Beton je tradiční kompozitní stavební materiál (hmota), který se skládá z pojiva (cement), plniva (kamenivo a písek). V surovém stavu obsahuje určitý díl vody, která reaguje s pojivem - cementem. Jakmile pojivo zatuhne (beton vykrystalizuje), vznikne nám pevný umělý betonový slepenec. Nejčastěji se používá cementový beton.
Speciální druhy betonových směsí
Existují ale další speciální druhy betonových směsí - například asfaltový beton se používá při stavbách asfaltových vozovek, anhydrit zase k vytvoření naprosto rovinných litých ploch.
Definice speciálních betonů
Jako speciální betony označujeme takové betonové hmoty, které mají neobvyklé vlastnosti či neobvyklý způsob použití.
Příklady speciálních betonů
- Anhydritový litý potěr
- Litý potěr z alfasádry
- Lehký a těžký beton
- Samozhutnitelný a vysokopevnostní beton
- Stříkaný beton
- Vláknobeton
- Vodotěsný beton
- Předpjatý beton
- Sklobeton
- Polymerbeton
- Cihlobeton
- Asfaltový beton
- Lité izolační pěnobetony
- Betony odolné stupni vlivu prostředí (SVP)
- Vymývané betonové plochy a imitace betonu
Hydratace a tvrdnutí betonu
Při hydrataci a tvrdnutí betonu probíhají fyzikální a chemické procesy, při kterých se uvolňuje teplo. Beton při nich získává mechanickou pevnost, odolnost a dosahuje chemické stability. A pozor, beton netvrdne tak, že by vysychal, nýbrž postupně vykrystalizuje (proces trvá až týdny). Krystalizace začíná cca 1 hodinu po namíchání betonu a je rychlejší za teplého počasí. Krystalizaci nelze zastavit, proto je třeba zpracovat neprodleně a beze zbytku veškerý materiál.
A jelikož nesmí voda v krystalech betonu zmrznout, čímž by se materiál znehodnotil, záleží zásadně na venkovních podmínkách. Na druhou stranu není tvrdnutí betonu závislé na atmosférickém vzduchu a proto probíhá i pod vodou. Krystalizace betonu se zpomaluje při teplotách nižších jak +5 °C.
Čtěte také: Návod na ošetření cihlové zdi
Pevnostní třídy a doprava betonu
Betony označujeme písmenem C a dvěma čísly - válcovou a krychelnou pevností.
Běžné pevnostní třídy transportního betonu
Běžně se vyrábějí transportní betony pevnostních tříd C 8/10, C 12/15, C 16/20, C 20/25, C 25/30, C 30/37, C 35/45. Dále potěrové transportní betony z kameniva frakce 0-4 mm tříd C7 - C30, vodostavební a speciální transportní betony, ale i kamenivo zpevněné cementem.
Tabulka pevnostních tříd transportního betonu
| Pevnostní třída (C) | Použití |
|---|---|
| 8/10 | Méně namáhané konstrukce, výplně |
| 12/15 | Základové konstrukce, desky |
| 16/20 | Běžné stavební konstrukce |
| 20/25 | Nosné konstrukce, stropy |
| 25/30 | Vysoce namáhané konstrukce, průmyslové podlahy |
| 30/37 | Mostní konstrukce, dálniční vozovky |
| 35/45 | Speciální vysoce namáhané konstrukce |
Doprava transportního betonu
Doprava transportního betonu se zajišťuje autodomíchávači či sklápěči, případně autodomíchávačem s čerpadlem na beton, využití najde při práci s betonem na stavbě i autojeřáb.
Historie používání betonu
Poprvé byl beton použit v antice. Ovšem takzvaný hydraulický beton, který byl podobný tomu, jaký se používá dnes - pojiva na bázi hydraulických vápen, přírodního či portlandského cementu, můžeme datovat do starověkého Říma. Tehdy začali používat k výrobě pojiva sopečný pucolan, což je přírodní hydraulický cement. Mohla proto vznikat významná inženýrská díla - stavby, mosty, akvadukty či přístavní hráze. Naprostým vrcholem použití betonu v té době je monolitická kopule na římském Pantheonu o průměru 43,3 metru a hmotnosti 5.000 tun.
Se zánikem starověkého Říma se však znalost této technologie ze světa ztratila a objevila se až ve středověku, opět však bez další návaznosti. Ze středověku je dobré zmínit český unikát - bylo prokázáno, že při stavbě Karlova mostu byl použit velmi kvalitní maltový beton s hydraulickým pojivem ve stylu antických betonů. Šlo však o použití velmi přísně tajených znalostí středověkými stavaři, respektive jejich cechem.
Čtěte také: Jak chránit OSB desky
Čtěte také: Postupy ošetření betonu
tags: #osetreni #dalnicniho #betonu