Gotická architektura, stavební a umělecký sloh, vznikla transformací, monumentalizací a domyšlením prvků pozdně románské architektury. Gotika se objevuje v severní Francii na konci 11. století, její největší rozkvět spadá do 12. až 14. století. Na rozdíl od ostatních slohů nečerpá gotika z antického tvarosloví, naopak vytváří tvarosloví vlastní.
Charakteristické znaky gotické architektury
Jejími znaky jsou vnitřní a vnější opěrný systém tvořený opěrnými pilíři a oblouky doplněnými ozdobnými prvky jako fiálami, kraby, kytkami a chrliči. Díky opěrnému systému mohli architekti jednak ve zdech prolomit velká zašpičatělá okna nebo kruhové rosety vyplněné vitrážemi, jednak hnát stavby do výšky. Proporce gotických staveb vedou pohyb vzhůru, mimo pozemský svět, což je označováno jako „vertikalismus“ nebo „zduchovňování“ a maximální popření hmoty. Gotické stavby působí lehčeji než románské. Dále je charakteristická snaha o scelení vnitřního prostoru, zeštíhlení, nádhera a pompéznost, barevné vitráže v oknech a důraz na úlohu světla. Zachovává se symetrie, a závěr staveb často zdobil složitý věnec kaplí s chórovým ochozem.
Typické stavební prvky
- Kružba: Charakteristický souměrný architektonický prvek konstruovaný kružidlem vyplňující oblouky oken, arkád, zábradlí a tympanonů. Nejdůležitější základní formou je lalok.
- Fiály: Další typicky gotickým prvkem jsou fiály, ozdobné věžičky, které se nacházejí na vrcholku křížkem a jsou ozdobené tzv. kraby.
- Rozety: Nad hlavní vchody velkých gotických katedrál se často umísťovaly velká kulatá okna, tzv. „rozety“.
- Opěrný systém: Skládá se z opěrných pilířů a oblouků, které umožňují budovat slabší zdi a větší okna.
Vývoj gotiky v Čechách
Gotika se do Čech dostala zhruba ve 13. století (asi sto let po tom, co vznikla ve Francii). Znalost gotické architektury k nám přinesli mniši cisterciáci, zkušení stavitelé. Cisterciácké kláštery, například Zlatá Koruna či Vyšší Brod, svědčí dodnes o jejich mistrovství. Vůbec první gotickou stavbou na našem území byly dva kostely a klášter v Praze Na Františku, které nechala zbudovat svatá Anežka. V některých částech kláštera se můžeme setkat ještě s prvky předchozího románského slohu. Brzy se i u nás začaly objevovat také světské stavby v gotickém slohu, především hrady. Nechával je stavět panovník, ale záhy i významní šlechtici. Pod hrady vznikala podhradí, jejichž obyvatelé se starali o výživu i potřeby pánů a hradní posádky. Tehdy byl postaven například Bezděz či Zvíkov, ale i desítky dalších. Chudší šlechtici si jako svá sídla stavěli tvrze, většinou ve vsích. Také ve městech vznikala celá řada gotických staveb - kostelů, radnic i měšťanských domů.
K největšímu rozmachu gotické kultury v Čechách došlo za vlády Karla IV. Král povolal do Prahy francouzského stavitele Matyáše z Arrasu, aby na Pražském hradě vystavěl monumentální katedrálu - chrám sv. Víta. Po Matyášově smrti se pokračování stavby ujal teprve třiadvacetiletý německý mistr Petr Parléř. Stavba katedrály trvala i několik století. Petr Parléř byl nejznámějším sochařem gotického období v Čechách, vynikal zároveň i jako stavitel. Za Karla IV. vzniklo také Nové Město pražské s výstavnou radnicí, četnými kostely a kláštery, věže Karlova mostu a hrad Karlštejn se skvostně vyzdobenou kaplí sv. Kříže. I mimo okruh panovníka však vzniklo množství kostelů ve městech i kostelíčků v těch nejzapadlejších vískách, klášterních budov, hradů, prostých tvrzí, paláců i měšťanských domů.
Čilá stavební činnost pokračovala i za Karlova syna Václava IV. Už proto, že řada velkých staveb nebyla dosud dokončena. Husitská revoluce znamenala konec stavebního ruchu. V neklidných dobách válek neměl nikdo na nové stavby prostředky ani chuť. Ustala i práce na rozestavěných dílech, a tak z mnohých nám dodnes zůstala jen torza (například chrám P. Marie Sněžné v Praze). K novému rozkvětu stavitelství došlo až v období pozdní gotiky za vlády Jagellonců ve druhé polovině 15. století.
Čtěte také: Lichtenstein-Castelcorn a Kroměříž
Gotické umění v Čechách
Gotické umění se v Čechách projevilo nejen v architektuře, ale i v sochařství a malířství.
