Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Je to návratná investice, která odbourá tepelné mosty v konstrukci a zvýší akumulaci zdiva. Zateplování staveb probíhá v různých fázích a není to úplně jednoduchý proces. Velmi důležitá je proto svědomitá a důkladná příprava. Před začátkem jakýchkoliv prací a už při samotném plánování se doporučuje poradit se s odborníkem nebo specializovanou společností.
Při zvažování realizace zateplení u rekonstruovaného objektu nebo při návrhu zateplení novostavby je nutné postupovat tak, aby zateplení plnilo svůj účel a plnilo jej dlouhou dobu. Pouze znalosti projektanta a výsledné provedení zkušeným řemeslníkem, který zvolí účinný fasádní systém a vhodnou tepelnou izolaci jednotlivých částí stavby, jsou zárukou kvality. Kvalitním zateplením se podaří účinně snížit spotřebu tepla na vytápění a také zlepšit podmínky bydlení. Aby mělo zateplení ten správný účinek a zároveň splnilo příslušné normy, je nutná správná montáž a ukotvení izolačního materiálu.
Typy zateplení
Zde se setkáváme se dvěma možnými typy zateplení:
- fasády větrané
- fasády nevětrané (kontaktní)
Větrané fasády
Větraná fasáda je vlastně dvouplášťovou konstrukcí, kde je vnější povrchová úprava (obklad) oddělena od tepelné izolace větranou mezerou. Pro tyto konstrukce se využívají tepelné izolace z minerální vlny, která je lépe schopna odvádět vlhkost do větrané mezery a tedy ven z konstrukce. Obklad mohou tvořit pohledové deskové materiály, plastové výlisky, plechové šablony nebo vláknocementové desky apod. U těchto konstrukcí musí být užito roštu, do kterého se vkládá tepelná izolace a zároveň rošt tvoří nosnou konstrukci pro vnější obklad.
Nevětrané (kontaktní) fasády
Nevětraná fasáda, kontaktní, je taková, kde povrchová úprava je aplikována přes různé vrstvy tmelů a výztužné tkaniny na tepelnou izolaci a žádná mezera v konstrukci není. Zde je možné užívat jak fasádního polystyrenu, tak tepelné izolace z minerálních vláken. Kontaktní fasádní systémy se vyznačují tím, že mezi jednotlivými vrstvami skladby pláště není provětrávaná vzduchová mezera. Na nosnou konstrukci například z keramických tvárnic, nebo z betonu se kotví tepelná izolace, která je kryta vyztuženou omítkou.
Čtěte také: Legislativa k záruční době zateplení fasády
Nejběžnější kontaktní fasáda je tvořena vrstvou tepelné izolace, u nás ještě stále nejčastěji ve formě polystyrenových desek, které se kotví hmoždinkami do nosné stěny, dále vrstvou lepící a ztužující stěrky, sklotextilní mřížkou (perlinkou), další vrstvou podkladní stěrky a vrstvami tvořící finální omítku. Jednotlivé vrstvy omítek jsou různé podle typu výrobce a jeho konkrétních systémových řešení.
Co v tepelné izolaci vlastně izoluje?
Vzduch. Pokud bychom chtěli jednotlivé materiály srovnávat, není to zase tak těžké. Na stránkách výrobce si zjistíme součinitel tepelné vodivosti lambda, který určuje, jak snadno daný materiál vede nebo nevede teplo. Čím je materiál lepším izolantem, tím nižší toto číslo je. Například železobeton má tento součinitel roven 1,58 W/mK. Pěnový polystyren EPS 100S má tento součinitel roven 0,037 W/mK. Rozdíl je dramatický.
Jakou tloušťku tepelné izolace zvolit?
