Chystáte se stavět ohniště na letní opékání špekáčků nebo rovnou budovat pec na pizzu? Pokud ano, dejte si práci nejen s výběrem řemeslníků či DIY návodu, ale také s volbou materiálu.
Šamotové cihly: Klíč k odolnému ohništi
Šamotky jsou speciální typ žáruvzdorných cihel, které se vyrábějí z čistě přírodních materiálů - žáruvzdorných jílů a lupků. Výpalem při extrémně vysokých teplotách, okolo 1200 °C, získávají své jedinečné vlastnosti: dokážou snášet teploty až 1350 °C a odolávat tepelným šokům. Šamotky jsou taky známé svou mechanickou pevností a odolností proti opotřebení.
Historie a použití šamotu
Historie šamotu sahá až do starověku, kdy byl materiál využíván v kovářství a keramice. V moderní době se použití šamotu rozšířilo do mnoha dalších oblastí díky svým technickým vlastnostem, ale také proto, že působí vizuálně atraktivně. Pro krby a ohniště jsou šamotky tradičním materiálem. Přesně z tohoto důvodu se v posledních letech šamot stává stále populárnějším také pro zahradní kuchyně a pece. Je zde nepostradatelným materiálem díky své schopnosti udržet a rovnoměrně rozložit teplo.
Výroba šamotu v České republice
V České republice vyrábí šamotky Cihelna Kadaň, která jinak podniká i s klasickými cihlami, dlažbami či cihlovými pásky. Rozdíl v jejich šamotkách a jejich cihlách je podle Matouše Pčoly z marketingu firmy hlavně v barvě. „Některé barevnosti našich cihel vypalujeme na stejnou teplotu jako šamot, tudíž výrobky mají podobné vlastnosti, ale samozřejmě se liší v typu hlíny, materiálu, ze kterého je výrobek pálen,“ upřesňuje. Cihly jsou klasicky terakotové, šamot naopak krémový. Cihly od jiných velkovýrobců ale podle něj ve srovnání se šamotovými výrobky odlišné vlastnosti mají. „U nás vypalujeme cihly na vyšší teplotu, takže žár vydrží. Jiné cihly ale kvůli méně intenzivnímu výpalu mohou v případě použití na místech namáhaných vysokými teplotami praskat.“
Tipy pro stavbu ohniště ze šamotek
- Ohniště se vyplatí stavět z tzv. radiálek, které díky svému tvaru umožňují sestavit kruh bez nutnosti je řezat a krátit.
- Při stavbě ohniště Cihelna Kadaň radí vyvarovat se použití příliš tenkých šamotek, s tloušťkou okolo 20 mm, které mohou praskat. „V ohništi dochází k častému zchlazení a ohřevu desek. Po nočním vychlazení dochází druhý den k opětovnému ohřevu. Pokud je deska tenká, rychle vychladne a dochází k vnitřnímu pnutí, které vede k prasknutí,“ vysvětlují. Deska s dostatečnou tloušťkou zajistí, že chladne postupně, a tím pádem je pnutí mírnější.
- Šamot ve tvaru desek nebo pásků se používá taky pro krbové vložky. Samotná topeniště se pak staví z šamotových cihel, které pro svou tloušťku efektivně akumulují teplo.
Řezání šamotu
Pokud budete stavět ohniště, krby či pece sami, má pro vás Cihelna Kadaň na závěr jedno praktické doporučení - jak šamot správně řezat: „K dělení doporučujeme používat úhlovou brusku, a především použití korundového kotouče se zeleným označením - využití na řezání litiny a kamene (betonu). Diamantové kotouče nejsou pro řezání šamotu vhodné. Jestliže vám o šamotu nebude cokoliv jasné, případně byste se ohledně výběru materiálu poradit, neváhejte Cihelnu Kadaň kontaktovat.“
Čtěte také: Typy cihel pro stavbu krbu
Základy a výstavba zahradního krbu nebo grilu
Také výstavba zahradního krbu nebo grilu má své zákonitosti a důležité postupy. Bez nich by se povětrnostní podmínky, především voda a mráz, mohly nepříznivě podepsat na vzhledu i funkčnosti stavby.
Základy
Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit. Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů. Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).
