Čtvrteční zásah policie v domě Tomáše Jiřikovského, který stál na počátku současné vládní bitcoinové kauzy, byl podle informací Deníku N dramatický. A změnil se dokonce v honičku po střechách.
Honička po střechách a bitcoinová kauza
Exmanželka Jiřikovského Deníku N potvrdila, že její bývalý partner se před zasahujícími detektivy pokoušel uprchnout. Stejnou informaci získal list i od zdroje blízkého vyšetřování.
"Policejní orgán Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, v současné době intenzivním způsobem provádí úkony trestního řízení v trestní věci, která souvisí s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti." NCOZ se dosud věcí zabývala pro podezření ze zneužití pravomoci, legalizace výnosů trestné činnosti a nedovoleného nakládání s drogami. K nynějšímu policejnímu zásahu Dragoun uvedl, že se týká podezření z legalizace výnosů trestné činnosti a nedovoleného nakládání s drogami.
Miliardový bitcoinový dar od Jiřikovského přijal pro ministerstvo spravedlnosti ministr Pavel Blažek (ODS), v červnu kvůli tomu skončil ve funkci. Jeho nástupkyně ve funkci Eva Decroix (ODS) nechala vypracovat audit kauzy, jehož první část auditorská firma Grant Thornton zveřejnila na konci července. Uvedla mimo jiné, že ministerstvo bitcoinový dar nemělo přijímat, protože vědělo o okolnostech, které naznačovaly existenci významného rizika, že dar může pocházet z výnosů trestné činnosti.
Reorganizace policie a odchod elitních detektivů
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) opouští další lidé. Podle Mladé fronty Dnes jde například o elitního detektiva a vedoucího ostravské expozitury ÚOOZ Jiřího Komárka nebo někdejšího vedoucího plzeňské expozitury Karla Mikuláše. Následují tak svého bývalého šéfa Roberta Šlachtu, který z čela útvaru odešel v červnu kvůli plánované reorganizaci policie.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Komárek, který například dostal k soudu lihovou mafii Radka Březiny, je v civilu od 1. července. Jeho útvar pracoval i na kauze Vidkun, která cílila na klientelistickou síť policistů, politiků a podnikatelů a ve které šlo o úniky policejních informací. Obviněno bylo několik policistů a olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Komárek koncem června obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého z „brutálního úniku informací“ při objasňování hospodářské trestné činnosti. Konkrétně zmínil právě kauzu Vidkun. Tvrdil, že cílem restrukturalizace policie je rozprášit ÚOOZ.
Důkazy chtěl Komárek předložit sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Výbor se sice 23. června mimořádně sešel, ale neschválil program. Policista tak vystoupit nemohl. Na jednání přitom dorazil mimo jiné i Šlachta.
Tuhý nařčení z úniku informací odmítl a na Generální inspekci bezpečnostních sborů podal na Komárka trestní oznámení. Šlo podle něj o účelový nátlak, který se snažil „zvrátit manažerské rozhodnutí“ o sloučení ÚOOZ a protikorupční policie pod střechou nové protimafiánské centrály.
Odejít chce i šéf odboru krádeží aut. Od 1. srpna chce podle MF DNES odejít i Šlachtův náměstek Mikuláš. O měsíc později pak šéf odboru krádeží aut Jaroslav Pelc. Spolu se Šlachtou už odešel například mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták nebo náměstek Stanislav Růžička.