Záleží na materiálu. Právě proto, že některý izolant je lepší než jiný, nemůže být žádná univerzální tloušťka. Proto byl stanoven jakýsi určující parametr, který je závislý jak na tloušťce izolantu, tak na jeho účinku. Dnes je uváděn jako Součinitel prostupu tepla a značí se U. Čím je toto číslo nižší, tím lépe. Norma ČSN 730540 uvádí dvě hladiny hodnot, které jsou vypovídající. Jedna hladina jsou hodnoty požadované. Ty jsou ,,měkčí" než druhá série hodnot - to jsou hodnoty doporučené. Jde o hodnoty součinitele prostupu tepla -Un. Takže například pro střechy ploché a šikmé do 45° je hodnota požadovaná 0,24 W/m2K. Doporučená hodnota je ale 0,16 W/m2K, tedy hodnota přísnější. Norma stanovuje tyto hodnoty pro různé konstrukce - stěny, podlahy stropy atd.
Uvádí se, že 1% vlhkosti v tepelné izolaci znamená snížení jejího účinku až o 30%. U polystyrenu máte ještě reálnou šanci, že vyschne a po několika letech bude funkční (při správně navržené konstrukci). Na závěr zdůrazníme ještě jednu důležitou zásadu. Tou je pravidlo, že zateplení neprovádíme na vlhké zdivo. Vždy je v první řadě zapotřebí spolehlivě odstranit příčiny vzniku vlhnutí fasády resp. jiných částí stavby, které se chystáte zateplit.
Nejvhodnější materiály na zateplení fasády
Ověřeným materiálem, který se jeví jako jeden z nejvhodnějších na zateplení fasády, je expandovaný polystyren (EPS), který má vynikající termoizolační parametry. Sáhnout můžete i po speciálních polystyrenových materiálech, které jsou uzpůsobené právě na zateplení fasády. Takovými jsou například šedé polystyrenové desky Austrotherm EPS NEO 70. Tyto upravené polystyrenové desky jsou přitom stejně recyklovatelné, jako desky z běžného EPS polystyrenu. Jejich nepopíratelnou výhodou je, že mají až o 20% lepší termoizolační schopnosti v porovnání s běžným expandovaným polystyrenem.
Čtěte také: Betonové inovace s Radimem Vlčkem
Desky z šedého polystyrenu Austrotherm EPS NEO ale nejsou zdaleka jedinou možností. Jestliže Vám záleží na tom, aby byla účinná izolace co nejtenčí, ideální volbou budou desky Austrotherm Resolution Fasáda, které jsou vyhotoveny z tvrzené pěny s uzavřenou buněčnou strukturou. Izolační vlastnosti této desky navíc zlepšuje oboustranné kašírování z šedého polystyrenu Austrotherm EPS NEO. Všechny tyto materiály jsou ideální i pro nízkoenergetické stavby.
V místě soklu se používá do výšky cca 400mm nenasákavý extrudovaný polystyren XPS. Sokl nad terénem nebo nad balkony může trpět vlivem povětrnostních podmínek a zvýšené vlhkosti. Pokud zateplujete tuto část fasády, použijte izolační desky Isover EPS Sokl 3000. V oblasti soklové části musíme zvolit a nainstalovat tepelnou izolaci, která je i přes namáhání vlhkostí, odstřikující dešťovou vodou stejně účinná jako tepelná izolace ve zbytku fasády. Výrobky z extrudovaného polystyrenu (XPS), jako např. FIBRANxps ETICS GF a GF-I nebo FIBRANxps ETICS BT.
Extrudovaný polystyren (XPS) - specifické použití
Největší předností tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu pro ploché střechy je jeho mimořádná pevnost v tlaku v kombinaci s minimální nasákavostí (včetně nasákavosti difuzním způsobem) a s tím související mrazuvzdornost. Používá se zejména pro inverzní ploché střechy (někdy také nazývané s opačným pořadím vrstev, popř. obrácené). V kombinaci s jinými izolanty se používá v tzv. DUO střeše, kde spodní vrstvu tepelné izolace pod hydroizolací tvoří nejčastěji pěnový polystyren a druhou vrstvu nad hydroizolací pak extrudovaný polystyren XPS s přitížením. Typickým použitím pro XPS jsou skladby plochých střech s provozním souvrstvím.
