Nějaká ta prasklina ve formě drobné trhliny se na základové desce i přes usilovné kropení vždy objeví. Vždycky to nemusí být na škodu, a tak není nutné ztrácet hlavu, někdy však mohou praskliny v základové desce značit závažný problém, který je potřeba řešit. Kdy je tedy na místě hledat příčinu praskání základové desky?
Proč a jak vznikají trhliny v základové desce
Jak již bylo výše uvedeno, nějaké ty trhliny či praskliny se v základové desce objeví skoro vždy. Praskání základové desky je totiž způsobeno nesčetnými příčinami a jak jistě víte, není vždy všechno na stavbách naprosto dokonalé a zcela bez chyb, a to i když se o toho jako zhotovitel stavby či investor snažíte sebevíc.
Praskliny v základové desce způsobuje řada různých faktorů, které je možné rozdělit do 5 základních skupin:
- Špatný technologický postup při míchání betonu
- Příliš dlouhá doba transportu betonu
- Nedodržení technologie práce se směsí na staveništi
- Špatné výpočty v samotném návrhu
- Další obecné chyby
Špatný technologický postup při míchání betonu
V tomto případě se většinou jedná o špatný poměr jednotlivých složek v betonové směsi. Někdy se s tím můžete v praxi setkat, když se dodavatel snaží na použitém materiálu ušetřit. Další příčinou, jež můžete ovlivnit pak je skutečnost, že beton byl dodán řidší, než měl být, aby bylo jeho roztírání jednodušší. Větší poměr vody však také není vhodný.
Příliš dlouhá doba transportu betonu
Druhým faktorem, který vede k praskání základové desky je i příliš dlouhá doba transportu betonu, než je beton zpracováván. Vhodné tak je volit dodavatele z blízkého okolí, i tak se může transport zdržet, třeba z důvodu dopravní zácpy a s tím je nutné počítat.
Čtěte také: Tipy pro rychlejší zrání betonu
Nedodržení technologie práce se směsí na staveništi
V ohledu na nedodržení technologie práce se směsí na staveništi se můžete v praxi setkat s problémem, kdy se k roztoku přidá voda, takže se betonová směs lépe roztírá a zarovnává. Obdobně jako u výše uvedeného problému s řidší dodanou směsí, dochází k tomu, že se přebytečná vlhkost nadměrně odpařuje, a to narušuje normální proces zrání betonu.
Kromě toho může být praskání základové desky způsobeno i z důvodu nesprávné instalace ocelové výztuže nebo nedostatečného zhutnění betonové hmoty ve fázi lití, ale i nesprávné montáži bednění, ať se jedná o panelové bednění, klasické bednění nebo ztracené bednění.
Špatné výpočty v samotném návrhu
Dále může být příčinou praskání základové desky i chyba ve výpočtech při jejím návrhu, na jejichž základě došlo k nedostatečnému vyztužení základové desky. Někdy se zapomene počítat s obtížnými provozními podmínkami, třeba s typem různých půd na stavebním pozemku.
Další obecné chyby
K popraskání základové desky může dojít i v důsledku konstrukce dalších rozšíření objektu, aniž by tato rozšíření byla zohledněna v návrhu konstrukce základové desky.
Kdy je tedy praskání základové desky opravdu problém a kdy jej neřešit?
Jak závažný je váš problém s praskáním základové desky, vždy určíte především podle typu praskliny. Obecně je rozlišováno šest typů prasklin, podívejte se na ně od těch nejméně závažných po ty nejzávažnější, které jsou prakticky neopravitelné.
Čtěte také: Optimální pevnost betonu
- Vlasové praskliny
- Malé praskliny
- Praskliny a trhliny rovnoběžné s výztužnými tyčemi
- Smykové trhliny
- Trhliny v natažené zóně
- Trhliny skrz
Vlasové praskliny základové desky
Vlasové praskliny základové desky jsou běžné a dochází k nim na základě změny teplot, tyto praskliny, které jsou hluboké jen několik milimetrů patří mezi běžné a není nutné je nijak opravovat nebo hledat jinou příčinu.
Malé praskliny
Malé praskliny a trhliny na základové desce mohou nastat kvůli rozdílným teplotám v jednotlivých vrstvách betonu. To může nastat třeba v případě, kdy nedochází polévání zrajícího betonu pravidelně a pak jej zalijete vyhřátý od sluníčka. Pokud jsou tyto praskliny na betonu jen sem tam, také je nemusíte nijak opravovat, jen je pro estetičnost lepší se těmto chybám vyvarovat.
