Asfaltové povrchy jsou nejrozšířenějším typem stmelených vrstev, které se používají pro kryty vozovek. Asfaltová vrstva vzniká rozprostřením čerstvě vyrobené směsi zhutněné silničními válci.
Složení a vlastnosti asfaltových směsí
Asfaltová směs se vyrábí v obalovnách smícháním kameniva různých frakcí a asfaltovým pojivem. Důležitou složkou směsi jsou složky do velikosti 2 mm, které při smíchání s asfaltovým pojivem tvoří maltu k fixaci kamenné kostry. Další důležitou složkou v asfaltové směsi jsou vzduchové mezery. Asfaltové pojivo, které má jinou tepelnou roztažnost než kamenivo, může díky těmto mezerám zejména v letních měsících, kdy teplota povrchu vozovky dosahuje nad 50 °C, vyplňováním těchto vzduchových mezer dilatovat. Pokud by byla mezerovitost menší než cca 2 % celkového objemu, mohlo by docházet k odtlačování hrubých zrn a tím i ke ztrátě protismykových vlastností. Naopak velká mezerovitost cca nad 5 % celkového objemu by mohla způsobit pronikání vody do povrchu a tím zejména v zimních měsících porušení krytu trhlinami (oddělování hrubých zrn od pojiva).
Typy asfaltových směsí a jejich využití
Existuje několik typů asfaltových směsí, z nichž každá má specifické vlastnosti a použití:
- Asfaltový beton AC (Asfalt Concrete) - směs pro stavbu krytu a podkladních vrstev. Je rovnoměrně zastoupen velikostí všech frakcí kameniva (křivka zrnitosti). Asfaltový beton je krytová (obrusná, nebo ložní) vrstva asfaltové směsi s uzavřenou zrnitostí kameniva. Dělí se na:
- ACO asfaltový beton pro obrusné vrstvy,
- ACL asfaltový beton pro ložní vrstvy,
- ACP asfaltový beton pro podkladní vrstvy.
- Asfaltový koberec mastixový SMA (Stone Mastix Asfalt) - je určen pro vrstvy vysoce zatížených vozovek. Kostru vrstvy tvoří hrubá zrna, která se skoro dotýkají, proto musí odpovídat vysoké kvalitě kameniva. Je to obrusná vrstva s vysokým podílem drceného kameniva zpravidla přerušené zrnitosti, kde mezery kamenné kostry jsou převážně vyplněny mastixem.
- Asfaltový koberec drenážní PA (Porous Asfalt) - Jedná se o asfaltovou směs s vysokou mezerovitostí. Funkce této směsi je odvádět srážkovou vodu vlastní směsí, která pak ve spodních vrstvách je odváděna ke kraji vozovky. Výhodou je zvýšení protismykových vlastností a za mokra snížení vzniku aquaplaningu, snížení hlučnosti jízdy vozidel. Je to vysoce mezerovitá obrusná vrstva, která je schopná odvádět vodu a snižovat hlučnost vozidel.
- Litý asfalt MA (Mastix Asfalt) - u této směsi nedochází k vzájemnému zaklínění zrn kameniva a neobsahuje vzduchové mezery. Výjimku tvoří litý asfalt, který se nehutní a hrubé kamenivo má pouze výplňový charakter. Tyto činnosti jsou prováděny za účelem opravy větších výtluků, propadlých krajů nebo vyjetých kolejí na asfaltových vozovkách. Je to živičný povlak ze směsi polotuhého asfaltu, hutného kameniva frakce 4 - 8 mm, písku a vápencové moučky. Rozprostírá se ručně v jedné nebo více vrstvách. Povrchová úprava je v případě požadavku drsnosti prováděna posypem křemičitým pískem. Bez posypu je povrch hladký.
- Asfaltový koberec tenký - obrusná vrstva asfaltové směsi a tloušťce 15 mm až 30 mm.
