Odhalte Tajemství Denní Normy pro Pokládku Zámkové Dlažby

Zámková dlažba je oblíbeným řešením pro úpravu chodníků, příjezdových cest, teras a dalších ploch díky své odolnosti, estetickému vzhledu a snadné údržbě. Pokud plánujete pokládku zámkové dlažby, tento článek vám poskytne praktický návod, jak na to. Zámková dlažba se stále těší velké oblíbenosti nejen na chodnících ve veřejných prostranstvích, ale i jako přístupová cesta k rodinným domům. Pokud uvažujete o zámkové dlažbě a rádi byste minimalizovali náklady na její pořízení, pravděpodobně ji budete pokládat svépomocí.

1. Plánování a příprava

Než se pustíte do samotné pokládky, je potřeba se dobře připravit.

Určení účelu plochy: Zvažte, zda bude dlažba zatížena pouze chůzí, nebo i automobily. To ovlivní výběr materiálu a hloubku podloží.
Výběr materiálu: Zámková dlažba je k dispozici v různých tvarech, velikostech a barvách. Vyberte takovou, která bude ladit s okolím a splní vaše požadavky na zatížení.
Měření a rozpočet: Spočítejte celkovou plochu a přidejte 10 % jako rezervu. Zahrňte také materiály na podklad (štěrk, písek) a obrubníky.

Při pokládce betonové dlažby je třeba dodržovat normy ČSN 73 6131 o stavbě vozovek - Kryty z dlažeb a dílců.

2. Příprava podkladu

Správně připravený podklad je klíčem k dlouhodobé stabilitě a funkčnosti zámkové dlažby. Celý proces pokládky zámkové dlažby je možné shrnout do 5 základních kroků. Na žádném z nich se nevyplatí šetřit, protože by se mohly poměrně rychle objevit závady. Nejprve je nutné se věnovat přípravě podloží pro zámkovou dlažbu.

2.1. Diagnostika podloží

Ještě než se začne s výkopem, je nutné pochopit, na čem vlastně stojíte. Typ podloží zásadně ovlivňuje hloubku výkopu, skladbu vrstev i nutnost drenáže. Bez této základní diagnostiky je každá pokládka dlažby jen odhad a odhady se u staveb většinou většinou nevyplácí.

Čtěte také: Smaltované žlaby a potrubí: Od historie po současné normy

Typy podloží a jejich specifika:

Jílovité podloží:
- Po dešti zůstává dlouho mokré.
- Při zmáčknutí v ruce drží tvar.
- Voda se vsakuje velmi pomalu.
- Riziko: zadržování vody, mrazové zdvihy, sedání.
- Řešení: větší důraz na drenáž a kvalitní separaci vrstev.
Písčité nebo štěrkové podloží:
- Rychle vysychá.
- Voda se dobře vsakuje.
- Materiál se v ruce rozpadá.
- Výhoda: ideální základ pro pokládku.
- Pozor: nutnost kvalitního hutnění, jinak hrozí propadání.
Navážka (směs hlíny, suti, starých materiálů):
- Nestejnorodý materiál.
- Často mění vlastnosti v různých hloubkách.
- Může obsahovat dutiny.
- Největší riziko pro pokládku dlažby.
- Řešení: hlubší výkop, odstranění nestabilních vrstev, někdy i kompletní výměna podloží.

2.2. Vyznačení plochy a výkop

Nejprve je nutné si přesně vymezit, na kterou plochu budete zámkovou dlažbu pokládat. To uděláte nejlépe tak, že do země natlučete kolíky a natáhnete mezi nimi provázek, abyste měly vymezené hranice. V daném prostoru pak začněte kopat. Hloubka výkopu se liší podle toho, jak budete zámkovou dlažbu zatěžovat.

Plochy pro chodce (běžná pochůzka): Hloubka výkopu 24-30 cm.
Plochy pro auta (pojezd autem): Hloubka výkopu 30-50 cm. Tato hloubka je spolu s výběrem správného typu zámkové dlažby velmi důležitá, protože by jinak mohla zámková dlažba popraskat.

2.3. Zhutnění zemní pláně

Dále je nutné zaměřit se na dokonalé zhutnění pláně. Spodní vrstvu zeminy zhutněte vibrační deskou nebo pěchem, aby byla stabilní. Dno musí být rovné, musí mít všude stejnou hloubku a zároveň musí udržovat sklon, který bude mít zámková dlažba, jinak by hrozilo, že se vám do budoucna propadne.

