V současné době se na trhu objevují různé pohledy na zateplování novostaveb. Zatímco někteří propagují výstavbu bez dodatečného zateplení, jiní se přiklánějí k masivnímu zateplení nosných konstrukcí. Požadavky na obvodové zdivo se výrazně změnily. V 19. a 20. století se řídily především statikou, ale po 2. světové válce, a zejména v 70. letech 20. století během ropné krize, začaly být klíčové i požadavky na tepelnou izolaci.
Toto období přineslo rozdělení ve vývoji zdicích materiálů. Cihlářský průmysl začal vylehčovat své keramické materiály dutinami, podobně jako výrobci pórobetonu. Naopak výrobci Kalksandsteinu se již tehdy rozhodli, že jednotlivé funkce obvodového zdiva zůstanou oddělené - tj. nosná konstrukce a tepelná izolace. Toto rozdělení platí dodnes a vápenopískový průmysl přispěl k vývoji zateplovacích systémů, které se dnes používají v různých provedeních i na jiných materiálech.
Jednovrstvé zdivo vs. zateplovací systém
Novostavbu z jednovrstvého zdiva na první pohled nerozeznáte od domu se zateplovacím systémem. Obě stavby budou mít i dobré izolační vlastnosti, protože musí splňovat přísné energetické požadavky. Jednovrstvé zdění není ve stavebnictví ničím novým; v minulých dekádách se domy z plných cihel a bez jakéhokoliv zateplování stavěly běžně, i když z pohledu izolačních vlastností si nevedly dobře. Díky pokroku výrobních technologií je však jednovrstvé zdění opět v kurzu. Moderní cihly (keramické tvárnice) jsou rozměrově přesné, lepí se na tenkou vrstvu malty a uvnitř mají dutiny, které mohou být plněné minerální vatou či polystyrenem.
Výhody jednovrstvého zdiva
- Rychlost a úspora práce: U jednovrstvého zdiva zcela odpadá krok dodatečného zateplování, čímž se výstavba urychlí až o několik týdnů. Není nutné řešit objednání a dopravu izolačních systémů, domluvu s izolatérskou firmou nebo související úklid a likvidaci zbylého izolačního materiálu.
- Větší interiéry: Výsledná tloušťka pálené cihly pro jednovrstvé zdění bude menší než při kombinaci pálené cihly/pórobetonové tvárnice a izolantu. Díky tomu budou interiéry prostornější, a to při využití stejné zastavěné plochy. To má velký význam zejména u staveb na menších parcelách, kde hraje každý metr důležitou roli.
- Ekologie a recyklovatelnost: Pro stavbu jednovrstvého obvodového zdiva jsou určené keramické tvárnice, které se vyrábí pálením směsi jílu, vody a dalších přísad. Při stavbě vzniká minimum odpadu a zbytky cihel lze využít na podsypy.
- Odolnost: Omítnuté obvodové zdivo z cihel je odolnější než omítnutý izolant. Náraz ostrého předmětu nebo klování ptáků poškodí nanejvýš omítku (a to jen lokálně).
- Příznivé mikroklima: Jednovrstvé zdivo z přírodního materiálu pomáhá vytvářet příznivé mikroklima důležité pro zdravé bydlení. Umožňuje bezproblémovou difúzi vodních par, které se nebudou uvnitř interiéru hromadit, čímž se eliminuje riziko tvorby plísní.
- Akumulace tepla: Díky dostatečné měrné tepelné kapacitě zajišťuje pozvolný průběh teplot v letních i zimních měsících. I v horkém dni zůstává uvnitř domu příjemná teplota delší dobu a naopak.
Nevýhody jednovrstvého zdiva
- Menší zkušenosti stavebních firem: Stavby z jednovrstvého zdiva se u nás stále realizují méně často než obvodové zdivo se zateplením. S tím souvisí i menší zkušenost stavebních firem a riziko nedodržení správných technologických postupů, což může omezit izolační schopnosti cihly a způsobit vznik tepelných mostů.
- Náročnější omítání: Omítka na jednovrstvém zdivu musí být dostatečně silná a dvouvrstvá. Tloušťka tepelněizolační jádrové omítky by se měla pohybovat kolem 3 cm a až po jejím vyzrání se nanáší finální pohledová vrstva.
- Vyšší tloušťka zdiva pro stejné U: Cihla pro jednovrstvé zdivo musí být vždy silnější než cihla pro následné zateplení. U jednovrstvého zdění budete například pro dosažení požadované hodnoty U muset použít cihlu o tloušťce 50 cm. U klasické vrstvené konstrukce by vám stačila levnější 30cm tvárnice se zateplením polystyrenem o síle 26 cm pro totožné hodnoty.
