Zateplení stropu půdy může vést k poklesu teploty vzduchu na půdě, což způsobuje prochládání vyčnívajícího věnce a pokles teploty pod rosný bod v rozích stropu místností. Tento jev může vést ke kondenzaci vlhkosti i přes pravidelné větrání.
Řešení problémů s prochládáním věnce
Jedním z možných řešení je vyplnění podstřešního prostoru drceným polystyrénem, který by mohl věnec částečně zateplit a zvýšit povrchovou teplotu v rozích místnosti. Venkovní zateplení je dalším řešením, avšak ne vždy je ihned realizovatelné.
Konstrukce z 80. let, jako je rodinný dům dvogenerační, často využívá traverzy a hurdisky s vrstvou škváry a betonovou pochozí vrstvou. Dodatečná izolace může zahrnovat folii, 12 cm polystyrenu a 12 (nebo 15) cm OSB desek. Věnec je obvykle železobetonový.
Betonový věnec ukončující zeď má nepochybně horší tepelně izolační vlastnosti než ostatní zdivo, například z 30 cm plynosilikátových tvárnic doplněných 12 cm voštinových cihel. Tepelně izolační vlastnosti betonového obvodového věnce je možno zlepšit dodatečnou venkovní tepelnou izolací. Tato izolace by měla nejen překrývat plochu betonového věnce, ale přesahovat minimálně 15 cm jeho výšku na obě strany, aby se minimalizoval vliv tepelného mostu mezi věncem a zdivem. Jako izolační materiál je možno použít polystyren, případně minerální (skelnou, čedičovou) vatu.
Ztužující věnec je část hrubé stavby, jejímž hlavním úkolem je ztužení budovy ve vodorovném směru a přenos vodorovných zatížení (např. větru).
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Typy věnců a jejich provedení
Z praktického hlediska rozeznáváme tři základní typy věnců:
- Ocelové
- Železobetonové
- Železobetonové prefabrikované
V současné době se setkáme s prefabrikovaným věncem u montovaných rámových konstrukcí a monolitickým věncem. Beton by měl být předepsán projektovou dokumentací, např. C 16/20 či C 20/25. V průběhu stavby je třeba beton hutnit, aby správně obalil celou výztuž. Vzdálenost třmínků je cca 400 mm. Aby se ovšem z věnce nestal tepelný most, je třeba ho vybavit i tepelnou izolací.
Některé typy stropů mají svá vlastní pravidla provádění věnců. Například u stropů s vložek MIAKO musí být věnce u obvodových i vnitřních nosných stěn na úrovni stropu a výztuž stropu a věnce se spojuje. U HURDIS stropů lze věnec provést v úrovni stropu a nosníky pokládat přímo na zdivo nebo naopak věnec provést pod úrovní stropu a nosník položit na věnec - tato varianta se používá zejména u nosných zdí z plných cihel. U dřevěných stropů se trámy pokládají na ztužující věnec.
Při provádění věnce se nejprve připraví na místě samotné bednění, následně se uloží výztuž dle návrhu a kladečského plánu, u obvodového zdiva se nesmí zapomenout na tepelnou izolaci, a nakonec se přikročí k betonáži. Pokud betonáž proběhne v optimálních podmínkách, lze pokračovat ve stavbě zhruba po jednom týdnu.
Věncovky jako ztracené bednění a izolace
Věncovky při tvorbě ztužujícího věnce lze použít jako skryté bednění, což ve výsledku usnadňuje jak přípravu před betonáží, tak i odbedňování. Pokud je věnec zároveň součástí stropu, má věncovka funkci především ztužení okraje desky proti odštípnutí během případných následných prací. Věncovky je, samozřejmě dle plánovaného zateplení objektu, třeba případně zateplit ještě před uložením výztuže.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Pro vytvoření ŽB věnců potřebujeme zhotovit bednění (například prkenné, OSB desky, tepelná izolace, věncové tvárnice), do kterého vložíme výztuž věnce, která se skládá z podélné nosné výztuže a konstrukční výztuže, takzvaných třmínků. Standardní věnec má obvykle 4 pruty podélné betonářské výztuže a třmínky v předepsaných vzdálenostech. Následně se provede vylití betonu spolu s jeho hutněním.