- Asfaltový koberec otevřený - obrusná, ložní, nebo podkladní vrstva z asfaltové směsi otevřené zrnitosti.
- Asfaltové vrstvy s vysokým modulem tuhosti - podkladní nebo ložní vrstva vozovek především na vozovkách s velkým dopravním zatížením (třída dopravního zatížení I, II a v úsecích s pomalou zastavující dopravou), zejména na nestmelených podkladních vrstvách.
Další související materiály a vrstvy
- Makadam je konstrukční vrstva komunikací z hrubého drceného kameniva s výplní. Výplní může být jemné kamenivo, případně cementová směs.
- Mastix je směs drobného kameniva s maximální velikostí zrna 2 mm a kamenné moučky obalená asfaltem.
- Mikrokoberec vytváří na povrchu vozovky nebo vrstvy tenkou souvislou živičnou vrstvu sloužící k jeho ochraně proti pronikání vody, k prodloužení životnosti vozovky a k omezení vzniku a šíření poruch. Vrstva nezvyšuje únosnost konstrukce.
- Kamenivo obalované asfaltem (OK) je kamenivo za horka obalené asfaltem. Lze použít i jako krytovou vrstvu.
- Kamenivo zpevněné cementem (KSC) směs kameniva přírodního nebo umělého stmelená cementem.
- Mechanicky zpevněné kamenivo (MZK) vznikne zhutněním nestmelené směsi kameniva nejčastěji frakce 0/32 bez použití tmelicí složky.
- Mechanicky zpevněná zemina (MZ) je vrstva vozovky z nestmelené zeminy nebo náhradních materiálů (materiál z demolic, betonový recyklát atd.).
- Podklad typu OM je silniční podklad z obalovaného drceného kameniva - typu obalovaného makadamu (zrnitost nad 32 mm).
- Podsyp je nejspodnější ochranná vrstva vozovky, jejímž účelem je kromě roznášení tlaků hlavně zabránění kapilárnímu vzlínání vody z podloží, plošné odvodnění pláně, ochrana výše položených vrstev vozovky před eventuální vztlakovou infiltrací rozbředlé podložní horniny a provzdušnění; provádí se z propustných nesoudržných materiálů.
- Stabilizovaná zemina je zemina se zlepšenými vlastnostmi povrchové vrstvy základové půdy na místě přimíšením vhodných hmot, např. cementu, asfaltu, dehtu nebo vápna. Stabilizovaná zemina slouží jako lehký kryt podružných cest a ke zpevňování podkladu silničních vozovek a letištních drah.
- VIBROCEM je konstrukční vrstva vozovky založená na principu oddělené betonáže, tj. vyplnění předem připravené vrstvy drceného kameniva hrubého cementovou maltou s přísadou plastifikátoru pomocí povrchového vibračního zařízení.
- Vibrovaný štěrk (VŠ) vrstva vytvořená kostrou z hrubého drceného kameniva se zavibrovaným výplňovým kamenivem.
- Vrstva ochranná je spodní vrstva vozovky z nestmelených, avšak nenamrzavých materiálů nebo ze zpevněné zeminy určené zejména na ochranu vozovky před účinky promrzávání podloží.
- Vrstva výkonná tepelně izolační (označení písmeny VTIV) je ochranná vrstva vozovky z materiálu s velmi nízkou tepelnou vodivostí.
Výroba asfaltových směsí
Výroba asfaltových směsí představuje významnou součást podnikatelské činnosti SILNICE GROUP a.s., a to konkrétně v rámci specializované divize umístěné v Měcholupech u Žatce. Pro výrobu těchto směsí je využíváno špičkové technologické zařízení AMMANN CB 180, které bylo uvedeno do provozu v roce 2005. Toto zařízení dosahuje výrobní kapacity 180 tun za hodinu. Zařízení je vybaveno plně automatizovaným řídícím systémem, jenž umožňuje rychlou a efektivní kontrolu nad celým výrobním procesem a zároveň dovoluje bezprostřední reakci na měnící se výrobní podmínky. Zařízení také zahrnuje moderní recyklační linku, která od roku 2009 dokáže recyklovat stavební odpad. Toto je v souladu s environmentální politikou společnosti a zároveň to přináší ekologické benefity.