Srovnání vlastností a nákladů
Navýšením požadavků na tepelnou izolaci vedly u obou přístupů k jiným výsledkům. Zatímco v případě VPC konstrukce k technické změně prakticky nedošlo: Stěna funguje stále stejně, jen je navýšená tloušťka tepelné izolace. Případně dochází ke stále častějšímu nasazení strojního zdění velkoformátových bloků KS-QUADRO. V případě pálených cihel docházelo k nárůstu tloušťky zdiva a vnitřních vylehčovacích dutin. Když ani to nestačilo, tak tyto dutiny jsou vyplňovány různými tepelnými izolanty.
Požární odolnost
- U cihel plněných polystyrenem může již při teplotách mírně nad 100°C docházet k vytékání polystyrenu z dutin, jeho vzplanutí, nemluvě o kouřových zplodinách, případně teplotní degradace jednotlivých vrstev systému dutin.
- U VPC dochází k první degradaci tohoto materiálu při teplotách nad 600°C, kdy se teprve něco začíná dít s mikrostrukturní vazbou CSH fáze. Zároveň mají ale VPC cihly mnohem vyšší tepelnou kapacitu, tj. musí dojít k prohřátí celé konstrukce na oněch 600°C. To dává obrovský časový náskok této konstrukci k tomu, aby všichni bezpečně při požáru utekli a nebyli ohroženi ani kouřem ani pádem konstrukce.
Tepelněizolační funkce
Pro pasivní dům v oblasti Střední Evropy je parametr součinitele U=0,1 W.m⁻².K⁻¹ postačující. Pokud bude potřeba součinitel U dále snížit, na straně VPC dojde k navýšení tloušťky tepelné izolace, kdežto na straně lehčených cihel k žádnému navýšení tloušťky již dojít nemůže. Žádná cihla plněná tepelnou izolací nemůže dosáhnout tak nízkého součinitele tepelné vodivosti, jako tepelná izolace. Hodnoty budou vždy vyšší, proto je vhodnější, aby funkci tepelné izolace přebírala tepelná izolace, nikoliv její náhražka.
Čtěte také: Postup zateplení OSB desek
Tepelné mosty a kondenzace
U jednovrstvé konstrukce se dostáváme do problémů s ostěními, překlady, nadpražím a spoji jednotlivých zdících prvků, kde zdicí malta nemá tepelněizolační vlastnosti, tj. vznikají tepelné mosty ve spárách. Navíc u jednovrstvé konstrukce dochází uvnitř konstrukce ke kondenzaci, protože je tam nevyhnutelně kondenzační zóna. U zateplených konstrukcí může docházet k problémům s tepelnými mosty při vadném provedení zateplení. Z obrázků průběhu teplot je i u takto malého zateplení VPC konstrukce jasně vidět, že nosná konstrukce zůstává mimo kondenzační zónu, a i v případě -10°C venku je nosná konstrukce vystavena rozdílu teplot ca 3°C, kdežto jednovrstvá nezateplená nosná konstrukce (dutinové cihly či pórobeton) je zatížena teplotním rozdílem 30°C, tj. teplotní zatížení nosné konstrukce je 10-ti násobné! To samozřejmě má vliv i na životnost.
Akumulace
Akumulace je funkcí hmotnosti, objemové hmotnosti nebo plošné hmotnosti, stejně jako akustika. Zde jednoznačně vyhrává vysoká hmota VPC konstrukce, na základě které je akumulace vyšší než u dutinové cihly ca 3-4x. Akumulace je důležitým parametrem pro vnitřní mikroklima jak z hlediska přehřívání v létě, tak z hlediska energetických úspor v zimě. Akumulace dokáže lépe pracovat s výkyvy teploty, ale také vnitřními či solárními zisky.
Vzduchotěsnost
U vzduchotěsnosti je důležitá vzduchotěsná rovina (vnitřní nebo vnější omítka, případně lepidlo pod zateplovacím systémem). Samotnou vzduchotěsnost zajišťuje tato vzduchotěsná rovina, ale do konstrukce jako takové pak vstupuje mnoho prostupů - např. provádění elektroinstalací, které tuto vzduchotěsnou vrstvu narušují. U provádění elektroinstalací v dutinových cihlách, nebo jiných vzduchem plněných materiálech dochází k výraznému zhoršení vzduchotěsnosti. U VPC konstrukce tento problém není, naopak zde jsou měřeny hodnoty velmi nízké. Takto nízká vzduchotěsnost znamená další dodatečnou úsporu tepla na vytápění ve výši 10%, a to není málo.
