I ten nejtrvanlivější kámen časem ztrácí svou původní jiskru. Ať už se jedná o podlahu, po které denně chodíte, schody s bohatou historií nebo dlažbu vystavenou povětrnostním vlivům, opotřebení je nevyhnutelné. Ztracený lesk, škrábance, nerovnosti, skvrny - to vše může ubrat na kráse a dojmu. Ale žádný kámen nemusí ztratit svůj charakter! U nás víme, jak opět probudit jeho skrytou krásu.
Proč dát kameni „nový život“ broušením?
I když je kámen trvanlivý, čas a používání na něm zanechají stopy. Broušení je efektivní způsob, jak tyto nedokonalosti odstranit a obnovit původní vzhled kamenných povrchů. Odstraněním poškozené vrstvy se kámen stává odolnějším a prodlužuje se jeho životnost. Hladký povrch po broušení také zvyšuje bezpečnost a usnadňuje údržbu. Navíc je renovace kamene často ekologičtější a ekonomicky výhodnější než jeho výměna, a může významně zlepšit estetiku a hodnotu vaší nemovitosti. Po broušení je také možné kámen dále ošetřit pro specifické potřeby.
Broušení obkladů a soklů z umělého a přírodního kamene
Společnost Garamont PRAHA s.r.o. se specializuje na broušení kamene a teraca již více než 35 let. Co broušení kamene a teraca přináší? Broušení kamene a teraca odstraní povrchové poškození, sjednotí barvu i strukturu a obnoví původní vzhledový dojem. Tento řemeslný proces je vhodný jak pro nové realizace, které potřebují finální úpravu, tak pro renovace starších podlah, obkladů, parapetů, schodů nebo soklů. Věnujeme se jak broušení přírodního kamene (například mramor, žula, pískovec, vápenec), tak i teraca - včetně historických nebo moderních teracových směsí. Každý materiál vyžaduje specifický přístup, který přesně známe a respektujeme. Naše kamenická práce je vždy založena na pečlivém zhodnocení stavu materiálu, odborném přístupu a moderních technologiích. Kombinujeme tradiční řemeslo s novými metodami, abychom zajistili co nejlepší výsledek.
Repase žulových a pískovcových obkladů, soklů a ostění domu
Kromě broušení nabízíme i repasování včetně čištění, tmelení a impregnace. Repase je ideální při větším poškození nebo pro historické objekty. Obnovený povrch je chráněný, odolný a esteticky atraktivní.
Mechanické čištění teracových soklů a ostění domů
Teraco časem ztrácí barvu a matní. Mechanickým čištěním odstraníme staré nátěry, nečistoty a sjednotíme povrch, čímž teraco získá zpět svou živost a snadněji se udržuje. Je to efektivní alternativa k nákladné výměně.
Čtěte také: Betonové schody: Broušení a úprava
Proces broušení teracových soklů a podlah
I to nejodolnější teraco po letech ztratí svou tvář. Každodenní zátěž, nánosy nečistot a vlhkost způsobí, že povrch zmatní, zešedne a jeho jedinečná struktura se vytratí pod nánosem času. To vidíme nejčastěji na školních chodbách, schodištích úřadů nebo v halách nemocnic, kde teraco čelí extrémní zátěži. Profesionálním broušením teracových stupňů a podlah dokážeme tento proces zastavit. Nejde o pouhou povrchovou úpravu, ale o hloubkovou obnovu, která kameni vrátí jeho přirozenou strukturu a barevnost. Výsledek vás překvapí - i staré schodiště může znovu vypadat stejně čistě a reprezentativně jako v den pokládky.
Benefity renovace teraca
Pravidelným používáním a nešetrným čištěním teraco postupně zvětrává. Povrch se „otevře“, začne do sebe nasakovat špínu a barvy pod nánosem prachu úplně zaniknou. Profesionálním broušením tento úpadek zastavíme a vrátíme schodům i podlahám jejich původní sytost a odolnost.
Co broušení přináší:
- ostrý vzor a barvy - odstraníme zmatnělý povrch a znovu vytáhneme barvy kamenité směsi, které byly roky skryté,
- hloubkový restart - zbavíme materiál zažrané mastnoty a špíny, kterou už běžným vytíráním nedostanete,
- opravu vyšlapaných ploch - srovnáme hrany stupňů i plochy podlah, aby byl celý prostor opět rovný a bezpečný,
- hladký a pevný povrch - vybroušené teraco je kompaktní, nepráší se z něj a vypadá okamžitě čistěji,
- konec dřiny při úklidu - na hladkém a uzavřeném povrchu se nemá špína kde zachytit, údržba podlah i schodišť je pak otázkou chvilky.