3. Vrstvy podkladu

Zámková dlažba vyžaduje několik vrstev podkladu. Jaké složení budou mít jednotlivé podkladové vrstvy, závisí na konkrétních geologických podmínkách a také na předpokládaném zatížení dané plochy, které je realizována. Nejvhodnější je použití nestmelených podkladních vrstev, stmelené podkladní vrstvy se doporučuje navrhovat pouze v odůvodněných případech. Správné a kvalitní zhutnění podkladních vrstev je velmi důležité. Hutníme po jednotlivých vrstvách, nebo po částech tlustých 100 až 150 mm. Podkladové vrstvy se provádějí ve spádu budoucí plochy.

Základní logická skladba:

Zemní pláň: zhutněný a srovnaný podklad po výkopu, musí být rovný a stabilní.
Separace (geotextilie): odděluje zeminu od konstrukčních vrstev, brání promíchání materiálů a ztrátě únosnosti.
Konstrukční vrstvy (štěrkodrť): hlavní nosná část celé plochy, přenáší zatížení do podloží.
Lože: jemná vyrovnávací vrstva, umožňuje přesné usazení dlažby.
Dlažba: samotný pochozí nebo pojezdový povrch.
Spáry: stabilizují jednotlivé prvky, brání jejich pohybu do stran.

3.1. Skladba pro pojízdnou zámkovou dlažbu

Štěrkový podklad: Na zhutněné podloží nasypte vrstvu štěrku (frakce 16-32 mm) o tloušťce 15-30 cm. Štěrk důkladně zhutněte.
Drcené kamenivo: Na štěrkovou vrstvu přijde další vrstva (frakce 8-16 mm) o tloušťce 10 cm. Tato vrstva slouží k přesnému vyrovnání a je potřeba ji zhutnit vibrační deskou.
Ložní vrstva: Kladecí vrstva tl. 30-50 mm ze štěrku frakce 2/5 nebo 4/8 mm. Ložní vrstva se rozprostře na suchou a čistou horní podkladní vrstvu. Tloušťka 50 mm, nesmí klesnout pod 40 mm.

3.2. Skladba pro pochozí zámkovou dlažbu

Štěrkový podklad: 100-150 mm štěrku frakce 8/16 mm. Tuto vrstvu je potřeba zhutnit vibrační deskou.
Ložní vrstva: Následuje kladecí vrstva tl. 30-50 mm ze štěrku frakce 2/5, nebo 4/8 mm. Ložní vrstva se rozprostře na suchou a čistou horní podkladní vrstvu. Tloušťka 50 mm, nesmí klesnout pod 40 mm.

Než se dáte na pokládku ložní vrstvy, změřte rovnost, výšky a sklon podkladní vrstvy a proveďte případné lokální opravy. Ložní vrstvu stahujeme dřevěnou nebo hliníkovou latí pomocí ocelových vodicích tyčí, které máme usazené v požadovaném sklonu dlážděné plochy. Horní úroveň ložní vrstvy volíme dle výšky dlažby, s odečtením nadvýšení dlažby pro pozdější sednutí.

Čtěte také: Nové trendy v evropských normách pro beton

4. Pokládka obrubníků

Obrubníky, krajníky a obrubové kostky ohraničují dlážděné kryty, které zároveň zabezpečují jejich vodorovné ukotvení. Na pevný a zhutněný podklad se do zavlhlého betonu osazují obrubníky. Povrch podkladu by měl být tak vlhký, aby z pokládaného čerstvého betonu neodebíral vodu. Obrubníky ukládejte do betonového lože, které bude dosahovat 1/3 výšky obrubníku. Betonové lože by mělo být ze zavadlého betonu a při pokládce obrubníků použijte vodováhu a provázek, abyste dosáhli dokonalého výsledku. Po úplném zaschnutí betonu obsypte obrubníky štěrkodrtí o stejné frakci, jako jste použili k vyrovnání podkladu.

Při osazování obrubníků je nejlepší respektovat skladební rozměry, aby nemusela být dlažba příliš dořezávána. Spáry mezi obrubníkem a zámkovou dlažbou děláme co nejužší, maximálně do 5 mm. Podél okrajů používáme speciální krajové prvky. Je však možné také prvky upravit řezáním do příslušného tvaru, aby bylo zajištěno vodorovné kotvení dlážděného krytu.

