Habr je známý svým robustním růstem, díky kterému se výborně hodí pro použití v živém plotu. Jeho poměrně bohatý vzrůst a zkřížené větve jsou základem pro krásný živý plot. Habr je velmi oblíbený nejen u chalup, ale také u nových rodinných domů, kde v hustší výsadbě poskytuje vynikající ochranu před zvídavými pohledy od okolí. Živé ploty z habru jsou navíc účelné i v zimě, neboť listy opadávají až s příchodem jara, kdy začnou rašit nové.
Historie a poloha habru
Historie habru je velmi dlouhá, první zmínky o šlechtění pocházejí z období kolem roku 1880. Co se týká polohy, pak nejvíce prospívá na středně těžkých půdách hlinitého typu, která je dobře zásobená živinami. Prospívá ale i na kamenitých nebo lehkých strukturách. Nevadí mu plné slunce ani částečný stín. Největší problémy jsou na velmi zamokřených, těžkých jílovitých půdách, kde většina zahradních rostlin, stromů a keřů neroste bez řádného odvodnění formou drenáže.
Výsadba habru
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Habr můžeme sázet zjara, a to hned, jakmile odtaje sníh. Jedině tak nové rostliny stihnout zakořenit ještě dřív, než přijdou období letních vyšších teplot a sucha. K výsadbě habru přistupujeme nejčastěji na podzim, když už listy nových rostlin zhnědnou.
Postup při výsadbě:
- Před vysazením je řádně zalijeme, případně je můžeme dát i do nádoby s vodou na zhruba půl hodiny, aby kořeny a substrát řádně nasály vláhu.
- Jámu pro výsadbu vyplníme kvalitní kompostovou zeminou, kde jednotlivé sazenice umisťujeme v rozpětí zhruba 30 cm od sebe.
- Pokud chceme mít živý plot velmi hustý, rostliny nasadíme ještě více k sobě. Ne však méně než 20 cm.
- V průběhu činnosti zasypáváme kořenový systém exemplářů hlínou, kterou mírně sešlápneme.
- Pro zabránění růstu plevelů v prvních dvou letech použijeme mulčovací kůru nebo štěpku, ta pomůže také se zadržením vláhy a kyprosti půdy.
Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Jámu pro výsadbu vyplníme kvalitní kompostovou zeminou, kde jednotlivé sazenice umisťujeme v rozpětí zhruba 30 cm od sebe. Pokud chceme mít živý plot velmi hustý, rostliny nasadíme ještě více k sobě. Ne však méně než 20 cm. V průběhu činnosti zasypáváme kořenový systém exemplářů hlínou, kterou mírně sešlápneme.
Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně. Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Rozmnožování habru
Habr množíme semeny, ty se však vyskytují u rostlin, které jsou staré dvacet a více let. Spolehlivě naklíčí až tři čtvrtiny všech semen. Plody dozrávají na podzim a oživnou až druhé jaro po dozrání. Snazší metodou je hřížení, kdy větve připevníme k zemi a zasypeme trochou hlíny. Po čase můžeme pozorovat vznik nového kořenového systému. Na internetu jsou popsány i případy, kdy majitel živého plotu získal sazenice tím, že si opatřil rostliny, které vyrostly volně v lese vedle starších rostlin. Řízkování u habru je velice obtížné, není však úplně nemožné.
Péče o živý plot
Aby byl živý plot skutečnou chloubou vaší zahrady, bez péče se neobejde. Naši pozornost vyžaduje živý plot i mimo „stříhací“ sezónu. I v dalších letech je potřeba živý plot zalévat, pokud nastane delší sucho. Dřeviny vhodně přihnojujeme, výborné je především tzv. mulčování například prostřednictvím mulčovací kůry, která dodá rostlinám dostatek živin. Zejména po výsadbě nových rostlin musíme dbát na pravidelnou zálivku (půda musí zůstat stále vlhká).
Hnojení
Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
Stříhání
Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků. První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Správné náčiní při stříhání živého plotu je předpokladem úspěchu. Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Choroby a škůdci
V době jarního nalévání pupenů dochází nejčastěji k napadení habrů hálčivcem, což je malý roztoč. Nejúčinnější je postřik přípravkem proti roztočům právě v době rašení listů zjara. Napadení bezpečně poznáme až u vyvinutých listů, které jsou různě zkroucené až varhánkovité a především mají tmavší barvu než olistění, kde k napadení ještě nedošlo. Poškození listů okusem způsobuje píďalka nebo štětconoš.
Velkým problémem je napadení habru padlím bukovým, projevujícím se bílými až šedavými povlaky na listech. Velmi důležitá je prevence, na kterou myslíme již při sázení nových rostlin. Tato houbová choroba je příčinou rezavění až hnědnutí listů, zakrnění rostliny a předčasného ukončení vegetace. Snažíme se vybírat slunná místa na propustné půdě v místech, kde nejsou agresivní povětrnostní podmínky, které k rozvoji této nemoci napomáhají. V teplých a velmi deštivých obdobích se obecně houbovým chorobám velmi dobře daří.
I při slabém výskytu musíme začít s postřiky a následně je systematicky provádíme při nasazování poupat a vývinu listů v jarním období. U habrů jsou také známy případy poškození kořenového systému infekcí václavek. Tuto vleklou chorobu dobře likviduje některý ze sirnatých kontaktních fungicidů. Velmi závažné je nektriové usychání, zapříčiněné drobnými houbami hlívěnkami, což vede k náhlému usychání celých větví. Postřiky v tomto případě nejsou účinné, jedinou prevencí je sázení na místo, kde celý živý plot po dešti rychle osychá.
Přehled škůdců a chorob:
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
tags: #zivy #plot #habr #pěstování #a #údržba