V domovech trávíme velkou část života, proto je důležité, aby vnitřní klima bylo příjemné a zdravé. Optimálních vnitřních parametrů lze dosáhnout stavebním materiálem, který nezpůsobuje alergie, astma a další zdravotní komplikace. Takovým vhodným materiálem jsou tradiční pálené cihly, které se primárně vyrábějí ze směsi jílu a vody.
Pálená cihla a zdravé bydlení
Cihly jsou přírodním materiálem a neobsahují žádné látky znečišťující ovzduší. Nenajdeme v nich těkavé látky, formaldehyd, terpeny či alergeny. Navíc má cihelné zdivo prokazatelný vliv na ionizaci vzduchu vnitřního mikroklimatu, tedy na počet atmosférických iontů, který je v určitém množství nezbytný. Cihly také výrazně omezují riziko vzniku plísní, hniloby a různých mikroorganismů. Je to dáno tím, že keramika má vysokou schopnost propouštět vodní páry a v interiéru tak nezůstává nadměrná vlhkost. Hovoříme o difuzi (prodyšnosti látky při prostupu vodních par), která napomáhá regulovat vlhkost v interiéru.
V rámci skupiny Wienerberger vznikl program e4 domu, který má za cíl zajistit zdravý cihlový dům postavený zákazníkovi přímo na míru. Tento program zastřešuje čtyři základní principy stavění. Jsou jimi ekonomická výhodnost, energetická efektivnost, estetika a v neposlední řadě ekologie společně se zdravím. V rámci zdravého prostředí pro bydlení se nás nejvíce dotýká poslední e4 princip. Dům e4 představuje ekologickou stavbu, která minimalizuje dopady na životní prostředí a zodpovědně hospodaří s přírodními zdroji. Nejde pouze o materiál pro stavbu svislých konstrukcí, program e4 sdružuje cihelné zdivo a stropy Porotherm, pálenou střešní krytinu Tondach, lícové cihly a obkladové pásky Terca a cihlovou dlažbu Penter. Kritéria e4 domu kladou důraz na využívání přírodních surovin, snižování spotřeby vody, energií a emisí CO2. Domov dle programu e4 zajišťuje vysokou úroveň bydlení, a to z hlediska zdraví, pohodlí, bezpečí i estetiky.
Cihla Porotherm T Profi
V návaznosti na téma zdravého bydlení a program e4 je vhodná aplikace cihel Porotherm T Profi pro jednovrstvé zdivo. Tato cihla spojuje benefity keramického zdiva a minerální tepelné izolace. Oba materiály jsou přírodního původu a mají pro stavbu příznivé difuzní vlastnosti. Spojením výhod cihelného střepu a minerální vaty vznikl cihelný blok, který svými vlastnostmi předčí klasické keramické bloky se vzduchovými dutinami. Cihelný střep snadno propouští vodní páru, je nehořlavý, trvanlivý a odolný. Disponuje vysokou pevností, umožňuje rychlé a přesné zdění. Minerální vata má výborné tepelněizolační vlastnosti, slouží jako protihluková izolace, snadno propouští vodní páru, je nenasákavá (což bylo prokázáno řadou speciálních zkoušek), nehořlavá, rozměrově stabilní a v případě namočení rychle vysychá.
Cihelné bloky Porotherm T Profi disponují vysokou tepelněakumulační schopností, ochranou proti hluku a únosností zdiva díky masivní konstrukci žeber. Žebra poskytují ideální ochranu a oporu pro výplň z minerální vaty, která příznivě ovlivňuje tepelnětechnické, akustické a difuzní vlastnosti cihelného bloku. Teplotní komfort a přírodní materiál nejsou jediné atributy této cihly přispívající ke zdravému bydlení. Dalším jsou výborné akustické vlastnosti. Díky masivním vnějším stěnám z cihel Porotherm T Profi je možné vyhovět akustickým požadavkům pro prvních pět kategorií vnějšího hluku.
Čtěte také: Výroba sýra cihla
Dlouhodobá investice
Stavba rodinného domu z pálených cihel představuje dlouhodobě výhodnou investici. Cihelné domy mohou sloužit po celé generace - jejich životnost se udává minimálně 150 let. Cihla z čistě minerálních přírodních produktů přispívá k udržení komfortního a zdravého vnitřního prostředí po celou dobu životnosti stavby. Jednovrstvé zdivo Porotherm T Profi se vyznačuje konstrukčně elegantním řešením, kdy veškeré úlohy a požadavky na zdivo přebírá pouze cihelný blok s minerální výplní doplněný o omítky.
