Při stavbě rodinného domu je klíčové věnovat maximální pozornost základům, které tvoří nosnou konstrukci celé stavby. Většinou se jedná o betonové základové pasy, jejichž vytvoření spočívá ve vylití výkopu betonem a následně zděním a betonáží ztraceného bednění.
Ztracené bednění, které využívá beton, umožňuje rychlé a spolehlivé sestavení obvodových základových pasů a příček. Nabízí mnoho výhod, jako jsou ekonomická efektivita a rychlost výstavby. Je ideální pro tvorbu základových pasů, stavbu stěn a příček za předpokladu, že budou vyplněny betonovou nebo maltovou výplní. Tvárnice ztraceného bednění nejsou primárně určeny pro výstavbu svislých konstrukcí.
Výběr materiálu a projektování
Výrobci ztraceného bednění ve svých technických listech udávají přesný objem betonu, který je potřeba pro zalití tvárnice, což značně usnadňuje výpočet potřebného množství betonu. Betonové tvárnice se vyrábí jednovrstvým vibrolisovacím postupem, díky čemuž nabízejí vysokou užitnou hodnotu, neobyčejnou odolnost a kvalitu. Poskytují maximální pevnost, schopnou odolat i těm nejnáročnějším podmínkám, a minimální nasákavost.
Rozměry ztraceného bednění jsou koncipovány tak, aby vyhovovaly různým stavebním aplikacím. Širší tvárnice, jako jsou Ztracené bednění 20, 25, 30 a 40, poskytují větší prostor pro vyztužení a betonovou výplň, což zvyšuje pevnost a stabilitu výsledné konstrukce. Na obvod domu se většinou používají bednící tvárnice větší šířky než na vnitřní nosné zdivo. Například pod Heluz Family 50 2v1 se doporučuje ztracené bednění šíře 50 cm, protože obyčejné základy by měly být širší než nosná zeď. Na obvod domu se většinou používají bednící tvárnice větší šířky, než na vnitřní nosné zdivo.
Před vybudováním základů nového rodinného domu, respektive už při jeho projektování, nás ve skutečnosti čeká zásadní otázka: Postačí základové pasy, které zatížíme nosným zdivem, nebo musíme vybudovat plovoucí základovou desku, kterou lze nosným zdivem zatížit kdekoli? Pro běžné rodinné domy nejčastěji budujeme základové pasy a finančně mnohem náročnějšímu řešení plovoucí základové desky se vyhneme.
Čtěte také: Postup hydroizolace základové desky PVC
V projektu jsou navrženy pasy bez izolace, ale v některých případech je možné použít polystyren jako ztracené bednění na vnější straně pro tepelnou izolaci.
Pro správný návrh základů je nezbytný geologický posudek, na který navazuje projekt základových pasů. Vrstvu betonu a jeho třídu by měl vždy určit projektant (nebo statik na základě statického a geodetického průzkumu) a zanést tyto informace do projektu domu.
Výkopové práce a příprava
Nejprve je třeba vykopat základové pásy v místech, kde se budou nacházet nosné zdi. Protože se plánuje základové pasy vykopat v jednom dni a další den je zalít, je vhodné počkat, až bude půda hodně vyschlá a počasí na několik dní dopředu bez deště.
Den před výkopem je potřeba zavolat bagristovi ohledně výkopu. Geodet by měl den před plánovaným výkopem vyměřit lavičky, každá minimálně 3 m od plánovaného výkopu pro snadnější bagrování. V den, kdy je objednán bagr, je nutné vyvápnit základové pásy. Každý roh domu představuje kolmý průmět průsečíků stavebních provázků natažených mezi lavičkami. Zbytek bodů dle projektu se vyměří pásmem od jednotlivých rohů, tyto body se vyznačí 200 mm hřebíky a mezi ně se natáhne stavební provázek pro vápnění. Pro vápnění se osvědčila PET láhev se zkoseně seřízlým dnem, do které se nabere vápno a vyznačují se tak základové pásy sypáním vápna na stavební provázek.
Hloubka základových pásů je důležitým faktorem. Požadavek projektanta je minimální hloubka základových pásů 0,8 m v nejnižším místě pozemku. Pokud je rozdíl na délce domu vůči terénu zhruba 70 cm, dostane se se o něco hlouběji (maximální hloubka pak v místě, kde byl terén nejvýše, činí 120 cm - dno základových pásů tedy není úplně v rovině a z části kopíruje sklon pozemku).
Čtěte také: Postup opravy prasklin betonu
Po dokončení výkopu je nutné začistit základovou spáru a dole ji mírně rozšířit. Na dno rýhy se nasype vrstva štěrku (např. frakce 16/32), zpravidla 5-10 cm. Štěrk se zhutní vibrační deskou, aby nedocházelo k sedání základů. Následně se do výkopu naveze zhruba 5cm vrstva strusky o frakci 16-32 mm a na ní se položí zemnící páska, která se ve dvou protilehlých rozích domu vyvede nad úroveň terénu pro budoucí napojení na hromosvod. Zemnící páska by měla být vyvedena rovněž v místě pod plánovanou elektrorozvodnici.
