Už jste se rozhodli, že kolem vašeho domu bude růst živý plot? Gratulujeme! Je to ta nejlepší volba. Ale teď vás čeká to nejtěžší. Z jakých rostlin ho vysadíte? Připravili jsme seznam oblíbených i méně obvyklých dřevin, které se všechny výborně hodí pro živé clony. Výběr je jen na vás.
Stálezelené vs. opadavé keře pro živý plot
Jsou pro živý plot vhodnější stálezelené, nebo opadavé keře? Oba druhy vytvářejí husté živé ploty, takže rozhodnutí mezi nimi je skutečně na vás a na tom, jak má výsledek vypadat. Například některé stálezelené dřeviny, zejména jehličnany, jako je tis, jsou velmi husté a poskytují skvělé soukromí. Na druhou stranu působí staticky a vypadají po celý rok stejně.
Listnaté živé ploty mají své přednosti, a navíc během jednotlivých ročních období mění svůj vzhled. Na jaře či v létě se dočkáte atraktivních květů a některé na podzim obsypou plody, na nichž si pochutnají ptáci ještě v zimě. Podzimní zbarvení květů ve škále od žluté přes oranžovou až po rudou zatraktivní vaši zahradu na sklonku sezóny. Pokud jde o řez, jsou listnáče shovívavější než většina jehličnanů. Ty mají v tomto směru své hranice, a pokud říznete moc hluboko, může trvat dlouho, než se zotaví.
Výběr rostlin pro živé ploty
Na výběr je nespočet druhů, které mají své výhody a nevýhody. Abychom vám usnadnili rozhodování, sestavili jsme seznam oblíbených druhů, kterým se daří ve většině zahrad v Česku a na Moravě.
Buk lesní
Na jaře a v létě ho zdobí zářivě zelené listy, které opadávají až poté, co se objeví nový porost, takže celou zimu ho zdobí úžasné hnědé odstíny.
Čtěte také: Nejlepší rostliny na živý plot
Habr obecný
Co se týká zbarvení listů a jejich opadání, je na tom podobně jako buk. Také oba velmi dobře snáší řez, slunné stanoviště a rostou poměrně rychle.
Ptačí zob
Opadavý či poloopadavý keř s tmavými drobnými listy kvete na jaře a na podzim plodí černé bobule, které mu daly název. Rychle roste a výborně snáší i hluboký řez. U nás patří k nejvyhledávanějším rostlinám k výsadbě živých plotů.
Trnka obecná
Opadavý živý plot s hustými a trnitými větvemi je ideální pro zajištění bezpečnosti a soukromí v zahradě. Na jaře kvete a v zimě plodí trnky, které jsou zdrojem potravy pro ptáky.
Zimostráz neboli buxus
Je to velmi všestranný živý plot, oblíbená volba zejména pro tvarování. Rostliny jsou také velmi odolné a snášejí sucho i špatnou kvalitu půdy. Na druhou stranu rostou velmi pomalu, takže se hodí spíše na nízké plůtky v zahradách pro oddělení zón. V posledních letech se u nás objevil zavíječ zimostrázový, jehož housenky dokáží výsadbu zimostrázu zlikvidovat během roku. Naštěstí se proti němu dá bojovat různými postřiky.
Hloh
Na výběr máte ze dvou domácích druhů: hloh jednosemenný má listy hluboce rozeklané, se špičatými buď celokrajnými, nebo pilovitými laloky; a hloh obecný, jehož listy jsou mělčeji vykrajované a který je poněkud náročnější na vláhu. Oba rostou velmi rychle a vyžadují minimální údržbu. Jejich podzimní plody jsou zdrojem potravy pro mnoho ptáků a dalších volně žijících živočichů.
Čtěte také: Jak založit živý plot
Bobkovišeň lékařská
Její stálezelené široké listy rostou hustě a vytvářejí svěží estetický dojem. Tento zahuštěný porost je skvělý pro zajištění soukromí a také pro snížení hlučnosti. Vyžaduje chráněné stanoviště před větrem a lépe se bobkovišni daří v polostínu.
Tis červený
Tis je jedním z nejoblíbenějších jehličnatých živých plotů s nápadnou sytě smaragdovou barvou a hustým porostem, který může po celý rok spolehlivě chránit vaše obydlí. Jeho nevýhodou může být pomalý růst.
