Akustika je v posledních letech stále více skloňovaným tématem. Lidé se při pořízení nemovitosti nesoustředí pouze na užitnou plochu bytu nebo počet místností, ale více se zajímají i o použité materiály. Jejich přáním je mít klid, soukromí a nebýt rušeni hlučnými sousedy, hlasitou hudbou ratolestí z vedlejšího pokoje nebo nadměrným hlukem z okolí. Ten se totiž stává stresovým faktorem, který přispívá k rozvoji různých chorob - od únavy přes psychickou zátěž až po bolesti hlavy. K izolaci proti nežádoucímu hluku ve stavbách, a to jak přicházejícímu zvenčí, tak i zabydlenému uvnitř staveb, slouží nejrůznější stavební prvky jako okna, dveře, podlahy, stropy a s tím spojené podhledy, zvukově izolační obklady, předstěny aj.
V tomto článku vám představíme širokou oblast aplikované akustiky, problematiku akustických podhledů pod krovem. Jejich uplatnění je velmi rozmanité, slouží k mnoha účelům, mají celou škálu podob, řeší různé problémy a fungují na několika principech. Nejprve se podíváme na obecnější akustické zákonitosti, abychom zjistili, jak se bránit proti hluku a zda izolovat, nebo rozptylovat.
Akustické materiály: Izolace versus kultivace zvuku
Prvním krokem je nalezení vhodného materiálu. Podle poznatků akustiky máme na výběr ze dvou typických akusticky užitečných materiálů. Jsou to materiály izolační a kultivující.
- Izolační materiály využívají toho, že zvuk ztrácí energii při přechodu z jednoho materiálu do druhého. Jsou proto jednak hutné, ale hlavně kompozitní, složené z mnoha malých fragmentů, mezi nimiž se zvuk prodírá a předává jim svou kinetickou energii.
- Kultivační materiály mohou být lehčí a často mají tvarovaný povrch.
Při realizacích stropních akustických podhledů se využívají oba druhy materiálu. Když řešíme konkrétní realizaci stropních akustických podhledů, musíme ji vždy přizpůsobit danému prostoru. Nejlépe je, když jsou akustické vlastnosti prostor zahrnuty už v architektonickém návrhu. Ušetří se tím spousta práce i peněz z následných dodělávek a oprav. Kromě funkčních vlastností samozřejmě záleží také na vizuálním estetickém provedení. Akustická řešení mohou posloužit jako výrazný estetický prvek zvláště ve velkých prostorech jako jsou průmyslové haly, nákupní střediska nebo kancelářské open space místnosti.
Typy podhledů a jejich akustické vlastnosti
Podhledy mohou při stavbě plnit širokou škálu funkcí jako snížení stropu, zakrytí instalačních vedení, zlepšení tepelně či zvukově izolačních vlastností a v neposlední řadě mají estetickou a designovou vlastnost. „Často se ale podhledy využívají k řešení akustického komfortu vnitřního prostoru,“ dodává Vojtěch Zítek, produkt manažer společnosti Rigips. Pro efektivní zvukovou izolaci je klíčové zabránit vzniku pevného spojení mezi stropem a podhledem. Pokud je konstrukce přišroubována natvrdo, pomocí přímých závěsů nebo přitlačena ke stěnám, vibrace se přenesou téměř bez omezení a účinek izolace výrazně klesá.
Čtěte také: Hodnocení pohltivosti betonových stěn
Samonosný podhled
Vůbec nejlépe akusticky izoluje samonosný podhled s rastrem z CW profilů uchyceným výhradně do stěn. Tzv. příčka naležato zachycuje o 6 až 8 dB více než zavěšený podhled. Jeho montáž je také o poznání jednodušší. Takovýto podhled se vyplatí instalovat v místnostech do šířky 3,75 m. V širších místnostech už tato koncepce vyžaduje jinou, dražší konstrukci.
