Moderní architektura stále více vyžaduje interdisciplinární přístup a integrované koncepce. Období střídání věku mechanické výroby věkem informatiky, charakterizované nástupem a rozvojem mikroelektroniky, se odráží i v architektuře. Dvojité transparentní fasády jsou nesporně jedním z prvků inteligentní budovy. Tyto fasády kombinují energeticky účinné zasklení s mechanickými stínicími zařízeními a získávají si stále větší oblibu.
Charakteristika a výhody dvojitých transparentních fasád
Teoreticky správně koncipovaná dvojitá transparentní fasáda má svoje systémové znaky, vyjádřené přívlastky jako energetická fasáda a ekologická fasáda. Čím více prvků s využíváním přirozených fyzikálních jevů budova má, tím menší je potřebný příkon energie k zabezpečení požadovaných podmínek vnitřního klimatu v budově. Základním úkolem inteligentní budovy je, aby stavební konstrukce a její prvky částečně plnily i roli techniky prostředí.
- Energetická fasáda: Vyznačuje se úsporností v každém ročním období.
- Ekologická klimafasáda: Napomáhá k hlubší symbióze architektonického prostředí a přírody. Výsledkem vzájemného spolupůsobení je vyšší úroveň architektonického prostředí.
Dvojité transparentní fasády umožňují otevření okna i v prostředí s výrazným dopravním hlukem. Z tohoto pohledu je to zásadní psychohygienický faktor v rámci pracovního a životního prostředí v budovách. Dvojité transparentní konštrukcie sú realizované hlavne na administratívnych budovách, ale už aj na medicentrách alebo budovách so širším účelovým využitím.
Akustické aspekty dvojitých fasád
Jedním z parametrů výběru těchto fasád je i vysoká ekvivalentní hladina vnějšího hluku LAeq,2. Akustické parametry těchto obvodových plášťů neměly v začátcích výstavby svou prioritu, i přesto, že se budovy situovaly v urbanistickém celku měst s vysokým vnějším hlukem. Zvuková izolace těchto fasád se dostává do pozornosti odborníků v 90. letech. Problematika návrhu DTF z hlediska tepelnětechnického, energetického, aerodynamického, konstrukčního, aerodynamiky budovy byla ve velké míře prozkoumána a definována v odborné domácí a zahraniční literatuře.
Při hodnocení akustické pohody v chráněných prostorech se vycházelo z hladiny hluku v exteriéru a interiéru včetně intenzity větrání. Z grafu vyplývá, že větrání pootevřenými okny při vnější hladině hluku nad 65 dB a to 2 m před fasádou je u klasické jednoplášťové transparentní fasády z hlediska akustické pohody nemožné. Celkový čas větrání z důvodu zabezpečení LAeq,p v interiéru s vnější hladinou hluku výrazně klesá. Z uvedené analýzy vyplývá i hlavní argument pro návrh dvojité transparentní fasády jako „provětrávané hlukové bariéry“, která zabezpečí snížení hladiny hluku v meziprostoru a umožní větrání vnitřních prostor pootevřením okna.
Čtěte také: Sádrokartonová příčka s dvojitým opláštěním – hmotnost a nosnost
Voľba šírky medzipriestoru je dôsledkom architektonického, konštrukčného a účelového riešenia budovy. Dále vybrané faktory, které pozitivně ovlivňují akustickou pohodu v interiéru budovy jsou geometrie a šířka meziprostoru, jeho aerodynamika, druh a tloušťka zasklení, stavebno-konstrukční a technologické řešení a pod. Svoj význam predstavuje aj hluk vo vonkajšom prostredí ako aj skutočnosť, že vysoké budovy musia mať tento priestor delený na samostatné sekcie.