I když se zprvu můžete bránit šalování, zjistíte, že když se vyšalují základové pásy v místě, kde je terén nejníže, ušetří se následně jedna řada ztraceného bednění, tj. cca 100 tvárnic. Zhruba 1/3 základových pásů je tak došalována dřevěným bedněním o výšce 10-30 cm.
Armování a betonáž
Ztracené bednění se nepokládá jen tak na zeminu. Na dně výkopu je nejprve potřeba zhotovit základ pod ztracené bednění - podkladní beton o tloušťce 40-100 mm. Ten by měl být co nejrovnější, při realizaci lze použít vodováhu nebo nivelační zařízení. Doporučuje se provést z betonu třídy min. C16/20.
Konstrukční vyztužení bednících tvarovek je nezbytné - jedná se v podstatě o stavebnici a jednotlivé tvarovky vytvářejí svými stěnami mezi sebou předěly při vylévání betonem a vznikají tak nespojité segmenty. Proto se provádí spojení těchto segmentů jak svislou, tak vodorovnou betonářskou výztuží. Týden před výkopem je dobré si připravit armovací koše ve tvaru L a T z roxorů o průměru 12 mm, které se později uloží do rohů základů (armovací koš tvaru L) a v místech, kde se mají základové pásy pod nosnými příčkami napojovat na základové pásy obvodových stěn (armovací koš ve tvaru T).
Standardní průměr vodorovné žebříkové výztuže je 10 mm třídy B500B. Vodorovná výztuž se umísťuje k okrajům tvarovek, tedy k vnitřnímu a vnějšímu okraji, a prochází průběžně všemi tvarovkami. Toto vyztužení je důležité také z hlediska tlaků, kterými je ztracené bednění namáháno při zhutňování podsypů pod podkladním betonem. Svislé vyztužení se provádí shodnými pruty betonářské výztuže ve vzdálenosti 250 až 500 mm u vnějšího a vnitřního okraje bednících tvarovek. Tyto pruty je nutné kotvit do již vylitého základového pasu např. pomocí chemické malty, případně je zapíchnout do čerstvě zalitého pasu.
Čtěte také: Důležité aspekty základových pasů
Je nutné si uvědomit, že výztuž umístěná v ose bednění je v podstatě úplně zbytečná, jelikož se nachází v oblasti neutrální osy, tedy tam, kde je nulové napětí v ohybu od případné excentricity zatížení ze svislé nosné konstrukce. Umístění výztuže je konstrukční (neplní tedy nosnou funkci) a je potřeba ji správně a efektivně rozmístit.
Den před výkopem se předběžně objedná beton. S majitelem betonárky je dobré se domluvit, že se mu 2 hodiny před zaléváním základových pásů zavolá, kolik betonu se skutečně potřebuje. Tím, že se něco nadšaluje a lžíce bagru je širší než projektovaná šířka, se z původních 15 m3 může dostat na 20 m3. Je důležité raději něco přidat, protože žádný doměr nemusí být možný. Nejlepším a ne o moc dražším řešením je objednání mixu přímo z betonárny. Zde zákazník jen nahlásí množství a jaký beton přesně potřebuje namíchat - výrobu betonu tak má bez starostí. Nejlépe, když se objedná mix s pumpou, která beton přes dlouhou trubku dopraví přímo tam, kde je třeba. Je důležité si uvědomit, že beton označený písmenem B (B15, B20, …) je obchodním zjednodušením. Správné označení je písmenem C a s lomítkem (C12/15, C16/20, C20/25).
Pokládka ztraceného bednění
Jakmile jsou základové pásy zalité, parkrát se polijí vodou. Zhruba po hodině, kdy byly základové pásy zalité, se do nich co 0,5 metru nabijí roxory o délce min. 1,2 m (průměr 12 mm). Roxory se nabíjejí co možná nejpřesněji pomocí pásma, které se natáhne postupně podél každé stěny, aby se je následně nemuselo řezat nebo ohýbat kvůli ztracené bednění o délce 50 cm. Po vyzrání betonu v základových pásech je třeba zřídit krabice pro průchod vody, elektřiny a kanalizace skrz základové pásy. Po obvodu základových pásů se rovnoměrně natluče několik roxorů a od provázku z laviček se odměří výška, kde bude sahat beton základových pásů - tato výška se na roxorech označí bílou barvou.
Následně se objedná ztracené bednění, které lze díky hydraulické ruce rozložit rovnoměrně na jednotlivých paletách poblíž zálitých základových pásů. Celkem se může jednat o 300 tvárnic o délce 50 cm, šířce 30 cm, výšce 25 cm a hmotnosti 30 kg.
Postup usazení ztraceného bednění:
- Usazení rohových tvárnic: Zhruba po týdnu od zalití základových pásů se dle laviček usadí rohové tvárnice do betonového lože.