Protikorupční policie a protimafiánský útvar budou od 1. srpna spadat pod Národní centrálu proti organizovanému zločinu. Jejím ředitelem bude Michal Mazánek, který dosud vedl kriminální policii.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Přehled odchodů z ÚOOZ a sloučení útvarů:
| Jméno | Pozice | Datum odchodu/Sloučení | Důvod/Poznámka |
|---|---|---|---|
| Robert Šlachta | Bývalý šéf ÚOOZ | Červen (odešel) | Plánovaná reorganizace policie |
| Jiří Komárek | Elitní detektiv, vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ | 1. července (v civilu) | Obvinil Tuhého z úniku informací v kauze Vidkun |
| Karel Mikuláš | Někdejší vedoucí plzeňské expozitury ÚOOZ | 1. srpna (chce odejít) | Náměstek Šlachty |
| Jaroslav Pelc | Šéf odboru krádeží aut | O měsíc později po Mikulášovi (chce odejít) | |
| Pavel Hanták | Mluvčí ÚOOZ | Odešel se Šlachtou | |
| Stanislav Růžička | Náměstek ÚOOZ | Odešel se Šlachtou | |
| Protikorupční policie a Protimafiánský útvar | Sloučené útvary | 1. srpna (spadají pod NCOZ) | Vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu |
Založení železniční policie a chytrost zlodějů
Situace na československé železnici po první světové válce byla dramatická. Skupiny zlodějů s revolvery plenily v noci celé soupravy. Byli velmi vynalézaví a kradli mnoha způsoby. Roku 1919 byl proto zřízen nový a specializovaný tým železniční policie. Jeho šéfem se stal Josef Vaňásek.
Ukázkovým případem bylo odcizení beden s balíky drahého hedvábí v ceně přes 200 000 korun ze zaplombovaného vagonu. Prkna vagonu nebyla nijak porušena ani poškrábána, dveře byly bez známky páčení nebo proříznutí, i střecha byla neporušená. Stejná situace byla i ve vagonu s drogistickým zbožím v hodnotě okolo 110 000 korun.
Kriminalisté zjistili, že plomby ve skutečnosti tak úplně neporušené nejsou. Zloději plombu úzkým dlátkem otevřeli, vytáhli motouz a otevřeli vagon. Po krádeži a zahákování dveří plombový motouz zase provlíkli do oček petlice, konce nasunuli zpátky do dutinky a plombu kleštičkami zmáčkli.
Několik indicií
Brzy si také všimli, že nejvíce se ztrácí zboží z vagonů na trase Kolín-Libeň-Praha. V Kolíně a v Libni se vlaky často přepojovaly nebo na noc odstavovaly, než je přijalo Wilsonovo nádraží v Praze.
Čtěte také: Vše o valbových střechách
Poslední indicií byl vysočanský ples, na kterém ženy měly nové šaty, všechny ze stejné fajnové látky. Prodával ji prý vysoký tmavovlasý čtyřicátník v železničářském stejnokroji, který hrál dobře na foukací harmoniku. Zbývalo jediné: připravit past a chytit zloděje při činu.
Past na zloděje
Z nákladových listů kriminalisté zjistili, kdy na Wilsonovo nádraží mají dojet dva vagony obuvi firmy Baťa ze Zlína. Rozestavěli tedy hlídky tam, kde se vagony odstavují na noc. Jedna parta obsadila nádraží v Kolíně, druhá v Libni. Nejmenší třetí skupina hlídala pro jistotu i v Praze.
Během zásahu v Kolíně kriminalisté zatkli Otakara Valucha, který se už ve Zlíně nechal do vagonu naložit v bedně. Jenomže na krádež nebyl sám a jeho komplicové zaútočili na policisty kameny. Ti se tak museli ukrýt v jiném vlaku...
Když pak za pár dní měla být vykonána domovní prohlídka u drážních zaměstnanců v Kolíně, aby se zjistilo, kdo z nich se zločinci spolupracuje, postavila se většina z nich na odpor, čímž zmařili úřední výkon. Nepomohla ani vojenská posila a četa legionářů. Železničáři hrozili stávkou.
Za několik dní ministr železnic reagoval zavedením přísného vyšetřování „kolínského případu“ a 28. května 1919 vyšla zpráva, že na základě rozsáhlého vyšetřování bylo pro pobuřování a účastenství na krádeži suspendováno nebo ze služby propuštěno devět zřízenců a jeden úředník. Padaly i další tresty.
Úspěch Oddělení železniční policie
Před soudem stanuli zaměstnanci dráhy, jimž bylo prokázáno vykrádání vagonů. Nejen Otakar Valuch, ale i jeho komplicové a nakonec i harmonikář Václav Quinkeréz, rozprodávající ukradené látky a voňavky. Práce Oddělení železniční policie a následná opatření začaly přinášet výsledky.
tags: #policie #detektiv #střecha