Větrání a tepelná pohoda
Hlavními faktory návrhu DTF na budovách byly z počátku popri architektuře hlavně základní energetické koncepty, protisluneční ochrana, tepelná pohoda a přirozené větrání. Dvojité transparentní fasády umožňují otevření okna i v prostředí s výrazným dopravním hlukem. Větrací otvory zabezpečují přirozené větrání meziprostoru a jádra budovy. To je primárním požadavkem aerodynamického konceptu dvojité transparentní fasády.
Dynamiku pohybu vzduchu meziprostorem určuje přirozená konvekce (bezvětří), účinek větru nebo jejich kombinace. Větrací otvory umožňují pohyb vzduchu. Během bezvětří zabezpečuje přívod vzduchu dolní větrací otvor meziprostoru a horní jeho odvod. Při nárazu větru vzduch naplňuje meziprostor fasády dolním i horním větracím otvorem. Vyprazdňování probíhá mezi nárazy větru oběma větracími otvory meziprostoru.
Kvalitní hliníková kazetová fasáda s provětrávaným meziprostorem má kromě estetické hodnoty a dlouhé životnosti také mnoho dalších výhod. Odvětraná fasáda zvyšuje celkový tepelný komfort budovy, snižuje vznik plísní, chráni obvodové stěny před vlhkostí, před přehřátím a zabraňuje tepelným ztrátám.
Typy dvojitých transparentních fasád
Všechny dosavadní poznatky teoretické i praktické nám každopádně pomáhají při kategorizování jednotlivých typů konstrukcí a určení správných okrajových podmínek pro následný výzkum, akustická měření a teoretické výpočty.
Čtěte také: Sádrokartonové konstrukce
- Dvojitá transparentní fasáda se štěrbinovým meziprostorem: Šířka meziprostoru se pohybuje od 100 do 300 mm. Z pohledu konstrukčního řešení je to akustická skleněná předsazená konstrukce s výškou, která je totožná s výškou obvodové stěny s oknem. Tato konstrukce není typickým „představitelem“ DTF. Navzdory tomu se realizuje zejména na objektech, které jsou v rekonstrukci, a to právě z hlediska vysoké hladiny vnějšího hluku.
- Dvojitá transparentní fasáda s neprůchozím deskovým meziprostorem: Šířka meziprostoru je 300 až 500 mm. Výška meziprostoru je stejná jako výška podlaží. Nejčastější aplikace těchto DTF je při celoplošném systému překrytí fasády - šachtový systém.
- Dvojitá transparentní fasáda s průchozím - chodbovým meziprostorem: Šířka meziprostoru je 500 až 1 500 mm. Výška je závislá od šířky a účelových funkcí meziprostoru. Může přesahovat 1 až 4 podlaží. Transparentní exteriérovou část konstrukce lze řešit jako svislou, ale i jako šikmou konstrukci.
- Dvojitá transparentní fasáda se širokým „halovým“ meziprostorem: Šířka je v rozmezí od 1 500 až do 12 000 mm. Výška sekcí je 2 až 4 podlaží.
- Akustická transparentní předstěna: Často se u odborné a technické veřejnosti nezařazuje mezi DTF. Navzdory tomu se na stavbách velmi často realizuje jako předsazená akustická stěna před obvodovou konstrukcí s okny. Další alternativa je v modernizaci původní lehké obvodové stěny s cílem zvýšit jejich celkovou neprůzvučnost.
Obvodová konstrukce typu DTF se realizuje na budovách, které jsou urbanisticky situovány do prostoru se zvýšenou hlučností. Pro investora to může být atraktivní prostor v centru finančního nebo společenského života.
Moderní technologie zasklení a hliníku
Navzdory tomu, že se dvojité fasády budov instalují již přes 20 let, technologie skel se za tuto dobu značně vyvinuly, což přispělo k hojnějšímu využívání tohoto přístupu. Na trhu dnes najdeme bezpočet skel a jejich kombinací. Správně zvolené sklo může přinést výhody v podobě lepšího nakládání s energií, zvukové a tepelné izolace a může také umožnit přísun čerstvého vzduchu z meziprostoru přes otevřená skla, a dopřát tak lidem uvnitř budovy větší komfort.
