Přeprava nebezpečných věcí je téma, které vzbuzuje velký zájem a mnoho otázek, zejména mezi zaměstnanci dopravních společností a osobami zabývajícími se logistikou. Aby se minimalizovalo riziko spojené s přepravou tohoto druhu materiálů, byly zavedeny podrobné předpisy, které tento proces přesně regulují. Jedním z nejdůležitějších dokumentů upravujících tuto otázku je dohoda ADR. Tato dohoda, jejíž zkratka znamená Accord Dangereuses Route nebo také Accord européen au transport international des marchandises par route, česky Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, nařizuje dopravcům podmínky, za kterých mohou přepravovat nebezpečný náklad. Jedná se tedy o jakési bezpečnostní normy, které určují způsob přepravy nebezpečných látek a věcí, které jsou rozděleny podle tříd nebezpečnosti.
Dohoda ADR se týká mezinárodní silniční dopravy a byla sepsána a přijata dne 30. září 1957 v Ženevě pod patronací EHK OSN (Evropská hospodářská komise OSN). Vstoupila v platnost 29. ledna 1968 a později byla pozměněna protokolem pozměňujícím článek 14 odstavec 3 s platností od 19. dubna 1985. Tehdejší ČSSR přistoupila k dohodě ADR již v roce 1987. Od té doby jsou předpisy ADR pravidelně aktualizovány každé dva roky. Úplný seznam zemí, které přistoupily k dohodě ADR, lze nalézt v publikacích UNECE (Evropské hospodářské komise OSN).
Co jsou nebezpečné věci dle ADR?
Nebezpečné věci jsou látky a předměty, které díky svým vlastnostem mohou při přepravě ohrožovat zdraví a bezpečnost osob, majetku, ale také životního prostředí. Nebezpečné zboží (tj. látky, plyny, výbušniny a jiné nebezpečné látky a předměty) jsou jednotně mezinárodně v rámci OSN děleny do samostatných specifických tříd. V příloze A dohody ADR je stanoveno, které nebezpečné věci jsou z mezinárodní silniční přepravy vyloučeny a které smějí být k takové přepravě převzaty za určitých podmínek.
V příloze A je stanoveno, které nebezpečné věci jsou vyloučeny z mezinárodní silniční přepravy a které nebezpečné věci smějí být k takové přepravě převzaty za určitých podmínek. Příloha zařazuje nebezpečné věci do výlučných tříd a volných tříd. Z nebezpečných věcí spadajících pod název výlučných tříd (třídy 1 a 7) smějí být převzaty k přepravě ty, které jsou vyjmenovány v ustanoveních těchto tříd, a to jen za podmínek uvedených v těchto ustanoveních; ostatní věci jsou z přepravy vyloučeny.
Pro účely zařazování jsou nebezpečné věci s bodem tání nebo počátkem tání 20 °C nebo nižším při tlaku 101,3 kPa považovány za kapaliny.
Čtěte také: Nejlepší běžecké boty na silnici
Třídy nebezpečnosti a jejich charakteristiky
Dohoda ADR rozděluje nebezpečné látky do různých tříd. Zde je přehled některých z nich:
- Třída 1: Výbušné látky a předměty. Z látek a předmětů, které patří pod pojem třídy 1, jsou připuštěny k přepravě jen ty, jež jsou vyjmenovány v bodu 2101 nebo jsou v bodu 2101 přiřazeny položce j.n. nebo položce "0190 Vzorky, výbušné" v bodu 2101. Vyjmuty jsou též vodou nebo alkoholem navlhčené výbušné látky, jejichž obsah vody, popř. alkoholu převyšuje dané procento. Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou musí být přiřazeny pod jedno z pojmenování v bodu 2101 podle zkušebních metod pro určení výbušných vlastností a podle klasifikačních postupů uvedených v dodatku A.1 a musí odpovídat podmínkám tohoto pojmenování, popřípadě musí být přiřazeny podle těchto zkušebních metod a klasifikačních postupů položce j.n.
