Pojem „redukovaná plocha střechy“ hraje klíčovou roli v problematice odvádění srážkových vod a souvisejících poplatků. V České republice je tato oblast upravena zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, a prováděcí vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., která detailně stanovuje způsob výpočtu množství odváděných srážkových vod.
Legislativní rámec a povinnost platit stočné
V souladu s ustanovením zákona č. 274/2001 Sb. zajišťuje provozovatel kanalizací rovněž odvádění srážkových vod. Výpočet množství srážkových vod odvedených do kanalizace bez měření je upraven § 31 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. Tento paragraf stanovuje způsob výpočtu množství odváděných srážkových vod dle vzorce uvedeného v příloze č. 16 daného právního předpisu.
Povinnost platit stočné za odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu se nevztahuje na:
- Plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.
- Zoologické zahrady.
- Plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných.
- Plochy drah celostátních a regionálních, včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.
- Veřejné a neveřejné pohřebiště.
Pokud jsou srážkové vody odváděny mimo veřejnou kanalizaci (např. vsakováním na pozemku), povinnost platit za jejich odvádění nevzniká.
Výpočet množství srážkových vod
Množství srážkových vod odváděných do kanalizace se vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace. Základem výpočtu je vzorec uvedený v příloze č. 16 vyhlášky č. 428/2001 Sb.:
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Q = r . A . C
Kde:
- Q je množství srážkových vod (m3/rok).
- r je dlouhodobý srážkový normál (mm/rok), tj. průměr ročního úhrnu srážek v daném místě za období alespoň 30 let, poskytovaný Českým hydrometeorologickým ústavem.
- A je plocha nemovitosti (m2), ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace.
- C je odtokový součinitel, který vyjadřuje poměr odtoku k celkovému úhrnu srážek.
Dlouhodobý srážkový normál
Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončila k 31. prosinci 2021.
Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál stanovený z období 1991 až 2020, který dle sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 30.11.2021 pro oblast Litomyšle činí 686 mm/rok. Tato novela vyhlášky č. 244/2021 Sb. přinesla změnu srážkového normálu rozhodného pro výpočet množství zpoplatněných srážkových vod.
Odtokový součinitel (C)
Odtokový součinitel je bezrozměrná veličina, která je ovlivněna sklonem střechy a schopností střechy zadržet vodu. Vyhláška č. 428/2001 Sb., ve znění novely vyhl. č. 244/2021 Sb., rozlišuje tři základní typy ploch a pro ně stanovuje odtokové součinitele:
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. specifikuje následující hodnoty odtokového součinitele:
- a) Plocha A - Těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy: např. střechy, asfaltové a betonové plochy, zámková dlažba se spárami zatmelenými asfaltem. Odtokový součinitel C ≥ 1,0.
- b) Plocha B - Propustné zpevněné plochy: např. zámková dlažba se spárami vyplněnými pískem, dlážděné plochy se spárami vyplněnými zeminou, zpevněné plochy s vegetačními tvárnicemi. Odtokový součinitel C se stanoví na základě měření nebo odborného posouzení, obvykle 0,5 - 0,9.
- c) Plocha C - Plochy kryté vegetací, zatravněné plochy: např. zelené střechy, zatravněné pozemky, zemědělská půda. Odtokový součinitel C se stanoví na základě měření nebo odborného posouzení, obvykle 0,1 - 0,5.
Odtokový součinitel pro plochu s přesně definovaným souvrstvím lze stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l·s-1·m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C = Q / (r * A).
Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku.
Pro nemovitosti s bytovými a nebytovými prostory je nutné pro výpočet uvést celkovou výměru bytových, celkovou výměru nebytových prostor a celkovou zastavěnou plochu v m2.
Příklad výpočtu
V tabulce je proveden výpočet množství dešťových vod, které odteče z plochy střechy 100 m2 při dešťových srážkách různé intenzity. Z tabulky je vidět, že při nejvyšší intenzitě deště je mnohem menší celkový objem vody, který z plochy odteče, než při denním srážkovém úhrnu.
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
| Popis | Intenzita deště (l/s/ha) | Doba trvání (min) | Množství vody (l) |
|---|---|---|---|
| Přívalový déšť | 300 | 5 | 900 |
| Běžný déšť | 10 | 60 | 3600 |
| Celodenní déšť | 0,5 | 1440 | 43200 |
Odvodnění plochých střech
Životnost střešního pláště ploché střechy závisí zásadně na způsobu odvodnění srážkové vody. Hromadění vody nevede jen k poškození hydroizolace, ale může způsobit i statické problémy celé konstrukce. Nekvalitně provedená plochá střecha je náchylná ke vzniku kaluží. I přesto, že kaluže na ploché střeše nemusí vyloženě znamenat bezprostřední hrozbu, můžou po čase narušit střešní krytinu. Tím se automaticky snižuje životnost krytiny, vznikají netěsnosti, které mohou vést až k narušení struktury budovy.
Nepsané pravidlo praví, že kaluže, které na střeše vzniknou po prudkém dešti nemusí hned znamenat, že je něco špatně s odvodněním ploché střechy. Pokud však kaluž na střeše přetrvává i po 2 dnech, je nasnadě nechat střechu zkontrolovat.