Jednotliví výrobci zdicích prvků mají k dispozici i prefabrikované hotové výrobky, například U profily, věncovky, věncovky s tepelnou izolací, které zároveň tvoří bednění a vymezují tak betonový průřez věnce. Zde je nutné upozornit, že některé výrobky jsou v rámci čistého průřezu pro beton tak úzké, že vyvázat do nich výztuž věnce s třmínky je velmi složité. Problémy jsou s dodržením předepsaného krytí výztuže betonem. Výztuž se tak často po vložení do daného prvku opírá o stěnu daného bednicího prvku a není tak dodrženo krytí výztuže betonem. Setkali jsme se s věncem, který byl součástí překladu a šířka betonové části byla pouze 10 cm. Při provádění drážek elektroinstalace a odstranění části bednicí tvarovky se následně zjistilo, že spodní část překladu nebyla vůbec probetonována, a to z důvodů velmi omezeného prostoru pro zatečení betonu kolem výztuže.
Vliv na statiku a spolehlivost
Vyšší využití zděných konstrukcí je tématem, jak efektivněji navrhovat tyto konstrukce. Tato tematika má tři následující cíle:
- Vyšší využití vlastního materiálu zděných konstrukcí, což vede k vyšší únosnosti a umožňuje ekonomičtější návrh.
- Zvýšení celkové spolehlivosti zděné stavby, zajištění její vyšší kompaktnosti a také životnosti.
- Zvýšení odolnosti zdiva při živelných pohromách, kdy účinky jsou vyšší než obvyklé normové hodnoty používané běžně pro návrh staveb.
Konstrukce jsou dnes navrhovány podle platných norem a na základě empirické zkušenosti. Na mimořádné účinky jsou dimenzovány pouze v případech, kdy je to vyžadováno předpisy, zejména požárními. U zděných konstrukcích je dnes často postupováno podle zaběhnutých postupů a řešení těchto konstrukcí je mnohdy považováno za banální. Co když však poškození překročí účinky stanovené normami? Jak zvýšit odolnost stavby v jejím návrhu? Co mohu udělat, aby stavba byla stabilnější nebo jednoduše pevnější? Proto je tento text věnován návodům pro zvýšení odolnosti běžných nízkopodlažních i vícepodlažních zděných staveb včetně možností zvýšení odolnosti za běžnou mez danou současně platnými normami a zvyklostmi.
Základní otázkou je, jak zdivo a zděné stavby posílit. Chtěli bychom ukázat, že toho lze dosáhnout vhodnou volbou zdiva, jeho promaltováním a zavázáním, ztužením a vyztužením nebo spojením se stropními konstrukcemi. Základní požadavek na použití zděných konstrukcí obecně zůstává stále stejný. Jde o zajištění mechanické odolnosti a stability jako prvního ze základních požadavků na stavby uvedených v platných předpisech, tj. vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, i v § 145 nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.).
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Zděná konstrukce musí splňovat v první řadě platné předpisy. Zděné stavební konstrukce v současné době navrhujeme a posuzujeme podle norem zahrnutých do skupiny Eurokódu 6:
- ČSN EN 1996-1-1:2013 Eurokód 6
- ČSN EN 1996-1-2:2006 Eurokód 6 (Norma pro požární účinky)
- ČSN EN 1996-2:2007 Eurokód 6 (Norma pro provádění a materiály)
- ČSN EN 1996-3:2007 Eurokód 6 (Norma pro zjednodušené metody výpočtu)
V uplynulých třiceti letech došlo k výraznému rozvoji zdicích prvků a posunu v technologii a výstavbě zděných pozemních staveb. Používány jsou nové zdicí prvky s většími rozměry a účelovými otvory, jiné typy malt a nové technologie vyzdívání.
Jaké faktory jsou důležité pro zvýšení spolehlivosti zdiva? Štíhlost stěny je vedle výstřednosti svislé síly základním faktorem, který má vliv na únosnost zdiva. Zjednodušeně je možné říci, že štíhlost je u zdiva poměrem výšky stěny a její tloušťky. Přesnější definice hovoří o poměru vzpěrné neboli účinné výšky a tloušťky zdiva. To platí pro průběžné stěny a obdélníkový vodorovný průřez zdiva.
Opření zděné stěny v hlavě o stropní konstrukci je základním předpokladem pro zvýšení její únosnosti. Druhým důvodem je možnost využití tuhé stropní roviny k přenosu vodorovných sil ze stěny na příčné stěny. Tím je zároveň zajišťována i vyšší tuhost celé stavby. Zejména u vysoko podlažních budov je takové schéma žádoucí.