Hlohyně šarlatová
Stálezelený středně rychle rostoucí keř na jaře obsypou bílé květy lákající hmyz. Na podzim dozrají ve žluté, oranžové či červené bobule, pod nimiž nejsou listy skoro vidět. Na keřích zůstanou, dokud je nesezobou opeřenci.
Zerav neboli túje
Patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji vysazované živé ploty, které rozdělují národ na jejich přívržence a odpůrce. Ať patříte, ke kterémukoliv táboru, jistě budete souhlasit, že k jejich výhodám patří odolnost, neproniknutelnost a odolnost vůči podmínkám i chorobám.
Mezi ty nejoblíbenější patří stálezelené živé ploty jako jsou thuje, které velmi rychle rostou. U nás jich najdete nespočet. Velkou výhodou živých plotů je nenáročnost na pěstování, nemusíte se o ně téměř vůbec starat. Zákazníci většinou raději volí neopadavé živé ploty, protože zabezpečují soukromí po celý rok. Navíc velmi dobře vypadají. Pokud potřebujete, aby vám živý plot vyrostl co nejrychleji, pak je ideální volbou rychle rostoucí živý plot. V této kategorii takové najdete, jde o kultivary, které rostou nejrychleji.
Čtěte také: Rostliny vhodné pro živé ploty
Pokud ale nejste pro klasiku a hledáte něco odlišného, nezapomeňte si prohlédnout živé ploty kvetoucí, které jsou výjimečné svými barevnými květy zpestřující celou zahradu. Živé ploty jsou stále hitem všech zahrad, ať už klasických nebo moderních. Mezi oblíbence patří kvetoucí živé ploty, stálezelené a neopadavé. O živé ploty se nemusíte denně starat, ale měli byste je pravidelně zastřihávat. Jedině tak dosáhnete krásného vzhledu a výšky, kterou potřebujete.
Jak na rychlý růst živého plotu
Pro jejich rychlý růst však musíme řešit kromě zdobnosti listů, květů a plodů a možnosti řezu také výběr vhodného druhu a odrůdy právě s ohledem na schopnost vytvořit co nejméně prostupný porost za co nejkratší časový úsek. I tak ale obvykle uvažujeme minimálně v řádech let, existují však učinění rekordmani. Dále by nás měly zajímat i nároky na péči a půdu. Pokud se pak již pro vhodnou odrůdu rozhodneme, je klíčová správná výsadba. Roli hraje hloubka výsadby, hustota (spon, resp. vzdálenost rostlin), ale i její správné provedení a to dokonce ve vhodnou dobu.
Vše je přitom závislé právě na zvoleném rostlinném druhu. Navíc není důležitá pouze vzdálenost od sebe, ale také od případného pevného oplocení. Obvykle se doporučuje stejný rozměr. Pokud tedy vysazujeme rostliny určené k pravidelnému řezu od sebe cca 0,5 metru, měly by být vysazeny také alespoň 0,5 metru od pevného oplocení. Dobrou zprávou však je, že veškeré důležité údaje získáme přímo od prodejce a často jsou uvedeny na informativním lístku u každé sazenice.
Jestliže pak hledáte rychle rostoucí druhy, obvykle nepočítejte s tím, že vám za rok udělají 1,5 metru a víc. Sice existují i extrémně rychle rostoucí dřeviny, ovšem každý rok je pak třeba plot ostříhat o ohromné množství hmoty, navíc nikoli jen jednou, ale v některých případech i každý měsíc. A pokud byste to v jednom roce vůbec nestihli, v tom dalším již na vás číhá doslova obluda, hromada stínu a vedle křovinořezu možná již i řetězová pila.
Určitě se proto nerozhodujte impulzivně, ale dobře zvažujte a také dobře počítejte. U rychle rostoucích dřevin navíc nesmíme zapomenout, že porostou rychle pořád. Jakmile tedy dosáhnou požadované výšky, bude nás čekat o to častější řez. Ohled přitom musíme brát i na sousedy, váš živý plot nesmí zasahovat až na jejich pozemek, tedy s výjimkou případů, kdy se dohodnete o umístění plotu například přesně na hranici pozemků.
Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru. Tato nejrychleji rostoucí dřevina snese bez problémů mrazy až -35 stupňů Celsia a je mimořádně vhodná k formování, čili řezu. Zdobný je malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vejce a vyžaduje hojnou zálivku. Obzvláště v době sucha je třeba stále zalévat, je proto na zváženou, jaké jsou naše možnosti a hlavně zdroje vody. Pokud by hrozilo v dané lokalitě riziko, že bude v období sucha dokonce zakázáno zalévání zahrádek (a mnohde se to již stalo), nemá smysl do této dřeviny investovat.