Jak probíhá broušení teracových schodů a podlah
Každý prostor vyžaduje individuální přístup podle míry poškození. Při renovaci teraca postupujeme od hrubého srovnání plochy až po jemné dobrušování, které zajistí dokonale čistý vzhled bez viditelných přechodů.
Hlavní kroky renovace:
- Hrubé broušení a očištění - odstraníme staré nátěry, vosky a vrchní opotřebovanou vrstvu materiálu. Tím se obnaží zdravé a čisté jádro teraca.
- Jemné dobrušování - postupným použitím jemnějších brusných segmentů povrch sjednotíme a vyhladíme do sametového lesku. Teraco tím získá zpět svou hloubku a barvu.
- Ochranná impregnace - čerstvě vybroušený povrch je čistý, ale mikroskopicky otevřený. Pro dlouhodobou ochranu aplikujeme profesionální impregnaci, která zabrání pronikání vlhkosti a nečistot do struktury kamene.
Výhody profesionální renovace teraca
Teraco se nejčastěji nachází ve frekventovaných prostorech, kde je hygiena a bezpečnost prioritou. Profesionální zásah zajistí, že podlahy i schody budou nejen skvěle vypadat, ale budou bezpečně sloužit další desítky let.
Co získáte profesionálním broušením:
- reprezentativní vzhled - i velmi staré a zanedbané plochy získají zpět svou původní důstojnost,
- konec zašedlých ploch - odstraníme matný nános, který už běžnými čisticími prostředky nelze vyčistit,
- detailní opracování - soustředíme se na precizní vybroušení hran schodů, rohů a soklů, kde se špína drží nejvíce,
- dlouhodobou odolnost - díky uzavření povrchu materiál mnohem lépe odolává opětovnému znečištění,
- řešení pro velké provozy - máme zkušenosti s prací v ostrém provozu škol, úřadů, nemocnic i bytových domů.
Broušení a leštění minerálů a drahokamů
Broušení a leštění minerálů a drahokamů je starobylé řemeslo s tisíciletou historií. Od primitivního otírání kamenů o sebe až po moderní diamantové kotouče - cesta od surového kamene k dokonalému šperku je fascinující proces, který kombinuje vědu, umění i řemeslnou zručnost. Nejstarší metoda leštění kamenů probíhala prostým otěrem jednoho minerálu o druhý, aby se vytvořil hladký povrch vhodný k dekorativním účelům nebo rytí. Velmi záhy bylo také zjištěno, že při otírání kamenů stejné tvrdosti o sebe na nich vznikají charakteristické lesklé plošky, kterým říkáme fasety. Tento objev vedl ve 15. století k průlomovému vynálezu - broušení faset na diamantech. Fasety jsou pečlivě naplánované rovné plochy na povrchu drahokamu, které maximalizují jeho optický efekt - lesk, třpyt a hru světla.
Čtěte také: Úprava dřevěných podlah Zlín
Postup broušení drahokamů:
- Studium a plánování výbrusu - Zkušení brusiči nejprve důkladně studují tvar, strukturu a přirozené vlastnosti každého kamene.
- Hrubé řezání - Kámen je pomocí diamantové pilky zhruba vyřezán do požadovaného tvaru.
- Broušení faset - Vyřezaný kámen se brousí na kotouči posázeném diamanty do přesně definovaných faset.
- Leštění ve více stupních - Leštění probíhá ve třech až čtyřech stupních s použitím různých brusných materiálů a různé zrnitosti.
Tromlování je metoda ohlazování a leštění kamenů v rotačních bubnech zvaných Tambler nebo tromler. Moderní brusičské techniky umožňují vytvořit prakticky jakýkoli tvar. Po dokončení broušení nastává důležitá fáze - oceňování a kalibrace hotového kamene. Broušení a leštění minerálů a drahokamů je fascinující kombinace vědy, technologie a umění.
Nejčastější dotazy k broušení minerálů:
- Jaký je rozdíl mezi drahokamem a minerálem? Minerál je přirozeně se vyskytující anorganická látka s definovanou chemickou strukturou.
