Zídka z pálených cihel je šikovným řešením tam, kde z nějakého důvodu není vhodné dávat dřevo nebo jiné materiály. Postavit si na zahradě zídku z pálených cihel má velký význam tam, kde se nehodí jiné materiály, kde chceme celkový vzhled zahrady sjednotit právě co do použitých materiálů, a hlavně - taková zídka nás bez obtíží přežije a bude našim budoucím generacím důkazem, jak šikovní jsme byli.
Typy cihel a jejich vlastnosti
Pálená cihla označovaná také jako lícová cihla ražená se vyrábí stlačením hlíny do speciálních forem. Díky tomu má lícová cihla ražená rustikální charakter a často bývá označována jako ostařelá cihla nebo lícovka. Všechny 4 strany cihly jsou pohledové. Pracovat s nimi je vcelku jednoduché. Spojují se tradičně maltou, ale je možné použít i speciální lepicí nízkoexpanzní pěnu. Cihly je možné omítat i natírat barvami.
Staré dobře vypálené cihly jsou na režnou stěnu, která má mít rustikální vzhled nedocenitelné. Sekání ostře pálených cihel (až přepálených) je s použitím zednického kladívka těžké. Dnes se běžné cihly z úsporných důvodů pálí na nižší teplotu a jsou málo mrazuvzdorné. Speciální cihly určené na režné zdivo jsou zase velice drahé.
Oproti klasickým páleným cihlám existuje i téměř nepoužívaná cihla hlíněná (vepřovice, kotovice, kota, vepříky, Kotziegel). Ta je oproti pálené podstatně méně pevná a při styku s vodou dochází k jejímu rozrušování a drolení. Cihly navlhly a zmrzly, zmrzlá voda je pak roztrhala. U málo vypálených cihel je to běžné.
Cihly pro omítané zdivo z tepelněizolačních cihelných bloků typu THERM se všemi potřebnými tvarovými doplňky, včetně bloků se zvýšenými tepelněizolačními vlastnostmi. Dále cihly pro omítané zdivo z tepelněizolačních broušených bloků THERM. V nabídce tuzemských výrobců či dovozců zahraničních výrobků lze nalézt omítkové SMS snad pro každý druh zdiva a pro všechny účely použití. Obecné rozdělení omítek a jejich použití je popsáno v kapitole 16. Omítání, lepení obkladů a spárování. Podrobné podmínky pro provádění lícového zdiva jsou popsány v kapitolách 14. Konstrukční zásady pro cihelné obvodové vrstvené stěny a 15. Zahradní zídky.
Čtěte také: Využití ztraceného bednění
Broušené cihly a tenkovrstvé zdění
Zcela zvláštní pozornost vyžadují broušené cihly pro tzv. zdění na tenkou spáru. Představují další výrazný krok vpřed ve vývoji pálených cihel z hlediska technologie zdění. Lze říci, že se jedná o „high-tech“ mezi cihlami. Cihly mají ložné plochy zbroušené do roviny, což umožňuje vyzdívání na speciální maltu pro tenké spáry. Broušené cihly se vyrábějí v zásadě stejným způsobem jako klasické cihly THERM, ovšem s tím rozdílem, že se ložné plochy cihel po vysušení, případně vypálení, zbrousí do roviny na speciálním zařízení se dvěma navzájem rovnoběžnými brusnými kotouči.
Další řady cihel lze provádět na tenkovrstvou zdící maltu nebo na zdící pěnu. Ta má oproti maltě výhodu rychlejší a méně pracnější výstavbu, která umožní úsporu až 20 % času potřebného pro stejný úkon při použití tenkovrstvé malty. Tato metoda rovněž nevyžaduje takové nároky na zařízení staveniště. Cihly je před použitím zdicí pěny nutné očistit vodou, aby se povrch zbavil přebytečného prachu. Při zakládání rohu se doporučuje cihlu nejprve uložit na místo, urovnat pomocí vodováhy a následně naklopit a aplikovat pod ni pěnu. Dále pokračujeme dle natažené zednické šňůry.
Pro broušené cihelné bloky s výškou 249 mm je minimální vazba 100 mm. Broušené cihly lze upravit řezáním, případně zakoupit půlené nebo koncové bloky již od výrobce. Tyto doplňkové cihly jsou velmi podstatné pro správnou vazbu rohu a správné napojení konstrukcí navazujících na zdivo. Přesto se prakticky na stavbě nelze vyhnout řezání cihel. K tomu slouží ruční elektrická pila určená právě pro řezání cihel, případně velká stolová pila s kotoučem chlazeným vodou.