5. Pokládka zámkové dlažby

Nyní se konečně dostáváte k vlastní pokládce zámkové dlažby. Jestliže budujete příjezdovou cestu volte dlaždice s tloušťkou 80 mm, pro chodníček pro pěší vám postačí dlaždice s tloušťkou 60 mm, příp. 40 mm. Pokládku provádíme z položené dlažby tak, abychom nenarušili ložní vrstvu. Nejlepší je postupovat od rohu a to v nejníže položeném místě krytu.

Dlažební prvky klademe na ložní vrstvu v požadovaném sklonu, šířka spár mezi jednotlivými dlažebními prvky musí mít 2 až 5 mm pro nestmelený spárovací materiál. Při kladení dlažebních prvků myslíme na potřebné nadvýšení na dohutnění a dbáme na to, aby linie spár byly rovnoměrné. Dlažební bloky klademe s potřebným nadvýšením 10 mm pro následné sednutí, způsobené hutněním plochy.

Při dláždění je dobré odebírat kameny z více palet najednou, protože se tak vyhnete problémům s případnými dočasnými barevnými kontrasty na vydlážděné ploše. Nejprve vždy pokládejte celé dlaždice, pokud vám někde celá dlaždice nevychází vrátíte se k těmto místům později. Teprve až máte položené všechny celé dlaždice, přichází na řadu úprava dlaždic na míru. Řezání dlažby vždy provádíme mimo dlážděnou plochu! K této úpravě vždy používejte diamantovou pilku.

Čtěte také: Normy pro vyústění digestoře

6. Spádování a odvodnění

Voda je největší nepřítel dlažby. Ne proto, že by beton vodu „nesnesl“, ale proto, že stojatá voda ničí podloží. Při pokládce zámkové dlažby musíte vytvořit spád, kterým zamezíte hromadění dešťové vody. Za kritické minimum se považují hodnoty 1 až 2 %, tedy zhruba centimetrový až dvoucentimetrový pokles na jeden metr dlažby. Maximální spád zámkové dlažby by však u parkovacích stání neměl překračovat hodnotu 5 %. Při odvodňování plochy máte na výběr ze širokého sortimentu speciálních žlabů, či klasických drenážních trubek. Odvodňovací žlaby se nejčastěji pokládají uprostřed, nebo po stranách dlažby. Podobně jako obrubníky se zapouští přímo do betonu.

Tabulka: Doporučené spády pro zámkovou dlažbu

Typ plochy	Minimální spád	Maximální spád	Poznámka
Chodníky a terasy	1 %	5 %	Zamezení hromadění dešťové vody
Parkovací stání	1 %	5 %	Důležité pro stabilitu vozidel
Zatravňovací dlažba	1 %	Není specifikován	Pokud je pod dlažbou drenáž, spád není nutný

7. Dokončení a zpevnění

7.1. Pískování spár

Spáry vyplňujeme čistým těženým křemičitým pískem frakce 0/2 mm. Nestmelený materiál se následně vmete do spár, které se jím zcela vyplní. Na závěr pak přichází spárování zámkové dlažby, jinak řečeno zapískování. Pro tento závěrečný úkon je nutné volit slunečné dny a písek, který by měl být křemičitý musí být dokonale suchý. Křemičitý písek se volí, aby dlažbou neprorůstala tráva. Suchý písek je pak nutný pro to, aby se dostal do každé štěrbinky. Frakce tohoto křemičitého písku by měla být 0-4 mm. Tímto pískem nejprve zasypte mezery mezi dlaždicemi.

7.2. Zhutnění dlažby

Nově vydlážděnou plochu je třeba dvakrát hutnit vibrační deskou s pryžovou ochranou. Poprvé tak učiníme po položení dlažby a podruhé po prvním zapískování. Před hutněním zámkovou dlažbu důkladně zameteme. Hutnění se provádí z důvodu srovnání případných výškových rozdílů u jednotlivých dlaždic. Následně dlažbu zavibrujte vibrační deskou, na kterou použijete plastový kryt, aby nedošlo k poškození dlaždic. A po zhutnění musíme ještě jednou zasypat spáry křemičitým pískem a plochu poté definitivně zamést. Po konečném dohutnění musí mít betonová dlažba rovný povrch a také předepsaný sklon. Povrch dlažby vašeho nového chodníku musí být na okraji 5 až 10 mm nad krajníky, obrubníky nebo obrubovými kostkami.