- Kde se brousí nejlepší drahokamy na světě? Světová centra broušení drahokamů jsou především v Indii (Surat, Jaipur), Belgii (Antverpy), Izraeli (Tel Aviv), Rusku a Thajsku (Bangkok).
- Lze brousit minerály doma? Ano! Pro začátečníky je ideální pořízení jednoduchého tromlovacího stroje, který je relativně cenově dostupný.
Typy hornin a jejich struktury v kamenictví
Kamenictví má své kořeny v přírodě, kde se s horninami setkáváme v podobách, kterým obvykle říkáme „skály, balvany a kameny“. Horniny těžíme v lomech a používáme je jako stavební materiál, obkladový materiál, na štěrk na stavbu silnic a dálnic, jako plnivo do některých stavebních materiálů, na výrobu vápna, cementu, popřípadě jako výchozí surovinu pro výrobu dalších složitějších výrobků (horninové litiny, vlákna). Některé horniny jsou těženy jako ruda, z níž jsou získávány kovy jako např. železo, hliník, měď, nikl, cín, zlato či platina. Kamenictví definuje horniny dle toho jak jsou tvořeny minerály, a to buď více druhy minerálů (jde o jakési směsi minerálů) nebo méně často jenom jedním minerálním druhem (monominerální horniny, např. vápenec, kvarcit aj.). Minerály jsou přírodní krystalické látky. Kamenictví pracuje s informací, že minerály (nerosty) vznikají krystalizací z taveniny nebo z roztoku. Krystalizace je proces, při němž se molekuly chemických látek shlukují do uspořádané pravidelné pevné struktury (krystalu).
Základní typy hornin:
Rozeznáváme tři základní typy hornin: magmatické - vyvřelé; sedimentární - usazené; metamorfované - přeměněné. Jejich složení je možno vyjádřit chemickou značkou nebo chemickým vzorcem. Za minerály považujeme i některé přírodní organické látky (například jantar).
Vyvřelé horniny:
Kamenictví definuje vyvřelé horniny, tím jak vznikají krystalizací magmatu. Magma je žhavotekutá tavenina tvořená silikátovou taveninou, již vykrystalizovanými rudními minerály či krystaly některých silikátů a fluidní fází tvořenou vodnými a kyselinovými párami a plyny. Kamenický obor rozlišuje magma kontinentálního typu, ze kterého vznikají kyselé až středně kyselé horniny a magma svrchní části pláště, ze kterého vznikají bazické až ultrabazické horniny. Diferenciace magmatu (tuhnutí, krystalizace) je zahájena likvací (při poklesu teploty pod 1500 stupňů), kdy se začne oddělovat silikátová část magmatu od sulfidické. Při dalším poklesu teploty nastává proces segregace. Segregace je proces předcházející hlavní krystalizaci magmatu, při kterém dochází ke krystalizaci minerálů ze silikátové taveniny, které mají vysoký bod tání.
- Hlubinné horniny krystalizují z magmatu v magmatických krbech 2 - 10 km pod povrchem. V těchto hloubkách je již vyšší teplota a tlak okolních hornin než na povrchu. Teplotní rozdíl magmatu a okolní horniny není tak vysoký, a proto magma chladne pomalu. Hlubinné horniny vytvářejí velká primární magmatická tělesa (plutony, batolity, lakolity, atd.), což také ovlivňuje rychlost chladnutí. Čím větší těleso, tím pomalejší chladnutí a tedy delší čas na krystalizaci.
- Žilné horniny vznikají při migraci magmatu z magmatického krbu poruchovými strukturami horninového masivu. Vytvářejí plošně rozsáhlá, ale málo mocná tělesa - žíly. V těchto prostorech je okolní hornina chladná a odebírá více tepla magmatu. Dochází k urychlené krystalizaci. Pokud do trhlin vniklo magma s některými již vykrystalizovanými minerály, vzniká výrazná porfyrická struktura. Dříve vykrystalizované minerály jsou podstatně větší (vytvářejí tzv. vyrostlice) než okolní, později utuhlé krystaly.