Ptačí zob (Ligustrum) z čeledi olivovníkovité (Oleaceae) je dlouhodobým králem dřevin vhodných pro živé ploty. Jelikož je stálezelený, zajistí nám soukromí trvale, výborně přitom snáší řez, je odolný vůči nízkým teplotám a není náročný na půdu. Hustou korunu si však udrží pouze díky stálé (tedy pravidelné) prořezávce, jako volně rostoucí se proto nedoporučuje. A v prvních letech musí být řezy opravdu radikální, aby koruny zhoustly. Zdobný je tmavě zelenými kožovitými listy, ty však mohou být u některých kultivarů i žluté.
Dalším oblíbencem pro živé ploty je hloh (Crataegus) z čeledi růžovité (Rosaceae). Dorůst dovede běžně až šesti (dokonce i osmi metrů), ovšem pravidelně střižený bude mít kompaktní požadovaný tvar. Bohužel je opadavý, což však na podzim přinese změnu barvy zelených listů na červenooranžové až červené. Na jaře nás pak odmění nádhernými bílými nebo růžovými květenstvími, která se v létě změní v sytě červené plody, jež se na keřích udrží obvykle až do zimy. Pokud budete u hlohu rezignovat na řez, nic se nestane, pouze vytvoří opravdu bujnou hráz.
Pámelník (Symphoricarpos) je rodem patřícím do čeledě zimolezovité (Caprifoliaceae) a je v podobě živých plotů tak trochu neposlušným neurvalcem. Roste totiž strašlivě rychle, jednoduše řečeno, řez je třeba provádět několikrát v sezóně a po každém řezu zcela obnoví svůj chuligánský vzhled nejdéle do dvou měsíců. Ideální je proto řez každý měsíc. Navíc silně odnožuje, pod zemí má dlouhé kořeny, které není možné ze země téměř dostat. Prorůstá proto vlastně všude a všemi směry. A dovede i poškodit základy plotu zděného.
Pokud uvažujete o pámelníku, možná bude vhodnější vsadit raději na zimostráz (Buxus). Tohoto krasavce lze řezem upravit až do neuvěřitelných geometrických tvarů, ale třeba i živých soch. V podobě živých plotů jde doslova o fenomén, který prostě nemůže nudit. Stinnou stránkou zimostrázu je však pomalý růst, roční přírůstky jsou opravdu velmi malé, obzvláště při náročném tvarování.
Zerav (Thuja) z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) je vlastně takový tak trochu otloukánek. Jedni bez něj nemohou žít, jiní jej doslova nenávidí a to především pro jeho všudypřítomnost. V některých lokalitách máte dokonce pocit, že snad nic jiného ani neexistuje, není proto divu, že na zerav již mají políčeno i mnozí zahradníci. Přesto jde však o velmi vhodnou stálezelenou dřevinu pro živé ploty, která roste dosti rychle a výborně se tvaruje, tvarování je u mnoha odrůd dokonce nezbytné.
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii) je stálezelený jehličnan, který roste velice rychle. V podobě živých plotů je tak vyřešen obvyklý problém jehličnanů, kterým bývá vyholování zdola. Tento jehličnan je vhodný obzvláště do vyšších živých plotů, kde hravě nahradí často již nudné zeravy. Navíc roste o mnoho rychleji (v průměru 1 metr za rok). Výborně odolává mrazu, suchu i městskému znečištění a snadno se množí řízky, což vyvažuje vyšší cenu za zakoupené jedince.
Tis červený a nebo také obecný (Taxus baccata) je též diskutabilním, přesto ale hojně využívaným druhem v živých plotech. Tato dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých (Taxaceae) je stínomilná, roste velmi pomalu a je celá silně jedovatá. Při vhodné volbě kultivaru a pravidelném řezu však dosáhneme pomocí tisu geometricky přesných ohraničení pozemků, na finální podobu si ale počkáme dosti dlouho.
Pro živé ploty z jehličnanů obecně platí pomalejší růst snad s výjimkou právě výše zmíněných zeravů (ale také to není žádný sprint) a opravdu rychle rostoucího cypřišovce Leylandova, přičemž řez růst u většiny druhů ještě více zpomaluje. Ostatně mnohé druhy nejsou pro řez příliš vhodné. Dalším takovým příkladem je jalovec (Juniperus) z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). Jalovce vytvoří doslova neproniknutelné živé stěny, ovšem právě jako živé ploty jsou vysazovány jen zřídka. Při přesazování se totiž dosti špatně ujímají.
