Plechové zaatikové a mezistřešní žlaby jsou poměrně často zdrojem zatékání u plochých, ale také u šikmých střech. V obloukovitém spoji v místě rozvodí na domku paní Blanky zatéká. Spoj byl už dvakrát opraven i pájen, ale teče dál. Nad spojem je vylézák, ale zatékání od něj bylo vyloučeno.
Problémy se zaatikovými žlaby
Starší průmyslové budovy, výrobní a skladové haly mají většinou ploché střechy pokryté povlakovými hydroizolacemi z asfaltových pásů a žlaby mají z plechu různého druhu a tvaru. Zaatikové nebo mezistřešní žlaby v mnoha případech bohužel nemají dostatečný spád. V případě přívalových dešťů se takové žlaby zaplní vodou a především spoje plechů v nich jsou opakovaně namáhány tlakovou vodou.
K problematickým místům v oblasti žlabů patří také ukončení asfaltových pásů na oplechování, kde jsou hydroizolace nataveny na plech. V těchto detailech dochází mezi hydroizolacemi a oplechováním v důsledku jejich rozdílné teplotní roztažnosti k poměrně velkým dilatačním pohybům. V uvedených detailech jsou jednotlivé materiály během jejich životnosti vystaveny velkému namáhání. Nerovnosti konstrukcí, zatížení plechů ve žlabech vodou, nesprávné vyspádování žlabů spolu s nekvalitním provedením oplechování nebo izolací jsou některé z dalších obvyklých příčin jejich zatékání. Problémy se zatékáním se vyskytují v oblasti žlabů například i u šedových střech nebo střech ve tvaru oblouku.
U plechových žlabů se někdy bohužel vyskytují i boční odvodňovací prvky, které při deštích brání plynulému odtoku dešťové vody ze střechy. Určitá část žlabu nebo úžlabí střechy s bočními vtoky se totiž většinou zaplní vodou i za dešťů menší intenzity. Situace je kritická především u plochých střech s vrchní krytinou z trapézových plechů, protože skladba takové střechy je většinou z boku v oblasti žlabu otevřená, tedy nevodotěsná. Při kontrolách a průzkumech střech se můžeme v oblasti žlabů hlavně u starších střech setkat s množstvím záplat z asfaltových pásů, které byly nataveny na oplechování.
Údržba a normy pro zaatikové žlaby
Zaatikové a mezistřešní žlaby je nutné pravidelně kontrolovat a odstraňovat z nich nečistoty. Zanedbávání údržby střech rovněž nepříznivě ovlivňuje jejich vodotěsnost. Minimální spád žlabů u budov, které byly postaveny před novelizací normy ČSN 73 1901 Navrhování střech, tj. před lednem 1999, byl stanoven spolu s požadavky ČSN 73 3610 Stavební práce přidružené klempířské pro podokapní a nástřešní žlaby 0,5 % a pro mezistřešní a zaatikové žlaby 1 %.
Čtěte také: Vše o zaatikových žlabech na bytových domech
Mezistřešní a zaatikové žlaby se nyní doporučuje provádět z povlakových krytin. Na spád povlakových krytin se ovšem podle ČSN 73 1901 vztahuje tento požadavek: sklon povlakových hydroizolací má být nejméně 1° (1,75 %) k odvodňovacím prvkům, a to včetně úžlabí. Ohledně žlabů a úžlabí je v ČSN 73 3610 z března 2008 čl. 13.9 uvedeno: „Mezistřešní a zaatikové žlaby se nedoporučuje řešit klempířskou konstrukcí.“
V normě ČSN 73 1901 Navrhování střech jsou ve více článcích uvedeny požadavky na minimální spád sklonové (spádové) vrstvy, parozábrany, podkladní vrstvy i povlakové vrstvy. Při provádění spádování střechy je třeba zohlednit např. i průhyby nosné konstrukce střechy. I při dodržení těchto požadavků se mnohdy na ploché střeše vyskytují místa, kde po deštích stojí voda.
