Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Jak vybrat rostliny pro živý plot
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína.
Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí:
- Habr obecný (Carpinus betulus)
- Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica)
- Javor babyka (Acer campestre)
Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně.
Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok.
Čtěte také: Nejlepší rostliny na živý plot
Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Bambus vyroste do své konečné výšky během několika týdnů. S jeho pomocí obzvlášť rychle získáte protipohledovou ochranu.
Bambus jako exotický živý plot
Exotického živého plotu dosáhnete pomocí bambusu. Během několika týdnů dosáhne rostlina své konečné výšky. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.
Kdy stříhat živý plot
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka.
Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu.
Čtěte také: Živý plot: Druhy a doporučení
Pravidelně stříhané rychle rostoucí živé ploty se lépe rozvětvují. Nezapomeňte proto provést řez.
Pořízení velkých rostlin pro živý plot na zahradu
Klasická prodejní velikost rostlin pro živý plot je od 100-125 cm. Habr například pořídíte jako dvakrát přesazený, prostokořenný exemplář. Je velmi levný. Rostliny však potřebují čtyři až pět let, než dosáhnou výšky asi 2 m. Pokud nechcete čekat tak dlouho, pořiďte si větší rostliny s výškou 175-200 cm. Ty jsou však také dražší. Poměrně vysoké náklady se však vyplatí. Na jeden metr živého plotu potřebujete jen dvě rostliny. Menších exemplářů čtyři kusy. Vzhledem k tomu, že habr dostanete už s kořenovým balem, rychleji se ujme. Prostokořenné rostliny tohoto druhu v prvním roce po zasazení víceméně nerostou.
Výsadba živého plotu
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem.
Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
Bobkovišeň zasaďte, pokud už nehrozí žádný mráz, tedy například v únoru. Díky tomu mohou rostliny dobře zakořenit a zocelit se proti budoucímu chladu.
Čtěte také: Jak založit živý plot
Stříhání živého plotu
Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu.
V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.
Čím hnojit živý plot
Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Popínavé rostliny místo živých plotů
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru.
V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit.
Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
Další možnosti pro živé ploty
Pro květinové živé ploty se používají okrasné keře jako je hortenzie, zlatice, tavola, ibišek, ale i muchovníky jsou zajímavé. Pokud chcete stálezelený neopadavý živý plot, stačí vysadit zimostráz (buxus), tis, mahonie, cypřišek nebo bobkovišeň. Ptačí zob Atrovirens je stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů. Muchovník klasnatý je středně vysoký keř s velmi chutnými plody podobným borůvkám. Hlohyně šarlatová Golden Charmer má plody krásně teple zlaté barvy. Svída bílá Siberian Perls je atraktivní svou barvou větví, která je v zimě sytě červená a tvoří v zahradě zajímavý kontrast. Šeřík Charles Joly má purpurovou barvu květů.
Stálezelené neopadavé živé ploty
Pro stále zelený živý plot jsou ideální dřeviny a rostliny, které mají po celý rok barevné listy a jsou odolné vůči změnám počasí. S živým plotem z bambusu se u nás zatím nesetkáte příliš často a díky tomu máte skvělou příležitost být originální. Bambus je nenáročný na stanoviště, rychle roste a brzy vám vytvoří celoroční soukromí. Vybírejte stanoviště, které není příliš větrné. Keřovitý hustý vzhled a olistění už od země nabízí bambusy rodu Fargesia. Sází se nejčastěji 1 sazenice na metr. Finální výška se u jednotlivých druhů liší, ale pohybuje se kolem 2 až 4 metrů. Ovlivňuje ji také množství slunečního svitu. Ještě vyšší jsou pak bambusy rodu Phyllostachys, které dorůstají až do 8 metrů.
Neopadavý keř se sytě zelenou barvou, kterému nevadí exhalace a může být blízko silnice. Podobně jako rododendrony vyžaduje mírně kyselou půdu a chráněné stanoviště před ostrým zimním sluncem. Sází se 2 až 3 sazenice do metru. Na stálezelené živé ploty se hodí kultivary Prunus laurocerasus Schipkaensis a Prunus laurocerasus Caucasica. Bobkovišeň je bohužel náchylná k promrzání a prosychání. Potřebuje zálivku koncem podzimu i v průběhu zimy, když nemrzne. A pozor, je jedovatá.
Snadno tvarovatelný keř, který znáte asi spíš pod názvem buxus. Jeho výhodou je mrazuvzdornost, ale roste pomalu a tak si na vyšší plot nějaký čas počkáte. Bohužel ho také často napadají škůdci jako mšice a puklice, které způsobují kroucení listů. Je tedy dobré ho preventivně ošetřovat. Nejlépe prospívá v polostínu, přímé slunce mu nedělá dobře, může na něm dojít až k hnědnutí listů. Buxus je jedovatý, protože obsahuje obsahuje alkaloid buxin - známý jako křečový jed. Nejčastěji se u nás používá zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla).
Trnitý keř s barevnými bobulkami, který přiláká na vaši zahradu ptáky. Je nenáročný na stanoviště - prosperuje na slunci i ve stínu a dobře snáší sucho. Dorůstá pozvolně až do 3 metrů, dobře snáší řez a snadno regeneruje. Kromě živého plotu můžete z hlohyně vytvořit zelenou zeď, když ji budete vést po budově. Známá je například hlohyně šarlatová (Pyracantha mohave).
Stálezelený jehličnan má měkké tmavě zelené jehlice a červené plody. Může dosáhnout výšky až 20 metrů, ale roste pomalu. Není náročný, daří se mu jak na slunci, tak ve stínu, jen nemá rád příliš suchá stanoviště. Pokud ho poškodí sucho nebo mráz, velmi dobře regeneruje. Tis můžete nechat volně růst, nebo tvarovat. Nevýhodou je, že kromě plodního míšku uzavírajícího semeno, je úplně celý jedovatý. U nás se nejčastěji používá tis červený (Taxus baccata L.).
Oblíbená hustá dřevina, kterou můžete mít ve žluté, zelené a modrošedé barvě. Cypřišku vyhovuje slunce až polostín, ale měl by být chráněný před suchým větrem. Nejrychleji vám poroste cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii), ale je potřeba ho intenzivně stříhat, jinak bude průhledný a to určitě nechcete. Další variantou pro vždyzelený živý plot je cypřišovec Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana). Sází se většinou 3 až 4 kusy na metr.
Jak vidíte, výběr je bohatý a určitě najdete variantu, která bude vhodná nejen pro váš pozemek, ale bude vám vyhovovat ve všech směrech. Kromě okoukaných tújí máte řadu dalších možností, jako jsou například zmiňované bambusy.
tags: #živý #plot #rostliny #druhy