Ekologie a recyklace
Cihly plněné polystyrenem je obtížné recyklovat. Naopak zdivo zateplené polystyrenem lze snadno opravit kompletní rekonstrukcí zateplovací vrstvy, obě vrstvy lze při bourání oddělit a zvlášť recyklovat. Protože VPC zdivo má vyšší životnost, spíše dojde k rekonstrukci fasády, vč. zateplení, kdežto u jednovrstvého zdiva při poškození tepelné obálky rekonstrukce není prakticky možná.
Životnost
Odpůrci zateplování často uvádějí, že nezateplené zdivo je pouze omítáno a omítka má delší životnost než zateplovací systém. Nicméně dnes víme, že zateplovací systémy jsou v provozu bez přestání již 60-70 let a stále jsou funkční, tj. jejich životnost se jeví jako shodná nebo lepší než jsou samotné vnější omítky. Navíc před 70 lety nebyla stavební chemie rozvinuta tak dobře, jako dnes, což životnost zateplovacích systémů ještě dále navyšuje. Jednovrstvé cihelné zdivo má prokázanou životnost minimálně 100 let.
Čtěte také: Zkušenosti s cihlou 44
Cena
U porovnávaných konstrukcí bude VPC+zateplení přibližně za stejnou cenu jako zdivo jednovrstvé plněné polystyrenem či vatou. Celková cena práce bude s vysokou pravděpodobností vyšší u varianty VPC se zateplením, pokud se použije ruční zdění. Pokud se VPC bude zdít strojně (zdění KS-QUADRO je 4x rychlejší), bude také cena práce ¼ ceny ručního zdění cihel. Provádění detailů, jako jsou tepelné mosty (překlady, věnce, parapety, založení zdiva, elektroinstalace, prostupy, vzduchotěsná vrstva) je jednoznačně dražší u jednovrstvé konstrukce.
Velmi významným parametrem je však podlahová vytápěná plocha. Ta bude u VPC+zateplení vyšší o několik procent, tj. celá nemovitost může být o několik procent menší. Celková cena celé stavby díky nižšímu obestavěnému prostoru bude nižší, celkové tepelné ztráty rovněž.
Pokud 1 m2 podlahové plochy bytu stojí 100.000,- Kč, znamená to, že pouhý 1 mm tloušťky stěny navíc stojí 100 Kč na každý 1 m délky takové stěny. Jinými slovy, pokud při této ceně bytu je tloušťka stěny větší, u rodinného domu půdorysu 10x10m to je 40 bm, pokud to jsou 2 NP, tak to dělá orientačně 400.000,- Kč rozdílu. O takovou částku by tedy musela být dražší práce na variantě obvodové stěny se zateplením, abychom se dostali na porovnatelné hodnoty.
Jednovrstvé cihlové zdivo představuje naprosto čisté a technologicky správné řešení obvodových stěn rodinných domů či budov. Cihelné bloky Porotherm T Profi pro jednovrstvé zdivo jsou extrémně energeticky úsporné díky svým vynikajícím tepelně-izolačním vlastnostem. Zabraňují častým výkyvům teplot, a to i bez dodatečné tepelné izolace fasády nebo klimatizačních a větracích systémů. Výrazně snižují spotřebu energie na vytápění nebo chlazení. Cihelné zdivo neobsahuje látky znečišťující ovzduší interiéru, a proto nevyvolává žádné zdravotní komplikace. Jednovrstvé cihelné stěny díky své prodyšnosti přirozeným způsobem regulují vlhkost v místnosti. Domy postavené z masivních cihelných stavebních materiálů jsou obzvláště stabilní, bezpečné a s vysokou únosností. Odolávají nejen větru, krupobití, bouři a sněhu, ale také eliminují vliv mimořádných událostí, jako jsou laviny, požáry, sesuvy půdy a záplavy. Jednovrstvé cihelné zdivo má vynikající akustické vlastnosti. Rodinné domy a byty postavené z cihelných bloků Porotherm jsou investicí s rostoucí hodnotou.
