové vlastnosti.
Nevhodné střešní krytiny:
Některé střešní krytiny obsahují toxické látky nebo se z nich uvolňují nežádoucí částice (například asfalt, azbest). Tyto materiály mohou vodu kontaminovat, a proto se pro sběr dešťové vody nedoporučují. Záleží na materiálu krytiny a jejím povrchu.
- Eternit (azbestocementové desky): Obsahuje vlákna azbestu, která jsou životu nebezpečná a silně karcinogenní. Azbestová vlákna se uvolňují při běžném zvětrávání nebo při mechanickém kontaktu a znečišťují dešťovou vodu ihned po jejím dopadu na střechu.
- Staré asfaltové střešní krytiny (s dehtem): Obsahují dehet a ten toxické polyaromatické uhlovodíky, které připravují dešťovou vodu o její nezávadnost. Hrubý povrch navíc přispívá k hromadění vody a kontaminaci.
- Zelené střechy: Mají velmi vysokou absorpci vody a mohou obsahovat organické látky z rostlin a substrátu (například pesticidy a herbicidy), které se posléze uvolňují do vody. Dešťová voda zachycená ze zelených střech není vhodná pro použití v pračkách.
- Dřevěné střechy: Náchylné k hnilobě a houbovým infekcím, což může vést k růstu bakterií a mikroorganismů v dešťové vodě.
- Kovové střechy z mědi, olova nebo zinku: Mohou mít zvýšenou koncentraci kovů.
Pokud máte nevhodnou střešní krytinu, existují možnosti, jak i tak dešťovou vodu sbírat. Například zachytávání vody jen z části střechy, výměna krytiny, nebo kombinace pokročilé filtrace a dezinfekce. Vždy je však třeba zvážit zamýšlené využití dešťové vody.
Čtěte také: Článek o PVC trubkách DN 125
Sběr dešťové vody bez střechy
V zásadě by měly být pro využití dešťové vody nejprve vybudovány střechy a srovnatelné sběrné plochy, protože ty mají nejnižší míru znečištění. Pokud však množství potřebné dešťové vody převyšuje množství, které může být zachyceno střechou, lze ke sběru vody využít i uzavřené plochy, jako jsou terasy nebo chodníky. To znamená, že můžete sbírat dešťovou vodu bez okapů a shromažďovat vodu pro zahradu bez svodů. V závislosti na zamýšleném využití dešťové vody je však třeba vzít v úvahu existující znečištění například z dopravy, průmyslu nebo od zvířat. Mechanické filtry dešťové vody mohou spolehlivě odstranit znečišťující látky nad určitou velikost částic, ale znečišťující látky rozpuštěné ve vodě nebo obsahující minerální oleje není tak snadné oddělit. Zejména dešťová voda z dopravních ploch je proto problematická kvůli možné přítomnosti pohonných hmot, otěru pneumatik nebo oleje. Pokud má být i tato voda přiváděna do vašeho dešťového systému, je třeba zajistit další předřazené stupně čištění.
Možnosti sběru a skladování dešťové vody
Abyste mohli dešťovou vodu efektivně využívat, je potřeba zvolit vhodný způsob sběru a skladování. Nemusíte hned instalovat podzemní nádrž - stačí začít jednoduše: na okap napojte sud na vodu a přidejte sběrač s filtrem.
Základní prvky systému pro sběr dešťové vody:
- Nádrž na dešťovou vodu: Je nezbytná pro akumulaci zachycené vody. Existují různé typy: nadzemní (sudy, barely) a podzemní nádrže (betonové, plastové). Klíčem k tomu, aby se voda nekazila, jsou tři věci: víko, filtr na sběrači a stín.
- Sběrné zařízení: Okapy a svodné trubky slouží k zachytávání vody ze střechy.
- Filtr: Zabraňuje průniku nečistot do nádrže a chrání čerpadlo před poškozením. Kvalitní sběrač s tzv. first flush diverterem tyto srážky automaticky odkloní do kanalizace nebo vsaku a do nádrže propustí až čistší vodu.
- Čerpadlo: Potřebujete k přečerpávání vody z nádrže do míst jejího využití.
- Příslušenství: V případě potřeby můžete použít řídicí jednotky pro automatické ovládání systémů, hadice a další spojovací prvky.
Typy nádrží a systémů:
- Sud pod okapem: Nejjednodušší varianta, kterou lze pořídit za několik stokorun. Lze nejsnadněji sbírat napojením plastového sudu (200-500 l) na okap.
- Nadzemní cisterna s čerpadlem: Dalším zařízením pro využití dešťové vody je nadzemní cisterna (1-5 m³), která je vhodná především pro pravidelnou zálivku zahrady. Větší nádrž a čerpadlo se vyplatí při pravidelném zalévání (záhonů, skleníkové výsadby, živého plotu…). Když máte větší pozemek, skleník nebo sad, nadzemní sud na vodu už nemusí stačit.