Typy skleněných fasádních systémů
Ačkoli v uložení skla do nosného profilu existuje řada možností, v zásadě rozdělujeme konstrukce se stavebním sklem na skla uložená do rámu, nebo se zatmelenými spárami.
- Rámová fasáda (sloupko-paždíková fasáda): Je jedním z nejstarších typů prosklených fasád. Izolační dvojsklo je uchyceno na všech stranách pod lištou. Pro výrobu tohoto izolačního dvojskla nemusí být použito speciálního UV odolného tmelu.
- Polostrukturální fasáda: Izolační dvojsklo je uchyceno pod lištou pouze na předem specifikovaných, v zásadě protilehlých stranách.
- Strukturální fasáda: Rozlišujeme různé typy uchycení:
- Skla s vkládanými U profily, kdy jsou po obvodě v hraně skla vložené hliníkové eloxované profily. Přes tyto profily jsou skla následně kotvena do nosné konstrukce.
- Strukturální sklo lepené na rám. Jedná se o izolační dvojsklo s přesahem vnějšího skla po všech čtyřech stranách. Následně je pak sklo lepeno na hliníkový či ocelový rám.
- Fasáda bodová, u které jsou skla nanesena na nerezové body. Sklo je možné uchytit pouze za vnitřní sklo, nebo za obě skla izolačního dvojskla.
Vlastnosti skla pro fasády
V zásadě existuje mnoho druhů skel, která můžeme rozlišit podle požadavků na ně kladených - na požadavky technického rázu a na požadavky estetické. Z estetického hlediska rozdělujeme sklo podle zabarvení, odstínu, velikosti reflexe a jejího zabarvení. Na fasádách lze použít skla čirá či některou z protislunečních úprav.
- Pokovená skla: V minulosti se často používala skla probarvená ve hmotě, například do zelena, do modra, do šeda. Fenoménem dnešních dnů je sklo, které je zbaveno oxidů železa, tzv. extračiré neboli diamantové sklo bez zeleného nádechu. Všechna tato skla mohou být pokovena tzv. tvrdou reflexní vrstvou, tím na fasádě naopak docílíme zrcadlového efektu. Tento typ skel však již byl vývojově nahrazen skly s tzv. měkkým pokovením. Jedná se o skla s nanesenou nepatrnou vrstvou vzácných kovů, která disponují velkou škálou reflexních barev. Pokovení probíhá ve stroji zvaném Magnetron. Pokovená vrstva plní najednou řadu funkcí. Tvoří tepelnou ochranu před únikem tepla z interiéru, zároveň zabraňuje přílišnému přehřívání v létě a vzniku skleníkového efektu uvnitř budovy. Lze konstatovat, že vrstvy s nejlepšími parametry dokáží propustit do interiéru kolem 70 % světelné energie, ale pouze 35 % energie tepelné a to vše při minimální venkovní reflexi kolem 10 %.
- Skla s potiskem: Obrovské možnosti u skleněných fasád nabízejí tzv. skla s potiskem, v koncernu Saint-Gobain zavedená pod názvem SGG Seralit Evolution. Jedná se o skla s nanesenou barvou dle výběru architekta či zákazníka. Tato barva je následně v kalicí peci zatavena do plochy skla, čímž se stane nepoškoditelnou a neodstranitelnou. Lze říci, že touto technologií lze vyrobit obrovskou škálu barev ve stupnici RAL. Barvu lze nanášet i formou sítotisku (v koncernu Saint-Gobain zavedené pod názvem SGG Seralit Litex Design). Zákazník má možnost si vybrat ze standardní řady nabízených sít (tečky, pruhy, čtverečky či jiné geometrické tvary o různých velikostech), nebo si zadá výrobu vlastního síta.