Zavěšený podhled
Zavěšený podhled, kdy je nosná konstrukce kotvená do stropu, je zvláště problematický ve starších domech s rákosovými stropy. Je tam totiž třeba sondami zjišťovat polohu trámů. Šanci na trefu zvýší povědomí o tom, že naši předkové u dřevěných nosných konstrukcí dodržovali osové vzdálenosti 80-90 cm, což pro zavěšení podhledu stačí. Podhled s jednou vrstvou sádrokartonu lze zavěsit na rastr 80 x 80 cm. Jen správně instalovaný snížený sádrokartonový podhled problém vyřeší, na jeho stavbu proto dohlédněte.
Je třeba dát si pozor na řemeslníky, kteří by sondy neudělali a jali by se zavěšovat podhled do tzv. podbíjecích prken ve stropě. Je to mimořádně nešťastné vzhledem k tomu, že není známý stav prken ani způsob jejich přichycení. Znamenalo by to i riskovat, že některé úchyty uvíznou v mezeře mezi prkny. Pokud se k tomu někdo přesto rozhodne, měl by dohlédnout na řemeslníky, aby ověřovali, že vruty zavrtali do dřeva. „Když vám to dělá někdo jenom na kšeft, tak nažene šroubky jenom do omítky a tváří se, že to drží,“ vysvětluje technolog firmy Knauf Ing. Jan Juhás. Řemeslníky je ale třeba kontrolovat i v jiných ohledech. Určitě sledujte, zda používají předepsaný materiál. Závěsné prvky by měly být akustické, s vloženou gumou a je třeba je přichycovat šrouby s velkou centimetrovou hlavou (různí výrobci včetně firem Tamadex a DK Mont je shodně označují písmeny FN).
Snížený akustický podhled
U funkčního systému vzniká mezi původním stropem a novým podhledem vzduchová mezera, která je vyplněna izolačním materiálem, například minerální vatou nebo akustickou pěnou Elitexa. Následně se instaluje jedna až dvě vrstvy sádrokartonu nebo jiných desek s vyšší plošnou hmotností. V bytech a kancelářích je efekt skutečně znatelný tehdy, pokud je snížený strop akustický zavěšen pružně, nikoli pevně na přímé závěsy nebo tuhé profily. Cílem je snížení hluku přicházejícího od sousedů, typicky řeči, televize, hudby nebo části kročejového hluku, při zachování rozumné světlé výšky místnosti a přijatelných nákladů. Podstatou závěsného stropu - zvuková izolace není samotné zaklopení, ale oddělení konstrukce od stropu. V praxi může pružné zavěšení přinést zlepšení přes 15 dB oproti pevnému zavěšení.
V případě, že máme k dispozici prostoru více, můžeme si pomoci vzduchovou mezerou. Vzduchová izolační vrstva, ve svém principu velmi jednoduchá, násobně izolaci zefektivní. Rošt by měl být uchycen například k okolním stěnám tak, aby přejímal minimum zvukových vln ze stropu. Pokud to rozpočet dovolí, lze samozřejmě obě metody, závěsné panely i izolaci přímo na strop, kombinovat. V praxi to ale nebývá často potřeba, neboť jeden i druhý způsob samy o sobě jsou většinou dost účinné a další izolační vrstvy by stavbu již jen prodražovaly, ale akustiku by dále nezlepšily.
Čtěte také: Jak správně na sádrokartonový podhled
Izolační materiály pro podhledy
Minerální vlna
Jako izolační výplň se ve stropech nejlépe osvědčila minerální vlna na bázi skelného vlákna, která izoluje akusticky lépe a lépe se i aplikuje než ta na bázi čediče. Méně dráždí dýchací cesty a snáz se i řeže. Při vkládání vaty do podhledu překážejí závěsy. Otvory v čedičové vatě jsou vždy nechtěně větší a tím pádem vznikají i větší akustické mosty než v případě skelného vlákna. V případě, že se potýkáte s opravdu velkým hlukem, pak vězte, že maximální účinnost vykazuje zmíněná minerální izolace na bázi skelného vlákna s objemovou hmotností 12 kg na m³. Měření prokázala, že nad hodnotou 14 kg je už materiál příliš zkomprimovaný, vlákna se o sebe třou a začínají vodit zvuk. Rovněž také nemá smysl izolovat vatou silnější než 10 cm. Náklady pak rostou neúměrně ziskům na izolační schopnosti silnější vrstvy vaty. Vata tlumí dutinu, ale zásadní roli hraje oddělení konstrukce a hmotnost opláštění. Elitexa extra hustá houbová akustická pěna deska 200kg/m3 je také efektivním řešením. Pěnu Elitexa lze vrstvit a tím dále zvýšit účinnost izolace.
