Kroměříž, často nazývaná „Hanácké Athény“, je městem s bohatou historií a architektonickými skvosty, z nichž mnohé jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Její krása a kompaktnost okouzlují návštěvníky, kteří zde mohou na každém kroku objevovat působivé barokní prvky.
Obnova města a barokní transformace
Historie města Kroměříže je úzce spjata s církví. Původně trhová ves se první písemné zmínky o ní datují na počátek 12. století. Na město ji povýšil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku někdy v letech 1256-1265. Ten stál za vybudováním kostela sv. Mořice s kapitulou a gotického hradu, později přestavěného na renesanční zámek, který se stal letním sídlem olomouckých biskupů.
Do rozvoje města však zasáhla třicetiletá válka a opakované plenění švédskými vojsky. Za rozsáhlou obnovou města stál ve 2. polovině 17. století další z olomouckých biskupů, Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. V roce 1664 se biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna ujal obnovy města poničeného během 30leté války. Zřídil stavební úřad, povolal špičkové stavební mistry a realizoval velkolepý plán obnovy a zvelebení města. Město pozvedl z ruin a učinil z něj perlu Moravy. Zámek změnil v honosné sídlo, opravil městské hradby, zámeckou zahradu přestavěl na anglický park a vybudoval mincovnu. Za městskými hradbami vytvořil barokní Libosad, dnes známý jako Květná zahrada.
Arcibiskupský zámek a jeho zahrady: Klenoty UNESCO
Nepřehlédnutelnou dominantou historického centra je raně barokní Arcibiskupský zámek a jeho věž, která patří k tajemným svědkům historie. Současný vzhled zámku je výsledkem radikální přestavby druhé poloviny 17. století, kdy se původně renesanční zámek ocitl kvůli švédské okupaci v troskách. Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna ve spolupráci s architekty Filibertem Luchesem a Giovannim Pietrem Tencallou pak nechal přestavět v barokní rezidenci (1686-1698). Zámek je spolu se zahradami nejvýznamnější a nejnavštěvovanější památkou města. V roce 1998 byl zapsán na seznam UNESCO. Dominantou barokního zámku z roku 1512 je 84 metrů vysoká věž, která v minulosti dvakrát lehla popelem. V poválečných letech však byla obnovena do současné podoby.
Architektonické detaily fasády zámku
Fasáda zámku bez přízemního soklu je členěna střídáním pěti přízedních pilastrů vysokého řádu a čtyř okenních os. Pilastry na vysokém soklu s vpadlým polem jsou opatřeny plochým dříkem opět s vpadlým polem. Ve vrcholu jsou završeny vysoce dekorativními kompozitivními hlavicemi s mohutnými ovocnými festony. Desetidílná přísně pravoúhlá okna jsou doplněna plochým okenním ostěním s vytaženými rohy, v patře s parapetem a rovnou vyloženou nadokenní římsou. Čtyřdílná okénka půdního polopatra jsou doplněna mělkým pravoúhlým ostěním. Meziokenní plochy jsou doplněny lizénovými rámy s vnitřním polem. Ve středu mezi nimi je umístěn deskový erb se znakem olomoucké diecéze, doplněné ve středu znakem biskupa Karla III. Josefa Lotrinského. Bohatě zdobená kartuš s rolverky, ovocným festonem a oválným polem je v klenotu doplněna symboly mitry, berly, knížecí koruny a meče. Původní dvoukřídlé výplňové dveře s integrovaným nadsvětlíkem s osazenou kovanou mříží s rozvilinami jsou dokladem řezbářské práce přelomu 17. a 18. století. Fasáda je ve vrcholu zakončena profilovanou korunní římsou, nesoucí sedlovou střechu. V přízemí převažují valené klenby s výsečemi, střídající se s neckovými. Prostory prvního patra jsou plochostropé. Sklepní prostory s kamennou valenou klenbou.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Zahrady Arcibiskupského zámku
Zahrady a jejich architektura jsou skvostem Kroměříže. Patří sem dvě hlavní zahrady:
- Podzámecká zahrada: Založená v roce 1509 jako zelinářská a ovocnářská zahrada, prodělala v 19. století zásadní proměnu v romantický přírodně-krajinářský park s impozantní rozlohou 64 hektarů. Zasloužil se o ni olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek a jeho dvorní architekt Anton Arche. Zahradu osvěžují a ozvláštňují plochy vodních prvků - potoků a rybníků i řada romantických staveb napodobujících architekturu staveb čínských, řeckých či tichomořských.
- Květná zahrada: Ležící cca 1 km od zámku, je společným dílem architektů Filiberta Lucheseho a Giovanni Pietro Tencally, kteří jí vdechli ducha starých italských zahrad, ale také francouzského baroka, které známe z Versailles. Založení zahrady s rotundou, kolonádou a skleníky se datuje až ke konci 17. století. Její geometrická symetrie a francouzské prvky z ní činí evropské unikum. Architektonickými dominantami zahrady jsou rotunda a kolonáda, jejíž sochařská výzdoba čerpá náměty z antické mytologie.
