V zubařské praxi je nutná potřeba materiálů využitelných k náhradě poškozených a ztracených zubních tkání. Současná technologie zubních cementů představuje jeden ze zásadních pokroků učiněných v zubním lékařství.
Skloionomerní Cementy (GIC)
Skloionomerní cement, anglicky „glass ionomer cement“ (GIC), je adhezivní cement s širokým použitím v zubním lékařství. Až do současnosti byly téměř všechny výplňové materiály biologicky inertní. Bylo dokázáno, že dnešní skloionomerní cementy uvolňují ionty.
Složení a Reakce
Po smíchání prášku a tekutiny jsou v počáteční fázi tuhnutí uvolňovány vápenaté a hlinité kationty Ca2+, Al3+. Koncentrace Ca2+ roste rychleji než koncetrace Al3+, proto dojde během několika minut ke ztuhnutí cementu pomocí vápenatých můstků mezi molekulami kyseliny polyakrylové. Vzniklý gel reaguje na vlhkost, voda slouží jako reakční složka a po ztvrdnutí stabilizuje strukturu cementu hydratací a gel se mění na ve vodě nerozpustný Ca-Al-polykarboxylový gel. Struktura plně vytvrzeného GIC je směs skleněných částeček obklopených silikagelem v matrix polyaniontů, spojených příčnými iontovými vazbami.
Vlastnosti
Ve skloionomerních cementech nalezneme vysoký obsah fluoridů. Díky tomu se velká část fluoridů uvolňuje hned po zhotovení výplně. Množství fluoridů, které se časem uvolňuje, se zmenšuje. Skloionomery mohou také působit jako zásobárna fluoridu. Když je okolí bohaté na fluoridy, skloionomery je ve zvýšeném množství absorbují a uvolní je zpět, když hladina fluoridů v jejich okolí klesne. Klinicky probíhá nasycení skloionomeru fluorem např. při čištění zubů fluoridovou zubní pastou. Jedinečnou vlastností skloionomerů je difuzní vazba, která se vytváří k dentinu i ke sklovině. Kyselina polyakrylová vytlačuje fosfátové a kalciové ionty ze zubní tkáně a ty jsou přijímány přilehlým cementem.
Použití a Aplikace
Použití GIC nemá specifické požadavky na tvar kavity. Makro ani mikro retence není nutná. Stěny kavity by měly být hladké a čisté, aby materiál co nejtěsněji přiléhal a mohla zde v co největší míře probíhat iontová výměna. V důsledku iontové výměny materiál pevně lne k povrchu kavity. Po šetrném přístupu ke kazu se odstraňuje jen kazivý dentin. Stěny kavity se ohladí a aplikuje se kondicionér (slabá kyselina, rozpuštějící smear layer). Kyselinu je nutno po 10 vteřinách vymýt. Po této přípravě se povrch kavity stává smáčivým, skloinomer se po něm volně roztéká. Skloionomer se musí chránit před nadměrnou vhlkostí. Materiál tuhne v několika málo minutách a může být opracován.
Čtěte také: Použití zubního cementu
Kalciumsilikátové Cementy
Kalciumsilikátové cementy tvoří nezbytnou součást vybavení každého praktického zubního lékaře, který se hlouběji zajímá o endodoncii a konzervační zubní lékařství. Souhrn: Kalciumsilikátové cementy se vyznačují poměrně obtížnou přípravou a zpracováním. Kalciumsilikátové cementy patří mezi hydraulická pojiva. To znamená, že reagují s vodou a po proběhlé reakci uchovávají svou pevnost a stálost.
Historie a Použití
Od roku 1993, kdy byl poprvé popsán materiál MTA (angl. mineral trioxide aggregate) jako materiál vhodný na překrytí perforací vzniklých při endodontickém ošetření (1), se rozšířilo indikační spektrum využití kalciumsilikátových cementů na retrográdní plnění při chirurgické endodoncii, přímé překrytí zubní dřeně, pulpotomii, plnění kořenových kanálků u zubů s neukončeným vývojem, léčbu dentálních anomálií nebo zaplnění kavit vzniklých vnější resorpcí (2). Kalciumsilikátové cementy byly původně uvedeny na trh jako materiály pro překrytí perforací a jako retrográdní výplňové materiály. Pro jejich výbornou klinickou úspěšnost v těchto indikacích se jejich terapeutické využití rozšířilo i do dalších výkonů nejen endodoncie, ale i konzervačního zubního lékařství.
Složení a Reakce
Základem materiálu MTA a potažmo i kalciumsilikátových cementů je portlandský cement, což bylo zmíněno i v původním patentu, kde obsahoval zhruba 75 % hmotnosti materiálu MTA. U všech současných materiálů probíhá hlavní reakce, kdy reaguje trikalciumsilikát s vodou a vzniká hydratovaný kalciumsilikát v gelové fázi (angl. gel). Prostředí, které takto vzniká, je zásadité a liší se mezi jednotlivými materiály zanedbatelně (tab. II).