V rámci výrobního programu SILNICE GROUP a.s. jsou tyto směsi vyráběny na základě momentálních potřeb zákazníků. Je ovšem možné do výroby zařadit i další typy směsí, a to nejdéle do 5 dní od předložení požadavků investora. Výrobní proces a kvalita produkce podléhají nejpřísnějším normám ČSN EN 13108-1 a ČSN EN 13108-5, s každoročním dohledem certifikačního orgánu STAVCERT Praha s.r.o., což zajišťuje dodržování vysokých standardů kvality.
Čtěte také: Důležitost dilatace betonu
Právní aspekty zpevněných ploch
Termín "zpevněná plocha" se vztahuje na část pozemku, která je upravena nebo zakryta materiály, které zabraňují propustnosti vody, například beton, asfalt, dlažba nebo jiné podobné materiály. Tato plocha je obvykle odolná vůči dešťové vodě a umožňuje odtok vody. Zpevněná plocha je klíčovým prvkem při plánování a stavbě. Jedná se o konstrukci, která vzniká stavební nebo montážní technologií a hraje důležitou roli v územním plánování a regulaci stavebních projektů. Zpevněná plocha obvykle zahrnuje část pozemku, která byla upravena nebo zakryta materiály, které zabraňují propustnosti vody, jako jsou beton, asfalt, dlažba nebo jiné podobné materiály. Zpevněná plocha zahrnuje veškeré části pozemku, které byly upraveny nebo zakryty materiály s nízkou propustností pro vodu.
Právní povaha manipulačních ploch
Manipulační plocha, je-li stavbou, může být samostatnou věcí a předmětem občanskoprávních vztahů. Pokud se nejedná o stavbu, a tudíž o samostatný předmět občanskoprávních vztahů (věc), může jít podle okolností buď o součást pozemku, anebo může být tvořena samostatnými věcmi movitými (panely volně položenými na pozemku).
Nejvyšší soud se zabýval otázkou charakteru zpevněné manipulační plochy. V rozsudku ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 22 Cdo 260/2012, Nejvyšší soud uvedl, že zpevněná plocha představuje určité ztvárnění či zpracování povrchu pozemku a jeho součástí. V rozsudku ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 737/2002, se Nejvyšší soud zabýval povahou silážního žlabu a manipulační plochy, kde zdůraznil, že rozhodnutí v této věci záviselo na tom, zda silážní žlab a zpevněná plocha byly samostatnou stavbou, nebo jen určitým způsobem upraveným pozemkem. V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pozemní komunikace (v posuzovaném případě komunikace místní) může být samostatnou stavbou ve smyslu § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, s tím, že právní vztahy k ní nemusejí být totožné se vztahy k pozemku. V obecné rovině se povahou staveb, resp. výsledků stavební činnosti, ve vztahu k závěrům, zda se jedná o samostatné věci, či součásti pozemku, které mohou být v právní praxi problematické, sporné či hraniční, Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3259/2018. V této věci se zabýval právní povahou parkoviště.
Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 3. 2015, sp. zn. I. ÚS 3143/13, uvedl, že klíčovou roli sehrávají vždy konkrétní okolnosti případu, jež jsou relevantním ukazatelem pro přijetí odůvodněného závěru o tom, zda konkrétní výsledek stavební činnosti je nebo není samostatným předmětem občanskoprávních vztahů (stavbou ve smyslu občanského práva). Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním slova smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoliv součást věci jiné. Bez bližšího posouzení konkrétní věci nelze takový závěr vyslovit.