Historie a vývoj cihel
Na cestě historií, od vzniku coby vůbec prvního umělého stavebního kamene až k současným moderním principů zdění, prošly cihly opravdu dlouhou evolucí. Jenže před pálenými cihlami se dalo stavět jen ze dřeva a kamení, a to v místech, kde bylo dřevo a kamení hojné. Cihla jako produkt, uměle vytvořený stavební kámen, umožnila stavět lidem prakticky všude, kde zrovna chtěli. A vytvářet z nich prakticky cokoliv. Dodatečný proces vypalování jim přidal na trvanlivosti a odolnosti. První pálená cihla tak spatřila světlo světa někdy kolem roku 3000 př. n. l. v povodí Indu (spekulativně o něco dříve v civilizaci v povodí Eufratu), o tisíc let později s nimi pracovali staří Řekové a pro Evropu je zpopularizovali frekventovaným využíváním a mobilními cihlářskými pecemi zcestovalí Římané.
Experimentování a inovace ve výrobě cihel
Už od prapočátků se při masové výrobě cihel živě experimentovalo. S materiálem i technologií: drcení směsi nabrané v hliništi, přídavek jílů, míšení, protlačování. Začlenění procesu vysoušení zvýšilo kvalitu a snížilo dopad, bločkování nebo řezání, krájení hmoty zase šetřilo materiál. Glazování, impregnace, dvojité vypalování? To vše hrálo roli. Stejně i tak chemické složení: cihly z mořských sedimentů jsou světlejší, ze sprašových hlín, s vyšší přítomností oxidů železa, zase červenější. Mechanické vlastnosti zůstávají, je to jen estetika. Výsledkem je ale pořád produkt s dobrou pevností, v modulovém „skládačkovém“ formátu, aplikovatelný pro jakýkoliv konstrukční systém, s vysokou požární odolností a schopností akumulovat teplo.
Druhy cihel
Cihla klinker
Třeba zvonivým efektem se slyšitelným „klink“ po ťuknutí proslulá cihla klinker. Přezdívá se jim také zvonivky, klinkery, slínovky. Patří ke špičce s takovými materiálovými kvalitami (a cenou), že se s nimi při běžné stavbě většinou nepotkáme. Za jejím vznikem stojí extrémně vysoké teploty v peci (až 1200°C), že se povrchové póry cihly „slijí“ a uzavřou slinovacím procesem. Tato povrchová krusta pak znamená, že cihly minimálně absorbují vodu (s nasákavostí do 6 %), hladké na povrchu a jsou velmi, velmi odolné. V minulosti to byl poměrně luxusní stavební materiál, takže se s nimi setkáváme převážně u sakrálních staveb. V 19. století zase vévodili železničním budovám. Dnes najdou své uplatnění na fajnových pohledových fasádách domů, při obestavění komínů, budování pilířů plotů a obvodových zdí. A také pro větší (a nákladnější) vzhlednost v interiéru, u přiznaných a zpoza omítek zdí vystupujících prvků. Klinkery se dnes většinou vyrábí tažením hmoty ze šnekového lisu, proto mají tři strany pohledové a jednu technologickou, takže opravdu záleží na tom, jak je do stavby zapasujete.
Lícové cihly
Možná jen potřebujete cihlu, která fasádu učiní vzhlednější už dnes. A to je přesně oblast, ve které lícovky, další podmnožina pálených cihel, vyniká. Jsou to prostě cihly pro parádu, se všemi klady a zápory, které z takového přirovnání plynou. Ne, jejich technické vlastnosti nejsou na extrémní výši (pevnost v tlaku kolem 20 MPa, nasákavost kolem 18 %). Ale musí se nechat, že prostě vypadají dobře. Jejich lehce zvrásněný povrch jim garantuje vysokou odolnost vůči vlivům nepříznivého počasí, jsou mrazuvzdorné, nízko-údržbové. A ano, vnější estetika u nich hraje prim. V katalozích narazíte na stovky jednotlivých typů, barev a melírů, protože se u nich předpokládá, že vyniknou na konkrétním povrchu. Jsou přibližně o čtvrtin menší. Samostatnou dimenzí lícovek jsou lícové cihly ražené. Chcete-li rustikální, režně-tkaný nebo stařený vzhled, tohle je ideální cesta. Možná ale potřebujete parádu, kterou nechcete nadhánět materiálem. Pak se jako navýsost schůdné řešení jeví být cihelné obkladové pásky. V podstatě zúžené profily lícového formátu, s požadovanou texturou.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Duté cihly (příčkovky)
Plný a pevný objem pálených cihel byl po staletí jejich předností a výhodou. Jenže jak stavbám přibývalo pater a místností, začala být jejich hmotnost na obtíž. Stejně jako příliš rigidní rozměry, které ukusovaly z užitné plochy interiéru. Výkop tímto směrem provedly nejprve cihly odlehčené, pro chráněné vnitřní zdivo a po sériích experimentů pak evoluce stavebního materiálu dospěla k cihlám zúženým, kráceným a dutým. Perfektní pro stavbu příček a předělů, proto přezdívané coby příčkovky. U vnitřního zdiva, nenosných stěn, šachet a přizdívek většinou totiž nevyžadujeme takovou odolnost. Začaly vznikat celé duté cihelné bloky: hurdisky, věncovky, pro překlady a stropy. A taky cihelné tvárnice, u nichž podstatnou část „objemu“ tvoří vzduchové dutinky a komůrky. Nápad vyplnit tyto komůrky dalším izolačním materiálem (pěnou, vatou, polystyrenem) na sebe nenechal dlouho čekat. Dnes existují v různých rozměrech pro obvodové, nosné a příčkové zdivo, pro překlady a stropní konstrukce.