Sádrokartonové desky
Nejlépe zvukově izoluje tzv. akustický sádrokarton (jak Knauf tak i Rigips jej odlišují modrým odstínem). Jeho účinnost je ale jen nepatrně vyšší než u ostatních desek, zatímco cena je téměř trojnásobná.
| Typ sádrokartonové desky | Cena za m² (přibližně) | Akustická účinnost (dB) |
|---|---|---|
| Bílá deska | 54 Kč | Referenční |
| Červená deska | 65 Kč | +1 dB |
| Modrá akustická deska | 140 Kč | +3 dB |
Kompromis představuje červená deska, která je o 1 dB účinnější než deska bílá, což při její ceně 65 Kč znamená, že onen decibel stojí pouhých 11 Kč. Jan Juhás ji doporučuje v kombinaci s vatou 14 kg /m3 v tloušťce 4 až 5 cm. Modrou desku, jejíž o 3 dB vyšší účinnost prodraží metr stavby oproti bílé desce o 86 Kč, by použil jen v krajním případě. „Pokud na to mají rozpočet a nad sebou mají bicí nebo piano, pak má modrá deska smysl, protože lépe funguje na basových frekvencích,“ vysvětluje expert.
Modré akustické sádrokartonové desky umožní vystavit stěny a příčky s výhodami, kterých lze se zděnou technologií jen těžko dosáhnout. „Hlavními benefity jsou rychlost výstavby. Konstrukce ze sádrokartonových desek zabírají méně místa a zákazník tak získá více užitného prostoru v domácnosti. Neomezují při vytváření tvarů dle konkrétních potřeb zákazníka, a především splňují nejpřísnější požadavky na akustické vlastnosti,“ říká Milan Daněk, produkt manažer společnosti Rigips. Díky impregnaci jsou modré akustické sádrokartonové desky vhodné i do vlhkého prostředí, a tak není problém ani s odhlučněním koupelny. Navíc značně dopomáhají ke zlepšení ovzduší v domácnosti, protože obsahují unikátní technologii Activ´Air. Ta trvale odstraňuje formaldehyd ve vnitřním ovzduší po dobu minimálně 50 let, a to až o 70 %.
Rigiton a Gyptone BIG jsou děrované designové sádrokartonové desky, které lze využít na vytvoření bezespárého podhledu s vysokou pohltivostí zvuku. Navíc je možné je nainstalovat i na stěny, čímž se dosáhne ještě většího zkrácení doby dozvuku a zároveň se zachová jednotný design celého prostoru. Akustické desky Rigiton a Gyptone BIG jsou vyráběny s kruhovými, čtvercovými a obdélníkovými otvory uspořádanými do mnoha vzorů, což umožňuje vytvořit ideální akustické prostředí a získat vysokou estetickou hodnotu podhledu. Gyptone je sádrokartonový kazetový podhled, který je vyrobený z přírodního materiálu a dosahuje vysoké kvality a dlouhé životnosti. Nejen že splňuje výborné akustické vlastnosti, ale také umožňuje atraktivní vzhled domácnosti. Navíc se dá rychle a jednoduše namontovat. Sádrokartonový kazetový podhled Gyptone je vyráběný s kulatým, čtvercovým nebo lineárním vzorem, se symetrickým uspořádáním a umožňuje vytvořit ideální podmínky pro klidné bydlení nebo nerušenou práci.