Společnost Wienerberger nabízí cihly z ryze přírodního materiálu řady EKO+ Profi a T Profi, které jsou již ve výrobě plněné minerální vatou, a díky tomu plně vyhoví tepelně-izolačním parametrům, jež splní nízkoenergetický a dokonce i pasivní standard pro novostavby. A pozor, bez dodatečného zateplení! Díky integrované minerální vatě má cihla nejvyšší kategorie Porotherm T Profi součinitel prostupu tepla až 0,12 [W/(m²∙K)], v závislosti na tloušťce stěny (30-50 cm). Jednovrstvé zdivo Porotherm T Profi se vyznačuje takovými tepelněizolačními vlastnostmi, že další dodatečný izolant je nepotřebný i pro stavbu pasivního domu.
Čtěte také: Postup zateplení na OSB
Hydroizolace základů a svislá hydroizolace zdiva
Hydroizolace základů je jedno z nejdůležitějších stavebních opatření, které chrání dům před pronikáním vlhkosti z okolní zeminy. Základy a zdivo pod úrovní terénu jsou v přímém kontaktu s půdou, půdní vlhkostí a často také s tlakovou vodou, která může na konstrukci dlouhodobě působit. Vlhkost ve zdivu vede k tvorbě plísní, zatuchlému zápachu, zhoršení tepelně-izolačních vlastností stěn a postupné degradaci stavebních materiálů. V extrémních případech může dlouhodobé působení vody narušit i samotnou konstrukci domu. Bez kvalitní a dobře provedené izolace zdiva dochází mezi základem stavby a její nadzemní částí k interakci mezi těmito dvěma prostředími, následkem čehož bývá stavba postižena vzlínající vlhkostí.
Profesionální hydroizolace zdiva pod terénem vytváří spolehlivou bariéru, která brání pronikání vody do konstrukce. Chrání stavbu nejen před vzlínající vlhkostí, ale také před bočním průsakem vody z okolního terénu a tlakem spodní vody. Svislá hydroizolace základů je důležitá jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích starších domů, kde původní izolace často chybí nebo je již po letech nefunkční.
Typy hydroizolace vlhkého zdiva
Zjistili jste, že váš dům má špatně izolované základy, což se projevuje prostupováním vlhkosti do zdiva a s tím spojenými problémy? Zdivo zasažené zemní kapilární vlhkostí je nutné dodatečně odizolovat od základu. Díky moderním technologiím dnes lze vyřešit i tento palčivý problém. Existuje několik metod:
- Mechanické metody (podřezání zdiva): Jedná se o stavebně i finančně velmi náročný zásah do stavby. Během této metody dochází k destrukci omítek i fasád - po provedení je tedy nutné kompletně zrekonstruovat stavbu až do výšky cca 1 metru od země.
- Chemické injektáže: Opět patří mezi stavebně a ekonomicky náročný způsob izolace. Používá se zejména na menší úseky vlhkých staveb. Nehodí se pro starší domy, u kterých hrozí nebezpečí vydroleného zdiva (v důsledku vlhkosti). Vydrolené části zabraňují rovnoměrnému a plošnému rozprostření injektážní emulze ve zdivu a tím snižují úspěšnost tohoto zákroku. Chemickou injektáž nelze použít na kamenné zdivo.
- Elektroosmóza: Dokáže s pomocí polarizace navrátit vodu nacházející se v kapilárách vlhkého zdiva zpět do půdy. Český přístroj DryPol® System je moderním a efektivním způsobem elektronické izolace vlhkých staveb.
Svislá hydroizolace zdiva pod úrovní terénu
Svislá hydroizolace zdiva je metoda a způsob izolace vlhkého zdiva, která se používá zejména v případech, kdy je nutné izolovat vlhké zdivo nacházející se pod úrovní terénu. Typickým příkladem může být izolace sklepních prostor, které jsou díky svému charakteru velmi náchylné na průnik vlhkosti. V suterénních prostorech, kam proniká tlaková či tekoucí voda, je technologie provedení svislé hydroizolace zdiva ideálním řešením.
Provedení z vnější strany
Při provádění dodatečných hydroizolací zdiva ve styku se zeminou se vždy upřednostňuje jejich provedení z vnější (venkovní) strany obvodového zdiva domu. V případě přístupného obvodového zdiva z vnější strany se odvlhčení sklepních prostor objektu pomocí metody svislé hydroizolace zdiva provádí odkopem přilehlého terénu spodní stavby. Nově vytvořené svislé hydroizolace by měly být napojeny na funkční vodorovnou hydroizolaci spodní stavby domu, vytvořenou pomocí některé z přímých sanačních metod (podřezání zdiva, chemická injektáž, aktivní elektroosmóza). Svislá hydroizolace pak brání vlhkosti dostávat se do zdiva z boku od přilehlé zeminy a účinně chrání zdivo před působením zemní vlhkosti, dočasně tlakové vody a tlakové vody. Zvýšená pozornost je kladena na izolaci styků, spár a prostupů zdivem. Pro svislou hydroizolaci se používají všechny druhy materiálů uvedených dle normy DIN 18195. Materiály nesmí podléhat biologickému opotřebení a jejich životnost musí být shodná s předpokládanou životností stavby.
