Základní vlastností podlahové konstrukce je rovinatost a pevnost. Dlažba, parkety, laminátová podlaha, koberec, PVC, ... - všechny tyto povrchy vyžadují perfektně rovný a pevný podklad. Před pokládáním finálních nášlapných vrstev je nutné nejdříve nosné a roznášecí vrstvy připravit. Tento proces obnáší vyrovnání (odstranění lokálních případně plošných nerovností), odstranění nesoudržného šlemu na povrchu anhydritových vrstev nebo také otevření pórovité struktury betonu.
S broušením se tak nejčastěji setkáme v novostavbách, kde jsou v konstrukcích podlah použity betonové nebo anhydritové potěry. Obdobná situace může nastat i u rekonstrukcí, kde jsou odstraňovány původní vrstvy podlah a obnažené povrchy je nutné srovnat nebo připravit před aplikací nových vrstev podlahy. Může jít opět o beton, ale také o zbytky cementových či syntetických lepidel.
Proč brousit betonové podlahy?
Broušení betonových i litých podlah se provádí jako příprava pro pokládku finální vrstvy podlahy. Při vysychání anhydritových a cementových podlah se na povrchu tvoří tzn. šlem, který je pro finální pokládku podlahy nežádoucí. Šlem je proto nutné odstranit přebroušením. Betonové podlahy jsou na tom s vysycháním podobně jako lité, proto se také musí po zaschnutí brousit. Broušením je možné vyrovnat i malé nerovnosti betonových podlah.
Dalším argumentem pro nutnost broušení potěru nebo anhydritu jsou nečistoty z povrchu. Vše probíhá před aplikací dalších materiálů, a to z důvodu dobré adheze k podkladu.
Broušení nebo frézování?
Jedná se o dva různé způsoby opracování povrchů. Broušení se používá v případě, kdy je potřeba odstranit menší tloušťku materiálu. Frézování naopak odstraní větší tloušťku materiálu v jednom kroku. Používá se tudíž tam, kde je potřeba vyrovnat větší nerovnosti nebo plošně odstranit určitou tloušťku skladby (až 10 mm v jednom kroku). Frézované povrchy jsou specifické svými drážkami, které fréza vytváří. Výsledný povrch tedy není hladký a obvykle se v dalším kroku přebrušuje.
Čtěte také: Betonové schody: Broušení a úprava
Pokud je nutná větší oprava, předchází broušení ještě frézování podlahy.
Nářadí a vybavení
Pro broušení menších nebo špatně přístupných a svislých ploch využijeme malé ruční brusky, pro větší plochy pak brusky podlahové. Jednokotoučové podlahové brusky, u kterých se točí jeden kotouč kolem osy, jsou vhodné pro rychlé zbroušení materiálu. Nabízíme je v pracovní šířce 270 a 400 mm. Větší planetové brusky pak využijeme pro jemnější broušení a pro efektivní srovnávání nerovností. Tyto brusky pracují se třemi kotouči, které se točí stejným směrem (každý kotouč zvlášť).
Na okrajích místností je vhodné použít menší krajovou brusku o průměru 270 mm, zatímco na místa, kde nás nelimituje prostor, využijeme robustní planetové brusky s průměrem 450 mm nebo 510 mm.
Ve všech případech je pro správnou funkci brusek a fréz nezbytné zvolit správné jištění stroje a vhodný prodlužovací kabel. Minimální průřez elektrického kabelu je 3× 2,5 mm².
Diamantové segmenty
Diamantové segmenty jsou pracovní nástroje podlahových brusek zajišťující samotný kontakt s broušenou plochou. Jejich výběr je tedy pro broušení zásadní. Jednotlivé segmenty mají rozdílnou účinnost a funkci a jsou určeny na daný typ materiálu. Kromě docílení řádného a rychlého zbroušení, vám vhodný výběr segmentu zajistí jeho optimální opotřebení (prací se obrušuje).
Čtěte také: Úprava dřevěných podlah Zlín
Základní segmenty lze použít na beton či anhydrit, cementová lepidla, apod. Existují i speciální segmenty, tzv. T-rexy, kterými lze odstranit i problematické vrstvy jako jsou polyuretanové a epoxidové stěrky, barva, lak či pružná lepidla.
Vysavače a separátory
Ke kompletní brusné sestavě patří i vysavače a separátory (tzv. odlučovače prachu). Vhodným a správným užitím těchto profesionálních nástrojů zamezíte silné prašnosti, šetříte diamantové segmenty a zajišťujete řádný odtah zbroušeného materiálu z místa broušení. Velmi výkonným pomocníkem je dvoumotorový vysavač. Tento vysavač využívá Longopac systém pro sběr prachu, je vybaven filtrem HEPA 13 a antistatickou hadicí.
Postup broušení betonové podlahy
Beton se brousí do hloubky 1-2 mm. Broušením je možné vyrovnat i malé nerovnosti betonových podlah. Broušení betonu se používá při obnovení struktury betonových podlah a hloubkově se tak vyčistí a zcela odstraní zašlé nečistoty. Broušené plochy se snadněji udržují v naprosté čistotě. Ideální řešení pro bytové a panelové domy, školy, nemocnice, atd. Následná povrchová úprava zabraňuje opětovnému znečištění.
