Zubní cement je tvrdá tkáň, která pokrývá kořen zubu a v krčku zubu přechází do zubní skloviny. Povrch kořene zubu pokrývá tvrdá tkáň podobná kosti - zubní cement (cementum). Zubní cement je jednou ze tří tvrdých zubních tkání, mezi které patří spolu se sklovinou a zubovinou. Zubní cement pokrývá povrch kořene, jenž je uložen v kostěném zubním lůžku.
Složení a struktura zubního cementu
Cement se skládá z buněk (cementocytů/cementoblastů) a základní substance. Cca polovina (50 - 60 %) jeho objemu je složena z minerálu hydroxyapatitu a zbytek struktury tvoří organické látky a menší množství vody. Svou tvrdostí odpovídá zhruba tvrdosti lidské kosti. Nejsilnější vrstva je u hrotu kořene zubu a nejtenčí u krčku. V krčkové části zubu se nachází cemento-sklovinná hranice.
Typy zubního cementu
Zubní cement se rozděluje na dva hlavní typy podle přítomnosti buněk:
- Primární, acelulární cement: Tvoří tenkou vrstvičku mineralizované matrix cementu. Nachází se v horních dvou třetinách krčku. Během vývoje došlo k tomu, že cementoblasty „unikly“ před extracelulární matrix směrem k apexu, tudíž je primární cement bez cementocytů.
- Celulární, také sekundární, cement: Je tvořen lamelami s cementocyty uloženými v lakunách. Cementocyty jsou hvězdicovité buňky s malými krátkými výběžky. Některé výběžky mohou komunikovat s Tomesovými vlákny odontoblastů.
Sharpeyova vlákna a jejich role v ukotvení zubu
Zubním cementem probíhají tzv. Sharpeyova vlákna, která končí v kosti alveolárního výběžku. Jejich funkcí je ukotvení zubního kořene v zubním lůžku. Právě do primárního, acelulárního cementu jsou tato Sharpeyova vlákna zalita, čímž zajišťují pevné spojení zubu s okolní kostí.
Do zubního cementu se upínají různá vlákna periodontálního vazu, která hrají klíčovou roli v udržení zubu v alveolu a rozkládání žvýkacích sil:
Čtěte také: Použití zubního cementu
- Gingivální vlákna: Upínají se do volné gingivy.
- Transseptální vlákna: Spojují sousední zuby v řadě.
- Hřebenová vlákna: Vycházejí z hřebene alveolu do krčkové oblasti cementu.
- Šikmá vlákna: Zachycují hlavní část okluzního zatížení zubu.
Vlastnosti a dynamika zubního cementu
Cement má velmi důležitou vlastnost, kterou je schopnost reagovat na zátěž. Stejně jako kostní tkáň dokáže cement resorpcí či dotvořením tkáně zajistit lepší mechanickou odolnost. Narozdíl od kostní tkáně ale není schopen remodelace. Ukládání cementu na povrch zubu je proces probíhající celý život, ke kterému dochází hlavně v místech s nadměrným zatížením nebo v oblastech traumatu.
Protože není povrch zubního cementu zcela hladký, snadno se na jeho povrchu usídlují mikroorganizmy a hromadí se zubní kámen. Při mikroskopickém vyšetření je povrch zubního cementu velmi nerovný, což usnadňuje zachytávání kolonií mikroorganismů a shluků zubního kamene.
Čtěte také: Složení a využití provizorních cementů
Čtěte také: Zubní cement: Co potřebujete vědět
tags: #zubni #cement #a #scharpeyova #vlakna #vysvětlení