Prvkem pro vyšší využití zdiva a tvorbu vnitřních rezerv je jeho průběžnost bez předělení vloženými prvky mimo stropů. Mezi cihly vložená tepelná izolace nebo do vodorovných spár vložené pásy zdivo rozdělují a neumožňují spojení maltou. Účinnost spojení zdiva a stropní konstrukce pak závisí pouze na tření. Propojení zdiva ve vodorovné spáře maltou zvyšuje jeho vzájemné spojení a v případě vzniku drobných tahů zachovává jeho kompaktnost až do překročení tahové pevnosti malty. To je právě rezerva pro vyšší odolnost proti účinku mimořádného zatížení.
Maltování spár je důležité pro spojení cihel ve stěnu a roznesení zatíženou stěnou. Pokud maltujeme pouze vodorovné spáry, jak je dnes obvyklé, je propojení dnešních cihel a kompaktnost stěny zaručena pouze dobrou převazbou cihel a přitížením v této převazbě. Na styčné, tj. svislé spáry, které jsou mezi cihlami volné, se nelze spolehnout. Pokud bychom dosáhli i maltování styčných spár, vytvoříme ze zdiva kompaktnější blok pro přenos zatížení a zejména excentrických a vodorovných účinků. Excentrické účinky nám udávají stropní konstrukce a vodorovné účinky, například vítr.
Maltování svislých spár je forma dalšího zpevnění zdiva a zajištění jeho vyšší odolnosti a spolehlivosti, což se dříve běžně užívalo. I když dnes je trend cihly pouze sesazovat k sobě a maltovat jen ložné spáry, je třeba se zamyslet, zda je to vždy vhodné. Jde o pilíře, uložení nosníků a překladů nebo vodorovné zatížení větrem. Zde pro lepší funkci zdiva a jeho spojení je nutné styčné spáry maltovat.
Styk stěny a stropní konstrukce je základním prvkem pro zajištění tuhosti zděné stavby. Rozlišujeme styk obvodové a vnitřní stěny se stropem. U obvodové stěny musíme řešit jednostranné uložení stropní konstrukce a požadavky na tepelné izolování.
Moderní řešení a materiály
Navrhujeme používat staticky výhodnější řešení s použitím více efektivní tepelné izolace. Tím dojde ke snížení tloušťky této izolace na cca 60 až 80 mm. Tato omezená tloušťka by měla být volena ze statických důvodů s ohledem na tloušťku stěny. Zatížení od horní stěny přenáší betonová část průřezu s excentricitou výslednice od horní stavby a s vlivem zmenšené úložné plochy na stěně.
Toto řešení v podstatě působí jako předchozí případ. Rozdíl je jen v tom, že odskok nahrazuje věncovka za ní měkká tepelná izolace. Je třeba si uvědomit, že věncovka je pálená svisle děrovaná cihla s pevnostní značkou nejvýše P15. Věncovka je z podstatně měkčího materiálu než beton a je uložena na vrstvě malty, případně dnes i spojovací pěny. Celá tato sestava je měkčí nežli betonová část průřezu vytvořená věncem a stropem. Zdivo věncovky má podstatně nižší modul pružnosti, který odpovídá tisícinásobku charakteristické pevnosti zdiva. Tuhost ve stlačení ve zjednodušené podobě popisujeme jako součin modulu materiálu E a plochy A. Vynásobíme-li plochu betonu v místě uložení stropu a porovnáme s plochou a modulem zděné věncovky, vychází nám výrazně a jednoznačně vysoká tuhost pouze u betonové části průřezu. Jen moduly pružnosti pro beton se pohybují od 25 000 MPa výše, ale moduly pro zdivo jsou na úrovni o řád nižší. Uvažujeme-li beton C 20/25 podle dnes platné normy eurokódu 2, tak jeho tabulková hodnoty pro modul pružnosti E činí 29 000 MPa. Celá předchozí úvaha záleží na pevnosti věncovky a použité maltě. Pokud bychom uvažovali že věncovka je pevnosti 15 MPa a je uložena na cementové maltě též o pevnosti 15 MPa, dalo by se uvažovat o zvýšení modulu pružnosti této části zdiva. Pouze s předběžnou úvahou a jistou odbornou zkušeností lze říci, že modul pružnosti by se pak pohyboval v tisících až nejvýše k 15 000 MPa.
Další možností je věncovka nebo zdivo na vnější straně a železobetonový strop s věncem je na druhé straně průřezu. V úloze je posouzeno napětí v detailu nadpraží zděné stěny tloušťky 440 mm a železobetonového stropu tloušťky 250 mm, který je doplněn o tepelnou izolaci a věncovku. Tento detail je zatížen silou 100 kN.