Konstrukce inverzní střechy se využívá již přes 50 let. Idea této konstrukce byla jednoduchá - vytvořit pro plochou střechu difuzně otevřené řešení tj. směrem ven z konstrukce snižovat difuzní odpor. Difuzně uzavřená hydroizolace se tak přesunula na vnitřní stranu konstrukce a přebírá tak i funkci parozábrany. Pro ploché střechy jsou určeny typy XPS s pevností v tlaku při 10% stlačení 300, 500 a 700 kPa. V případě pokládky XPS na fólie z měkčeného PVC je třeba tyto materiály vzájemně separovat - nejčastěji vhodnou textilií. Na XPS desky se z důvodu oddělení od vrchního souvrství vždy pokládá vhodná netkaná geotextilie s přesahy min. 100 mm. Tato musí být difuzně otevřená, s nízkou retenční nasákavostí, s vyloučením možnosti vytvořit parotěsnou vrstvu. Doporučená je difuzně propustná geotextilie světlé barvy gramáže je 140-180 g/m2. Nevhodná textilie může být příčinou řady problémů.
Pro stabilizaci inverzní střechy proti sání větru se vždy provádí přitížení kačírkem, vegetační vrstvou, dlažbou, popřípadě betonovými prefabrikáty dle statického výpočtu. Přitížení kačírkem by nemělo mít sklon větší než 10%. Je třeba použít jen prané kamenivo zrnitosti min. 16 mm v tloušťce min. Při dvouvrstvém provedení XPS dochází u spodní vrstvy k mírnému zvýšení nasákavosti a tím ke zhoršení izolačních vlastností. Při dvouvrstvém provedení (u tlouštěk nad 120 mm) použít vždy spodní vrstvu min. tl. Konstrukce střešních teras jsou stále rozšířenější. Také v případě pokládky terasy s dlažbou na podložkách u ploché střechy s EPS je třeba vzhledem k vysokému bodovému zatížení (překračujícímu zatížitelnost EPS) použít roznášecí desky extrudovaného polystyrenu XPS. Vytváříme tak DUO střechu s kombinací tepelné izolace EPS a XPS. XPS shodně jako EPS se navrhuje na maximální zatížení, které je dáno hodnotou pevnosti (napětí) v tlaku při 2% lin.
Čtěte také: Prevence a řešení pro dlouhou životnost fasády
V případě návrhu střešní terasy s XPS v inverzní skladbě s geotextilií pod podložkami (tj. ochranou XPS proto průniku UV záření spárami) vzniká v některých případech problém se zahníváním nečistot v této geotextilii. Tento nedostatek je možno vyřešit tak, že se XPS desky aplikují přímo na EPS pod hlavní hydroizolační souvrství. Pod podložky se na hydroizolaci umísťuje doplňkový přířez ochranného materiálu (např. použité hydroizolace). Tak jsou nečistoty pod dlažbou průběžně odplavovány a nemohou zde zahnívat. Mezi dlažbou se navrhují úzké spáry (max. 4mm), aby nemohlo dojít k poškození hydroizolace (například od nedopalku cigarety).
Velmi vysoká pevnost XPS v tlaku jej předurčuje také pro střešní konstrukce s parkovacími plochami. Tyto rozdělujeme na parkoviště s lehkým a těžkým provozem. Spád nosného železobetonového stropu min. Střešní hydroizolace se musí provést s přímou vazbou k nosnému železobetonovému stropu. Střešní parkoviště může být navrženo také z malorozměrových betonových desek (600 x 600 x 80 mm), které jsou uloženy na velkoplošných plastových, nebo pryžových podložkách. Jako vrstva štěrkového lože pro zámkovou dlažbu se doporučuje jemná, mrazuvzdorná drť o velikosti zrna 2/5 mm. Po zvibrování by měla být vrstva lože silná cca 50 mm. Požadovaný spád > 2,5 % musí již zajišťovat železobetonový strop. Jako obzvláště vhodná se osvědčila zámková dlažba s min. tloušťkou 100 mm. Forma zámkové dlažby má rozhodující význam pro stabilitu polohy jízdního povrchu. Spáry mezi zámkovou dlažbou se musí vyplnit spárovým pískem velikosti zrna 0/2 mm. Pro střechy parkovišť se zámkovou dlažbou a betonovou dlažbou na podložkách je určen materiál Styrodur® 5000 CS. Tato izolační deska disponuje dostatečnou pevnosti v tlaku (při bodovém zatížení), aby se při přejetí nepřípustně silně nepropružila.