- Třída 3: Hořlavé kapaliny. Číslo 33 na tabulce ADR, které se nachází v horní části tabulky (Kemlerovo číslo), označuje hořlavou kapalinu. První číslice „3“ označuje kategorii nebezpečnosti, tj. hořlavost. Při přepravě materiálů označených číslem 33 je třeba dbát zvláštní opatrnosti, protože se jedná o látky, které se mohou snadno vznítit při kontaktu s ohněm, jiskrou nebo dokonce vysokou teplotou.
- Třída 6.1: Toxické látky. Příklad: Roztok fenolu třídy 6.1, číslice 14b) v benzenu třídy 3, číslice 3b) se zařadí do třídy 3, číslice 3b); na základě jedovatosti fenolu se tento roztok zařadí do 1992 hořlavá kapalina, jedovatá, j.n.
- Třída 8: Žíravé látky. Příklad: Tuhá směs arseničnanu sodného třídy 6.1, číslice 51b) a hydroxidu sodného třídy 8, číslice 41b) se zařadí do 3290 jedovatá anorganická tuhá látka, žíravá, j.n.
- Třída 9: Různé nebezpečné látky a předměty. Pro účely ADR jsou voduznečišťujícími látkami látky, roztoky a směsi (jako přípravky a odpady), které nemohou být zařazeny do tříd 1 až 8 nebo číslice 1 až 8, 13, 14, 20, 21 a 31 až 36 třídy 9, avšak které na základě zkušebních metod a kritérií podle dodatku A.3, oddílu C, bodů 3320 až 3326 mohou být zařazeny do třídy 9, číslice 11 nebo 12.
Látky představující více než jeden druh nebezpečí a roztoky a směsi obsahující dvě nebo více komponent podléhajících ADR se zařadí podle svých nebezpečných vlastností pod číslici a písmeno příslušné třídy. Je-li toto určení možné jen s nepoměrně vysokými náklady, může být odpad zařazen do třídy podle té nebezpečné složky, která představuje převažující nebezpečí.
Označování a značení ADR přepravy
ADR tabule jsou charakteristické oranžové reflexní značky, které se umisťují na přední a zadní část vozidel přepravujících nebezpečné zboží. Oranžová barva nebyla zvolena náhodně - symbolizuje varování. Někdy jsou vedle tabulek uvedeny další piktogramy informující o specifickém nebezpečí. Každé vozidlo přepravující nebezpečné zboží musí být vybaveno tabulemi ADR - obdélníkovými oranžovými reflexními tabulemi. Tabule musí být čitelné, odolné a udržované v perfektním stavu, aby nevzbuzovaly žádné pochybnosti o přepravovaných materiálech.
Čísla na tabulce ADR poskytují klíčové informace o přepravované nebezpečné látce:
- Identifikační číslo nebezpečí (Kemlerovo číslo): Dvouciferný nebo třímístný kód označující druh nebezpečí. Například číslo 23 na tabulce ADR, které se nachází v horní části tabulky (Kemlerovo číslo), označuje hořlavý plyn.
- UN čísla (z angl. United Nations): Jejich účelem je jednoznačná identifikace nebezpečných materiálů a látek přepravovaných v mezinárodní dopravě. Všechna čísla UN jsou přiřazena konkrétním látkám nebo skupinám látek s podobnými chemickými vlastnostmi a riziky.
Při přepravě menších množství nebezpečných látek je třeba dbát na označení obalů (včetně jednotlivých obalů, např. sudů). Na kusu musí být bezpečnostní značka či značky předepsané pro dané UN číslo a obalovou skupinu v části 3 ADR a nápis „UN číslo“. Toto jsou povinnosti stanovené mimo rámec § 13 zákona o odpadech.