Čtěte také: Podhled z OSB desek
Řešení problémů s hlukem v podkroví
V současnosti se bez sádrokartonu neobejde téměř žádná podkrovní stavba. Opláštění podhledů nebo šikmin deskami je obvyklým stavebním řešením. Mezi místa s nejfrekventovanějšími estetickými a mnohdy i funkčními vadami patří návaznost nenosného omítaného zdiva na sádrokartonové opláštění podkrovních podhledů a šikmin. V této oblasti se totiž „kříží“ několik různých konstrukcí a ještě více odlišných materiálů: nenosná zděná, relativně subtilní příčka (tloušťky přibližně 8 až 14 cm), sádrokartonový podhled opláštěný deskou tloušťky 12,5 mm, kovové profily, dřevěná konstrukce krovu, tepelná izolace a tzv. parotěsná fólie. Již tento fakt vede často k bezbřehé „lidové tvořivosti“, která později zapříčiní výskyt vad. Při špatném provedení stavebního detailu se mohou stále dokola opakovat praskliny nebo i vážnější poruchy konstrukce. Opravami se totiž odstraňuje jen důsledek. Příčinou je nesystémové řešení konstrukcí v podkroví. Návaznost nenosné, relativně tenké zdi (příčky) na konstrukci střechy (na krovy) je problematická a v praxi často špatně řešená. Tzv. „štorcku“ totiž nelze do krovů pevně zafixovat. U konstrukce střechy dochází k nepatrné postupné, kolísavé změně tvaru nebo průhybu (vlivem sesychání dřeva, změnami teplot, vlhkosti, zatížením atd.). Tenkou nenosnou stěnu nelze do krovu jednoduše rozepřít. Je nutné vytvořit tzv. dilatační napojení příčky na krov.
Další nesprávnou variantou bývá, že se zděná příčka „stabilizuje opřením“ o sádrokartonové podhledy. Materiálově nesourodé konstrukce mají rozdílnou roztažnost, která se mění podle úrovně vlhkosti, teploty, zatížení. Rozdílná povrchová úprava, hladkost sádrokartonu a hrubost štukové omítky nepůsobí příliš estetickým dojmem. Nenahrávají ani modernímu trendu sytě barevných stěn. Jak ale předejít stavebním poruchám a estetickým vadám v podkroví? Rozumnou cestou je nesnažit se spojovat různorodé materiály, ale přistoupit k výstavbě podkroví systémově - k sádrokartonovým podhledům a šikminám přidat stejné řešení i pro svislé nenosné konstrukce a postavit systémové sádrokartonové dělicí příčky a také předstěny u nosných a štítových stěn. V rámci komplexního řešení se dá předejít i nejčastější závadě v podkroví - praskání spár a vzniku mikrotrhlin. Za předpokladu správné technologie montáže, řešení detailů a návazností je důsledné uplatnění sádrokartonových konstrukcí řešením, kterým se lze spolehlivě vyhnout všem výše popsaným prohřeškům a závadám.
Akustické mosty
Efektivitu roštového řešení citelně zhoršují tzv. akustické mosty. Jsou to místa, kde nějaký znělý materiál prostupuje skrz izolační vrstvu. Dobrým příkladem jsou třeba stoupačky v panelovém domě. Rošt by měl být uchycen například k okolním stěnám tak, aby přejímal minimum zvukových vln ze stropu. Pokud ale takovou izolací prostupuje zmíněná stoupačka, zvuk se prostě přenese přes ni a „elegantně“ naši izolaci obejde.
Hluk od sousedů
V jedné ložnici o velikosti 18 m² byl hluk z horního bytu dlouhodobým problémem. Večerní rozhovory sousedů, zvuk televize a občasné kroky shora byly slyšitelné i v době, kdy měl být byt už v klidu. Při realizaci se proto neřešil jen samotný podhled, ale hlavně oddělení konstrukce. Po obvodu stropu byly použity pružné pásky, konstrukce byla zavěšena na pružných závěsech s přibližně 10cm mezerou a tento prostor byl vyplněn 5-10 cm husté izolační pěny Elitexa. Výsledek byl znatelný okamžitě. Řeč shora přestala být srozumitelná, zvuk televize se výrazně ztlumil a celkový hlukový komfort v místnosti se výrazně zlepšil. Hlubší dunění od kroků sice úplně nezmizelo, ale bylo znatelně slabší než před úpravou.