- Příprava prostoru: Než se pustíte do broušení betonové podlahy, musíte si udělat kolem sebe dostatek volného prostoru. V místnosti by už kvůli prašnosti nemělo být vůbec nic. Nezapomeňte také na odstranění nečistot a překážek na podlaze. Vysekejte původní dlažbu či jinou povrchovou krytinu, odstraňte silné vrstvy zbytků od lepidel a tmelů.
- Samotné broušení: Jakmile budete mít podlahu připravenou, pusťte se do samotného broušení. Na sanační brusku připojte hadici průmyslového vysavače a od rohu místnosti začněte s broušením betonu. Postupujte při tom pečlivě a trpělivě, s bruskou dělejte krouživé pohyby. Beton se bude postupně odebírat a podlaha vyrovnávat. Dejte si pozor, abyste po celé ploše odebírali beton rovnoměrně.
- Odsátí nečistot: Po broušení betonové podlahy proveďte pomocí průmyslového vysavače odsátí zbytků betonového prachu a nečistot. Místnost vyvětrejte a zkontrolujte kvalitu práce.
Údržba broušené betonové podlahy
Broušení betonu vytváří hrubší, matný, neklouzavý povrch. Vysokootáčkové leštění betonu se provádí pouze za předpokladu, že kamenný povrch je již v dobrém původním stavu, pokud tak není, musí se před leštěním kamenné povrchy nejprve vybrousit, aby se povrch srovnal a vyčistil od nečistot. Pak nastupuje několikanásobná fáze diamantového leštění. Leštění dodává plochám hladký povrch a vysoký lesk, zvýrazní strukturu i texturu betonových podlah. Zvýrazní také barevnost (získá se tmavší odstín) a uzavřením povrchu zvýší odolnost proti zvětrávání.
Časté chyby při betonování podlahy
I při nejlepší snaze se mohou při svépomocném betonování vyskytnout chyby. Zde jsou ty nejčastější a rady, jak jim předejít.
Čtěte také: Průvodce výběrem podlahy Olomouc
- Špatný poměr složek / Příliš mnoho vody: Špatný poměr složek je asi nejčastější chyba vedoucí k nízké pevnosti, zvýšenému smršťování a praskání. Předejít jí můžete, když pečlivě odměříte složky podle doporučených poměrů nebo použijte pytlovanou směs. Vodu přidávejte postupně a kontrolujte konzistenci. Vyhněte se pokušení udělat beton příliš tekutý pro snazší práci. Zvažte použití plastifikátoru pro zlepšení zpracovatelnosti bez přidání vody navíc.
- Použití nekvalitních materiálů: Dalším problémem je znečištěný písek, kamenivo nevhodné frakce, nesprávný typ cementu. Řešením je používání pouze čištěného, praného kameniva správné frakce a cement určený pro betonářské práce.
- Nedostatečná příprava podkladu: Za různými problémy často stojí i nestabilní, nerovný nebo nedostatečně zhutněný podklad, chybějící nebo špatně provedená izolace či hydroizolace. Věnujte tak maximální pozornost přípravě podkladu.
- Špatné promíchání směsi: Pokud není beton není homogenní a obsahuje shluky cementu nebo suchá místa, je příčinou špatné promíchání směsi. Míchejte beton v míchačce dostatečně dlouho, dokud směs nemá jednotnou barvu a konzistenci.
- Nedostatečné hutnění betonu: Špatné hutnění betonu způsobuje, že v betonu zůstávají vzduchové kapsy, které snižují jeho pevnost a trvanlivost. Čerstvě uložený beton důkladně zhutněte, ideálně pomocí vibrační latě nebo alespoň propichováním a pěchováním.
- Nesprávné nebo žádné ošetřování: Příliš rychlé vyschnutí povrchu vede k nízké povrchové pevnosti a vzniku trhlin. Ihned po zavadnutí povrchu tak začněte s ošetřováním.
- Betonování za nevhodných podmínek: Práce při nízkých teplotách nebo naopak za velmi vysokých teplot bez odpovídajících opatření se podepíše na kvalitě betonu. Plánujte betonáž s ohledem na počasí. V zimě zajistěte temperování, v létě intenzivní ošetřování a ochranu před sluncem a větrem.
- Chybějící nebo špatně provedené dilatační spáry: Nezapomeňte na to, že beton se při zrání smršťuje a reaguje na změny teploty. Bez možnosti pohybu vzniká pnutí vedoucí k trhlinám, zejména u větších ploch, ve dveřních otvorech nebo kolem pevných prvků. Vždy instalujte obvodové dilatační pásy. U větších ploch nebo u členitých půdorysů je nutné vytvořit i kontrakční spáry prořezáním částečně ztvrdlého betonu nebo vložením profilů do čerstvého betonu podle projektu.
Bezpečnost práce při frézování betonu
Fréza na beton generuje vysokou hladinu hluku. I ruční přístroje pracují s vysokými otáčkami. Přitom se mohou malé betonové částečky masivně urychlit a vymrštit se do prostoru. Při frézování také vzniká velké množství prachu. Je velmi jemný a neměl by se vdechovat, proto byste měli při práci mít nasazený respirátor. Dbejte na to, aby fréza měla odsávací zařízení. K němu připojíte průmyslový vysavač. Nejlepší je bezsáčkový vysavač na mokré a suché vysávání bez filtru z netkané textilie. Při frézování přístrojem pohybujte pomalu, s nízkým tlakem a krouživými pohyby.
tags: #brouseni #podlahy #beton #postup