Provedení z vnitřní strany
V případě, že je potřeba provést sanaci sklepních prostor svislou izolací zdiva, ke kterému je z vnější strany zamezen přístup nebo se jedná o tvarově slohé plochy, lze provést izolaci z vnitřní strany objektu pomocí minerální stěrky. Aplikace minerální stěrky zajistí tzv. zkřemenění a to nejen hydroizolační vrstvy, ale i netěsných stavebních hmot. Celý tento proces svislé hydroizolace zdiva pomocí minerální stěrky nakonec vede k tomu, že se hydroizolační vrstva spojí se stavební hmotou a stane se její součástí. Hydroizolace z vnitřní strany objektu je náročnější než hydroizolace z venkovní strany, protože voda proniká skrz konstrukci k hydroizolačnímu materiálu a snaží se jej „odtrhnout“ od podkladu. Důležité: Pokud je to možné, aplikuje se hydroizolační materiál na venkovní stranu stavby.
Drenážní systémy
Drenážní odvodňovací systémy představují důležité technické řešení v oblasti sanace staveb, zejména v situacích, kdy dochází ke hromadění vody v okolí základů a obvodového zdiva. K tomuto jevu dochází především tam, kde má podloží nízkou propustnost a voda se v okolí stavby přirozeně zadržuje. Drenážní systémy proto navrhujeme především v případech jílového nebo jinak málo propustného podloží, kde hrozí kumulace vody u základů domu. Je však důležité zdůraznit, že drenáž není univerzálním řešením pro každý dům. Odborný návrh vždy vychází z konkrétních geologických podmínek stavby. Pokud je podloží dobře propustné, drenáž často není nutná.
Na dně výkopu se vytvoří rýha směrem od zdiva do výkopu, která se vyplní betonovým klínem pro umístění drenážní trubice. Drenážní trubice je perforovaná (aby umožnila po celé své délce odvod vlhkosti) a musí se umístit v mírném spádu. Na koncích drenážních systémů je nutno zajistit bezpečný odtok vody buď do kanalizace, případně do zasakovací jímky, umístěné v dostatečné vzdálenosti od objektu. Drenážní trubici je vhodné zabalit do geotextilie spolu s vrstvou hrubého štěrku - vznikne tak drenážní těleso, které brání zanášení drenáže nečistotami.
Výběr hydroizolačního systému
Výběr hydroizolačního systému ovlivňuje spousta faktorů jako například vlastnosti nebo stav podkladu, staveniště nebo přírodní podmínky. Hydroizolační materiál musí být vhodný pro podklad a musí být schopný odolat podmínkám namáhání. Pokud je podklad ohrožen trhlinami, musí mít hydroizolační materiál schopnost přemostění trhlin. Hydroizolační systém musí být na podobné minerální bázi jako podklad - např. cihla, nebo beton. Nesmí obsahovat látky, které by po jeho aplikaci vyvolaly škodlivé jevy na zabudované prvky v konstrukci, případně by znamenaly poškození celé konstrukce.
Před rozhodnutím o provedení nových dodatečných svislých hydroizolací doporučujeme provést vlhkostní průzkum, který určí příčiny vlhnutí a stav současných hydroizolačních vrstev. Mnoho defektů hydroizolace se objeví ve styku stěna - podlaha. Zde se spojují dvě plochy pod úhlem 90°. Pokud se tyto plochy vůči sobě pohybují, například kvůli různým teplotním změnám a pohybům v podloží stavby, je pohyb zaměřený právě na spoj pod úhlem 90°, což způsobuje velmi vysoká napětí na hydroizolaci. Za účelem omezení těchto napětí se instaluje zaoblený fabion.