A dnes? Odlehčené, děrované, lícové, uzpůsobené pro režné zdivo, pálené příčkovky, příčkovky dutinové a drážkové, cihly typu THERM, cihly s kapsou na maltu, uzpůsobené pro vlévání cementovou maltou nebo betonem, se zazubenou styčnou spárou, cihelné bloky… výčet to zdaleka není kompletní, protože vývoj stavebních technologií se stejně jako výroba cihel nezastavil.
Další typy cihel
- Plné pálené cihly: Tradiční typ cihly ve tvaru kvádru. Vyznačuje se pevností, nosností, odolností i trvanlivostí. V současnosti se využívá ve specifických případech, například pro zhotovení příček, komínů, cihelných plotů nebo menších zděných konstrukcí.
- Děrované a broušené cihly: Moderní děrované a broušené cihly jsou výsledkem evoluce ve stavebnictví. Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem. Broušené pálené cihly vynikají přesnými rozměry, což usnadňuje proces zdění a umožňuje využití tenké vrstvy lepidla či pěny. Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla.
- Porobetonové cihly: Díky vzduchovým dutinám, které vznikly při výrobě hmoty, jsou lehké a snadněji opracovatelné. I když sníží hmotnost konstrukce, na její pevnosti to nebude znát.
- Betonové cihly: Jsou oproti nim pevnější a téměř nenasákavé, tudíž trvanlivější. Navíc odolají mrazu, chemickým rozmrazovacím látkám i žáru. Jsou proto vhodné tam, kde běžné cihly nevyužijete - pro stavbu sklepů, šachet a jiných technických prostor pod úrovní země.
- Šamotové cihly: Při stavbě krbů využijte žáruvzdorné šamotové cihly. Šamot odolá teplotě až 1 650 °C.
Vlastnosti cihel
Kvalitní stavební cihla by měla mít následující vlastnosti:
- Obdélníkový tvar, pravidelný povrch a červenou barvu.
- Velikost by měla odpovídat zadaným rozměrům.
- Měla by být řádně vypálená (ostrý kovový zvuk při úderu dvou cihel).
- Neměla by absorbovat více než 15 % své suché hmotnosti vody.
- Měla by mít požadovanou pevnost v tlaku (15-80 MPa).
- Měla by být dostatečně tvrdá, aby se nedala poškrábat nehtem.
- Měla by mít jednotnou barvu a strukturu po celém těle.
Rozměry cihel
Velikost cihel používaných ve stavebnictví se v jednotlivých zemích a na různých místech téže země liší.
- NF - Normalformat - mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly: 250 x 120 x 65 mm.
- WF - Waalformat - mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly: 210 x 100 x 50 mm.
- V České republice je tímto rozměrem 29 x 14 x 6,5 cm.
- V Indii je doporučený standardní rozměr ideální cihly 19 x 9 x 9 cm, což při použití maltové spáry dává čisté rozměry 20 x 10 x 10 cm.
Vlastnosti pálených cihel
- modulový formát
- estetický vzhled
- dobře akumuluje teplo
- dobrá pevnost
- ekologické řešení - přírodní materiál
- dobře izoluje zvuk
- vysoká požární odolnost
Závěr
Pálená cihla je osvědčený stavební materiál s mnoha výhodami. Její přírodní původ, trvanlivost a schopnost vytvářet zdravé vnitřní klima z ní činí ideální volbu pro moderní a ekologické stavby. Ať už se rozhodnete pro tradiční plné cihly, moderní děrované cihly nebo speciální lícové cihly, cihla vám poskytne spolehlivé a estetické řešení pro váš domov.
Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru
tags: #cihla #plna #palena #vlastnosti