Daňové aspekty a zpevněné plochy
Rozhodující pro určení, zda se u plošné stavby (ve stavebněprávním smyslu), jako jsou betonové či asfaltové plochy, jedná rovněž z hlediska občanskoprávního o stavbu spojenou se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 občanského zákoníku) podléhající dani ze staveb dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, či naopak o součást pozemku, na němž se taková stavba nachází, nemůže být pouze hledisko, zda lze danou stavební konstrukci oddělit od země, ale také, zda je naplněna první podmínka § 120 odst. 1 občanského zákoníku. Nejvyšší správní soud, stejně jako krajský soud, považuje za klíčovou otázku určení toho, zda zpevněná betonová plocha představuje stavbu ve smyslu občanského zákoníku, a zda je tudíž předmětem daně dle § 7 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí.
Čtěte také: Jak udržovat beton venku
Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. II. ÚS 529/2005, uvedl, že „pojmem stavba ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, se rozumí stavba jako nemovitá věc ve smyslu občanského zákoníku. Sama skutečnost, že bylo na stavbu vydáno kolaudační rozhodnutí, nedostačuje k závěru, že se jedná o stavbu, která je předmětem daně ze staveb. Vždy je zapotřebí zkoumat, zda se jedná o nemovitou stavbu ve smyslu občanskoprávním“.
Rozhodující pro určení, zda se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem, či o součást pozemku, tedy nemůže být pouze hledisko, zda lze danou stavební konstrukci oddělit od země, ale především, zda je naplněna první část hypotézy § 120 odst. 1 občanského zákoníku, tedy, zda jde o součást pozemku, která k pozemku (jakožto věci hlavní) podle jeho povahy náleží, či nikoliv.
Znovuzískané asfaltové směsi a předpisy
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 8 odst. 2 a § 9 odst. 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, podrobnosti nakládání s recyklovanými stavebními materiály. Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam se na základě celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků rozlišují na znovuzískanou asfaltovou směs nebo znovuzískaný penetrační makadam kvalitativní třídy ZAS-T1, ZAS-T2, ZAS-T3 nebo ZAS-T4. Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků pro zařazení do kvalitativní třídy je stanoven v tabulce č. 1.1 přílohy č. 1 vyhlášky. V případě znovuzískané asfaltové směsi z konstrukční vrstvy pozemních komunikací nebo letištních, manipulačních, skladovacích nebo jiných obdobných dopravních ploch, u které byla nová asfaltová směs položena po 1. lednu 2000, nemusí být provedeno vzorkování a zkoušení.
Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 se nestávají odpadem, ale jsou vedlejším produktem, pokud se využijí v nezbytně nutném množství v původním místě v technologii recyklace za studena na místě nebo v původním místě při využití technologie recyklace za studena v míchacím centru; v obou případech při použití asfaltového pojiva v podobě asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu samostatně nebo v kombinaci s vhodným hydraulickým nebo speciálním anorganickým pojivem. Použití pouze hydraulického pojiva není v takových případech přípustné. Před zahájením vybourávání znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu pro účely využití musí být zkouškou ověřeno, že materiál splňuje požadavky na nejvyšší přípustný obsah škodlivin ve výluhu stanovený v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 vyhlášky. Minimální počet odebraných vzorků ve vztahu k diagnostickým průzkumem posuzované ploše stavby, která bude vybourávána, je stanoven v tabulce č. 3.1 přílohy č. 3 vyhlášky. Požadavky na přípravu zkušebních vzorků pro stanovení celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků jsou stanoveny v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 vyhlášky. Při laboratorních zkouškách musí být dodržen rozsah stanovovaných polycyklických aromatických uhlovodíků uvedený v tabulce č. 1.2 přílohy č. 1 vyhlášky.