8. Údržba zámkové dlažby

Aby dlažba zůstala v dobrém stavu:

Pravidelně čistěte povrch: Zametejte písek, listí a nečistoty.
Doplňování písku: Spáry čas od času dosypte, aby se dlažba neviklala.
Odstraňujte plevel: Používejte ekologické přípravky nebo ruční nástroje.
Ošetření proti skvrnám: Pokud se na dlažbě objeví skvrny, použijte vhodné čisticí prostředky.

Pokud máte v dlažbě zasazeny nějaké nevyhovující dlažební prvky, které jsou buď poškozené, nebo se od ostatních liší barvou či strukturou, musíte je vyměnit. Stejně tak propadlé prvky je potřeba vyjmout. Ložní vrstva se následně upraví a dlažba se znovu dohutní do správné výšky.

9. Zatravňovací dlažba

Zatravňovací dlažba je elegantním spojením betonu a trávníku. Obvykle se skládá z plastové/betonové sítě podobné včelí plástvi. Výsledný povrch propouští vodu, zatravňovací dlažba má tedy retenční schopnosti. Pokud tedy pod vrstvou dlažby vytvoříte drenáž, teoreticky se jeho sklonem nemusíte zabývat. Spád zatravňovací dlažby je minimálně 1 %. Pokud je však pod dlažbou vyřešen drenážní systém, zatravňovací dlažba nemusí být ve spádu.

Zatravňovací dlažbu můžeme aplikovat na malé i velké plochy, možnosti jejího užití jsou vlastně podobné, jako u běžné dlažby zámkové. Je však nevhodná na frekventované veřejné pochozí plochy. Chůze v podpatcích, pohyb osob s omezenou hybností, jízda invalidních vozíků či chůze dětí jsou po ní problematické. I zatravňovací dlažba je pokládána jednoduše a rychle. Terén, na kterém ji budeme pokládat, musí být dobře srovnaný, hlína by přitom měla být dostatečně uleželá. A pokud ne, zpevníme ji válcem. Zatravňovací dlažba vyžaduje údržbu. Plochu musíme zalévat, posekat a případně dosít travním semenem.

Kroky pokládky zatravňovací dlažby:

Vyznačíme plochu, kam budeme jednotlivé díly zatravňovací dlažby pokládat a poté odebereme zeminu. Tu je ideální na vhodném místě uložit, budeme ji později opět potřebovat, na vysypání jednotlivých položených dílů. Hloubka výkopu je zde opět závislá na tom, zda budeme pochozí či pojízdnou plochu.
Na zhutněný a zarovnaný podklad navezeme nosnou vrstvu štěrkopísku (20 - 30 cm) a opět ji zhutníme a zarovnáme.
Nyní můžeme použít hustou síťovinu z mikrovláken. Ta nám zpevní podloží a zabrání prorůstání plevele.
Nakonec na celou plochu uložíme cca 4 cm směsi štěrkopísku s kompostem. Tuto vrstvu zarovnáme pomocí latí a již nezhutňujeme.
Nyní pokládáme jednotlivé díly zatravňovací dlažby. A i zde musíme dbát na správný směr pokládky, o to víc, mají-li konkrétní systémové díly zámek. Dlažbu pokládáme zásadně kolmo ke směru jízdy.
Posledním krokem je vyplnění zatravňovacích panelů zeminou a následné osetí travním semenem. Nakonec povrch zasypeme tenoučkou vrstvou písku.

10. Normy a předpisy

Při pokládce zámkové dlažby je důležité dodržovat platné technické normy a právní předpisy, které zajišťují kvalitu, bezpečnost a dlouhou životnost díla. V současné době je technická norma kvalifikované doporučení, není závazná. Její používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné.

Přehled základních norem souvisejících s obkladovými materiály:

ČSN EN 14411 (725109): Keramické obkladové prvky - definice, klasifikace, charakteristiky a označování
ČSN 72 5149 Keramické obkládačky a dlaždice - názvy a definice
ČSN 73 3450 (Z1) Obklady keramické a skleněné
ČSN EN ISO 10 545, část 1-16 Keramické obkladové prvky - zkušební metody
ČSN 72 5191 Keramické obkladové prvky - Stanovení protiskluznosti
ČSN 73 3251 Kamenné dlažby a obklady Navrhování konstrukcí z kamene
ČSN 73 3451 Obecná pravidla pro navrhování a provádění keramických obkladů
ČSN 74 4505 Podlahy - společná ustanovení
ČSN 73 4108 Šatny, umývárny, hygienická zařízení
ČSN EN 14618 Umělý kámen - Terminologie a klasifikace
ČSN EN 15286 Umělý kámen - Desky a formáty pro obklady stěn (vnitřní a vnější)
ČSN EN 1096-1 Sklo ve stavebnictví - Sklo s povlakem - Část 1: Definice a klasifikace
ČSN 70 1304 Sklo ploché válcované opakní
ČSN EN 1051-1 (701601) Sklo ve stavebnictví - Skleněné tvárnice a skleněné dlaždice - Část 1: Definice a popis
ČSN EN 13748-1 (723209) Teracové dlaždice - Část 1: Teracové dlaždice pro vnitřní použití
ČSN EN 13748-2 (723209) Teracové dlaždice - Část 2: Teracové dlaždice pro venkovní použití
E-01 Tavený čedič (Katalogový list) výrobce EUTIT