Tabulka: Porovnání součinitelů tepelné vodivosti
| Materiál | Součinitel tepelné vodivosti (Lambda, W/mK) |
|---|---|
| Železobeton | 1,58 |
| Pěnový polystyren EPS 100S | 0,037 |
Čím je součinitel tepelné vodivosti nižší, tím je materiál lepším izolantem.
Průvodce zateplením fasády krok za krokem
1. Příprava podkladu
Nejdřív je potřeba důkladně očistit stávající povrch fasády. Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracech na zateplení. Následně můžete přistoupit ke kontrole rovinnosti povrchu pomocí vodováhy. Prohlubně zahladíme maltou a výčnělky odsekáme a zahladíme místo železným kartáčem. Odstraňte všechny fasádní prvky, které mohou bránit zateplování (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.
Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu.
Pro soklové izolace: Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Základem je výběr kvalitního materiálu s vhodnou strukturou. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu. Plocha soklu musí být také vždy chráněna hydroizolací, která přesahuje i nad terén ve výšce až 50 cm a chrání stavbu před vodou a vlhkostí. Oblast soklu je ve stálém kontaktu s vlhkostí, jako je vlhkost ze zeminy, déšť nebo sníh a proto se na tuto část stavby neinstaluje tepelná izolace, která má zvýšenou absorpci vody (např. EPS, minerální nebo kamenná vata).
2. Založení zateplovacího systému
U kontaktního zateplovacího systému jsou přípustné 2 varianty založení izolantu. První za pomocí zakládací latě a druhá namontováním zakládacího profilu. V praxi je více používaná druhá metoda. Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek (každých cca 50 cm). Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
Na fasádě si určíme spodní hranu nasákavé tepelné hydroizolace (min. 30cm nad terénem). Můžeme použít speciální profily, na které se izolace montuje. Vše záleží na typu tepelně-izolačního systému, který je dodáván s potřebnými montážními profily a s návodem na použití.
3. Lepení tepelné izolace
Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Lepicí hmotu na EPS desky aplikujte jako obvodový rámeček. Do něj přidejte 2 až 3 lepicí terče. Lepidlo by mělo tvořit alespoň 40 % lepené části desky. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Polystyrenové desky nařežeme dle potřeby ruční pilou.
Důležité upozornění: Grafitový izolant Isover EPS GreyWall Plus nikdy nelepte na přímém slunci.
Izolační desky lepte vždy od spodu nahoru, od zakládací lišty ve vodorovných řadách (podobně, jako se staví z cihel). U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára. Rohy oken by měly být uprostřed izolační desky. Polystyrenové desky můžete začít lepit k fasádě přiťukáváním kladívkem.
Po nalepení a zatvrdnutí lepidla je vhodné desky přebrousit, abychom dostali rovný povrch. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
Pro soklové izolace: V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy. Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek.
4. Kotvení izolačních desek
Desky pěnového polystyrenu lepíme na soudržný, vyčištěný a dostatečně srovnaný podklad. Teprve po zatvrdnutí lepidla přistupujeme ke kotvení. Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinku následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Předvrtejte otvory pro hmoždinky přes izolaci do podkladového zdiva. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty).
