V dnešní době, kdy se stále více zaměřujeme na udržitelnost a ekologická řešení, získávají dřevostavby v kombinaci se zelenými střechami na popularitě. Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody. I když se naše představy o vysněném bydlení různí, jedna myšlenka je u všech stejná: doma se chceme cítit dobře. Vegetační střechy vracejí zeleň do měst, mají pozitivní psychologické účinky na jejich obyvatele a poskytují prostor pro relaxaci. Kromě sociálních a ekologických aspektů zvyšují i atraktivitu bydlení. Ozelenit střechu dřevostaveb? Ano! A to přesto, že se dřevostavby většinou nacházejí na okrajích velkých měst či v menších městech nebo na vesnicích, kde je zeleně obvykle dostatek.
Ekologické a environmentální přínosy zelených střech
Integrace zeleně do staveb přináší řadu ekologických výhod. Rostliny přispívají k čištění vzduchu od škodlivých látek a prachových částic. Oproti lesnímu prostředí je ve městech desetinásobná koncentrace oxidu siřičitého, dvacetinásobná koncentrace oxidu uhličitého a třicetinásobná koncentrace prachu a oxidu uhelnatého. Fotosyntézou rostliny geniálně spotřebovávají oxid uhličitý a vracejí čistý kyslík. Jeho množství je závislé na druhu a velikosti vegetace, která je na střechu vysazena. Rozhodující je její listová plocha. Hustota olistění také určuje schopnost zachytávat prach a škodliviny z ovzduší. Zelená střešní vegetace zpomaluje pohyb vzduchu. Zelené střechy zlepšují mikroklima uvnitř budovy tím, že snižují tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních i zimních měsících. V létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. Zelené střechy působí jako aktivní tepelná izolace. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny. Zelené střechy dokáží přirozeně ovlivnit spotřebu energií.
Hospodaření s dešťovou vodou
Zelená střecha dokáže zachytit téměř všechnu vodu, kterou v době suchých dní postupně uvolňuje rostlinám. Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95-100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 % a některé typy zelených střech až na pouhých 5 %. Množství zachycené vody závisí především na použitých materiálech - v tomto vynikají právě hydrofilní desky ISOVER, které při tloušťce 50 mm dokážou zadržet 45 litrů vody (standardní substrát stejné tloušťky dokáže zadržet okolo 20 litrů vody). Zvláště u šikmých střech však nesmíme zapomínat na to, že hydroakumulace je vlastností celého souvrství - záleží tedy i na správném návrhu zpomalovače odtoku nebo systému umělé závlahy. Přebytečná voda stéká do retenční nádrže, jejíž obsah slouží k zalévání zahrady. Kromě zalévání je možné vodu využít pro splachování nebo praní, čímž lze snížit spotřebu pitné vody až o 50 %.
Akustická izolace a termoregulace
Majitelé střešních zahrad si mohou dopřát klidný odpočinek bez ruchu velkoměsta, protože střešní zahrady dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí. Pro tyto případy jsou vhodné skladby vegetačních střech s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, ale její funkce je současně i akustická. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB, a to je velmi vysoká hodnota. Zelené střechy a stěny fungují jako přirozená izolace. V létě pomáhají snižovat přehřívání interiérů a v zimě udržují teplo uvnitř budovy.
Typy zelených střech a jejich specifika
Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Existují různé varianty řešení ozeleněných střech: můžete mít například úspornou střechu pro nízkou extenzivní vegetaci, louku, která umožňuje osázet střechu i zajímavější zelení, nebo střešní zahradu s neomezeným výběrem rostlin od trvalek po keře a stromy fungující i jako terasa. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči, jako střechy intenzivní.
Čtěte také: Zelená textilie: Praktický plotový prvek
- Extenzivní zelené střechy: Tvoří je většinou suchomilné rostliny (např. rozchodníky a netřesky), které vyžadují malé množství střešního substrátu (cca 2-4 cm, rozumné je uvažovat alespoň 80 mm). Tyto střechy potřebují jen minimální údržbu a jsou finančně i časově mnohem méně náročné. I sukulentní rostliny kvetou různými barvami a květy, navíc se s chladnými obdobími roku i barevně proměňují.