Výběr cihel
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.
Spojovací materiál
Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.
Rošt a ostatní zařízení
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat. Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu. I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku. Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Na e-shopu jsou v nabídce kompletní sety popelníkové vestavby s rámečkem a roštem. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
Čtěte také: Trendy v cihlových obkladech do kuchyně
Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly. V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
Topení v krbu a grilu
Kterým dřevem topit
Pro spalování v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů. Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let.
Sušení dřeva
Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
Jednoduché ohniště: Zásady a postup
Posezení u ohně milujeme snad všichni. Vůně dřeva a jeho praskání, teplo i magické blikající světlo ohně je pro nás příjemné a uklidňující. Často si děláme táboráky na výletech, ale proč si nedopřát opékání buřtů na ohni i doma? Ohniště je vlastně takový nejsnadnější „sporák“. Stačí vhodné a bezpečné místo na zemi, postavit suchá polínka k sobě a zapálit je. Můžete pak nad ohněm vařit v kotlíku, ohřát si jídlo v kovovém hrnečku nebo opékat maso napíchnuté na klacku.
Zásady pro stavbu ohniště
- Najděte vhodné místo: Musíte mít dostatek místa i pro posezení kolem. Místo pro stavbu ohniště musí být také bezpečné, takže se rozhodně nesmí nacházet v jeho bezprostředním okolí nic hořlavého.
- Zvolte si typ ohniště: Ohniště může být kulaté nebo hranaté. U kulatého vám pomůže udržet tvar kolíček s provázkem, u hranatého postačí delší dřevěné desky a metr. Také si promyslete, zda bude ohniště nad úrovní terénu, nebo ho zapustíte do určité hloubky.
- Vyberte si materiál: Můžete zvolit kámen, cihly nebo plech, v zásadě cokoliv, co je nehořlavé a vydrží pravidelný žár.
- Udělejte si náčrt a vše pořádně proměřte: Není to nutností, ale bude se hodit udělat aspoň základní náčrt. Jednak si ujasníte, zda opravdu chcete zvolený tvar, doplníte si vhodné sezení, proměříte ještě jednou celé místo a případně můžete upravit návrh podle reálných možností.
- Sepište si materiál: U kamene i cihel můžete použít i spojovací materiál, čímž bude ohniště trvanlivější. Počítejte s materiálem po celém obvodu ohniště a zároveň s materiálem pro vyložení dna.
Postup budování zapuštěného ohniště
Na zemi si naznačte zvolený tvar, ať víte, kde kopat. Pomocí kolíčku a provázku uděláte snadno pravidelný kruh, rovné linie udržíte pomocí desky. Poté vykopejte vybrané místo do hloubky kamenů plus přidejte hloubku pro dno. Dno stačí vyskládat uvnitř, vykopejte tedy ještě jednu díru pro dno. Budete mít dvě kružnice nebo dva čtverce a vnitřní tvar bude do větší hloubky. Dno pořádně udusejte a můžete se pustit do stavby ohniště. Jako první vyskládejte vnitřní dno. Kameny skládejte od okraje do středu, protože mnohem snadněji doplníte vhodný kousek do středu, než abyste pracně osekávali vhodné tvary do celého zbylého okraje. Poté se můžete pustit do vyskládání stěn. První řadu mírně zapusťte pod úroveň dna, ohniště bude díky tomu pevnější. Dalšího zpevnění docílíte položením celého dna i spodní částí zdí do betonového potěru. Kameny i cihly můžete vyskládat bez lepení nebo také zpevnit vhodným spojovacím materiálem.
Čtěte také: Šamot pro vytápění
Další možnosti jednoduchého ohniště
Pokud si na stavbu ohniště netroufáte, můžete zvolit i jednodušší, a v zásadě přenosné a skladovatelné typy pro táborák. Můžete použít kovový sud, vyskládané klasické nebo šamotové cihly bez dalšího lepení či ukotvení v půdě, nebo elegantní a stylové kovové nádoby určené pro ohniště na terase. Takové ohniště snadno uklidíte a nemusíte ho mít na zahradě napořád, případně si ho můžete vzít sebou k sousedům.
tags: #zkosene #cihly #na #ohniste #informace