Řešení problémů se zatékáním a úpravy žlabů
Prostor původních plechových žlabů se při opravě střech zaplní tepelnou izolací. Z tepelné izolace se dále v odpovídajícím tvaru vybudují klíny a řádně vyspádovaná oblast se pokryje povlakovými hydroizolacemi. Při úpravách žlabů a montáži izolací je z hlediska postupu prací určitý rozdíl při provádění opravy střechy v alternativě se zateplením a bez zateplení.
Provádíme-li opravu střechy bez zateplení, pak je možné nejdříve zaplnit žlaby tepelnou izolací, vybudovat klíny z tepelné izolace a dále postupně provádět montáž hydroizolací od vpustí až k nejvyšším místům na střeše. Jestliže provádíme opravu klasické jednoplášťové střechy se zateplením, obvykle je potřeba nejprve provést skladbu střechy s hydroizolacemi v ploše střechy, a to před provedením, resp. dokončením příslušných úprav u žlabů. Při opravě střechy je potřeba zohlednit rozměry střechy a reálné možnosti pracovníků izolatérů provést skladbu střešního pláště na určité části plochy střechy tzv. na jeden záběr, aby skladba (tepelná izolace) byla při opravě střechy zajištěna proti zatečení.
Plechovými zaatikovými žlaby během více než dvacetiletého provozu budovy často zatékalo. Po provedených modelových tepelnětechnických výpočtech střešního pláště a po vyhodnocení stávajícího stavu střešního pláště a různých možností řešení opravy střechy byla stávající plechová krytina na střeše ponechána, střecha byla zateplena pěnovým polystyrenem a byla realizována nová dvouvrstvá krytina z modifikovaných asfaltových pásů. Před montáží nových vrstev izolací byly alespoň části stěn atik a vyšších částí budovy v oblastech, kde byly následně položeny nové vrstvy izolací, zednicky opraveny a upraveny pro natavování hydroizolací.
Čtěte také: Funkce a typy okapů
Plechový zaatikový žlab byl nejdříve zaplněn tepelnou izolací z minerálních vláken o konstantní tloušťce se spádem k místům budoucích vpustí. Spád ve žlabu zatím kopíroval původní spád plechového zaatikovéno žlabu. Uprostřed vzdálenosti mezi vpustmi byl žlab naplněn pouze do výšky vrstvy nové parozábrany. Na krytinu z pozinkovaného plechu byly do plochy mezi drážky plechové krytiny položeny přířezy z desek pěnového polystyrenu EPS 100 S o tloušťce 3 cm.
Na vyrovnanou plochu střechy byla volně položena parozábrana (asfaltový SBS modifikovaný pás o tloušťce 4 mm, s nosnou vložkou z hliníkové fólie a ze skleněné zesílené rohože). Parozábrana byla v přesazích kotvená skrz původní plechovou krytinu až do podkladní vrstvy betonu a v přesazích byla řádně natavena. Na povrch parozábrany byly nalepeny desky pěnového polystyrenu o tloušťce 120 mm. Nalepeny byly aktivováním THERM pruhů na povrchu parozábrany plamenem hořáku. Na desky pěnového polystyrenu byla nalepena vrstva hydroizolace: samolepicí SBS modifikovaný asfaltový pás. Okraj u zaatikového a mezistřešního žlabu byl pod úrovní parozábrany vyztužen dřevěnými deskami.
V oblasti nad původním zaatikovým žlabem byl vybudován klín z pěnového polystyrenu, který vytvořil podél atiky dvě úžlabí. Podél atik byly provedeny klíny s příčným spádem 10 %. Na klín z tepelné izolace byl z plochy střechy nalepen samolepicí modifikovaný asfaltový pás. Nyní je již možné dát si klíny z pěnového polystyrenu vyrobit s různým spádem na míru a na střeše je „jen“ správně přiříznout do příslušného tvaru. Vybudování klínů v oblasti zaatikových žlabů a vybudování úžlabí na střeše vyžaduje určitou zručnost a představivost. Technická příprava, technologický postup jednotlivých prací anebo projektová příprava by se neměla podceňovat.