- Intenzivní zelené střechy: Jsou druhově pestřejší a umožňují výsadbu trvalek, keřů a stromů. Vyžadují však vyšší vrstvu substrátu (od 500 mm do 2 m) a pravidelnou údržbu, jako je zalévání a sekání trávy.
Kombinace zelené střechy a fotovoltaiky
Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Toto propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prachy a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše.
Realizace zelené střechy na dřevostavbě
Implementace zelených střech vyžaduje pečlivé plánování. Je nutné zajistit dostatečnou nosnost konstrukce a správnou hydroizolaci. Zelená střecha unese i dřevostavba, jen je potřeba vědět, jak na to. Majitel dřevostavby nedaleko Prahy, který se sám pohybuje ve stavebnictví, věděl, že navýšením vrstvy hlíny by vzrostlo zatížení stěn. To by vyvolalo nutnost navýšení tloušťky stěn a rozměrů základových patek. V konečném důsledku by se zatížení zelené střechy s vrstvou hlíny propsalo do celé stavby, což by znamenalo výrazné prodražení stavby. Řešení našel prostřednictvím České rady pro šetrné budovy, kde mu představili alternativu v podobě zelené střechy Urbanscape od Knauf Insulation. Tato varianta nezatěžující konstrukci stavby se pyšní lehkým substrátem z minerální vlny a zeleným kobercem z odolných, nenáročných rozchodníků.
Skladba zelené střechy
Při výstavbě je nejdůležitější výběr vhodných materiálů, které se položí ve správné skladbě. Důležitými prvky šikmé zelené střechy jsou: stabilizace souvrství proti sesedání, ujíždění a sání větru, drenážní zpomalovače a bezpečnostní prvky. Výběr rostlin a skladba střechy závisí na jejím sklonu.
Základní vrstvy zelené střechy zahrnují:
- Nosná konstrukce a parozábrana: Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší.
- Tepelná izolace: Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou, která by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např.: Isover XH tl. 60 mm). Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace.
- Separační vrstva: Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva. Ta je nejčastěji tvořena geotextilií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Účelem separační geotextilie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou.
- Hydroizolační vrstva: Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie (PVC-P, TPO, EPDM). Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. atest FLL odolnosti proti prorůstání kořenů. V dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve.
- Ochranná geotextilie: Netkaná geotextilie s plošnou hmotností 300 g/m2 slouží k jako ochranná vrstva hydroizolace před mechanickým poškozením.
- Drenážní a hydroakumulační vrstva: Na netkanou geotextilii se umístí speciální nopová folie určená pro zelené střechy (má větší nopy a perforaci pro odtok přebytečné vody), která v souvrství zelené střechy poslouží jako hydroakumulační vrstva. Nopová folie funguje jako zásobárna vody pro vegetaci. V "kalíšcích" zadržuje závlahu, kterou rostliny potřebují pro růst, zatímco přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a následně pryč ze střechy. Alternativou jsou materiály na vláknité bázi, jako jsou hydrofilní minerální vlny, které kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační.
- Filtrační vrstva: Hydroakumulační vrstvu je potřeba chránit před poškozením a hlavně proti vyplavování jemných částí půdního substrátu, které by ji mohly zanést. Geotextilie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech zabraňuje vyplavování substrátu a zanesení drenáže.
- Substrát: Na filtrační geotextilii se umístí substrát, který by svým složením měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Extenzivní střešní substrát Florcom SSE má neutrální pH a obsahuje vyvážený poměr živin pro pěstování rozchodníků. Střešní substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy.
- Vegetační vrstva: Na substrát se položí rozchodníkový koberec, který zaručuje okamžitý zelený efekt. Pokládka dovážených rolí je navíc poměrně rychlá a snadná. Rozchodníkové koberce se dodávají od zbývajících materiálů v samostatné dodávce, protože se v pěstírně vyříznou z pěstební plochy jen den před dodávkou. Je důležité si práce naplánovat tak, abyste měli při dodávce koberců střechu již připravenou, aby rozchodníky nevysychaly, musí se položit ideálně nejpozději do jednoho dne po dodávce.
Důležité prvky a detaily
- Odvodnění: Jestliže nechcete, aby vám do domu zatékalo a docházelo ke zbytečnému omezování životnosti střešního pláště, je potřeba zajistit správné odvodnění zelené střechy. To můžete řešit zpravidla dvěma způsoby: vnějším a vnitřním odvodněním. Aby nedošlo k zanešení střešní vpusti kačírkem nebo jinými nežádoucími předměty, můžete nad vpusť nainstalovat speciální ochranný kryt.