Nejčastěji používanou metodou kotvení fasádního polystyrenu je pomocí talířových hmoždinek. Druh, počet a poloha hmoždinek je určena projektovou dokumentací, případně je možné použít dostupný kalkulátor pro stanovení počtu hmoždinek Cechu pro zateplování budov ČR nebo na vyžádání u jednotlivých výrobců ETICS. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční. Nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2. Doporučená je zápustná montáž hmoždinek se zakrytím polystyrenovými zátkami. Tak předejdeme budoucímu prokreslování při změnách vlhkosti. Zátky zajišťují v systému zápustné montáže fasádního zateplovacího systému vyloučení tepelných mostů a riziko vykreslování hmoždinek při změnách vlhkostních poměrů.
Pro soklové izolace: Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci.
5. Použití lišt a profilů
Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily. Více namáhané místa, jako jsou rohy domu, oken, dveří a nik, vyztužte kovovými rohovými profily.
6. Výztužná vrstva (stěrka)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Na izolační desky nejprve naneste stěrkovou hmotu, do ní pak zatlačíte perlinku nerezovým hladítkem. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Jednotlivé pruhy perlinky se překrývají, a tak je potřeba dávat pozor, aby v místech těchto překryvů nevznikaly boule. Stěrkovou hmotu, která prošla skrze perlinku, následně uhladíme. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm.
Pro soklové izolace: Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky. Základní vrstva se zatahuje min. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použít zesílenou.
7. Penetrační nátěr a finální omítka
Po dostatečném zatvrdnutí základní vrstvy přijde na řadu penetrační nátěr. Ten pomůže snížit a sjednotit savost podkladu. Jakmile vyschne, často už následující den, je čas na konečnou povrchovou úpravu. Po dozrání povrch přebrousíme a natřeme penetrací, abychom snížili jeho savost.
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení.
Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Na závěr naneste na fasádu omítkovou směs, jejíž finální podobu můžete dotvořit pomocí různých dekorativních hladítek. Proces nanášení malty by měl probíhat stále za vlhka, aby nedocházelo k popraskání konstrukce při jejím nerovnoměrném vysoušení. Existuje mnoho typů omítek, jež si můžete sami namíchat, či koupit již namíchané.
Pro soklové izolace: Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene.
8. Osazení klempířských prvků a začištění
Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
Zateplení dalších konstrukčních prvků s XPS
Soklová část je část vnější stěny, která se dotýká úrovně terénu a vystupuje nad terén v pásu širokém 30-50 cm. Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS) má dostatečnou pevnost, přiměřenou paropropustnost a není náchylná k hromadění vlhkosti, takže si dlouhodobě zachovává energetickou účinnost, a to i v mechanicky namáhaných částech budovy. Balkony, lodžie, opěrné stěny, sloupy a trámy je třeba také tepelně zaizolovat. Nehomogenní konstrukční prvky (např. železobetonové prvky ve zděné stěně) se často izolují dodatečně.
Při obkladu fasády z kamene doporučujeme použít tepelnou izolaci FIBRANxps ETICS BT-I. Jedná se o panely s profilovanou strukturou a vyřezávanými žlábky, které kromě vysoké přesnosti tloušťky T3 zajišťují také dobrou přilnavost lepicí malty a kamene. Pevná tepelná izolace s dostatečnou paropropustností (MU50) a vysokou pevností v tahu umožňuje realizaci těžkých fasádních kamenných obkladů. Při rekonstrukci fasády nestačí zateplit pouze tu část objektu, která se nachází nad terénem, ale je velmi důležité tepelně sanovat i tu část objektu, která se nachází v terénu. Na část stěny, která je v zemi, používáme vždy desky s hladkým povrchem. Kromě požadované pevnosti v tlaku (300 kPa) je třeba zohlednit také nasákavost tepelné izolace v zemi nebo při styku s vodou a vlhkostí. Tepelná izolace musí absorbovat pouze minimální množství vlhkosti, a to i v případě ponoření.
tags: #zatepleni #fasady #xps #průvodce