Praskliny a trhliny rovnoběžné s výztužnými tyčemi
Trhliny, které jsou rovnoběžné s výztužnými tyčemi patří již mezi poněkud zásadnější poruchy než výše uvedené typy prasklin. Tyto trhliny mohou být výsledkem půdního zdolávání nebo pokud je monolitická struktura nerovnoměrně pokládána. Podle jejich četnosti už je vhodné uvažovat o jejich opravě.
Smykové trhliny
Specifické jsou pak smykové trhliny, které jsou směřují v určitých úhlech směrem k výztužným tyčím. Tento typ prasklin a trhlin bývá způsoben smykovými silami. Podle jejich četnosti a velikosti je opět dobré uvažovat o opravě.
Trhliny v natažené zóně
Speciálním typem prasklin a trhlin jsou trhliny v natažené zóně, které mohou být výsledkem ohýbání výrobku a doporučuje se je opravit.
Čtěte také: Betonování v letních měsících: Na co si dát pozor
Trhliny skrz
Trhliny naskrz jsou samozřejmě nejzávažnější a většinou vznikají vlivem axiálních tahových sil nebo sil s nízkou úrovní excentricity.
Jak opravit trhliny v základové desce?
Před vlastní opravou trhlin v základové desce je nutné si nejprve definovat problém, proč k daným trhlinám nebo prasklinám došlo, aby se neobjevily další. Některé praskliny mohou být opraveny ihned po jejich položení, a to opětovným zhuštěním směsi, tento postup je však možné dodržet jen do dvou hodin po pokládce.
Jiné praskliny mohou být opraveny vstřikováním opravné hmoty pod tlakem, ale nejčastěji se opravují vyplněním betonovou kompozicí, protože to každý zvládne svépomocí. Nejprve zkontrolujete samotnou trhlinu a identifikujte její slabiny. Poté pomocí dláta a kladiva rozšiřte a prohlubte trhlinu alespoň na 5 mm. To je nezbytné, aby opravná hmota držela. Následně trhlinu očistěte od přebytečného prachu a případně vysušte třeba houbou. Pro opravu je pak nejlépe použít směs z cementu a písku v poměru 1:3.
Tři způsoby, jak provést podkladní beton
V zásadě jsou tři možnosti, jak podkladní beton provést, což také okrajově zmiňuje ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.
- podkladní beton se ukončí u základového pasu.
- podkladní beton se umístí nad základové pasy.
- podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek
Postup dle bodu a) vyžaduje perfektní zhutnění podsypu a nejlépe zajištění podkladního betonu proti svislému posunu - např. vložení výztužných trnů. Obecně se tento postup u novostaveb nedoporučuje a ani nepoužívá.
Postup dle bodu c) vyžaduje statický návrh nosné výztuže. Železobetonové desky jsou tak nosnými konstrukcemi ve formě stropu, který se opírá o žebra vyztužené základové pasy. S tímto postupem se setkáváme např.
Bod b) navazuje na další článek 6.1.7 výše zmíněné normy, kde je zmiňováno, že podkladní betony se doporučuje provádět v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm krát 150 mm při horním povrchu. Alternativně lze podkladní betony vyztužit rozptýlenou výztuží. Je nutné si uvědomit, že jsou tyto požadavky na tloušťku a vyztužení podkladního betonu uváděny s ohledem na požadavky pronikání radonu z podloží do obytných a pobytových místností.
Vyztužování desky při horním povrchu je tedy z pohledu této normy prováděno z důvodů, aby se nevyskytovaly případné trhliny a praskliny, které by mohly poškodit protiradonovou izolaci. Při návrhu podkladní desky je nutné tento požadavek akceptovat.
V další části článku se budeme zabývat podkladním betonem umístěným nad základové pasy, což je běžný standard u dnešních staveb. Kromě požadavků dle normy ohledně ochrany staveb proti radonu působí na podkladní desku další vlivy (vlastní zatížení podlahy a užitné zatížení podlahy). Stanovením těchto vlivů určíme, kde a jak podkladní desku vyztužit.
Nejkritičtějším místem podkladní desky je styk se základovým pasem. Základový pas bude zatížen zdivem a velikost zatížení bude vyšší než zatížení na podkladní desku. Základový pas po obvodu stavby tak bude sedat více než podkladní beton, ve kterém mohou vznikat při horním povrchu tahová napětí. Naopak při poklesu pasu pod vnitřním nosným zdivem vzniká namáhání tahem u spodního okraje, a to vlivem spojitosti podkladní desky. Toto namáhání zachycuje výztuž u spodního okraje, kterou navrhujeme vždy a v celé ploše.