Barokní kostely v Kroměříži
Kromě Arcibiskupského zámku jsou zajímavými architektonickými památkami i kroměřížské kostely, které nesou pečeť barokního slohu a představují důležité nositele historie.
Piaristický kostel sv. Jana Křtitele
Když v 18. století povolal Karel Lichtenstein z Kastelkornu do Kroměříže řád Piaristů, daroval mu kostelík sv. Jana, který stával na místě dnešního chrámu. Stavba probíhala relativně rychle a už v roce 1750 byl kostel dokončen a pracovalo se na vnitřní výzdobě. A ta zůstala dodnes stejně oslňující jako v 18. století. Stavba piaristického kostela sv. Jana Křtitele vyrostla na místě středověké komendy (sídla) johanitů se špitálem a kostelem. Ti k němu přistavěli budovu dnešní konzervatoře a teprve poté na jejím místě nechali vystavět nový monumentální barokní chrám. Ten byl dokončen v roce 1767 a vysvěcen 15. srpna 1768. Kupolový chrám s oválnou lodí a dvojicí hranolových věží svou dispozicí a především tvarem průčelí navazuje na vídeňský kostel sv. Petra. Po stranách najdete 4 boční oltáře zasvěcené sv. Janu Nepomuckému, Sv. Rodině, sv. Karlu Boromejskému a sv. Josefu Kalasanskému, zakladateli piaristického řádu. Kdo se bude dobře dívat, najde v kostele také pět nástěnných fresek, které zobrazují život Sv. Jana Křtitele.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Městský farní kostel je v rámci Moravy ojedinělým příkladem vrcholně barokní architektury. Historie původní stavby sahá patrně do předlokační doby a o jeho původu existují jen nepřímé doklady. S výjimkou zvonice z 13. století původní podoba stavby zanikla a novodobá podoba kostela vznikla v 18. století. Barokní stavba kostela je koncipována jako jednolodní prostor obdélníkového půdorysu.
Další významné stavby
Dvojici významných církevních staveb - kostely Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mořice doplnil v polovině 18. století ještě piaristický kostel sv. Jana Křtitele.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
- Novogotický kostel sv. Mořice: Jeho historie sahá do roku 1256. O zahájení výstavby kolegiátního kostela sv. Mořice se zasloužil ve 2. polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku. Ve zdivu nejstarších částí kostela však byly objeveny ještě starší stavební kvádry. Raně gotický kostel má pravoúhlý půdorys sevřený dvojicí věží. Jeho dostavba probíhala až do konce 16. století, v jejím průběhu byl kostel dvakrát vypleněn husity, později došlo k přestavbám v souvislosti s poškozením stavby v době třicetileté války. Kostel svatého Mořice je jedna z největších gotických staveb v České republice.
Městská barokní architektura a památky
Historické centrum Kroměříže je architektonicky nejhodnotnější částí města. Malebným středem města je Velké náměstí s tolik typickými domy s podloubím.
- Řetězový dům (č. p. 160): Z období barokní výstavby města, jehož zahrada dosahuje až k hradbách města. Název vznikl podle řetězů před domem.
- Morový sloup: Nechali ho postavit z pískovce kroměřížští měšťané z vděčnosti po překonané epidemii moru v roce 1715.
- Kašna s puttem (děťátkem) na delfínu: Z roku 1687.
Kroměříž, s jejími barokními skvosty a architektonickou krásou, je živoucím dokladem bohaté historie a kultury, kterou se podařilo uchovat a zvelebit pro budoucí generace.
| Památka | Styl/Období | Klíčové prvky | UNESCO |
|---|---|---|---|
| Arcibiskupský zámek | Rané baroko (přestavba 1686-1698) | 84 m vysoká věž, bohatě zdobená fasáda, historické interiéry | Ano (od 1998) |
| Květná zahrada | Baroko (konec 17. století) | Rotunda, kolonáda, geometrická symetrie, francouzské prvky | Ano (od 1998) |
| Podzámecká zahrada | Romantický přírodně-krajinářský park (přeměna v 19. stol.) | Plochy vodních prvků, romantické stavby, rozloha 64 ha | Ano (od 1998) |
| Kostel sv. Jana Křtitele | Vrcholné baroko (dokončen 1767) | Kupolový chrám s oválnou lodí, dvojice hranolových věží, nástěnné fresky | Ne |
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | Vrcholné baroko (novodobá podoba z 18. stol.) | Jednolodní prostor obdélníkového půdorysu, zvonice z 13. stol. | Ne |
| Morový sloup | Baroko (1715) | Pískovcový sloup | Ne |
| Kašna s puttem na delfínu | Baroko (1687) | Kamenná kašna s plastikou | Ne |
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
tags: #barokní #znaky #staveb #Kroměříž #charakteristika