Zdivo je základní stavební konstrukcí, která vzniká skládáním prvků z přírodního nebo umělého staviva, spojovaných maltou nebo kladených na sucho. Ze zdiva jsou vytvářeny svislé nosné a nenosné či jiné konstrukce, které vytvářejí podpory pro vodorovné konstrukce. Tyto svislé konstrukce mají rozhodující vliv na stabilitu a tuhost celé budovy a jsou součástí hrubé stavby (HSV).
Typy zdiva a jejich vlastnosti
Podle statické funkce (únosnosti) se zdivo rozděluje na nosné a nenosné. Podle půdorysného členění se zdivo dělí na podélné nosné zdi, štítové zdi, střední zeď, schodišťová zeď, příčky, průčelní zeď (obvodový plášť) a nosné příčné vnitřní zdi.
- Nosné zdivo - Musí být únosné, pevné, nepropustné, dostatečně tepelně a zvukově izolační a odolné požárně. Patří sem i nosné pilíře.
- Nenosné zdivo - Nese pouze zatížení od vlastní tíhy. Jedná se hlavně o příčky.
- Výplňové zdivo - Vyplňuje prostor mezi prvky nosné konstrukce a je s nimi pevně spojeno. Plní také funkci tepelně a zvukově izolační.
- Jednoúčelové zdivo - Plní jen jeden daný účel.
Parametry a vazba zdiva
Na únosnost zdiva má vliv kvalita staviva, malty, typu vazby a počtu a tvaru spár. Při vyzdívání cihelných zdí se kladou cihly vedle sebe na plochu v ležatých vrstvách. Mezery mezi jednotlivými cihlami, které se vyplňují maltou, jsou tzv. styčné spáry a jsou široké u klasických cihel asi 10 mm (styčné spáry mají na únosnost zdiva poměrně malý vliv). Ložná spára spojuje jednotlivé cihly v pevný celek (zeď) a zamezuje roztržení cihel vnitřními silami vznikajícími působením tlaku na zeď. Tloušťka spár je závislá na přesnosti zdících prvků a skladbě spojovací malty.
Vazba zdiva - Vazbou rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly styčné spáry nad sebou. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny alespoň na délku rovnou větší z hodnot 0,4 x h nebo 40 mm, kde h je jmenovitá výška cihel. U cihel pro tradiční zdivo platí zásada posunutí styčných spár v každé vrstvě o 1/4 nebo 1/2 cihly a nikde nesmí být spára nad spárou. Pro cihelné bloky THERM s výškou 238 mm je minimální vazba 95 mm. Pro broušené cihelné bloky s výškou 249 mm je minimální vazba 100 mm. Optimálního výsledku při použití veškerých cihel i cihelných bloků THERM docílíte, pokud se budete řídit těmito pravidly.
Zásady zdění z broušených a nebroušených cihel
Postup zdění z broušených a nebroušených cihel se liší a má svá specifika a zásady. Zvláštní důraz klademe na rovinatost založení první řady zdiva.
Čtěte také: Postupy suchého zdění s cihlami
Zdění z nebroušených cihel
Nebroušené cihelné bloky mají jmenovitou výšku 238 mm, jejich ložné plochy nejsou dokonale rovné, a proto se musí zdít na klasické malty s tloušťkou maltového lože 12 mm (min. 6 mm a max. 15 mm, u zdiva z „AKU“ cihelných bloků pak minimálně 10 mm). Obvyklou chybou zdění z těchto cihel je nedodržení právě tloušťky maltového lože. Poměrně častým a stále se opakujícím „nešvarem“ je zdění na dva pruhy malty, což snižuje mechanické vlastnosti zdiva. Další častou chybou je, že malta se nenanáší až do líce zdiva a není tedy zcela vyplněna ložná spára, což může vést ke snížení mechanických parametrů zdiva a vzniku trhlin v omítkách.
Při zdění z klasických pálených cihel je nutné dodržovat několik zásad: styčné spáry v jednotlivých vrstvách se musí střídat, převázání je nutné dělat nejméně na čtvrtinu cihly. K udržení svislosti zdi si pomůžeme umístěním vodících hranolků na koncích zdí nebo v rozích. Rovnost zdi ve vodorovném směru zajistíme použitím šňůry, natažené od rohu k rohu. Mezi šňůrou a lícovou stranou zdi by měla zůstat stejnoměrná mezera o šířce 2 až 3 centimetry. Cihly ukládáme do vrstvy malty, kterou nanášíme zednickou naběračkou a urovnáváme zednickou lžící na stejnoměrnou tloušťku asi jednoho centimetru. Je důležité vpravit dostatečné množství malty do svislých styčných spár. Před položením malty horní plochu stěny navlhčíme. Každá cihla se po položení výškově i směrově vyrovná a lehce přiklepne zednickým kladívkem.