Velmi vhodný je pro živé ploty dřišťál (Berberis). Tento rod zahrnuje až 500 druhů opadavých nebo stálezelených keřů, vysokých 1 až 5 metrů a s otrněnými výhony. Dřišťály rostou po celé planetě kromě Antarktidy a mnohé jsou silně invazivní. Výška dřišťálu je závislá na volbě odrůdy a pokud chcete živý plot celoročně neprostupný a neprůhledný, pak je třeba zvolit stálezelený kultivar dřišťálu.
Velmi zajímavým řešením pro živé ploty je mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa), jinak též mochna křovitá. Dosáhneme jím celkem nízkých a půvabných živých plůtků se zlatavě žlutými květy. Jedinou stinnou stránkou takového živého plotu je pak jeho opadavost. Mochnovec křovitý dorůstá v průměru jednoho metru, kvete v létě a dosti dlouho a v naší přírodě není původním druhem.
Kvetoucí živé ploty
Kvetoucí živé ploty jsou pastvou pro oči po celý rok. Kvetou a plodí velmi dlouho - některé z nich dokonce i v zimě. Kromě toho se mnoho živých plotů na podzim pyšní atraktivním zbarvením listí. Díky širokým odstupům mezi keři je k založení kvetoucího živého plotu potřeba méně rostlin než u tvarovaných živých plotů. Myslete na to, že volně rostoucí kvetoucí živý plot potřebuje do šířky minimálně 100 až 200 cm. Hustota kvetoucích živých plotů se v zimě tolik neprojevuje. I když je řez nutný pouze každé tři až čtyři roky, vzniká velké množství odpadu z listí.
Rododendron - stálezelená alpská růže
Při správné výsadbě se můžete od dubna do června těšit z nádherných květů. Keři se daří v kyselé půdě s kyprou humózní zeminou. V případě potřeby ho můžete přihnojit hnojivem na rododendrony a azalky. Zasaďte rododendron mezi koncem září, případně začátkem října a květnem a rostlinu vydatně zalijte. Také v létě potřebuje kvetoucí živý plot velmi mnoho vody. Jinak je nenáročná na údržbu a mrazuvzdorná. Vzhledem k tomu, že pěnišník je obvykle pomalu rostoucí a reaguje citlivě na řez, raději ho stříhejte co nejméně. Pro maximálně hustý živý plot se doporučuje vzdálenost rostlin 100 cm.
Zlatice - barevný, rychle rostoucí zlatý déšť
Zlatice dodržuje to, co slibuje její název: žlutozlaté květy a nádherné podzimní zbarvení listů činí z této zlatice obzvlášť pestrobarevný keř pro živý plot. Má šířku 100 cm a dosahuje výšky 200-250 cm - několik málo odrůd dokonce výšky až 4 m. Zlatici se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti. Pokud chcete hustý živý plot, vysaďte keře v řadě ve vzdálenosti přibližně jeden metr. Pro nektarodárnou zahradu se však zlatice nehodí, protože navzdory velkým květům neposkytuje hmyzu žádnou potravu.
Meruzalka krvavá - mrazuvzdorný jarní kvetoucí keř
Meruzalka krvavá nemá žádné plody vhodné ke konzumaci, v dubnu však potěší sytě červenými nebo růžovými květy. Meruzalka krvavá je jako kvetoucí živý plot mrazuvzdorná, relativně snáší řez a preferuje slunné až polostinné stanoviště. Výškou a šířkou vzrůstu se téměř neliší od zlatice. Má však plody a je proto na rozdíl od stálezelených živých plotů dobrou volbou pro nektarodárnou zahradu. Pro živý plot vysaďte keře do řady ve vzdálenosti asi jednoho metru. Rostou keřovitě a jejich přírůstek je obvykle až 40 cm za rok. Na nesprávný řez reaguje živý plot deformovaným růstem. Meruzalka krvavá je kromě toho pomalu rostoucí - proto odstřihávejte pouze staré výhony u báze.