Kombinace skla a stínění
Povlaky odrážející sluneční záření na vnějším plášti mohou i při plně roztažených žaluziích významně snížit přenos energie oproti běžnému řešení bez povlaku. Uživatelé mohou využívat chytřejší ovládání mechanického stínění (otevřená nebo částečně zavřená poloha) a déle se kochat ničím nerušeným výhledem bez obav z přehřátí interiéru. Například vyspělé sklo s povlakem omezujícím průnik slunečních paprsků může aktivně optimalizovat jak koeficient denního osvětlení, tak i tepelnou regulaci budovy. Sklo může zlepšit energetickou náročnost budovy a snížit potřebu klimatizace, vytápění a umělého osvětlení.
Čtěte také: Beton a transparentní nátěry
Problém při použití vysoce výkonného skla s povlakem spočívá v tom, že povlak musí být dostatečně odolný a vhodný k jednolitému nanášení nebo laminaci na mezivrstvu. Lepší energetické účinnosti lze dosáhnout kombinací vysoce odolných povlaků omezujících průnik slunečních paprsků, které odrážejí část slunečního záření, se speciálními mezivrstvami z PVB, které záření absorbují. U fasád s pasivním větráním je obvykle patrná snaha, aby část krátkovlnného slunečního záření odrážel již vnější skleněný plášť. Tím se omezí hromadění tepla v meziprostoru, a tedy i tepelná zátěž.
Účinek povlaků na skle lze výrazně posílit jejich kombinací s další ochranou proti slunečnímu záření a odleskům v meziprostoru. Vynikajících hodnot g lze dosáhnout i tehdy, když jsou žaluzie zcela nebo částečně roztažené.
Kondenzace a její řešení
U fasád s pasivním větráním (v závislosti na poloze budovy a klimatických podmínkách) může na vnitřní straně vnějšího skleněného pláště kondenzovat vlhkost. Nejproblematičtější bývají ranní hodiny na jaře a na podzim, kdy může zkondenzovaná voda významně bránit výhledu z budovy. Existují speciální, mimořádně odolné povlaky na sklo proti zamlžování, které se nanášejí na vnější sklo a výrazně snižují pravděpodobnost kondenzace. Testy v reálných podmínkách budov prokázaly, že řešení s povlaky proti zamlžování mají oproti vnějším povrchům bez povlaku mírně vyšší povrchovou teplotu. Tento teplotní rozdíl významně omezuje viditelnou kondenzaci.
Zatímco sklo bez povlaku vykazuje ve srovnávacích testech po mnoha hodinách použití stopy kondenzace, sklo s povrchem zůstává za stejných podmínek průzračné a neobsahuje žádné kapičky vody.
Hliníkové fasády
Odvětrané fasády nebo provětrávané fasády z kvalitních hliníkových materiálů působí nadčasově, elegantně a moderně. Hliník je pro svoje vynikající vlastnosti materiálem 21. století. Charakterizuje ho dlouhá životnost, vysoká odolnost vůči vlivům vnějšího prostředí, nízká hmotnost a pevnost. Skutečnou kvalitu odvětrané fasády z vysokokvalitního hliníku objevíte v detailech.
Detaily odvětrané fasády tvoří přesné rohy, nároží, nadpraží, ostění, jako i napojení hliníkové fasády na další navazující konstrukce. Tyto prvky provětrávané fasády mohou být vyrobené z jednoho fasádního dílu (fasádní kazety) a tím získá tato hliníková fasáda skutečnou hodnotu. Odvětraná provětrávaná fasáda je systém vnějšího pláště objektu, který je odsazený od hlavní obvodové stěny objektu vytvořením meziprostoru.
Do vytvořeného meziprostoru mezi hlavní obvodovou stěnu a hliníkovou fasádní kazetu se umísťuje tepelná izolace a to obvykle z minerální vlny. Tepelná izolace z minerální vlny je připevněná k hlavní obvodové stěně vhodným kotvícím materiálem. Ve vytvořeném meziprostoru provětrávané hliníkové fasády dochází k volné cirkulaci vzduchu tzv. „komínovému efektu“ zdola směrem nahoru.