Čtěte také: Jak ochránit lak auta při čištění asfaltu
Povinnosti zúčastněných stran v ADR přepravě
Přeprava nebezpečných věcí je velká odpovědnost, která vyžaduje nejen znalost předpisů, ale také jejich důsledné dodržování. Povinnosti dopravců a řidičů v ADR přepravě jsou jasně stanoveny a neponechávají prostor pro chyby nebo opomenutí.
Odesílatel
Odesilatel je povinen dopravci předat zásilku včetně vyplněných průvodních dokladů a ve schváleném obalu s předepsaným značením. Odesilatel musí navíc zajistit proškolení všech ostatních osob, které se podílejí na přepravě nebezpečných věcí a stanovit bezpečnostního poradce. Odesílatel odpovídá za zařazení konkrétní nebezpečné látky nebo předmětu, včetně nebezpečného odpadu, do třídy nebezpečnosti a pod příslušnou číslici a písmeno. Dále je povinen nebezpečné věci pro přepravu předepsaným způsobem zabalit, pokud není dovolena jejich přeprava ve volně loženém stavu ve vozidlech, kontejnerech, v cisternách nebo cisternových kontejnerech, a to do předepsaných obalů nebo velkých nádob pro volně ložené látky. Jeho povinností je také umístění značek. Odesilatel musí potvrdit buď v nákladním listě nebo ve zvláštním prohlášením k němu připojeném nebo s ním kombinovaném, že látku předávanou k přepravě je dovoleno přepravovat silniční dopravou podle ustanovení ADR a že její stav, úprava a popřípadě její obal, IBC nebo cisternový kontejner a bezpečnostní značky odpovídají ustanovením ADR.
Dopravce
Největší povinnosti má samotný přepravce nebezpečných látek. Ten je povinen naložit nebezpečný náklad pouze do způsobilého dopravního prostředku, který je řádně vybaven předepsanou výbavou a doklady a je označen bezpečnostními značkami. Přepravce musí zajistit školení posádky dopravního prostředku a nominovat bezpečnostního poradce. Zároveň je garantem dodržení povinností při nakládce, vykládce, zajištění a manipulaci nákladu, ale také garantem řádně vyplněných průvodních dokladů přepravovaného nákladu. Dopravce ručí též za zabránění úniku látek a poškození přepravovaných věcí.
Řidič
Každý řidič, který se zabývá přepravou nebezpečných věcí, musí absolvovat příslušné školení ADR. Bez tohoto dokladu není řidič oprávněn přepravovat zboží klasifikované jako nebezpečné. Vozidla přepravující nebezpečné látky musí být náležitě připravena na různé nouzové situace. Všechny fáze přepravy - od nakládky přes přepravu až po vykládku - musí být v souladu s stanovenými bezpečnostními pravidly.
S ohledem na právní jistotu řidičů se v zákoně o silniční dopravě nově stanovují povinnosti řidiče při přepravě nebezpečných věcí, neboť dosavadní právní úprava a Dohoda ADR nebyla z tohoto hlediska dostatečná. Řidič se při kontrole prokazuje osvědčením řidiče o školení pro přepravu nebezpečných věcí, zda může nebezpečné věci přepravovat a zda je proškolen v souladu s Dohodou ADR. Jen tímto dokladem může kontrolní orgán při silniční kontrole zjistit, zda řidič plní podmínky pro přepravu nebezpečných věcí. V případě přepravy určitých nebezpečných věcí řidič při kontrole pomocí osvědčení o schválení vozidla prokazuje, že dopravní jednotka je z konstrukčního hlediska způsobilá k přepravě nebezpečných věcí. Mezi povinnosti řidiče se rovněž zakotvuje povinnost disponovat při přepravě nebezpečných věcí řádně vyplněným dokladem.