- Podzemní nádrž na dešťovou vodu: Nádrž na dešťovou vodu schovaná pod zemí je profesionální řešení s kapacitou od 4 m³ výše. Umožňuje napojení na domácí rozvody a využití vody i pro splachování či praní. Pro větší zahradu dává smysl podzemní nádrž z HDPE plastu s čerpadlem a kapkovou závlahou. Podzemní nádrže jsou před znečištěním chráněny mnohem lépe - stabilní teplota a absence světla zpomalují biologický rozklad.
Čerpadla pro dešťovou vodu:
Srážkovou vodu po jejím zachycení můžete přímo čerpat z nádrží, studní nebo sudů, které bývají často umístěné pod zemí. K tomu je zapotřebí čerpadlo - buď ponorné, povrchové nebo čerpadlo s kalovým filtrem. Pro čerpání dešťové vody zvolte takové čerpadlo, které bude odpovídat požadovanému účelu využití s čerpacím výkonem tak, aby bylo zajištěno zásobování vody s dostatečným tlakem a průtokem vody na potřebnou vzdálenost a výšku. Pro správné fungování systému se vyplatí taktéž vybrat vhodný typ ovládací jednotky.
- Ponorná čerpadla: Používají se pro podzemní nádrže, kdy jsou částečně nebo zcela ponořena do vody.
- Povrchová čerpadla: Lze využít pro čerpání z nadzemních sudů a nádrží, kdy čerpadlo stojí mimo vodu.
- Čerpadla s kalovým filtrem: Pokud je nádrž zanesena kalem, bude se hodit kalové čerpadlo.
Využití dešťové vody v domácnosti a na zahradě
Dešťová voda se nejčastěji používá pro zalévání - je měkká a rostlinám prospívá více než voda z vodovodu. Další možností je praní prádla. Po základní filtraci lze dešťovku bez problémů využít i v pračce. Výhodou je, že neobsahuje chlor a má nižší tvrdost, takže šetří textilie i samotnou pračku. V některých domácnostech se dešťová voda po pokročilé úpravě (např. membránové filtry, UV záření) používá dokonce i pro osobní hygienu.
Čtěte také: správné odvodnění plochých střech
V domácnosti nejčastěji tzv. dešťovka slouží ke splachování toalety, praní prádla nebo k běžnému domácímu úklidu. Stejně tak lze takřka neomezeně používat dešťovou vodu v zahradě, kde slouží k zalévání, údržbě, mytí auta nebo dokonce k napuštění bazénu.
Možnosti využití dešťové vody:
Tabulka: Využití dešťové vody
| Oblast využití | Konkrétní aplikace | Výhody |
|---|---|---|
| Zahrada | Zalévání rostlin, údržba zahrady (nábytek, dlažba), mytí auta, napouštění bazénu | Měkká voda bez chlóru, ideální teplota pro rostliny, šetří pitnou vodu |
| Domácnost | Splachování toalety, praní prádla, běžný úklid (vytírání podlah) | Bez vodního kamene, šetří prací prášek, snižuje spotřebu pitné vody |
| Osobní hygiena | Sprchování (po pokročilé úpravě) | Snížení spotřeby pitné vody |
Pro využití dešťové vody k osobní hygieně (například sprchování) je však nezbytné ji upravit tak, aby již splňovala požadavky na pitnou vodu.
Legislativa a dotace
V České republice je nakládání s dešťovou vodou řešeno vodním zákonem. Ten upřednostňuje vsakování na vlastním pozemku nebo její opětovné využití. Pokud vsak není možný, může být dešťová voda svedena do dešťové kanalizace. Stát navíc podporuje využívání dešťové vody prostřednictvím programu Nová zelená úsporám, do kterého je zařazena také dotace Dešťovka.
Dotační program Dešťovka
Na řešení pro nakládání s dešťovou vodou lze uplatnit příspěvek dotačního programu Dešťovka, který byl zaveden v roce 2017 Ministerstvem životního prostředí a od roku 2021 spadá pod dotační titul Nová zelená úsporám. Je určen pro využívání dešťové vody na zavlažování zahrad, případně na splachování WC, praní prádla a dále se týká i tzv. šedé vody. Podporu v dotačním programu Dešťovka mohou využít majitelé rodinných a bytových domů na území České republiky, a to i na trvale obývané objekty určené pro rodinnou rekreaci. Získání příspěvku je samostatně možné pouze u novostaveb. V případě rekonstrukce je nezbytné kombinovat dotaci Dešťovka s dalším z vybraných environmentálních opatření kromě Zelené střechy, Dobíjecí stanice pro elektromobily a Využití tepla z odpadní vody (decentrální systémy). Částka dotace se vždy odvíjí od typu systému, velikosti nádrže apod., u rodinných domů lze žádat za splnění všech podmínek až o 100 000 Kč. Podrobné podmínky dotačního programu, výpočetní nástroje, potřebné formuláře i důležité pokyny pro žadatele najdete na webových stránkách dotačního programu Nová zelená úsporám.