- První řada ztraceného bednění: Druhý den se usadí první řada ztraceného bednění. Tvárnice se ukládají na cementovou maltu do vodorovné roviny. Začíná se vždy v rozích stavby pokládat ztracené bednění nasucho (bez použití betonu), a to vazebným způsobem pero - drážka. Je důležité si dát záležet na pečlivém vyrovnání. Pokud se základový pás povedlo vylít v rovině, je možné postavit ztracené bednění na pásy na sucho. Pokud je základový pás nerovný, je třeba začít od nejvyššího naměřeného místa a bednění usadit do zavadlého betonu. To pomůže srovnat lépe usazené bednění do roviny.
- Vyztužení první a druhé řady: Na první a druhou řadu ztraceného bednění se pokládají roxory, které se vázacím drátkem spojují ke svislým roxorům, které trčí ze základových pásů. V rozích také bude potřeba roxory ohnout do požadovaného úhlu a přivázat vazačem úvazků k sobě. Vazačem také připevníme roxory k sobě všude tam, kde se na sebe napojují.
- Skládání dalších řad: Další řady se pokládají na spodní řadu nasucho. Každá řada musí být po dokončení opatřena betonářskou výztuží, stejně jako u první řady. Svislé vyztužení se provádí shodnými pruty betonářské výztuže ve vzdálenosti 250 až 500 mm u vnějšího a vnitřního okraje bednících tvarovek.
- Zalití tvárnic betonem: Po usazení a vyrovnání do roviny se tvárnice zalijí betonem. Zalévání se provádí opatrně a plynule betonovou směsí měkké konzistence S3 po vrstvách, a to maximálně do výšky 4 vrstev. Je důležité dbát na to, aby beton řádně tvárnice vyplnil a nevznikala prázdná místa. Maximální výška betonáže bez boční podpěrné konstrukce je 1,0 m, tedy 4 řady tvárnic. Při betonáži je doporučeno vylévat poslední řadu bednění pouze do poloviny jeho výšky. Při betonáži podkladní betonové desky tak dojde k lepšímu spojení a vytvoří se zámek mezi bedněním a podkladní deskou. Po umístění výztuže je nutné tvarovky důkladně navlhčit a následně vybetonovat betonem minimální třídy C16/20 - XC2.
- Zkrácení poslední řady: Poslední třetí řada ztraceného bednění se zevnitř seřízne flexou, tak aby byla vnitřní výška ztraceného bednění alespoň 10 cm. Vnější strana slouží jako šalunk základové desky a vnitřek musí být seříznut kvůli propojení základové desky se ztraceným bedněním.
Izolace základů
Nepodceňujte izolaci základů (hydroizolaci a případně i izolaci proti radonu). Nejčastěji se používají asfaltové pásy (oxidované i modifikované asfalty). Pokud hrozí riziko tlakové vody, používají se dvě vrstvy těchto pásů a pokud ještě navíc hrozí zvýšené riziko radonu, je nutné použít pouze k tomu účelu vhodný typ asfaltových pásů.
Izolace se ukládají na rovinný povrch, který je předem opatřen penetračním nátěrem. Přesah ukládaných pásů musí být alespoň 100 mm (optimálně 150 mm) a je potřeba si dát pozor na provedení detailů - prostupů inženýrských sítí a ohybů.
Základy lze izolovat i stěrkovými hmotami (uzavřou povrch podkladního betonu pomocí krystalizace a vlhkost pak nemůže prostoupit) či PVC fóliemi - měkčené PVC o tloušťce 1 nebo 1,5 mm (1,5 mm při riziku tlakové vody), aplikuje se vždy v jedné vrstvě. Známé jsou i nopové izolace, vhodné pro obvodové izolace domu v kombinaci s izolací tepelnou.
U podsklepených objektů tvoří tyto bednící tvarovky zároveň suterénní zdivo, které je namáháno tlakem zeminy a tyto svislé konstrukce je nutné navrhovat s ohledem na působící zatížení a provádí se na základě statického výpočtu.
Časté chyby při práci se ztraceným bedněním
- Špatně vyrovnaná první řada: Vše „se veze“. Věnujte první řadě maximum času.
- Nedostatečně zhutněný podsyp: Dochází k sedání a vzniku trhlin v základu.
- Chybějící nebo poddimenzovaná výztuž: Zhoršení únosnosti, riziko praskání konstrukce.
- Příliš tekutý beton při lití vysokých zdí: Tvárnice se mohou prasknout.
- Neřešená hydroizolace: Vlhkost postupně znehodnotí zdivo nad soklem.
- Neefektivně umístěná svislá výztuž: Výztuž v ose bednění je zbytečná, je potřeba ji umístit k okrajům.
- Vkládání kamenů a cihel do betonu: Narušuje pevnost a celistvost základů.
- Betonáž příliš horkých tvárnic: Způsobuje nežádoucí urychlení zrání betonu.
Při dodržování správných postupů a použití kvalitních materiálů, jako je ztracené bednění HELUZ, lze dosáhnout pevných a odolných základů pro váš rodinný dům.
Tabulka: Orientace v označení betonů
| Obchodní označení | Správné označení | Odolnost v tlaku (MPa) |
|---|---|---|
| B15 | C12/15 | 15 |
| B20 | C16/20 | 20 |
| B25 | C20/25 | 25 |
tags: #zakladove #pasy #heluz #ztracene #bedneni