Čtěte také: Asfaltové práce
Dále je povinností řidiče označit dopravní jednotku bezpečnostními značkami a dalším příslušným značením. Byť je povinností odesílatele označit kontejnery bezpečnostním značením, nesmí řidič špatně označený kontejner převzít, neboť ten se stává součástí celé dopravní jednotky. Povinnost používat dopravní jednotku vybavenou bezpečnostní výbavou je zásadní z hlediska ochrany zdraví členů osádky, ale i životního prostředí, neboť se použije při mimořádných událostech, jako je únik látky aj. Rovněž hasicí přístroje slouží k zabránění vzniku nebo šíření požáru v dopravní jednotce jak na samotné vozidlo, tak na náklad. Řidič je dále povinen dbát zákazu společné nakládky některých nebezpečných věcí s ohledem na jejich vlastnosti a dodržovat ustanovení o manipulaci. Manipulací se rozumí i nakládka nebo vykládka, pokud je řidičem prováděna. Dozor nad dopravními jednotkami se týká předepsaného způsobu parkování, které řidič sám provádí. Řidič je rovněž povinen respektovat dopravní značení a přizpůsobit trasu přepravovanému nákladu s ohledem na možný průjezd tunely.
Příjemce
Osoba, která provádí vykládku, má také povinnosti v oblasti ADR. Povinnost osoby zajišťující vykládku nebezpečných věcí - příjemce uchovat při přepravě nebezpečných věcí předepsané doklady po dobu 2 let byla vyhodnocena jako nadbytečná, když Dohoda ADR již nestanoví žádné doklady, které by měl příjemce uchovávat. Tato právní povinnost tedy je zrušena.
Bezpečnostní poradce ADR
Firmy, které se byť jen podílí na balení, nakládce, plnění nebo vykládce nebezpečných věcí a předmětů, jsou jedním z článků silniční přepravy a mají povinnost určit bezpečnostního poradce pro dohodu ADR. Bezpečnostní poradce pro přepravu v režimu ADR může být pouze osoba, která k tomu má patřičné oprávnění. Musí být tedy držitelem osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí a předmětů po silnici. Této odbornosti dosáhne absolvování příslušného odborného školení a úspěšným složením závěrečné zkoušky.
Dokumentace a vybavení
Každá přeprava nebezpečných látek vyžaduje přípravu podrobné přepravní dokumentace. Část 5 ADR pak odchylně od zákona o odpadech řeší požadavky na průvodní doklady, a to jak u dokladů vztahujících se k řidiči, tak i u dokladů k vozidlu a k nákladu.
- Přepravní doklad: Obsahuje předepsané údaje, jako například jméno a identifikační číslo látky, technický název látky, čísla vzorů bezpečnostních značek, obalovou skupinu, kód omezení pro tunely a další. Všechny údaje musí být v jazyce toho, kdo je odesílá. Zápis v nákladním listu může vypadat například následovně: ODPAD, UN 1263, BARVA, 3, II nebo ODPAD, BARVA, 3, UN 1263, II. Dále v zápisu následuje údaj o popisu a počtu přepravovaných kusů, hmotnost či objem nebezpečného odpadu.
- Písemné pokyny podle ADR: Přepravní doklad musí být vždy v kabině řidiče a musí být napsán v jazyce, kterému rozumí řidič. Písemné pokyny slouží členům osádky vozidla pro řešení mimořádných událostí jako je požár, únik nebezpečné látky apod., a je proto nutné, aby byli na tuto náhlou situaci odpovídajícím způsobem připraveni a postupovali podle kroků uvedených v těchto pokynech.
- Osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci: U některých přeprav nebezpečných odpadů je vyžadováno dohodou ADR pro řidiče tzv. „osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci" a nově též doklad vydaný státem, na němž je fotografie řidiče.
- Osvědčení o schválení vozidel: Při přepravě nebezpečných odpadů cisternovými vozidly je dokladem k vozidlu myšleno „osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí".
Dopravní jednotky přepravující nebezpečné věci musí být mimo jiné opatřeny dvěma výstražnými oranžovými tabulkami o základně 400 mm a výšce nejméně 300 mm s černým okrajem nejvýše 15 mm širokým. Tyto tabulky musí být umístěny jedna na přední a druhá na zadní straně dopravní jednotky kolmo k její podélné ose a musí být dobře viditelné. Nápis na bezpečností značce musí být zřetelně čitelný a nesmazatelný. Přesné technické podmínky bezpečnostního značení stanovuje dohoda ADR.