Sendvičový materiál hliník - jádro - hliník, tzv. Fasádní kazety a tvarové díly se zpracovávají za pomoci vyfrézovaných drážek - pravoúhlých nebo ve tvaru V na rubové straně materiálu. Lícová hliníková deska (o síle 0,5 mm) a část jádra (o síle 0,3 mm) zůstává neporušena. Použití hliníkového profilu "Omega", "S", "Z". Balkonové výplně vzor dřevodekor.
Praktické aplikace a příklady
Po roce 2000 se hlavně v Bratislavě postavilo nebo zmodernizovalo více budov s touto fasádou, například: NBS, Slovenská sporiteľňa a. s., Stavebná fakulta STU a pod. Ku dnešnímu dni je jen v Bratislavě postavených už několik budov s použitím DTF. Dvojité transparentní konstrukce jsou realizovány hlavně na administrativních budovách, ale už i na medicentrech nebo budovách se širším účelovým využitím.
Modernizace budovy Východočeské energetiky v Hradci Králové
Modernizace původní klasické fasády administrativní budovy Východočeské energetiky v Hradci Králové představuje modelový přístup projektanta, investora i realizátora k aplikaci nové fasádní techniky. Fasáda využívá přirozeného fyzikálního jevu transformace alternativního zdroje energie, slunečního záření, v přirozeném fyzikálním meziprostoru.
Původní konvekční fasáda budovy, založená na silikátovém materiálovém principu (modifikace A) s okny na bázi slitin hliníku bez přerušení tepelného mostu, s klasickým dvojnásobným skleněným systémem, už nevyhovovala současným požadavkům ČSN 73 0540. Při její rekonstrukci byla zvažována dvě variantní řešení:
- První řešení (modifikace B): Představovalo budovu s konvekční fasádou s dodatečným tepelněizolačním systémem. Okna byla navržena na bázi slitin hliníku s přerušeným tepelným mostem a s moderním dvojnásobným skleněným systémem se speciální tepelnou i sluneční ochranou.
- Druhá varianta (modifikace C): Prezentovala dvojitou transparentní fasádu, jejíž vnitřní stěnu charakterizoval dodatečný tepelněizolační systém. Okna byla řešena podobně jako v modifikaci B, avšak s moderním nízkoemisním dvojnásobným skleněným systémem, jehož součástí je speciální tepelná ochrana.
Obě modifikace splňovaly požadavky ČSN 73 0540. Dvojitá transparentní fasáda byla pro potřeby modernizace budovy rozpracovaná a optimalizovaná v zásadních oblastech její konstrukční tvorby. První rozpracovanou oblast, geometrii meziprostoru, charakterizuje průchozí chodbový meziprostor. Účinná výška nebo výška sekce meziprostoru je totožná s konstrukční výškou podlaží, která představuje 3,3 metru.
Optimalizovanou šířku sekce chodbového meziprostoru, stanovenou hodnotou 875 milimetrů, ovlivňuje existující konzolové vyložení stropní desky, dodatečný tepelněizolační systém a nároky na rozvodné kanály vzduchu. Chodbový meziprostor je v horizontálním směru délkově členěn transparentními příčkami ve vzdálenosti 7,2 metru.
Konstrukci meziprostoru dvojité transparentní fasády nebylo možné kotvit do konzolovité stropní desky, proto je ukotvena až v skeletové nosné soustavě objektu. Protože modul nosné soustavy měří 3,6 metru a dvojité fasády 1,8 metru, mezi sloupy skeletu byl navržen nový kovový nosník, zabezpečující stejné podmínky kotevního systému i v prostorech mezi moduly nosné soustavy budovy. Při samotné realizaci byly použity Vierendelovy nerezové nosníky.
