Základ domu je neodmyslitelná stavební konstrukce, plnící funkci statickou a nosnou. Základy přenášejí tíhu objektu včetně sil na objekt působících do základové půdy a zajišťují stabilitu celé stavby. Základové pásy se používají tam, kde se vyskytuje nestejnorodá základová půda, ve které by mohlo dojít k nerovnoměrnému stlačování základové půdy a sedání budovy a dále se používají tam, kde by rozměry základových patek byly neúměrně velké a tudíž neekonomické.
Provedení a materiály
Provádí se ihned po vykopání základové rýhy vylitím betonu přímo do rýhy, v případě složitějších základů nebo základů v členitějším terénu do bednění. Jak už bylo výše napsáno, základy se dělají zpravidla monolitické. V případě základů z prostého betonu nebo železobetonu se beton může vylívat přímo do rýhy nebo v případě požadavků na rovinatost základu do bednění.
Pásy z opracovaného lomového kamene se používají v současné době jen ojediněle pro rodinné domy nebo hospodářské budovy, hlavně při jejich rekonstrukcích. Mohou být z prostého betonu nebo ze železobetonu. Pro menší zatížení jsou základové pásy vyrobeny z prostého betonu nebo betonu prokládaného kamenem a zpravidla se betonují přímo do vykopané rýhy - u soudržných zemin. Tyto pásy se navrhují výhradně pod zdmi.
Bednění a zateplení
Zde si musí dát projektant pozor a rozšířit při výkopových pracech výkop o prostor pro manipulaci s bedněním. Bednění se musí zřizovat i tehdy, zda bude chtít investor zateplovat základy (v případě podsklepené budovy). Tepelný izolant se na nerovný povrch nedoporučuje kotvit.
Jestliže jsou na stavbě hotové stavební rýhy, tak v případě základových pásů zhotovených do bednění začínáme s vyměřením polohy bednění. Na stavbě jsou zhotoveny rohové nebo profilové lavičky naznačující polohu objektu. Napne se provázek z jedné lavičky z bodu vyznačeného hřebíkem na druhou protilehlou lavičku a to samé provedeme na dvou lavičkách ve směru kolmém na první provázek. Protnutí provázku určuje roh stavební konstrukce. Za použití olovnice a hřebu zaznačíme roh konstrukce do výkopu.
Čtěte také: Postup hydroizolace základové desky PVC
Základová spára a geotechnický průzkum
Základová spára je plocha přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Je to tedy styk zeminy se základovou konstrukcí. Plocha základové spáry se odvíjí od únosnosti zeminy a od tíhy objektu a hloubka založení záleží na charakteru objektu, hmotnosti stavby, klimatických, geologických a hydrogeologických podmínkách (zpravidla min. 0,8m, u nesoudržných zemin 1,2-1,5m). Dále je nutné dbát na to, aby spára nepromrzla nebo se nerozmáčela.
IGP je závazný podklad pro projektování základové konstrukce. Průzkumem se zjistí geotechnické poměry na staveništi, na základě kterých se stanoví způsob založení objektu. Cílem průzkumu je zjistit dovolené namáhání zákl.
Postup betonáže
Před zahájením základových prací je nutné zkontrolovat základovou spáru, popř. ji dočistit pomocí lopaty. Před započetím betonáže je nutné podle dokumentace zřídit prostupy základy pro budoucí kanalizaci, vodovod, plynovod a průchodky realizované z plastových chrániček pro vedení elektrického kabelu aj. Pro inženýrské sítě, jako je kanalizace a vodovod zřídíme prostupy za pomoci dřevěného bednění. Rozměry prostupu jsou dimenzovány dle počtu vedených sítí a jsou zpravidla čtvercového průřezu. Pro ostatní sítě jako je elektřina, plyn, telefon aj.
Následuje samotná betonáž. Čerpadlem betonu se začne dopravovat betonová směs do bednění a ukládá se z maximální výšky 1 m z důvodu možné deformace bednění vlivem nárazu betonové směsi z větší výšky. Během zrání betonu je potřeba jej ošetřovat kropením 3-4x během dne po dobu několika dní a chránit před povětrnostními vlivy a mechanickým poškozením. Při slunečných dnech a za vysokých teplot je potřeba držet beton vlhký, nejlépe přikrýt plachtou a zabránit tak nadměrnému vysychání. Při dešti je zase vhodné beton přikrýt. Veškeré práce ustávají, jakmile beton získá potřebnou pevnost.