Příprava před zděním
Stavební povolení
Pokud stavíme na zahradě něco, co bude mít základy v zemi, neměli bychom zapomínat na stavební povolení nebo ohlášení. Obecně lze bez vědomí stavebního úřadu zhotovovat drobné stavby kolem rodinného domu. Zpravidla se jedná o opěrné zdi do výšky 1 metru nebo oplocení do výšky 2 metrů. Tedy za předpokladu, že nehraničí s pozemní komunikací či veřejným prostranstvím.
Příprava místa
Máme zařízené povolení (pokud je potřeba), máme připravený materiál, máme plánek a máme chuť do práce? Pokud ano, můžeme vyrazit na zahradu. Rozumí se, že materiál nebudeme přenášet na místo v rukách nebo v kbelících. Cihel bude ostatně potřeba dost a vozit je v kolečku a třeba ještě do svažitého terénu je docela vysilující činnost i pro statného chlapa, natož pro křehkou ženu. Proto si práci ulehčíme. Při stavbě nám pomůže šikovný transportér, který ušetří spoustu námahy všude tam, kde je potřeba přepravit větší množství materiálu v hůře prostupném terénu.
Čtěte také: Zdění betonových cihel krok za krokem
Kde při stavbě zídky z pálených cihel začít? Začneme tím, že na vybraném místě vykopeme, nebo rýčem vyhloubíme základy. Vytvoříme výkop asi na výšku rýče, není potřeba dosahovat zámrzné hloubky. Výkop vysypeme drenážní vrstvou, která bude odvádět od základů přebytečnou vlhkost. Drenážní vrstvu budou tvořit drobné kameny nebo hrubý štěrk. Drenážní vrstvu uhrábneme hráběmi nebo lopatou do roviny a raději se přesvědčíme vodováhou, že nám drenáž "neutíká".
Základy a hydroizolace
Hlavně pod zeď udělejte betonový základ. Základ do hloubky min 80 cm z prostého betonu na 20 cm podsypu štěrkopísku. A mezi základ a zdivo vložit hydroizolaci z asfaltového pásu nebo PE fólie určené k hydroizolačním účelům. Zdi se staví na stropní desce (tam izolaci není třeba dávat) nebo na základech kde izolovat musíme, abychom zabránili prostupování vlhkosti. Izolační asfaltový pás se položí na suchý, napenetrovaný základ s přesahem 15 cm na obě strany zdi. Přesah izolačního pásu slouží k natavení izolace podlahy.
Podklad zdi musí být vodorovný. Případné odchylky ve výšce základů či v povrchu stropní konstrukce vyrovnejte maltou. Pokud je zapotřebí provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti, na zatvrdlou maltu položte pásy izolačního materiálu. Pásy musí být nejméně o 150 mm širší než bude tloušťka stěny.
Na vrchu zdiva udělejte betonový věnec tl. min 100 mm s přesahy na každou stranu zdiva 50 mm. Do věnce výztuž - nejjednodušeji z sítě Kari o průměru 6 mm oka 100/100 mm.
Malta
Nyní již můžeme namíchat maltu. Máme dvě možnosti. Buď tradičně smícháme vápenocementovou maltu na zdění, která se míchá v poměru: 4 lopaty písku, 1 lopata vápna a 1 lopata cementu, nebo vsadíme na modernější způsob a použijeme již namíchanou suchou maltovou směs, která se pouze "zadělává" vodou.
Čtěte také: Zděný plot: materiály, postup a tipy
Postupem doby absolutní většina našeho stavebnictví (snad s výjimkou několika málo soukromých stavebníků) přešla na používání tzv. suchých maltových směsí (SMS). Technologie výroby a stálá výstupní kontrola zajišťují trvale vysokou kvalitu SMS. Díky způsobu výroby lze připravit SMS pro různá použití. Obecné rozdělení malt a jejich použití je popsáno v kapitole 10.