Normy související se stavební chemií:

ČSN EN 12004-1 Lepidla pro keramické obkladové prvky - Část 1: Požadavky, posouzení a ověření stálosti vlastností klasifikace a značení
ČSN EN 12004-2 Lepidla pro keramické obkladové prvky - Část 2: Metody zkoušení
ČSN EN 13888 Spárovací malty a lepidla pro keramické obkladové prvky - definice a specifikace
ČSN EN 12808 Spárovací hmoty a lepidla pro keramické obkladové prvky
ČSN EN 14 891 Vodotěsné výrobky nanášené v tekutém stavu, používané pod lepené keramické obklady - Požadavky, metody zkoušení, posuzování shody, klasifikace a označování
ČSN EN ISO 11 600 Stavební konstrukce - Těsnicí hmoty - Klasifikace a požadavky pro tmely
ČSN EN 13 813 (72 2481) Potěrové materiály a podlahové potěry - Potěrové materiály - Vlastnosti a požadavky

Další normy související se obkládáním:

ČSN EN 1253-1 (13 6366) Podlahové vpusti a střešní vtoky - Část 1: Požadavky
ČSN EN ISO 21809-3 (45 0060) Vnější povlaky potrubí uložených v zemi nebo ve vodě používaných v potrubních přepravních systémech - Část 3: Izolace obvodových svarů
ČSN EN 197-1, ed 2 (72 2101) Cement - Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro obecné použití
ČSN EN 998-1 ed.3 (72 2401) Specifikace malt pro zdivo - Část 1: Malta pro vnitřní a vnější omítky
ČSN EN 771-1+A1 (72 2634) Specifikace zdicích prvků - Část 1: Pálené zdicí prvky
ČSN EN 15 651 (soubor) (72 2470) Tmely pro nekonstrukční použití ve spojích v budovách a komunikacích pro chodce
ČSN 73 0212-3 (73 0212) Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti - Část 3: Pozemní stavební objekty
ČSN P 73 0600 (73 0600) Hydroizolace staveb - Základní ustanovení
ČSN P 73 0606 (73 0606) Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení
ČSN EN 206+A1 (73 2403) Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 771-4 (73 2434) Specifikace zdicích prvků - Část 4: Pórobetonové tvárnice
ČSN EN 520+A1 (73 3611) Sádrokartonové desky - Definice, požadavky a zkušební metody
ČSN EN 13914-1 (73 3710) Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek - Část 1: Vnější omítky
ČSN EN 13914-2 (73 3710) Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek - Část 2: Vnitřní omítky
ČSN 75 6760 (75 6760) Vnitřní kanalizace
ČSN EN 13 967 (72 7612) Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie do izolace proti vlhkosti a plastové a pryžové pásy a fólie do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky
ČSN EN ISO 12570 (73 0573) Tepelně vlhkostní chování stavebních materiálů a výrobků - Stanovení vlhkosti sušením při zvýšené teplotě
ČSN 73 0205 (73 0205) Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti
ČSN EN 1008 (73 2028) Záměsová voda do betonu
ČSN EN 13914-2 (73 3710) Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek - Část 2: Vnitřní omítky

Související právní předpisy:

Vyhláška MMR č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb a Nařízení hl. m. Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MZdr č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 100/2013 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
ETAG 022, Guideline for European Technical Approval of Watertight covering kits for wet room floors and or walls - Part 1 Liquid applied coverings with or without wearing surface“ obsahuje následující překlad: „Část 1 Lité povlaky s povrchem odolným proti opotřebení nebo bez něho“.

tags: #denní #norma #na #pokládku #zámkové #dlažby

Denní norma na pokládku zámkové dlažby: Komplexní průvodce