Další kroky po betonáži
Položení ležaté kanalizace a vodovodní přípojky proběhne v místech dle projektu. U kanalizace kontrolujeme správný spád např. pomocí vodováhy. Kanalizace musí být vyvedena dostatečně vysoko. Po technologické pauze přichází na řadu zhotovení základové desky spojující všechny základové pasy, která dává základům jistou tuhost. Z vnitřní strany se mezi jednotlivými pasy zřídí štěrkopískový násyp o tloušťce až 20 cm, který se zhutní. Zhotoví se bednění podkladní desky (dřevěné nebo „ztracené bednění“), které bude naznačovat obrys domu a musí tak lícovat se základovými pasy. Provede se opět betonáž z předem určeného typu betonu o předepsané pevnosti. Po betonáži následuje technologická pauza 4-7 dní.
Čtěte také: Postup opravy prasklin betonu
Kontrola kvality
Během stavebních prací kontroluje stavbyvedoucí popř. vedoucí čety kvalitu provedené práce. Před betonáží se kontroluje začištěná základová spára, během betonáže se kontroluje rovinatost podkladního betonu, zkonstruované bednění, jeho stabilita a výška.
Základy ze ztraceného bednění
Základy ze ztraceného bednění nejsou nic neobvyklého. Stavba základů ze šalovacích tvárnic přináší totiž mnoho výhod, mezi které patří například rychlá a jednoduchá aplikace. Výhodou je také rovná vnější plocha základových pasů, které lze jednoduše zateplit a není potřeba je vyrovnávat. Ztracené bednění se nepokládá jen tak na zeminu. Na dně výkopu je nejprve potřeba zhotovit základ pod ztracené bednění - podkladní beton.
Základy ze ztraceného bednění se kladou do nezámrzné hloubky. Před samotným bedněním je také nutné zhotovit zemnicí pásek v úrovni základové spáry. Ten musí být umístěn v místech projektem určených tak, aby na něj bylo možné později napojit hromosvod, následně spojen v nadzemní části s bleskosvodem.
Návrh a rozměry základových pásů
Šířka základového pásu se vypočítá ze zatížení stavby a přípustného namáhání základové půdy. Šířka základového pásu bývá 0,5 m. Rozměry pásů se navrhují v násobku 50 mm. Šířka b pásu po jeho délce konstantní. Základové pásy z prostého betonu s menší výškou h ≤ 1m se navrhují jako jednostupňové, pro větší výšky jako vícestupňové. Návrh průřezu vychází z roznášecího úhlu α, jehož velikost závisí na kontaktním napětí a třídě betonu.
Typy základových pásů
- základové pásy pod průběžnými stěnami
- základové pásy pod sloupy
Příčný průřez pásu lze navrhovat jednostupňový nebo vícestupňový, s horní úrovní zešikmený.
Čtěte také: Jak na dřevěnou fasádu a její základ
Výztuž základových pásů
V případě většího zatížení nebo přenášejí-li bodová zatížení od sloupů u skeletových staveb nebo je-li šířka pásu větší než trojnásobek tloušťky stěny uložené na základovém pásu, provádějí se pásy z vyztuženého betonu. Základový pás pod průběžnou zdí je namáhán zespoda na ohyb a smyk napětím působícím v základové spáře. Kolmo na hlavní výztuž (rovnoběžně se stěnou) se ukládá výztuž rozdělovací.
Prefabrikované základové pásy
Základové pásy mohou být také z prefabrikovaných dílců - montované základy. Jsou to vodorovné základové bloky, které mohou být betonové nebo železobetonové. Základové prefabrikáty se také ukládají do pískového nebo betonového lože, které je na dně výkopu. Spáry mezi základovými a stěnovými bloky se musí vzájemně provazovat. Horní povrch prefabrikátů je třeba pečlivě zarovnat betonovou směsí do vodorovné roviny.
tags: #základové #pasy #z #prostého #betonu #postup