- Výlevné horniny vznikly při vulkanické činnosti, kdy se magma v podobě lávy vylilo na zemský povrch. Teplotní rozdíl mezi lávou a vzduchem (na souši) či vodou (v moři) je velký. Láva nemá dostatek času na vykrystalizování. Vznikají velmi drobné krystaly pozorovatelné pouze mikroskopicky. Pokud bylo ochlazování překotné, nedošlo ani ke vzniku krystalů a láva utuhla jako vulkanické sklo. Zvláštním druhem výlevných hornin je pyroklastický materiál. Ten se podobně jako láva ukládá na svazích vulkánů po erupci. Jedná se o kousky lávy vyvržené při výbuchu do atmosféry.
Struktury hornin:
V kamenictví se pod pojmem stavba, která představuje u hornin součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů, minerálů v těchto agregátech, skupin iontů i jednotlivých iontů, vytvářejících mřížky) se dá zahrnout vše, co se označuje v horninách jako textura a struktura. Nejedná se tedy o zvláště přesné termíny, neboť nelze přesně odlišit jejich náplň.
Čtěte také: Betonová podlaha - broušení
Textura:
- Textura všesměrně nepravidelná je tou nejčastější, se kterou se v našem oboru kamenictví setkáváme. Minerály jsou v hornině rozloženy zcela nepravidelně. Je po technické stránce příznivou vlastností hornin, jak pokud jde o stavební hmoty, tak o základové půdy.
- Textura proudovitá bývá často velmi typická pro výlevné vyvřeliny.
- Textura pórovitá se kterou se setkáváme u výlevných vyvřelin. Vzniká při uvolňování těkavých složek z lávy. Velikost pórů kolísá od zlomků do několika cm (textura dutinatá). Touto texturou se vyznačují většinou mladé vulkanické horniny (např. liparity). Textura pórovitá je pro některé stavební účely nepříznivou vlastností hornin. Póry a dutiny neobyčejně zvětšují povrch hornin vystavený účinkům vnějších činitelů (voda, plyny), které rozrušují horniny mechanicky i chemicky. Takové horniny snáze větrají a mají i menší pevnost, houževnatost i únosnost.
- Textura mandlovcovitá se vyskytuje u starších výlevných vyvřelin mívající dutinky vyplněny druhotnými minerály.
- Textura vrstevnatá je typická pro horniny usazené.
- Textura břidličnatá se vyskytuje u metamorfovaných hornin, kde je textura většinou zřetelně plošně paralelní. Je podmíněna přítomností destičkovitých, šupinkatých a sloupkovitých minerálů uspořádaných do rovin, které jsou mezi sebou přibližně rovnoběžné. Tato textura se běžně označuje jako břidličnatost (popisně) nebo foliace (geneticky). Břidličnatost (foliace) metamorfovaných hornin je různě výrazná. Velice výraznou foliaci mají např. fylity, výraznou svory, málo výraznou amfibolity a nevýraznou některé mramory a kvarcity. Textura usměrněná (břidličnatá, plošně paralelní, vrstevnatá) způsobuje, že vlastnosti hornin jsou v různých směrech různé. Tak např. pevnost břidličnaté horniny je větší ve směru kolmém k břidličnatosti než ve směru rovnoběžném s břidličnatostí.
Struktura:
- Struktura celokrystalická - holokrystalická; v hornině pozorujeme větší i menší krystaly, které jsou makroskopicky dobře pozorovatelné.
- Struktura polokrystalická - hypokrystalická; vedle drobných malých minerálů (vyrostlic) je hornina tvořena jemnou až sklovitou základní hmotou.
- Struktura sklovitá - hyalinní; láva utuhla tak rychle (sklovitě), že makroskopicky nevidíme žádné minerály. Je typická pro vulkanická skla.
- Struktura granitická (žulové), kde krystalovaly nejprve tmavé součásti, které jsou omezeny idiomorfně, po nich živce (hypidiomorfní) a nakonec křemen (alotriomorfní omezení).
- Struktura písmenková - u některých pegmatitů-písmenkových žul se prorůstají křemeny ve tvaru klínového písma s mikroklinem (draselným živcem).
- Struktura porfyrovitá - ve zřetelně zrnité základní hmotě nacházíme poměrně velké vyrostlice, hlavně živců.
- Struktura porfyrická (žilná) - v základní jemnozrnné hmotě, která je makroskopicky až celistvá (hlavně kolem vyrostlic), jsou vyvinuty větší vyrostlice živců.