Sochařství
Sochařská tvorba české gotiky zahrnuje mnoho kamenných soch, sloužících většinou jako výzdoba staveb, řezby ze dřeva i sochy lité z kovu. Znovu se tu setkáváme s Parléřovou stavební hutí. Při stavbě katedrál i jiných významných staveb se soustřeďovali nejlepší umělci všech potřebných oborů - vedle zedníků a tesařů i sochaři, malíři, zlatníci a další. Sám Parléř vytvořil pro katedrálu řadu kamenných podobizen - samotného panovníka, jeho manželek a dalších osobností včetně své vlastní. Zvláštní místo má v okruhu parléřovské hutě z kovu ulitá jezdecká socha sv. Jiří na třetím nádvoří Pražského hradu.
Častým námětem gotických soch (převážně řezaných ze dřeva) bývaly piety, zobrazující Pannu Marii s Kristem sejmutým z kříže, a madony - představující Pannu Marii s novorozeným Ježíškem. Za Václava IV. se v Čechách v sochařství a částečně i v malířství zrodil takzvaný krásný sloh. Štíhlé postavy, jemné rysy tváří, oduševnělost i nádhera rouch - to vše dávalo novému stylu oprávnění k tomuto pojmenování.
Malířství
Gotické malířství nám zanechalo nejen mnoho nástěnných maleb, ale také deskové malby. Byly malovány temperou na dřevěných deskách. Tempery byly rychleschnoucí, neprůsvitné barvy, spojované většinou vaječným pojidlem. Daly se rozpouštět vodou. Malba na plátně a olejovými barvami dosud nebyla známa. Stejně jako u většiny sochařských děl, ani gotické mistry malíře neznáme většinou jménem. Označujeme je proto podle jejich děl. Tak se obdivujeme tvorbě Mistra třeboňského oltáře, Mistra vyšebrodského oltáře a dalších. Největším umělcem doby Karlovy byl Mistr Theodorik, pracující na Karlštejně.
Významné gotické stavby v České republice
| Lokalita | Název stavby | Poznámka |
|---|---|---|
| Praha | Starý královský palác, Pražský hrad | |
| Praha | Katedrála sv. Víta, Pražský hrad | |
| Praha | Anežský klášter | Vůbec první gotická stavba v Čechách |
| Praha | Staronová synagoga | 2. pol. 13. stol. |
| Praha | Dům u Kamenného zvonu | |
| Praha | Staroměstská radnice | |
| Praha | Karlův most | |
| Praha | Urbanismus a opevnění Nového Města pražského | |
| Praha | Karolinum | |
| Praha | Novoměstská radnice | |
| Praha | Prašná brána | |
| Praha | Klášter Na Slovanech (Emauzy) | |
| Osek | Klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie | |
| Předklášteří u Tišnova | Klášter Porta coeli | |
| Louka u Znojma | Klášter | |
| Zlatá Koruna | Klášter | Cisterciácký klášter |
| Vyšší Brod | Klášter | Cisterciácký klášter |
| Dolní Kounice | Klášter Rosa coeli | |
| Kadaň | Klášter s kostelem Čtrnácti sv. pomocníků | |
| Písek | Kamenný most | |
| Kolín | Chrám sv. Bartoloměje | |
| Sázava | Opatství sv. Jana Křtitele, Panny Marie a sv. Prokopa | |
| Praha | Kostel Panny Marie a Karla Velikého na Karlově | |
| Praha | Kostel Panny Marie před Týnem | |
| Písek | Kostel Narození Panny Marie | |
| Milevsko | Kostel sv. Jiljí | |
| Olomouc | Kostel sv. Mořice | |
| Most | Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Louny | Kostel sv. Mikuláše | |
| Křivoklát | Hrad Křivoklát | Pol. 13. stol. |
Významné gotické stavby v zahraničí
- Bazilika Saint-Denis, Paříž, Francie
- Katedrála Saint-Gatien, Tours, Francie
- Katedrála Panny Marie, Burgos, Španělsko (na seznamu Světového dědictví UNESCO)
- Katedrála, Segovia, Španělsko
- Katedrála Panny Marie, Sevilla, Španělsko
- Katedrála Le Seu, Palma de Mallorca, Mallorca, Španělsko
- Katedrála Narození Panny Marie, Milán, Itálie
- Katedrála svatého Štěpána, Vídeň, Rakousko
- Katedrála svatého Petra, Kolín nad Rýnem, Německo
- Katedrála Panny Marie, Antverpy, Belgie
- Katedrála sv. Michala a Guduly, Brusel, Belgie
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
tags: #znaky #gotickych #staveb #přehled