- Kačírek: Ukončovací kačírkové lišty slouží nejen k ohraničení plochy zelené střechy, ale zároveň udržují materiál na místě. Kačírek neslouží v plochých střechách jen jako pohledová vrstva. Zároveň prodlužuje životnost hydroizolace a funguje jako protipožární prevence. Kamenivo nesmí obsahovat velké procento jemných částic, které by mohly zanést odtoky nebo hydroizolační fólii.
- Zatížení: Musíme mít však na paměti, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický.
Příklad realizace a zkušenosti majitele
Jako únik před velkoměstem se manželé rozhodli nedaleko Prahy postavit dřevostavbu, jejž střechu osadí nenáročnou zelení. V prvotních návrzích figurovala skladba střechy s deseti centimetry hlíny. To se však majiteli dřevostavby nezamlouvalo. Řešení našel prostřednictvím České rady pro šetrné budovy, kde mu představili alternativu v podobě zelené střechy Urbanscape od Knauf Insulation. Tato varianta nezatěžující konstrukci stavby se pyšní lehkým substrátem z minerální vlny a zeleným kobercem z odolných, nenáročných rozchodníků.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Tato konkrétní střecha byla osazovaná postupně. Část položená v říjnu měla čas během zimy a podzimu zakořenit. Druhá část osazená na jaře prodělala zátěžovou zkoušku během léta, kdy manželé odjeli na dovolenou a rostliny byly vystaveny měsíčnímu suchu. Majitel k tomu dodává: „Na střeše je úžasně vidět, jak rozchodníky fungují. Po dlouhém suchu, než začne pršet, jsou zplihlé. Po zalití tučnolisté listy natáhnou vodou a povyrostou. Zelená střecha se zvedne.“ Zelená střecha dokázala zachytit téměř všechnu vodu, kterou v době suchých dní postupně uvolňuje rostlinám. Přebytečná voda stékala do retenční nádrže, jejíž obsah sloužil k zalévání zahrady. „Zelené střechy většinu vody zachytí, proto stačilo vybudovat nádrž o obsahu jen čtyř kubíků místo dvanácti. Když do nádrže nateče málo vody, dopouštím ze studny,“ vysvětluje majitel. Zelená střecha v té době nebyla ani jednou zalitá a byla v perfektní kondici.
Náklady na realizaci extenzivní zelené střechy
Náklady na základní materiál pro zelenou střechu činí po přepočtu přibližně 1 073,- Kč/m2. Tyto náklady nejsou konečné, je zapotřebí připočítat cenu dopravy (její výše je přímo úměrná hmotnosti a objemu materiálů a přepravní vzdálenosti) dále cenu příslušenství (lišty, nářadí…) a případnou cenu práce. Rychlým propočtem si ale můžete udělat předběžnou představu o tom, kolik stojí materiál, bez kterého se neobejdete. Navíc je možné na výstavbu získat dotační příspěvek, například v rámci programu Nová zelená úsporám je nezbytné použít textilii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2.
| Materiál | Množství na m2 | Cena za jednotku (Kč) | Celková cena (Kč/m2) |
|---|---|---|---|
| Geotextilie Colorgen T 300g | 0,1 role (10m x 1m) | 268,- | 26,8 |
| Nopová folie GXP PLUS 20 P 800g | 0,1 role (10m x 1m) | 1055,- | 105,5 |
| Separační geotextilie Geotess 100g | 0,1 role (10m x 1m) | 169,- | 16,9 |
| Substrát Florcom SSE (orientační) | 0,18 m3 (při tl. 18 cm) | 260,-/m3 | 46,8 |
| Rozchodníkový koberec (orientační) | 1 m2 | 615,- | 615,0 |
| Celkové náklady na materiál (orientační) | ~ 811,- | ||
Poznámka: Tabulka je zjednodušená a neobsahuje všechny náklady (např. lišty, doprava, práce). Původní text uvádí celkovou cenu 1 073,- Kč/m2 včetně DPH.
Čtěte také: Využití zelené fólie na plot
tags: #zelena #strecha #na #drevostavbe #informace