Důležité body týkající se legislativy:
- Stavební povolení: U nádrži do 50 m³ obvykle stavební povolení nepotřebujete (§ 103 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.).
- Souhlas provozovatele kanalizace: Pokud přepad ústí do kanalizace, potřebujete souhlasné stanovisko provozovatele kanalizace.
- Novela zákona 2021: V roce 2021 vešla v platnost novela zákona, která všem majitelům novostaveb ukládá povinnost zachytávání dešťových vod přímo v místě, kde spadnou - tedy na pozemku. Zasakování či odvod srážkové vody je tak třeba řešit již ve fázi příprav projektové dokumentace. Novela zákona se ovšem týká i stávajících majitelů staveb, kteří plánují změnu - přístavbu, nástavbu nebo třeba zateplení. Stavební povolení lze zkrátka získat jen za předpokladu, že budou majitelé nemovitosti zároveň řešit hospodaření se srážkovou vodou.
- Oddělení dešťové a pitné vody: Důležité normy a technické předpisy vyžadují jasné oddělení dešťové a pitné vody. Pitná voda smí být přiváděna do nádrže na dešťovou vodu pouze ve volném odtoku nad maximální hladinou vody, aby se zabránilo riziku zpětného vzdutí. Kromě toho musí být všechna potrubí a kohoutky na dešťovou vodu zřetelně a trvale označeny, aby nedošlo k záměně. Dešťové potrubí musí být zabezpečeno proti neoprávněnému použití, zejména dětmi.
Údržba a praktické tipy
Aby systém fungoval bez problémů, je třeba myslet i na pravidelnou údržbu. Dešťová voda sváděná ze střech nebo okapů může být kontaminována (prach, ptačí trus, organické zbytky). Nezapomeňte na kontrolu čerpadla a čištění filtru.
Časté otázky a řešení:
- Jak dlouho vydrží dešťová voda v nádrži, než se začne kazit? Při správném skladování (víko, stín, čistý filtr) vydrží voda použitelná na zálivku v řádech týdnů až měsíců. Největší hrozbou jsou světlo (řasy) a organické nečistoty z listí. Podzemní nádrže jsou před chráněny mnohem lépe - stabilní teplota a absence světla zpomalují biologický rozklad.
- Co dělat s dešťovou vodou v zimě? Nadzemní nádoby vypusťte a odpojte příslušenství, aby je nepoškodil mráz.
- Komáři v sudu: Komáři potřebují ke kladení vajíček stojatou, otevřenou vodu. Řešení: Nádrž přikrýváme poklopem, aby se do ní nedostaly mušky ani komáři.
- Přetekání nádrže: Nainstalujte přetečení, které kontrolovaně odvádí přebytečnou vodu. U cisteren by měl přepad vést do vsakovací jímky nebo do kanalizace. Přebytečná dešťová voda by měla vsáknout do země (např. do štěrkového lože) nebo být vypuštěna do kanalizace.
- Profesionální rozbor vody: Vyplatí se, pokud chcete dešťovou vodu používat v domě (splachování, spíše výjimečně praní) nebo máte podezření na kontaminaci. Orientačně od 500 do 2 000 Kč podle rozsahu parametrů - základní mikrobiologický a chemický rozbor pořídíte i přes akreditované laboratoře a službu lze poptat také online.
Kdo chce využívat dešťovou vodu nejen na zahradě, ale i v domácnosti, může ušetřit značné množství pitné vody. Zatímco sběr dešťové vody prostřednictvím střechy, okapů a svodů tvoří první krok, zajímavá část technologie začíná u nádrže na dešťovou vodu. Než se dešťová voda dostane do nádrže na dešťovou vodu, měla by být zbavena hrubých nečistot pomocí předběžného filtru. Dešťová voda se do nádrže na dešťovou vodu přivádí co nejšetrněji. Klidný přítok zajišťuje, že se dostane na dno, aniž by došlo k rozvíření částic nečistot a usazenin. Nejkvalitnější voda v nádrži se nachází přibližně 15 cm pod hladinou. Zde probíhá plovoucí odběr. Ten odebírá vodu z nejčistšího místa, která je pak vedena systémem využití dešťové vody tam, kde je potřeba - například na splachování toalet nebo do pračky.
V případě nedostatku dešťové vody se systém automaticky přepne na přívod vody z veřejné vodovodní sítě - bez přerušení. Je důležité dodržovat předpisy, jako je EN 1717: dešťová a pitná voda musí být zcela odděleny. Tím se zabrání zpětnému toku do sítě pitné vody.
tags: #destova #voda #ze #strechy #sběr #a