Šeřík - nenáročný milovník slunce
Šeřík je známý svým bohatým, barevným květenstvím a díky snášenlivosti sucha je oblíbenou rostlinou pro živé ploty. Opadavý keř upřednostňuje podle druhu jílovitou půdu bohatou na živiny nebo vlhkou půdu s malým obsahem vápna. V každém případě je však nutno zabránit přemokření. Za ideální čas výsadby živého plotu platí podzim. Dbejte na to, aby měly jednotlivé rostliny dostatek místa. Ve srovnání s azalkou vyžaduje šeřík následně pouze málo vody. Péče se rovněž omezuje na několik bodů: Na jaře zeminu obohaťte kompostem a s menšími řezy počkejte na konec května.
Tavolník - nekomplikovaný a pestrý
Ať už druhy tavolníku japonského, nebo čechrava, keře nadchnou od dubna do května nápadnými a obzvláště početnými květy. Výška je cca 150-200 cm, šířka vzrůstu je cca 125 cm. Vzrůst většiny tavolníků je vzpřímený, některé druhy však rostou polštářovitě a jsou proto vhodné i jako půdokryvná rostlina. Řez provádějte pouze v případě potřeby, většinou jednou ročně. Ideálně stříhejte na podzim po odkvětu klasickými nůžkami na živý plot.
Tavola kalinolistá - mrazuvzdorná kvetoucí dřevina
Na tavolu kalinolistou musíme mezi všemi okrasnými dřevinami obzvlášť upozornit. Díky kontrastu tmavě červených listů a světlých květů je rostlina stejně jako vajgélie velmi atraktivní. Navíc je mimořádně mrazuvzdorná a rychle rostoucí. Dorůstá do šířky asi jeden metr a výšky cca 150-200 cm. Zasaďte tavolu kalinolistou na slunné až polostinné stanoviště a udržujte mezi jednotlivými rostlinami vzdálenost asi jeden metr, abyste získali co nejhustěji kvetoucí živý plot. S květy můžete počítat v letních měsících červen a červenec.
Pustoryl panenský - pastva pro včely a rychle rostoucí
Pokud chcete udělat něco dobrého pro včely a hmyz, hodí se nejen vajgélie, ale také pustoryl panenský jako rostlina do živého plotu. V porovnání s mnoha jinými keři má velké a otevřené květy. Včely se tak snadno dostanou do vnitřku a mohou sbírat nektar. Pustoryl panenský je rychle rostoucí a hodí se na slunné až polostinné stanoviště. V závislosti na odrůdě dorůstá do šířky 150-250 cm. Dosahuje výšky až 4 m.
Jak vysadit kvetoucí živý plot
Před výsadbou kvetoucího živého plotu je třeba věnovat pozornost několika aspektům. Nejprve myslete na stanoviště. Podle vlastností půdy se hodí některé druhy živých plotů více, jiné méně. Věnujte pozornost také světelným podmínkám. Pokud využívají zahradu děti nebo domácí zvířata, zohledněte před výsadbou ideálně také to, zda je živý plot pichlavý nebo jedovatý. Za určitých okolností se také vyplatí plánovat souhru barev. Správná doba výsadby pro kvetoucí živé ploty je zpravidla na jaře nebo na podzim.
V prvním kroku napněte v místě výsadby v rovné linii šňůru. Poté vyhlouběte jámu pro keř a zapracujte hnojivo. Rostliny rozmístěte podle svého plánu. Pokud kombinujete keře kvetoucí na jaře a keře kvetoucí v létě, dbejte na to, abyste rostliny pro živý plot vysadili střídavě. Postavte je do jámy a zakryjte kořeny zeminou. Po přišlápnutí vyrovnejte keře, vytvořte tzv. zalévací okraj a zalijte je. Prostokořenné časně zjara a na podzim. Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Při kombinaci živého plotu je dobré myslet na rozmanitost textur, barev a výšek, ale také na výběr rostlin podle podmínek. Rostliny hnojte až ve 2. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně. Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě.
Další tipy pro výběr a pěstování
- Pro květinové živé ploty se používají okrasné keře jako hortenzie, zlatice, tavola, ibišek, ale i muchovníky.
- Pokud chcete stálezelený neopadavý živý plot, stačí vysadit zimostráz (buxus), tis, mahonie, cypřišek nebo bobkovišeň.
- Ptačí zob Atrovirens je stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů.
- Hlohyně šarlatová Golden Charmer má plody krásně teple zlaté barvy.
- Svída bílá Siberian Perls je atraktivní svou barvou větví, která je v zimě sytě červená a tvoří v zahradě zajímavý kontrast.
- Šeřík Charles Joly má purpurovou barvu květů.
tags: #rostliny #pro #živý #plot #druhy