Zdění z broušených cihel
Broušené cihelné bloky HELUZ mají jmenovitou výšku 249 mm s výrobní tolerancí +-0,5 mm. Zároveň se klade důraz na rovnoběžnost a rovinnost ložných ploch, které mají své přísné standardy. Těchto standardů lze dosáhnout opracováním cihelných bloků na průmyslových bruskách. Broušené cihly umožňují rychlejší stavbu stěn, protože na jejich zhotovení se dají použít moderní zdicí materiály. Patří sem malty pro tenké spáry a systémová PU pěna pro zdění. U zdiva z broušených cihel je velmi důležité, aby vrstva zakládací malty byla v naprosté rovině. Toho dosáhneme pomocí zakládací a nivelační soupravy. Pro nanášení tenkovrstvých malt se používají k tomu vyvinuté nanášecí válce popřípadě systémová PU pěna pro zdění.
Technologie zdění bez nutnosti mokrých procesů přináší nespočet výhod, například lepší tepelně izolační vlastnosti zdiva, menší pracnost a zkrácení doby výstavby. Zdít s tenkovrstvými materiály, jako je PUR pěna nebo tenkovrstvá malta, je možné pouze s broušenými cihlovými bloky. Zdít s PUR pěnou je možné bez problémů v zimě do -10°C, ale pěna s teplotou nižší než 10°C má nižší vydatnost. Broušené cihly lze upravit řezáním, případně zakoupit půlené nebo koncové bloky již od výrobce.
Příprava před zděním
Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel. Podklad zdi musí být vodorovný. Zjištěné odchylky ve výšce základů či v povrchu stropní konstrukce je nutné vyrovnat maltou od nejvyššího bodu podkladové plochy. Zdi se staví na stropní desce (tam izolaci není třeba dávat) nebo na základech, kde izolovat musíme, abychom zabránili prostupování vlhkosti. Pokud je zapotřebí provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti, na zatvrdlou maltu položte pásy izolačního materiálu. Pásy musí být nejméně o 150 mm širší než bude tloušťka stěny. Pro kontrolu délkového a výškového modulu při zdění se použije rovná hoblovaná lať, na které jsou značky pro vrstvy cihel včetně malty.
Čtěte také: Zdění plných cihel vlastníma rukama
První vrstva cihel se zakládá na dokonale vodorovnou a souvislou vrstvu malty (ne na pruzích), která nesmí být v žádném případě tenčí než 10 mm. Na založení první vrstvy se používá speciální vápenocementová malta. Aby tato maltová vrstva byla skutečně vodorovná, používá se při jejím nanášení nivelační přístroj s latí a vyrovnávací souprava, která se skládá ze dvou přípravků s výškově měnitelným nastavením. Pomocí těchto přípravků se nastavuje tloušťka a šířka nanášené maltové vrstvy na jednotlivých místech základů.
Postup zdění
Zdění stěn
Zdění začíná osazením rohových cihel. Osadí se rohová cihla a olovnicí se překontroluje její svislost. Kontrola se provádí u vnějšího líce u obou stran a u nároží. Rohové cihly se spojí zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva. U širších zdí vedeme provázek z obou stran. Po napnutí šňůry vyzdí zakladač postupně dvě až tři vrstvy rohu, dále ostění dveří, napojení další zdi atd.
Malta se na zeď nanáší naběračkou a roztírá se po zdi buď naběračkou, nebo zednickou lžící. Tloušťka nanesené malty závisí na tloušťce cihel, a na rozpočítané výšce vrstev, vyznačené na výškové lati. Cihly začínáme klást na vnějším líci, od rohů směrem ke středu délky zdi. Po zatlačení cihel do malty, na ně klepneme kladívkem. Po vyzdění několika vrstev se kontroluje vodorovnost vrstev pomocí vážní latě a vodováhy. Správnou výšku vrstev zkontrolujeme na výškové lati, která je upevněna skobami v koutech zdiva. Na této lati jsou jednotlivé vrstvy vyznačeny ryskami a jsou očíslovány směrem od podlahy.
Váhorys se rýsuje pomocí vážní latě podle značek vynesených hadicovou vodováhou (lze použít modernější zaměření laserem). Přebytečnou maltu vytékající z ložné spáry po osazení cihel stáhněte zednickou lžící. Svislé spáry u tradičního sortimentu a kapsy ve svislých spárách u cihel THERM zcela vyplňte maltou. U cihel THERM P+D se svislé spáry vůbec nemaltují. Před nanášením malty ložné spáry pro další vrstvu cihel navlhčete vrchní část cihel poslední vyzděné vrstvy.