Do nosníků jsou kotveny teleskopické konzoly nosné soustavy meziprostoru, nesoucí vertikální prvky sloupků. Ty v dolní části staticky podpírá kloub a v horní posuvné lůžko s možností dilatace sloupku směrem nahoru a dilatace skleněné desky vnější transparentní stěny směrem dolů. Skleněný systém vnější transparentní stěny meziprostoru je koncipován jako jednoduchý bezpečnostní, z tvrzeného kaleného skla. Skleněné desky jsou bodově kotveny k vertikálním prvkům - sloupkům meziprostoru pomocí konzolových ramínek.
Rozvodné kanály vnitřku fasády jsou konstruovány na materiálové bázi slitin hliníku. Ze vstupního větracího otvoru vybaveného žaluziemi proudí vzduch přes ochrannou síťku do přívodního rozvodného kanálu a z něj dále přes otevírací podlahovou mřížku do dolní části meziprostoru. Z horní části meziprostoru proudí vzduch do odvodního rozvodného kanálu a přes ochrannou síťku do výstupního větracího otvoru se žaluziemi.
Transformaci krátkovlnného slunečního záření na dlouhovlnné tepelné záření v meziprostoru dvojité fasády zabezpečuje lamelová sluneční ochrana. Její funkci neovlivňují nárazové účinky větru. Lamely sluneční ochrany jsou vyrobeny z eloxovaného hliníku se stupněm reflexe 50 %. Tepelnou zátěž budovy ze slunečního záření kvantifikuje koeficient celkové propustnosti sluneční energie. Koeficient udává, kolik energie z dostupného slunečního záření se dostává do jádra budovy - do místností.
Na koncepci a optimalizaci základních prvků přirozeného fyzikálního meziprostoru dvojité transparentní fasády modernizované budovy Východočeské energetiky v Hradci Králové navazují dvě další etapy. První je fyzikálně-technické a funkční kvantitativní ověření fasády, druhou konstrukční tvorba detailů, prvků a soustavy fasády jako celku, s vysokými nároky na funkčnost.
Fyzikálně-technické a funkční kvantitativní ověření dvojité transparentní fasády se vykonává metodou výpočetních experimentů, charakteru dynamických numerických simulací, v okrajových podmínkách modelu venkovního klimatu, ve formě testovacího referenčního roku. Tento proces zahrnuje klimatický - ekologický a energetický koncept budovy s cílem jeho optimalizace, teplotní, aerodynamický a energetický režim přirozeného fyzikálního meziprostoru a energetické relace budovy včetně energetické návratnosti investice.
Případová studie: Cube Berlin
Cube Berlin je nápadná 11 podlažní kancelářská budova nacházející se na Washingtonově náměstí v městské části Europacity v Berlíně. Stavba o rozloze 19 000 metrů čtverečních je vynikajícím příkladem propojení inovativního architektonického designu se složitými konstrukčními a energetickými požadavky inteligentní kancelářské budovy.
Cube Berlin, navržený architekty z kodaňského studia 3XN Architects zaujme na první pohled díky plně prosklené dvouplášťové odvětrané fasádě, která budovu začleňuje do okolního prostředí. Plně prosklená fasáda esteticky upoutá kolemjdoucího na první pohled. Kombinace použitého skla odráží okolí budovy ze všech stran. Fasáda změnou vzhledu reaguje na počasí, denní dobu i úhel pohledu. Za sklem vnější fasády obepínající budovu v trojúhelníkovém vzoru se nachází „ustoupená tzv. teplá fasáda.