Výjimky z ADR přepravy
V některých případech je možné při přepravě nebezpečných věcí využít tzv. přepravu v podlimitním množství, kdy jsou použita pouze určitá ustanovení dohody ADR. Přeprava v podlimitním množství je uvedena v pododdíle 1.1.3.6. V praxi se neustále opakuje chybné tvrzení, že při podlimitní přepravě nebezpečných věcí podle 1.1.3.6. není nutné, aby vozidlo bylo vybaveno minimálním hasicím přístrojem, to však není pravda.
Úplné vynětí z platnosti Ustanovení Dohody ADR se nevztahují např. na:
- a) přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Při přepravě hořlavých kapalin nesmí objem nádoby překročit 60 litrů a celkové množství na vozidlo 240 litrů. Nebezpečné věci ve velkých nádobách IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej;
- b) přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v 1.1.3.6 ADR. Musejí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7. Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí.
Dále pak jsou to výjimky platné na základě zvláštních ustanovení uvedených v kapitole 3.3 ADR. Zcela zanedbatelné je u přeprav nebezpečných odpadů využití ustanovení kapitoly 3.4 ADR o vynětí z platnosti předpisů týkajících se nebezpečných věcí balených v omezených množstvích.
ADR legislativa a aktualizace
Podmínky přepravy nebezpečného zboží silničními vozidly určuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a jeho prováděcí vyhláška. Mezinárodní přepravu těchto věcí upravuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě, neboli dohoda ADR. Tato mezinárodní dohoda je součástí i našeho právního řádu.
V roce 2023 v částce 10 pod číslem 15 Sb. m. s. byly Sdělením Ministerstva zahraničních věcí přijaty a uveřejněny změny Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a Přílohy B - ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Dohody o mezinárodní silniční přepravě (dále jen „Dohoda ADR 2023“). Ministerstvo dopravy, jako každé 2 roky, připravilo české konsolidované znění Dohody ADR ve znění 2025 (dále jen „Dohoda ADR 2025“), které mělo hotové již ke konci roku 2024. Přechodné období Dohody ADR 2023 končí dne 30.6.2025 a prozatím Dohoda ADR 2025 není oficiálně zveřejněna. Postup při kontrolní činnosti při přepravě nebezpečných věcí bude probíhat standardním způsobem jako doposud, nicméně s ohledem na výše uvedené, pokud by byl rozdíl mezi zveřejněnou Dohodou ADR 2023 a nezveřejněnou Dohodou ADR 2025 ve Sb.m.s., tak přednost mají ustanovení Dohody ADR 2023, tj. odchylky mezi Dohodou ADR 2023 a Dohodou ADR 2025 budou kontrolními orgány tolerovány, v tomto smyslu byly i informovány.
Od 1. července 2020 se mění povinnosti všech osob zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí po silnici. Upravuje se doba, po kterou musí odesílatel a dopravce uchovávat předepsané doklady stanovené při přepravě nebezpečných věcí Dohodou ADR na 1 rok. Současně dochází k vypuštění úpravy, dle níž musí být povinnosti při přepravě nebezpečných věcí zajištěny i v případě, že jde o přepravu pro vlastní potřeby, neboť toto pravidlo vyplývá již z ustanovení § 1 odst. 2 zákona o silniční dopravě a je tedy duplicitní.
Dohoda ADR představuje velmi rozsáhlý dokument čítající více jak 1200 stran, přičemž podstatnou částí jsou zejména přílohy A a B, které popisují konkrétní pravidla přepravy nebezpečných věcí po silnici, a to včetně klasifikace nebezpečných věcí, značení, používání cisteren, obalů nebo dokonce postupy před odesláním zásilky, nakládky a vykládky.
tags: #adr #přeprava #ohraty #asfalt