Tabulka tříd znovuzískaných asfaltových směsí
Pro lepší přehled uvádíme tabulku tříd znovuzískaných asfaltových směsí na základě obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU):
Čtěte také: Postupy výpočtu plochy střech
| Kvalitativní třída | Celkový obsah PAU (mg/kg) | Využití |
|---|---|---|
| ZAS-T1 | < 1 | Široké využití, včetně recyklace za tepla |
| ZAS-T2 | 1 - 10 | Využití v silničních stavbách s omezeními |
| ZAS-T3 | 10 - 50 | Vedlejší produkt pro recyklaci za studena na místě/v míchacím centru |
| ZAS-T4 | > 50 | Vedlejší produkt pro recyklaci za studena na místě/v míchacím centru |
Městské plánování a zpevněné plochy
V městském plánování jsou zpevněné plochy důležité pro regulaci rozvoje městských oblastí. Při plánování staveb nebo nákupu pozemku je důležité si být vědom významu zpevněných ploch v rámci místních stavebních předpisů a územního plánování. Podle zákona č. 1856/2006 Sb., o územním plánování, lze zpevněnou plochu definovat jako stavbu, která může vzniknout montážní nebo stavební technologií. Při plánování staveb nebo nákupu pozemku je důležité si být vědom významu zpevněných ploch v rámci místních stavebních předpisů a územního plánování. Je důležité, aby definice zpevněné plochy odpovídala místním stavebním předpisům a územním plánům.
Parkovací plochy
Zpevněná plocha pro parkování je oblast, která byla upravena tak, aby sloužila jako parkovací místo pro vozidla. Tato oblast by měla být pokryta materiály s nízkou propustností pro vodu a být navržena tak, aby byla pevná, odolná a umožňovala pohodlné parkování vozidel.
Mezi běžné typy parkovacích ploch patří:
- Asfaltové parkoviště: Asfaltové povrchy jsou běžně používány pro parkování.
- Betonové parkoviště: Betonové plochy jsou také častou volbou pro parkoviště.
- Dlaždicová nebo kamenná parkovací plocha: Dlaždicové nebo kamenné povrchy mohou být esteticky příjemné a vytvářet atraktivní parkovací prostory.
- Permeabilní parkovací plochy: Některé moderní designy parkovišť zahrnují permeabilní materiály, které umožňují průchod vody.
Při plánování a výstavbě parkovacích ploch je důležité dodržovat místní stavební předpisy a postarat se o efektivní odtok dešťové vody.
Věcná břemena a zpevněné plochy
Věcná břemena jsou závazky nebo omezení spojená s konkrétním pozemkem a mohou ovlivnit jeho využití. Při koupi pozemku je klíčové provést průzkum věcných břemen, abyste byli informováni o případných závazcích, které mohou ovlivnit váš majetek.
Důležité kroky zahrnují:
- Výpis z katastru nemovitostí: Katastr nemovitostí je oficiální veřejná evidence, kde jsou evidovány veškeré informace o nemovitostech.
- Typy věcných břemen: Věcná břemena mohou být různého typu, včetně práv průchodu, servitut, zákazů výstavby nebo jiných závazků.
- Odpovědnost za břemeno: Při koupi pozemku by měl být kupující informován o existenci věcných břemen a odpovědnosti za ně.
- Právní poradenství: V případě komplexních věcných břemen nebo nejistoty ohledně jejich vlivu by bylo vhodné vyhledat právní poradenství.
Konzultace s odborníky
Konzultace s odborníky, jako jsou stavební úřad, právníci, inženýři a architekti, je klíčovým prvkem úspěšného plánování a realizace stavebních projektů. Tyto konzultace vám pomohou porozumět zákonným požadavkům, technickým normám a bezpečnostním aspektům spojeným s výstavbou. Stavební úřad je zásadním zdrojem informací o stavebních předpisech, územním plánování a povolovacích postupech.
Celkově vzato, zpevněná plocha není pouze stavebním prvkem, ale i klíčem k úspěchu při plánování a stavění.
tags: #zpevne #plochy #asfalt #ac #informace