Kročejový hluk
Podhled může částečně pomoci proti kročejovému hluku, ale často je účinnější řešení u zdroje, tedy plovoucí podlaha nebo kombinace s izolační podložkou. Systémy suché výstavby podlah nevyužívají k realizaci žádné mokré procesy, což představuje zásadní výhody oproti běžným masivním podlahám. Mají nízkou hmotnost, která nezatěžuje stávající konstrukci obytného prostoru, výstavba probíhá rychleji než při použití mokrých procesů, jsou snadno opravitelné, ekonomicky efektivní a dokonale tlumí hluk, který proudí zespoda anebo shora dolů. Skvělé akustické hodnoty splňují podlahové systémy Rigidur a Rigistabil od společnosti Rigips. Rigistabil a Rigidur jsou buď desky nebo prefabrikované podlahové dílce, které se pokládají na připravený, stabilní, dostatečně únosný a rovný povrch. Pro zabránění přenosu zvuku mezi podlahou a okolními konstrukcemi se po obvodu místností umístí izolační pás z minerální plsti, hobry nebo pěnové hmoty o tloušťce 5 až 10 mm. Dobrá izolace, kvalitní materiál a správná pokládka podlahy umožní klidný pobyt v domově každého zákazníka.
Nové podlahy je třeba řešit jako akustické plovoucí podlahy s roznášecí vrstvou z betonu, anhydritu nebo velkoformátovými deskami ze sádrovláken, OSB, Cetris apod. I tyto podlahy mají svá pravidla. Plovoucí podlaha nesmí být nikde ve styku s okolními stěnami a nosnou stropní konstrukcí. Oddělení se provádí dilatačními páskami o min. tl. 10 mm. Jakékoliv nedodržení těchto principů způsobí přenos hluku do konstrukcí. Položení lamino podlahy na mirelonovou vložku akustiku nezlepší. Trámové stropy vykazují špatnou neprůzvučnost oproti těžkým (betonovým) stropům. Chodby s keramickou dlažbou, která je sama o sobě hlučná, budou přenos hluku do sousedních místností velmi dobře přenášet. I zde je třeba podlahu řešit jako plovoucí a dlažbu dilatačně napojit na sokl.
Hluk z venkovního prostředí
Hluk z přilehlého okolí (např. železniční či silniční doprava) může hrát roli při tvorbě správné skladby konstrukce, zejména v případě, kdy podkroví slouží jako ložnice. Hluk z venkovního prostoru - tzv. dopravní hluk. Ne vždy platí, že čím budeme bydlet výše, tím bude bydlení klidnější. Dopravní hluk z ulice se šíří všemi směry a odráží se od okolí. Dopadá na střešní konstrukci a proniká jí dovnitř. Tento hluk nelze ovlivnit, ale pokud je předem známa jeho intenzita, tak je možno již v projektu navrhnout takové řešení, které bude splňovat normu a umožní příjemné bydlení.
Pro tyto účely slouží hluková mapa, která se zpracovává z měření prováděného ve vzdálenosti 2 m od fasády. Obvodová fasáda včetně oken se navrhuje dle ČSN 73 0532 pro denní a noční dobu. Nejvýše přípustná hladina akustického tlaku pro prostory s pobytem osob dle NV 146/2006 Sb. je:
- 6 až 22 hodin - LAmax ≤ 40 dB
- 22 až 6 hodin - LAmax ≤ 30 dB
Střešní konstrukce jsou obvykle z lehkých materiálů, které nejsou zcela ideální pro akustiku. Velmi záleží na provedení skladby celé střešní konstrukce. Problematické jsou prostupy střechou jako jsou odvětrávací elementy, prostupy od plynových topidel a střešní okna. Střešní okna mají vykazovat stejné parametry jako okna ve fasádě. Parametrem pro akustiku oken je třída zvukové těsnosti oken (ČSN 14351-1, tř. 0 - 6). Od roku 2009 musí všichni výrobci oken uvádět třídu zvukové těsnosti oken, pokud chtějí mít označení CE. I sebelepší okno, pokud nebude dobře osazeno a utěsněno, tak bude nejslabším místem v pronikání hluku z venku.