- Struktura porfyrická (výlevná) - v jemnozrnné, celistvé, někdy až sklovité základní hmotě jsou vyvinuty drobné vyrostlice, které může tvořit např. křemen, amfibol, pyroxen, biotit.
- Struktura ofitická - projevy se většinou nedají pozorovat, typická např. pro diabasy.
Technické vlastnosti hornin podmíněné jejich strukturami jsou většinou závislé na velikosti krystalů. Čím je hornina jemnozrnnější, tím má zpravidla lepší technické vlastnosti (pevnost, houževnatost, trvanlivost). Naproti tomu velmi hrubozrnné horniny a horniny s velkými vyrostlicemi jsou obyčejně málo pevné a snadněji větrají. Minerály a jejich struktura se ve vyvřelých horninách vyznačují různými tvary. Jsou-li krystaly dokonale vyvinuty (hrany, rohy, krystalové plochy), označují se jako idiomorfní (pravidelné). Jsou-li vyvinuty jen částečně pravidelně, mluvíme o hypidiomorfních minerálech. Konečně můžeme pozorovat i minerály zcela nepravidelné - alotriomorfní. Tvar jednotlivých nerostů v hornině je závislý na tom, zda minerální součást krystalovala buď v počátcích tuhnutí magmatu nebo v jeho pozdějších fázích.
Struktury sedimentů:
U sedimentárních hornin klastických je struktura horniny dána hlavně velikostí zrn a jejich tvarem. U sedimentárních železných rud (ferolitů) se setkáváme se strukturou oolitickou (seménkovou, jikrovou). Vápence se vyznačují strukturou organogenní. Jsou-li ve vápencích patrné úlomky fosilií, mluvíme o struktuře organodetritické. Nedá-li se určit původ úlomků zkamenělin, označí se struktura jako detritická. Technické vlastnosti sedimentů se projevuje různě. Většinou jsou horniny s hrubšími a ostrohrannějšími zrny únosnější a mají větší vnitřní tření při stejném tmelu. Jako stavební materiál mívají naopak jemně až středně zrnité zpevněné sedimenty výhodnější technické vlastnosti než sedimenty hrubozrnné.
Struktury metamorfovaných hornin:
Metamorfované horniny, které vznikaly vlastně již z pevných hornin (vyvřelin, sedimentů), prodělaly metamorfní krystalizaci neboli krystaloblastézu.
- Strukturu granoblastickou - zrnitou - minerální součásti tvoří přibližně stejnoměrná zrna (ruly, granulity, mramory, kvarcity).
- Strukturu nematoblastickou (vláknitá) je podmíněna přítomností jehlicovitých minerálů, např. amfibolů.
- Struktura porfyroblastická (okatá) je tam kde některé minerály vynikají svou velikostí nad ostatními a připomínají vyrostlice vyvřelin. Označují se jako porfyroblasty.
- Strukturu rohovcová (dlažební) má mikroskopicky viditelná větší zrna např. křemene, živce, cordieritu apod., vznikají z původní pelitomorfní hmoty a jsou uspořádána na způsob dlažby.
Brusné kotouče na kámen
Někdy je potřeba kámen či jiný podobný materiál obrousit tak, aby plně vyhovoval našim potřebám. Nabízíme vám proto kotouče na broušení kamene, betonu, různého zdiva či cihel. Chcete leštit za sucha či za mokra? Stačí si pouze vybrat kotouč, který vám tyto metody umožní. Kvalitní obroušení kamene vyžaduje dostatek času na to, aby výsledek stál za to. Je proto nesmírně důležité vybírat kvalitní brusné kotouče. Ty vydrží pracovat opravdu dlouho a pomohou obrousit kámen či beton přesně podle vašich představ. Brusné kotouče na kámen mají různý průměr, a především různou zrnitost. Je proto nesmírně důležité, abyste věděli, jak moc budete kámen či zdivo brousit, a podle toho vybrali adekvátní zrnitost. Během broušení můžete klidně využít více kotoučů s různou zrnitostí. Dosáhnete tak mnohem lepších výsledků. Právě samotná zrnitost kotoučů určuje, jak snadno broušení půjde, případně zda kámen či beton vybrousíte do hladka. V rámci broušení je také vhodné využívat nejrůznějšího příslušenství k bruskám, které může celou práci nejen zjednodušit ale také značně urychlit.
tags: #brouseni #kamenneho #soklu #informace