„Naše počáteční myšlenka byla vymodelovat budovu tak, aby vytvořila dialog mezi městským prostorem, okolními budovami a životem na Washingtonově náměstí. Dalším důležitým designovým prvkem bylo maximalizovat přirozené denní světlo pro uživatele budovy. Projekt vyniká nejen díky své unikátní architektuře, ale také kvůli mimořádné enviromentální udržitelnosti. Ve srovnání s tradičními kancelářskými budovami má nízkou spotřebu energie. Rozhodujícím faktorem zde byla provětrávaná fasáda. Kromě toho, že fasáda zprostředkuje přirozené denní světlo, poskytuje také účinnou ochranu před solárními tepelnými zisky a zároveň uživatelům nabízí benefity přirozeného větrání.“
„Naším cílem v případě tohoto projektu je zlatý certifikát DGNB. Návrh fasády je energeticky velmi úsporný a společně s chytrým technickým konceptem, který mimo jiné zahrnuje opětovné získávání energie z tepla, celkově přispívá k efektivnímu energetickému řešení popírající rozšířenou myšlenku, že skleněné budovy jsou neúsporné,“ uvedl vedoucí vývoje i investora CA Immo Matthias Schmidt.
Další výzvou byla konstrukce vnější skleněné obálky z vrstveného skla s PVB folií absorbující sluneční záření zesílena o další strukturální folií, která s ní navíc musela být kompatibilní. Toto řešení bylo vyvinuto od nuly a během fáze navrhování a konstrukce muselo projít schválením dle platných stavebních předpisů na národní úrovni.
Budova Národní banky Slovenska v Bratislavě
Budova Národnej banky Slovenska v Bratislavě byla realizována v letech 1997 - 2002. Program trvale udržitelného rozvoje evropského stavebnictví našel i v jejím návrhu a realizaci odezvu v úsilí o ekologické a energeticky racionální architektonicko-technické řešení inteligentních budov. Dvojitá transparentní fasáda představuje užší symbiózu tvorby umělého životního - architektonického prostředí s přírodou, vyjádřenou nekonvenčním pojetím jejího klimatického a energetického konceptu (například možnost přirozeného větrání z meziprostoru fasády a pod.). Z hlediska koncepce konstrukčního řešení se jedná o dvojitou transparentní fasádu s chodbovým přirozeným fyzikálním meziprostorem, s celoročně otevřeným okruhem účinné výšky totožné s výškou jednoho podlaží a s jednoduchým bezpečnostním skleněným systémem aplikovaným pro vnější předsazenou stěnu.
Experiment in-situ byl realizován na 17.NP ve výšce 56,3 m. Orientace experimentálně sledované části meziprostoru byla SW (240°).
Interakce teploty vzduchu vnější klímy θae (°C) a pocitové teploty pohody θai (°C) pro administrativní práci při lehkém až průměrném oblečení odpovídá projektovanému klimatickému a energetickému konceptu budovy. V meziprostoru dvojité transparentní fasády dochází za každého klimatického zatížení budovy v průběhu celého roku (i za bezvětří) k pohybu vzduchu - k průtoku vzduchu meziprostorem. Za účinku větru vw > 0,5 m.s-1 je v přirozeném meziprostoru dvojité transparentní fasády pohyb vzduchu z konvekce a větru o rychlosti 0,3 ≤ vm (m.s-1) < 1,5.
Tento příspěvek byl podpořen Agenturou na podporu výzkumu a vývoje.
Nevýhody dvojitých fasád
I když jsou architekti dobře obeznámeni s výhodami dvojitých fasád, nesmíme zapomínat ani na jejich nevýhody. Mezi další možné nevýhody dvojitých fasád patří vyšší investiční a provozní náklady. Druhý plášť budovy klade zvýšené nároky (zatížení/hmotnost) na povrch terénu. To je třeba při plánování projektu zohlednit.
Pro správný návrh DTF je v současnosti ještě potřeba vyšpecifikovat, charakterizovat a definovat jednotlivé součásti těchto konstrukcí i z hlediska stavební akustiky. V souvislosti s větráním vnitřních prostor nastávají z hlediska hluku další problémy. Ak okenní konstrukce jsou vedle sebe nebo pod sebou a nejsou v meziprostoru odděleny, nastává problém šíření hluku z místnosti do místnosti přes meziprostor fasády. Právě tato skutečnost může snížit akustickou pohodu v účelových místnostech.
tags: #dvojite #transparentni #fasady #princip