Hodnoty vzduchové neprůzvučnosti šikmé střechy, uvedené v obr. X a Y, byly změřeny na zkušebních střechách se skladbou od interiéru:
- sádrokarton 15 mm
- izolace Airrock ND 40 mm
- parozábrana
- izolace Airrock ND 160 mm
- difúzní hydroizolace
- větraná vzduchová mezera
- krytina na latích
Vliv na akustiku má krytina, tepelná izolace o hmotnosti nad 40 kg/m3, podhled, počet střešních oken a kvalita provedených detailů.
Instalační rozvody
Aby mohl být byt provozován, musí být přivedeny rozvody vody, kanalizace a někdy i topení. Každé takové propojení ze spodního nebo sousedního bytu je velmi problematické. Rozvody se velmi dobře šíří hluk a zamezit jeho šíření stavební konstrukcí bez znalosti akustiky je obtížné. Situování koupelen s obytnými místnostmi předurčuje akustickou závadu. Řešení instalačních rozvodů je velmi důležitým detailem. Jakékoliv pevné propojení s okolními konstrukcemi bude přenášet hluk. Přenosu se zamezí pružným oddilatováním.
Mezibytové příčky a vstupní dveře
Při preferenci požadavků na neprůzvučnost mezi jednotlivými místnostmi podkroví je nutné brát ohled i na tzv. boční přenos zvuku. V případě, že dělící příčka odděluje dvě různé bytové jednotky, je nutné volit příčku patřičné skladby - na zdvojené konstrukci, opláštěné oboustranně sádrokartonovými deskami Habito H. Nejdříve stavíme samotnou mezibytovou příčku, která je protažena až do úrovně krokví. Nad příčkou musí probíhat parotěsná fólie. Podkrovní sádrokartonové obložení je provedeno až následně po montáži této příčky.
Vstupní dveře do bytu z chodby musí splňovat požární odolnost, ale i třídu zvukové neprůzvučnosti. Norma požaduje stavební neprůzvučnost vstupních dveří včetně zárubní min. 32 dB.
Jak najít solidní firmu pro realizaci podhledů?
Ani ten, kdo sádrokartonáře neuhlídal, s helmou po bytě chodit nemusí. Sádrokartonové desky mají být u vodorovných konstrukcí přišroubované v rozestupech 17 cm. „Když budou po 20, nic se neděje, 30 už je problém,“ nastiňuje Juhás. Konstrukci přitom zásadně oslabují příliš utažené vruty, které hlavičkou protrhly lícový papír. V takovém případě desku nese jen rubový papír. Deska sice visí, ale hůř snáší zátěž v podobě světel apod. a při poryvu větru nebo bouchnutí dveřmi může povolit. Podhled ani v takovém případě nepadá. Díky trojnásobné rezervě budou u stropu držet i desky přišroubované s mezerami 60 cm, ovšem podhled na ně bude vzbuzovat strach.
Jak tedy hledat solidní firmu? Pouhý certifikát ještě nic nezaručuje, má jej každá firma, která poslala lidi na školení za 3300 Kč. Důležitější jsou reference. Pro práci v bytě je také lepší volit firmy střední a malé, nejlépe z Cechu suché výstavby Cechsv anebo si nechat někoho doporučit od aplikačních manažerů některého z výrobců sádrokartonu, kteří s firmami mají zkušenosti. Společnost Rigips je lídrem na trhu v oblasti sádrokartonů a systémů suché vnitřní výstavby. V České republice má tradici víc než 20 let. Všechny výrobní závody mají plně vytíženou kapacitu. Splňují nejpřísnější normy ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Rigips, je členem koncernu Saint-Gobain. Ten je jednou z nejstarších firem světa (v roce 2015 oslavil 350 let existence) a patří mezi globální TOP 100 průmyslových podniků. Koncern Saint-Gobain je světovým lídrem na trzích udržitelného bydlení a stavebních materiálů. V rámci Školy suché výstavby Rigips pořádá různě zaměřené kurzy (výstavba příčky, výstavba podhledu, opláštění podkroví, pokládání suché podlahy aj.) pro laiky i profesionály, kteří se chtějí zdokonalit v práci se sádrokartonem. Seznam aktuálních kurzů je k dispozici na webové stránce www.skolasuchevystavby.cz.
tags: #akustika #podhled #pod #krovem #informace