Konzistence malty musí umožnit vyrovnání cihly. Příliš suchá malta nezajistí optimální propojení s cihlou. Zdicí malta musí mít takovou konzistenci, aby nezatékala do svislých otvorů v cihlách! Při zdění zvukověizolačních stěn je vhodné použít těžkou (cementovou) maltu s vyšší objemovou hmotností - min. 1 850 kg∙m-3.
| Složka malty | Poměr (lopaty) |
|---|---|
| Písek | 4 |
| Vápno | 1 |
| Cement | 1 |
Techniky zdění
Zdivo je stavební konstrukce vzniklá skládáním prvků z přírodního nebo umělého staviva spojované maltou nebo kladené na sucho. Na únosnost zdiva má vliv kvality staviva, malty, typu vazby a počtu a tvaru spár. Ze zdiva jsou vytvářeny svislé nosné a nenosné či jiné konstrukce. Svislé konstrukce vytvářejí podpory pro vodorovné konstrukce, s nimiž tvoří hlavní části konstrukce budovy, a mají rozhodující vliv na stabilitu a tuhost celé budovy. Svislé konstrukce jsou součástí hrubé stavby budovy (HSV) a podle statické funkce (únosnosti) se rozdělují na nosné a nenosné.
Při vyzdívání cihelných zdí se kladou cihly vedle sebe na plochu v ležatých vrstvách. Mezery mezi jednotlivými cihlami, které se vyplňují maltou, jsou tzv. styčné spáry a jsou široké u klasických cihel asi 10 mm (styčné spáry mají na únosnost zdiva poměrně malý vliv). Ložná spára spojuje jednotlivé cihly v pevný celek (zeď) a zamezuje roztržení cihel vnitřními silami vznikajícími působením tlaku na zeď. Tloušťka spár je závislá na přesnosti zdících prvků a skladbě spojovací malty.
Vazba zdiva - vazbou rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly styčné spáry nad sebou. Vazba slouží k rovnoměrnému rozložení sil působících v konstrukci i k vizuální úpravě povrchu u režného zdiva. Ze statického hlediska je pro vlastnosti zdiva velmi důležitá vazba cihel. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny alespoň na délku rovnou větší z hodnot 0,4 x h nebo 40 mm, kde h je jmenovitá výška cihel. U cihel pro tradiční zdivo platí zásada posunutí styčných spár v každé vrstvě o 1/4 nebo 1/2 cihly a nikde nesmí být spára nad spárou.
Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel. Pro kontrolu délkového a výškového modulu při zdění se použije rovná hoblovaná lať, na které jsou značky pro vrstvy cihel včetně malty. Váhorys se rýsuje pomocí vážní latě podle značek vynesených hadicovou vodováhou (lze použít modernější zaměření laserem).
Založení první vrstvy cihel
První vrstvu malty nanášíme přímo na drenážní vrstvu. Použijeme zednickou lžíci a jednoduše drenážní vrstvu maltou zakryjeme. Špičkou lžíce maltu lehce uhladíme do stran a podélně, aby vznikla jednolitá souvislá vrstva.
Před založením je nutno očistit podklad a vyrovnat případné nerovnosti cementovou maltou. Provedeme rozměření obrysových bodů podle projektové dokumentace. Rozměřujeme od rohu k rohu, aby se mohla provést kontrola správnosti zaměření. Zdění začíná osazením rohových cihel. Osadí se rohová cihla a olovnicí se překontroluje její svislost. Kontrola se provádí u vnějšího líce u obou stran a u nároží. Rohové cihly se spojí zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva. U širších zdí vedeme provázek z obou stran. Po napnutí šňůry vyzdí zakladač postupně dvě až tři vrstvy rohu, dále ostění dveří, napojení další zdi atd.
Nejdříve založíme rohy a natáhneme provázek podél kterého budeme jednotlivé cihly pokládat do maltového lože. U dlouhých stěn se doporučuje osadit cihlu i doprostřed (kvůli prověšení provázku). U zdění zdi na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Do něj umístěte na začátek zdi první cihlu a přesně ji vyrovnejte. Poté položte na druhý konec zdi další cihlu a opět ji vyrovnejte. Mezi obě uložené a vyrovnané cihly napněte provázek. Podle něj se dorovnávají další cihly v řadě.
Do malty založíme první řadu cihel. Mezi jednotlivými cihlami musíme nechat místo na spáru zhruba na šířku našich prstů. Použijte jen takové množství malty, aby po položení cihly vznikla maltou vyplněná spára o tloušťce max. jednoho a půl centimetru. Přesné vyrovnání cihel docílíte poklepem zednického kladívka nebo gumové paličky. Rovinu zkontrolujte vodováhou. Tímto způsobem vyzdíte celou řadu. Pokud vám cihla nevychází přesně na délku, zkraťte ji podle potřeby poklepem zednického kladívka, až se rozlomí. Cihly lze rozdělit zednickým kladívkem.