Ochrana hydroizolační vrstvy
Zpětné zasypání výkopu a sedání zeminy jsou časté zdroje poškození hydroizolační vrstvy. Materiál užívaný k zasypání výkopu obvykle obsahuje hrubé složky, které mohou být v průběhu zasypávání natlačeny na hydroizolaci a mohou ji tak poškodit. Z tohoto důvodu je nutná instalace ochranné vrstvy. Jako ochranu hydroizolační vrstvy a zároveň drenáž pro podzemní vodu lze použít nopovou fólii. Ochranné vrstvy ideálně kombinují 3 funkce: mechanická ochrana, drenáž a separace. Ochrana se skládá ze 3 vrstev: mechanickou ochranu poskytuje první vrstva - nopová fólie. Jako druhá vrstva udržující drenážní funkci je použitá geotextilie připevněná k nopům. Třetí vrstva jsou XPS desky ze strany k hydroizolaci. Tato separační vrstva mezi nopy a hydroizolací brání poškození od zasypávání výkopu a sedání zeminy.
Kvalitní hydroizolace betonové desky je ideálně prováděna ze spodní strany: Provede se roznášecí vrstva, na ni hydroizolační vrstva, poté separační vrstva, např. z PE folie. Pro hydroizolaci betonové desky, nebo podlahy lze použít polymery modifikované minerální a bitumenové tekuté systémy. Hydroizolace spár mezi stěnou a podlahou, pracovních spár a trhlin jsou typickými příklady oblastí, které vyžadují zvláštní pozornost. Tyto citlivé oblasti potřebují zvláštní péči ještě před samotnou hydroizolací. Konstrukční, dilatační a další spáry jsou nezbytné např. k umožnění pohybu konstrukce. Utěsnění těchto spár musí být trvalé, pružné, se stabilním tvarem a UV odolné. Dlouhodobě odolná a s podzemní vodou se snášející hydrostrukturní pryskyřice se osvědčuje všude tam, kde není možný přístup k vnější ploše utěsňovaného stavebního prvku. Bobtnavé bentonitové pásky se používají k utěsnění pracovních spár a dilatačních spár proti tlakové i netlakové vodě. Tyto pásky zvětšují svůj objem při kontaktu s vodou.
Zateplení základů
Součástí kvalitní ochrany domu by mělo být také zateplení základů. Tepelná izolace základových stěn výrazně omezuje tepelné ztráty v místě, kde dům přichází do kontaktu se zemí. Správně provedené zateplení základů a soklu pomáhá udržet stabilní teplotu v interiéru, snižuje náklady na vytápění a zároveň chrání konstrukci před promrzáním.
| Parametr | Vápenopískové cihly (VPC) + zateplení | Jednovrstvé zdivo (dutinové cihly, pórobeton) |
|---|---|---|
| Tepelněizolační funkce (U) | Možnost snížení U navýšením tl. izolace (0,1-0,15 W/m2K) | Omezená možnost snížení U, tl. nelze navýšit (U=0,21 W/m2K a méně) |
| Požární odolnost | Degradace nad 600°C, vysoká tepelná kapacita, dlouhý časový náskok při požáru | Cihly plněné polystyrenem: vytékání, vzplanutí polystyrenu nad 100°C; Cihly plněné vatou: nehořlavá vata |
| Tepelné mosty a kondenzace | Nosná konstrukce mimo kondenzační zónu, nízký teplotní rozdíl (3°C) | Problémy s ostěními, překlady, spárami; kondenzace uvnitř konstrukce, teplotní zatížení nosné konstrukce 30°C |
| Akumulace tepla | Vysoká hmota VPC konstrukce, akumulace 3-4x vyšší | Nižší akumulace |
| Vzduchotěsnost | Velmi nízké hodnoty, úspora tepla na vytápění 10% | Problémy s elektroinstalacemi v dutinách, výrazné zhoršení vzduchotěsnosti |
| Ekologie a recyklace | Snadná oprava a oddělení vrstev při demolici, recyklace | Cihly plněné polystyrenem obtížně recyklovatelné; rekonstrukce tepelné obálky problematická |
| Životnost | Prokázaná životnost minimálně 100 let | Dříve méně funkční, moderní technologie zlepšily |
| Pořizovací cena | Přibližně stejná jako jednovrstvé zdivo plněné izolací | Vyšší cena cihel, ale celkově bez nákladů na zateplení |
| Cena práce | Vyšší při ručním zdění, nižší při strojním zdění (KS-QUADRO 4x rychlejší) | Argument úspory práce, ale detaily dražší |
| Podlahová vytápěná plocha | Vyšší o několik procent (menší obestavěný prostor, nižší tepelné ztráty) | Menší podlahová plocha při stejné zastavěné |
tags: #zatepleni #zakladu #hydroizolace #jednovrstve #zdivo #informace