Reálné sednutí pasů je s ohledem na 1.GK velice nízké, většinou do jednoho milimetru, případně jednotek milimetrů. Proto provádíme toto vyztužení pouze v místě styku pasu a desky. Výztuž po celé ploše při horním povrchu nemá pro podkladní desku opodstatnění (vyjma dle doporučení normy ochrana staveb proti radonu z podloží).
Nyní se dostáváme k vyztužení při spodním povrchu podkladní betonové desky. Toto vyztužení je nezbytné a jeho absence nebo vyztužování jen při horním povrchu je vždy chybným návrhem.
Tabulka doporučení pro vyztužení podkladní desky
Cílem je tedy mít správně založené nosné základové pasy a podkladní desku vyztužit dle doporučení v tabulce č.1. s ohledem na výše popsaná rizika.
| Parametr | Doporučení |
|---|---|
| Použitý beton | Min C16/20 - XC2 |
| Svislá výztuž | Z ztraceného bednění lze zahnout a provázat s horní výztuží v podkladní desce |
Posledním důvodem a neméně důležitým je smršťování betonu, zejména u deskových konstrukcí. Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci (postupné zrání a zvyšování pevnosti). Beton tedy snižuje při zrání svůj objem a tím zejména na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí.
Smršťování je tím větší, čím je okolní prostředí sušší a teplejší a čím je nižší zrnitost kameniva. Je naprosto nevhodné přilévat do mixu s betonem vodu - tím sice výrazně omezíme následné smršťování, ale také snižujeme jeho pevnost.
Abychom předešli trhlinám je nutné při ostrém slunci započít po cca 1,5-2 hodinách od betonáže s jeho ošetřováním. Nejúčinnější je v počáteční fázi mlžení nebo kropení vodou a ochrana před sluncem. Mlžíme a kropíme vždy vodou o teplotě shodné s teplotou betonu. Je proto vhodné mít na stavbě plastovou nádrž s odstátou vodou.
Naprosto nejlepším ošetřováním betonu je jeho zakrytí geotextílií, kterou následně kropíme vodou. Pokud beton, jak již bylo psáno výše také separujeme od zeminy fólií, je toto ošetřování nejlepší variantou. Tímto vhodným ošetřováním, nejlépe po dobu jednoho týdne, přesuneme smršťování do doby, kdy se v betonu vyvine vyšší tahová pevnost a nevzniknou tak trhliny a praskliny. Konečná velikost smrštění je shodná a záleží jen na provádění ošetřování, zdali na konci zrání budou na povrchu trhlinky či nikoliv.
Při návrhu je nutné zohlednit také nerovnoměrné sedání stavby, druh zeminy mezi základy, smršťování betonu a další proměnné, které mohou návrh ovlivňovat.
Velkým rizikem je zatížení podkladního betonu paletami s cihelnými tvarovkami v prvních 7 dnech po betonáži, jak často vidíme u stavebních firem ženoucích se za termínem stavby. Pokud se bude jednat o zděnou stavbu, tak po cca 7 dnech můžeme začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a začít postupně zdít. Upozorňuji, že nelze po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše. V betonu dochází stále k vysychání a pokud by se tato konstrukce v celé ploše uzavřela asfaltovými pásy dojde k tzv. Pokud se bude jednat o dřevostavbu, kde je nutné kotvení základových prahů (celých dřevěných stěn) závitovými tyčemi do podkladního betonu, je nutné mít beton dostatečně vyzrálý a v oblasti kotvení také správně vyztužený.
V chladném počasí je třeba věnovat ukládání betonu zvláštní péči. Pokud se beton nechá zmrznout, dojde k jeho zničení. I v případě, že teploty neklesnou pod bod mrazu, beton bude tvrdnout mnohem pomaleji než za standardních podmínek. Při teplotách vzduchu pod -10°C nedoporučujeme provádět ukládání betonových směsí. Čerpání betonových směsí je možno do -5°C.
V souladu s požadavky platné normy ČSN EN 206-1 změna Z3 kapitola 5.2.8. nesmí být teplota čerstvého betonu v době jeho dodávání menší než +5 °C. Pokud se požaduje jiná minimální teplota betonu nebo se požaduje maximální teplota, pak musí být uvedena s dovolenými odchylkami.
Po uložení betonu do konstrukce je nutné jej chránit vhodnými opatřeními tak, že teplota povrchu betonu neklesne pod + 5 °C dokud beton nedosáhne pevnosti, při které může odolávat mrazu bez poškození (obvykle > 5 MPa, záleží na třídě betonu,- orientačně po dobu min.
tags: #zrani #betonu #zakladove #desky #postup