V případě, že u cihelných bloků THERM délka vyzdívané stěny není v modulu 250 mm, je možné použít přířezy celých cihel. Pro vazbu zdiva z cihel THERM v šikmých rozích je nezbytné cihly rovněž řezat. Řezání lze provádět buď na stolních okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami řetězovými či s protiběžnými listy.
Čtěte také: Podrobný návod na zdění
Zdění příček
Nejprve, pokud je to potřebné, vyrovnejte podlahu maltou. Pro zdění používejte dobrou plastickou vápenocementovou nebo cementovou maltu. První vrstvu příčkových cihel uložte do nejméně 10 mm silného maltového lože. Od druhé vrstvy osazujte cihly se spárou 10 až 12 mm, tj. stejně jako při zdění stěn. I ostatní zásady zdění, tj. kladení cihel, jejich vyrovnání ve vodorovném a svislém směru, maltování atd., jsou totožné se zásadami pro zdění stěn.
Při napojování nosné příčky na obvodovou zeď cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisaďte a přimáčkněte k obvodové stěně. V každé druhé spáře příčku zavažte do obvodové stěny. Při napojování příčky na nosnou zeď na tupo cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisaďte a přimáčkněte k nosné stěně. U tohoto typu styku je nutné v každé druhé ložné spáře provést ukotvení příčky v místě napojení stěn plochou kotvou z nerez oceli, kterou ohnutou do pravého úhlu vodorovnou částí vmáčkněte do malty ložné spáry a svislou částí přišroubujte pomocí vrutu a hmoždinky k nosné stěně.
Mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplňte maltou. Pokud je rozpětí stropu větší než 3,5 m, vyplňte tuto mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným materiálem. Rohy příček se spojují na vazbu stejně jako u ostatních stěn.
Zdění akustických stěn
Při zvýšených nárocích na protihlukové vlastnosti zdiva je zapotřebí dbát na pečlivé promaltování spár mezi akustickými cihlami. Cihelné bloky typu „AKU“ se výlučně zdí na klasické maltové lože. Je možné se setkat s broušenými „AKU“ cihelnými bloky, ale zdivo z nich dosahuje menší zvukové izolace. Nutné je především dodržet minimální tloušťku maltového lože 10 mm a maltu nanášet až do líce zdiva. Další zásadou je nutnost dodržet provedení konstrukčních detailů u napojení stěn na přiléhající konstrukce, kdy se např. pod patu stěny ukládá asfaltový pás tl. min. 3,0 mm.
Pro zdění zvukověizolačních stěn je vhodné použít těžkou (cementovou) maltu s vyšší objemovou hmotností - min. 1 850 kg∙m-3. Při zdění složených stěn je nutné dbát na dodržení vzduchové mezery mezi stěnami, tj. nesmí docházet ke vzájemnému propojení konstrukcí např. vytékající maltou z ložných (i styčných) spár. Napojení zvukověizolačních stěn na obvodové stěny se provádí pomocí akustické izolace, která se vkládá do svislé drážky tak, aby konstrukce nebyly pevně spojeny.
Stěny se pod stropní konstrukcí zakončí pomocí zvukové izolace (tzv. pružné ukončení). V případě, kdy jsou složené akustické stěny zároveň nosné, rozdělí se ztužující věnec, který ukončuje stěnu, ve svislé rovině zvukově pohltivou deskou o stejné šířce jako je mezera mezi dílčími stěnami.
Zdění na tenkou spáru a PU pěnu
Zdění se systémem broušených cihel pro tzv. zdění na tenkou spáru představuje další výrazný krok vpřed ve vývoji pálených cihel. Tyto cihly mají ložné plochy zbroušené do roviny, což umožňuje vyzdívání na speciální maltu pro tenké spáry. Technické parametry jsou uvedeny v následující tabulce:
| Typ cihly | Výška (mm) | Výrobní tolerance (mm) | Tloušťka ložné spáry | Typ malty |
|---|---|---|---|---|
| Nebroušené cihelné bloky | 238 | větší | 12 mm (min. 6 mm, max. 15 mm) | Klasická (vápenocementová) |
| Broušené cihelné bloky HELUZ | 249 | +-0,5 | 1-3 mm | Tenkovrstvá malta / PU pěna |
| AKU cihelné bloky | Nespecifikováno | Nespecifikováno | min. 10 mm | Klasická malta |
Zdění na PUR pěnu
Zdění na pěnu vyžaduje určitou zručnost a odlišné počasí než běžné metody zdění, rozhodně ale může nabídnout úsporu času. Pěnu lze používat v běžném nepříliš větrném počasí a teplotách do -5 °C. Kompletní doba vytvrzení závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu. První vrstva cihel se ukládá přímo do předem připraveného maltového lože. Rohové cihly se doporučuje před nalepením zkušebně osadit, ověřit vodováhou a pak pouze naklopit a pěnu nanést přímo pod ně. V ploše se pak pěna nanáší na povrch předchozí řady a to ve dvou pruzích u děrovaných cihel a ve čtyřech pruzích u cihel plněných minerální vatou. Pruhy jsou o průměru max 3 cm a aplikují se přibližně 5 cm od kraje cihly.