Základní principy a systémy odvodnění
Odvodnění střech lze realizovat vnitřně (přes vpusti a svody do kanalizace uvnitř budovy) nebo vně (do podokapních žlabů se svodem po fasádě). U průmyslových hal převládá vnitřní odvodnění kvůli jednoduchosti, u bytových domů se často volí kombinace obou systémů. Volba závisí na velikosti objektu, klimatických podmínkách a architektonických požadavcích. Klíčové je dodržet základní pravidla pro umístění a dimenzování komponentů.
Co pomáhá k odvodnění střechy:
- Střešní vpusti: Představují srdce celého systému. Doporučují se průmyslově vyrobené díly s integrovanou manžetou ze stejného materiálu jako hydroizolace, které lze dokonale svařit. Minimální průměr je DN 70, ale doporučuje se alespoň DN 100 pro snížení rizika ucpávání. Správné umístění vtoků je kritické - musí být v nejnižším místě odvodňované plochy a minimálně 500 mm od atik a prostupů. Těleso vtoku se vždy připevňuje k nosné konstrukci.
- Ochranné košíky vpustí: Zabraňují zanášení vpusti většími nečistotami (jako listí, atd.). U střech s kačírkem nebo jiným přitěžujícím souvrstvím se používají speciální perforované koše.
- Vyhřívání vpustí: Představuje důležité opatření proti zamrznutí. K dispozici jsou samoregulační systémy na 230 V nebo nízkonapěťové varianty s termostatickou regulací.
- Bezpečnostní pojistné přepady: Zahrnují nouzové odvodnění pro případ ucpání hlavního systému odvodnění nebo havárie kanalizace. Pro jednu vnitřně odvodňovanou střechu se navrhují nejméně dva vtoky se samostatnými dešťovými odpady. Případně lze jeden vtok nahradit přepadem, nouzovým odvodněním nebo dalším vhodným technickým opatřením (viz ČSN 73 1901-1 - 7.2.3.2.5). U všech střech s povlakovou krytinou se musí navrhnout nouzové odvodnění podle ČSN 75 6760, ČSN EN 12056-3 a ČSN EN 752, nebo odtok přes okapní hranu.
- Chrliče: Chrlič vodu odvádí skrze atiku, umožní napojení do kotlíku či svodu, který vodu odvede mimo budovu.
Gravitační vs. podtlakové odvodnění střech
Při návrhu odvodňovacího systému ploché střechy se nejčastěji volí mezi dvěma základními systémy:
Gravitační systém
Využívá spád potrubí a gravitaci. Je vhodný pro menší objekty do 1000 m² a vyznačuje se:
- Jednoduchostí návrhu a údržby.
- Dostupností komponentů.
- Nižšími počátečními náklady.
Podtlakové odvodnění střech
Využívá výšku budovy a podtlak v potrubí. Při intenzivním dešti se potrubí naplní a speciální vtok zabrání přístupu vzduchu - vzniká podtlakový efekt. Systém je ideální pro logistické haly, obchodní centra, sportovní areály a průmyslové objekty nad 1500 m². Výhody podtlakového systému:
- Menší dimenze trubek.
- Svoboda projekce.
- Samočištění.
- Úspory prostoru v dispozici objektu.
Speciální případy a praktické tipy
- Odvodnění zelené střechy: I když substrát může zadržet až 70 % srážek, pro výpočet se často používá odtokový součinitel C = 1 kvůli bezpečnosti. Při výpočtech hlavního odvodnění střech se substrátem by při zohlednění retenčních schopností mohl být součinitel odtoku 0,5. Nicméně doporučuje se, aby nebyl menší než 1, protože nejen v době stavby by odvodnění bylo nedostatečné, ale investor se může kdykoliv rozhodnout a střešní substrát vyměnit za neakumulační povrchovou úpravu. Kritické je použití ochranných košů nebo šachet proti zanesení substrátem.
- Nouzové odvodnění: Je povinné u nových střech s atikami a zajišťuje odvod přebytečné vody při ucpání hlavního systému odvodnění nebo havárií kanalizace. Pojistný přepad se běžně nenapojuje na svod, ale je pouze vyveden mimo atiku, pryč z objektu.
- Atika: Je vystupující konstrukce, která vystupuje nad úroveň krytiny ploché střechy. Účelem atiky ploché střechy je zamezit stékání vody ze střechy na fasádu budovy. Vyspádováním zhlaví atiky směrem do ploché střechy zabráníme stékání vody ze zhlaví atiky na fasádu.
Nejčastější chyby při odvodnění
- Podcenění intenzity srážek.
- Špatné umístění vtoků.
- Zanedbání použití nouzového odvodnění.
- Nedostatečná údržba (kontrola a revize minimálně 2× ročně).
Správně navržené odvodnění ploché střechy představuje klíčový faktor pro dlouhodobou funkčnost střešního pláště. Kvalitní odvodnění je investicí do budoucnosti, která zabraňuje mnohem vyšším nákladům na opravy škod způsobených vodou.
tags: #co #je #redukovaná #plocha #střechy