Vlastnosti
Výjimečná vlastnost kalciumsilikátových cementů v rámci zubního lékařství spočívá v tom, že patří mezi tzv. hydraulická pojiva. Od počátku využívání kalciumsilikátových cementů byla zmiňována vynikající schopnost utěsnění oproti ostatním materiálům v podobných indikacích. Navíc byla zjištěna specifická mezivrstva, která se tvoří mezi kalciumsilikátovým cementem a dentinem (25) (obr. 1). Žádanou vlastností kořenové výplně je, aby nebyla rozpustná a naopak byla prostorově stabilní. Kromě výše zmíněného vzniku mezivrstvy mezi kalciumsilikátovým cementem a dentinem se na velmi dobré těsnosti podílí i expanze materiálu při tuhnutí.
Manipulace a Příprava
I přes vynikající klinické vlastnosti a úspěšnost ošetření při využití kalciumsilikátových cementů mají tyto cementy pověst hůře zpracovatelného materiálu, který se velmi obtížně připravuje a ještě hůře se s ním manipuluje. Při přípravě kalciumsilikátového cementu je velmi obtížné zajištění správného poměru prášku a tekutiny. Podstatnou informací je žádoucí konzistence materiálu, která se popisuje jako vlhký písek (angl. wet sand) a zhruba odpovídá poměru jednoho dílu tekutiny na tři díly prášku. V případě, že striktně dodržujeme doporučenou konzistenci materiálu, je vhodné připravovat materiál postupně, po menších částech než najednou, jelikož dochází k vysychání materiálu. Ideálně připravený materiál je možné nabrat pluggerem z připraveného žlábku (obr. 6), přičemž drží při sobě, nedeformuje se a zároveň je stále v kontaktu s pluggerem (obr. 7). Takto připravený materiál je možné bez jakýchkoliv obtíží dopravit na místo určení a následně zkondenzovat. Je však nutné zbytečně neotálet, protože takto připravený materiál vysychá a může dojít k jeho uvolnění z pluggeru.
Čtěte také: Složení a využití provizorních cementů
Kontaminace
Při manipulaci s kalciumsilikátovými cementy nebo při jejich kondenzaci může dojít i k jejich kontaminaci. V současné době není pochyb, že kontamince kalciumsilikátových cementů krví má škodlivý vliv na jejich povrch, a v případě, že dojde k její integraci do materiálu, tak i na hydrataci. Z klinického hlediska je důležité omezit možnou kontaminaci krví na co nejmenší míru. Striktní dodržení postupu přípravy kalciumsilikátových cementů je důležité pro dosažení optimální konzistence, která je nutná pro příjemnou manipulaci a správné ztuhnutí materiálu.
Další Typy Zubních Cementů
Přes sto let poskytovaly lékařům starší cementy (zinkoxid fosfátový a zinkoxid eugenolový) předvídatelnou retenci nepřímých náhrad. Jejich různé variace jsou i dnes stále používány. Nicméně, tyto materiály vyžadují v místech s hlubší preparací určitá ochranná opatření, aby se zabránilo možnému podráždění dřeně, popř. jsou v kontaktu s vodou náchylné k vyluhování.
Pryskyřičné Cementy
S pokrokem a zjednodušením v oblasti adhezivních protokolů se díky vysoké síle vazby, způsobené mikromechanickou a chemickou adhezí, staly velmi populární pryskyřičné cementy. Bondování je u nich vyžadováno pro některé materiály z důvodu jejich křehkosti či velmi malého množství pro adhezi dostupného povrchu. Platí to zejména pro kompozitní a keramické inlaye a onlaye. Pryskyřičné cementy tradičně vyžadovaly přípravu zubního povrchu prostřednictvím leptání, aplikace primeru, následné polymerace a izolace zubu od veškeré vlhkosti, včetně zabránění krvácení z okolních měkkých tkání.
Samoleptací pryskyřičné cementy nabízí řešení tradičního kompromisu mezi silou vazby a senzitivitou aplikační techniky. Kombinací výhod bondování a cementovacího protokolu, který je snazší než u klasických cementů, dosahují samoleptací pryskyřičné cementy vynikající retence při jejich současném snadném použití. Přívlastek samoleptací přitom znamená, že není potřeba jakékoliv aplikace leptacích činidel, primerů či jiných adhezivních prostředků na povrch zubu.
Tabulka I: Srovnání Vlastností Zubních Cementů
Čtěte také: Vše o zubních cementech
| Typ Cementu | Složení | Vlastnosti | Použití |
|---|---|---|---|
| Skloionomerní Cement (GIC) | Kyselina polyakrylová, fluoridy | Adheze, uvolňování fluoridů | Výplně, fixace ortodontických zámků |
| Kalciumsilikátový Cement | Portlandský cement, trikalciumsilikát | Biokompatibilita, utěsnění | Endodontické opravy, překrytí dřeně |
| Zinkoxidfosfátový Cement | Zinkoxid, kyselina fosforečná | Dlouhá historie použití, pevnost | Fixace korunek a můstků |
| Pryskyřičný Cement | Pryskyřice, plniva | Vysoká adheze, estetika | Fixace keramických a kompozitních náhrad |
tags: #zubní #cement #složení #a #použití