Pěnu před každým použitím důkladně protřepeme. Následně dózu našroubujeme na nanášecí pistoli. Cihly do pěny uložíme ještě před zaschnutím povrchové vrstvy. Správnost uložení jednotlivých cihel pravidelně kontrolujeme pomocí vodováhy. Místa, kde hrozí vznik tepelných mostů, vyplňujeme běžnou montážní výplňovou pěnou. Záměna systémové PU pěny za jiný neověřený typ než který je doporučen výrobcem cihelných bloků je častou chybou, stejně jako nedokonalé vyrovnání zakládací malty.
Technologie zdění má totiž vliv na pevnost zdiva v tlaku. Pokud je správně založené zdivo, tak dokáže takřka kdokoliv vyzdít zeď svépomocí s tenkovrstvou maltou nebo PUR pěnou. Tenké spáry mezi cihlami zaručují perfektně rovný podklad pod omítku, což usnadňuje proces omítání a zamezuje případnému vzniku budoucích trhlin na omítce. Díky malému množství vody obsažené v tenkovrstvé maltě není zapotřebí technologických přestávek pro vysychání zdiva.
Finální úpravy zdiva a detaily
Pro vnější úpravu zdiva z tepelněizolačních cihel se nejčastěji používají omítkové systémy s lehčenou a ještě lépe s tepelněizolační jádrovou omítkou. Povrchovou úpravu poté tvoří pastovité omítky. V dnešní době nelze použít na cihelné bloky „klasické“ jádrové omítky. Ty jsou totiž svými vlastnostmi vhodné na zdivo z plných cihel. Další oblíbenou finální povrchovou úpravou zdiva je například dřevěný obklad nebo obklady tvořené z různorodých velkoformátových desek. Před jejich vlastní aplikací se ale na zdivo musí „nahodit“ například lehčená jádrová omítka. Obecně se dá říci, že na zdivo z cihelných bloků patří omítky. Jejich základní funkce spočívá nejen v ochraně zdiva před povětrnostními podmínkami, ale omítky zabezpečují i ostatní funkce zdiva.
Spojování a kotvení
Pro napojení vnějšího a vnitřního zdiva (ať už nosné nebo nenosné příčky) je třeba použít nerezové stěnové kotvy. V praxi se často nahrazují pozinkovými kotvami, které nemusí plně vyhovět všem nárokům na daný spoj a požadované statice. Kotvy je vhodné umístit již při zdění obvodového zdiva. Při stavbě je třeba pro ně v cihle ručním pilníkem či úhlovou bruskou vytvořit požadovanou drážku. Pro snazší připojení vnitřních nosných a nenosných stěn byly do cihel v obvodovém zdivu vytvořeny drážky, do kterých byly uloženy nerezové pásky, tzv. stěnové spony.
Drážky a výklenky nesmí snižovat stabilitu stěny a nemají procházet překlady nebo jinými částmi konstrukce zabudovanými do stěny. Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu, které jsou přípustné bez posouzení statickým výpočtem, jsou uvedeny v EN 1996-1-1 Navrhování zděných konstrukcí. Vodorovné a šikmé drážky by se neměly používat.
Ochrana zdiva
Většina stavebních materiálů musí být při skladování na stavbě chráněna před povětrnostními vlivy. U cihel je nutné zabránit jejich provlhnutí, přičemž dostatečnou ochranou během skladování je jejich neporušená balicí fólie. Teplota prostředí při zdění, tuhnutí a tvrdnutí malty by neměla klesnout pod + 5 °C, pro zdění se nesmí použít zmrzlé cihly a cihly, na kterých ulpívá sníh či led! Zásadně je třeba hotovou zeď chránit před provlhnutím, neboť se zejména v komůrkách svisle děrovaných cihel může naakumulovat voda, která by vysychala dlouhou dobu. Zvláště horní části stěn a parapetů se mají přikrýt nepropustnými obaly, aby se nevyplavila malta ze spár a aby se zabránilo tvoření výkvětů a vyplavování snadno rozpustných hmot.
tags: #zdeni #na #pul #cihly #informace