Zdění dalších vrstev
Maltu se na zeď nanáší naběračkou a roztírá se po zdi buď naběračkou, nebo zednickou lžící. Tloušťka nanesené malty závisí na tloušťce cihel, a na rozpočítané výšce vrstev, vyznačené na výškové lati. Cihly začínáme klást na vnějším líci, od rohů směrem ke středu délky zdi. Po zatlačení cihel do malty, na ně klepneme kladívkem.
Správné přilnavosti malty k cihlám dosáhnete také navlhčením horní části vyzděné řady cihel. Na navlhčený povrch nanášejte maltu pro vytvoření vodorovné ložné spáry a do ní opět od rohů a podle provázku pokládejte další cihly. Před nanášením malty ložné spáry pro další vrstvu cihel navlhčete vrchní část cihel poslední vyzděné vrstvy. V případě vysoké teploty a suchého vzduchu při zdění je potřeba zabránit rychlému odsátí vody z malty navlhčením vrstvy cihel těsně před nanášením malty.
Ať už zvolíte jakýkoli typ vazby, styčné (svislé) spáry řady cihel se nesmějí v další řadě nikdy opakovat na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly. Pokud zakončujeme řadu půlkou cihly, další řadu začínáme také půlkou, aby nám zídka správně tzv. "vázala".
Mezi cihlami nechávejte zhruba centimetrovou mezeru. Tyto svislé styčné spáry vyplňte maltou. Přebytečnou maltu ze styčných i ložných spár nenechejte stékat po zdivu a odstraňte ji zednickou lžící. Maltu v ložných i svislých spárách, která vám přeteče přes šířku zdi, odstraňte v průběhu zdění zednickou lžící.
Po vyzdění několika vrstev se kontroluje vodorovnost vrstev pomocí vážní latě a vodováhy. Správnou výšku vrstev zkontrolujeme na výškové lati, která je upevněna skobami v koutech zdiva. Na této lati jsou jednotlivé vrstvy vyznačeny ryskami a jsou očíslovány směrem od podlahy.
Zdění rohů a napojení stěn
Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel min. o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte.
Při napojování nosné příčky na obvodovou zeď cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisaďte a přimáčkněte k obvodové stěně. V každé druhé spáře příčku zavažte do obvodové stěny. Při napojování příčky na nosnou zeď na tupo cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisaďte a přimáčkněte k nosné stěně. U tohoto typu styku je nutné v každé druhé ložné spáře provést ukotvení příčky v místě napojení stěn plochou kotvou z nerez oceli, kterou ohnutou do pravého úhlu vodorovnou částí vmáčkněte do malty ložné spáry a svislou částí přišroubujte pomocí vrutu a hmoždinky k nosné stěně.
Uchycení plochých nerezových kotev do stěny můžete také realizovat přímo při zdění této stěny vkládáním kotev do ložných spár v místě budoucího napojení příčky. Pro napojení vnějšího a vnitřního zdiva (ať už nosné nebo nenosné příčky) je třeba použít nerezové stěnové kotvy. V praxi se často nahrazují pozinkovými kotvami, které nemusí plně vyhovět všem nárokům na daný spoj a požadované statice. Kotvy je vhodné umístit již při zdění obvodového zdiva. Při stavbě je třeba pro ně v cihle ručním pilníkem či úhlovou bruskou vytvořit požadovanou drážku.
Dokončovací práce a ochrana
Stěnu po postavení vyspárujte spárovací maltou, očistěte drátěným kartáčem, případně můžete použít i zředěnou kyselinu solnou, nebo alespoň ocet. Stěnu opláchněte a po vyschnutí opatřete impregnačním a hydrofobním materiálem. Výrobci jsou různí, zeptejte se ve stavebninách nebo pohledejte na internetu. Zásadně je třeba hotovou zeď chránit před provlhnutím, neboť se zejména v komůrkách svisle děrovaných cihel může naakumulovat voda, která by vysychala dlouhou dobu. Zvláště horní části stěn a parapetů se mají přikrýt nepropustnými obaly, aby se nevyplavila malta ze spár a aby se zabránilo tvoření výkvětů a vyplavování snadno rozpustných hmot.
Teplota prostředí při zdění, tuhnutí a tvrdnutí malty by neměla klesnout pod + 5 °C, pro zdění se nesmí použít zmrzlé cihly a cihly, na kterých ulpívá sníh či led!
tags: #zdeni #z #palene #cihly #navod