Současná praxe dnes ukazuje ve styku systémové keramické stropní konstrukce a zděné stěny použití asfaltových pásů. Pásy jsou umístěny pod a někdy i nad stropní konstrukci. Toto řešení ukazuje schématický detail položení keramicko-betonových stropů na těžký asfaltový pás.
Věncovky STAVOMODUL lze využít i pro přestavby. Lehká tvarovka nedeformuje vyrovnávací podkladní maltu, která se u nerovného podkladu nanáší v proměnlivé tloušťce, v případě ojedinělých nerovností lze odříznout část spodní hrany tvarovky, která je z expandovaného polystyrenu. Nejen u vyrovnaného podkladu lze tvarovky „lepit“ nízkoexpanzní PUR pěnou k podkladu i k sobě navzájem. Větší nerovnosti lze vyrovnat klínky, v tom případě je vhodné věncovky do vytvrdnutí PUR pěny mírně přitížit, aby nedošlo k jejich zvedání (byť se používá nízkoexpanzní PUR pěna). Právě u přestaveb je často nutno řešit nestandardní výšky věnců, což je jednou z hlavních výhod věncovek STAVOMODUL.
Výhodou je, že vkládaná výztuž se ukládá na spodní třmeny věncovek, tím odpadá nutnost podkládat výztuž speciálními podložkami. Pro standardní průměry hlavní výztuže věnců je takto vzniklá krycí tloušťka betonu dostatečná. V případě instalace válcovaných profilů je mezi horním a dolním třmenem zachován dostatečný prostor pro osazení nosníku (např. ve věnci výšky 250 mm je mezi třmeny světlá vzdálenost 200 mm).
Doprava věncovek STAVOMODUL
Věncovky STAVOMODUL jsou standardně dodávány v částečně smontované podobě připravené k přímému osazení na stavbě. Z důvodu následného vkládání výztuže nelze věncovky dodat smontované kompletně - horní třmen se osazuje až po instalaci výztuže. I částečné smontované tvarovky kladou větší nároky na přepravu. Proto zákazníkům nabízíme za výhodných podmínek zajištění dopravy až na stavbu našimi vozidly a pracovníky, kteří mají zkušenosti s dopravou smontovaných dílců i jejich vykládkou. Cena dopravy je součástí cenové nabídky. V případě požadavku lze věncovky dodat i v nesmontované podobě, kdy lze do kartonových krabic připravené věncovky přepravovat prostřednictvím externích dopravců.
Zateplení věnce z vrchní strany
Problém se skvrnkami a plísní na stěně těsně pod SDK stropem, zejména na severní straně a v rohových pokojích, naznačuje, že věnec prochládá. To může být způsobeno tím, že je SDK namontován příliš těsně pod hranou věnce a tento detail není ošetřen. Řešením může být dodatečné zateplení horní strany věnce. V případě bungalovu, kde je SDK strop zavěšen na vaznících a zvenčí je dům zateplený 16 cm polystyrenem končícím na hraně věnce, je klíčové dotáhnout izolaci na vnitřní straně. Pokud dvě vrstvy vaty o tloušťce 36 cm leží opřené o věnec a jen minimálně ho překrývají, je nutné zajistit důkladné přeházení horní vrstvy izolace přes věnec, aby se zamezilo prochládání.
Izolace mezi vazníky
U novostaveb bungalovů bez obytného podkroví, kde je projektována izolace ve stropě mezi vazníky a roštem pro SDK ve formě 2x 150 mm vaty a na to dřevěný záklop, je otázkou, zda má smysl zateplit vatou (tl. cca 140 mm) také šikminy střechy mezi vazníky pod krytinou. V kontextu nízkoenergetického standardu domu má takové dodatečné zateplení šikmin střechy smysl pro další snížení tepelných ztrát a zvýšení energetické účinnosti budovy.
| Tloušťka izolantu (mm) | Tloušťka zdiva (mm) |
|---|---|
| 120 | 500 |
| 100 | 440 |
| 80 | 400 |
| 60 | 300 |
| 50 | 250 |
| 20 | 200 |
Tloušťka vnitřní stěny věncovek je standardně 40 mm, v případě potřeby lze dodat tloušťku 20 mm, nebo naopak tloušťku větší.
tags: #betonovy #venec #zateplen #do #stejne #vysky