U střechy byly osazeny sanační vtoky a manžety vpustí byly řádně vodotěsně nataveny. Jako vrchní pás byl na celé rozvinuté ploše nataven SBS modifikovaný asfaltový pás shora s ochranným posypem z drcené břidlice proti UV a tepelnému záření. Povrch podkladních konstrukcí včetně okolí žlabů je někdy nerovný a ani desky tepelné izolace spádových klínů se ne vždy podaří položit tak, aby vytvořily plynulý přechod z plochy střechy na klín (klíny). Pro vyrovnání drobných nerovností u přechodů ploch, pro vybudování rozvodí na části střechy nebo pro vybudování náběhů u detailů (u strojoven výtahů, u nástaveb pro vzduchotechnické zařízení) lze použít například vyrovnávací asfaltovou drť Villaplan.
Asfaltová drť se poměrně snadno aplikuje na podklad, na tepelné izolace i na asfaltové hydroizolace. Při zpracování asfaltové vyrovnávací drtě nejsou potřeba žádná lepidla. Asfaltová drť se vysype z pytle na místo, na plochu, na které potřebujeme upravit spád, vyrovnat nerovnosti apod. Pokud vyrovnáváme nebo upravujeme větší plochu střechy, doporučuje se drť postupně nasypávat mezi vodítka (například mezi příslušně upravené dřevěné latě osazené ve spádu). Vyrovnávací drť se hutní, a proto se při tloušťce vrstvy, kterou vyrovnáváme, tj. cca do 4 cm, nasype vyrovnávací drť přibližně do výšky o 1/3 vyšší, než je požadovaná tloušťka zhutněné vrstvy. Zhutnění vyrovnávací drtě se provádí ručně mírným tlakem ocelovým pěchem na vyrovnávací asfaltovou směs, resp. obdobným nářadím. Pro vyrovnávací vrstvy o tloušťkách větších než 6 cm je nutné nasypat vyrovnávací drť a hutnit ji postupně po menších vrstvách. Po zhutnění vyrovnávací drti je možné na zhutněné ploše okamžitě pokračovat v práci, tedy prakticky ihned natavovat asfaltové hydroizolační pásy.
Čtěte také: Problematika hloubky mezistřešních a zaatikových žlabů
U sanací střech, kde se vyrovnávací asfaltová drť většinou používá pro úpravu spádů na povrchu ploché střechy pouze lokálně, jen u některých míst, detailů apod., většinou není nutné vrchní povlakovou krytinu vzhledem k použité vyrovnávací drti dokotvovat. U podkladů z asfaltových hydroizolací je vhodné ještě před vysypáním vyrovnávací drtě na místo, které vyrovnáváme, povrch hydroizolací lehce nahřát plamenem hořáku. Velkou výhodou vyrovnávací drtě je, že při jejím zpracování lze přebytečný materiál včetně již zhutněného opět zpracovat na jiném místě. Při zpracování vyrovnávací asfaltové drtě nevzniká odpad. Vyrovnávací asfaltová drť má ve srovnání s asfaltovými pásy i poměrně dobré tepelnětechnické vlastnosti. Součinitel tepelné vodivosti zhutněné asfaltové drti je 0,07 W/(m.K).
Nejen mezistřešní žlaby u starších budov, ale například i úžlabí nových střech mohou mít někdy problémy s množstvím vody, které po deštích zůstává na střeše. Ke spádování plochých střech a k průhybům konstrukcí je nutné poznamenat, že střešní vpusti jsou převážně umístěny v blízkosti sloupů a nosných stěn, tedy v místech, kde bývá průhyb konstrukcí u střechy nejmenší. Pokud se část střechy po deštích zaplní vodou, střešní plášť se ještě více přitíží a u konstrukce střechy dojde k dalším deformacím, ke zvětšení průhybů konstrukcí. Ke vzniku jezer v oblasti úžlabí by na ploché střeše vůbec nemuselo dojít, kdyby byly při výstavbě střechy použity spádové (úžlabní) klíny z tepelné izolace například z desek z minerálních vláken. Klíny z minerálních vláken mohou být vyrobeny v jednostranném spádu například 2 %, většinou se používají k úpravě spádu v ploše střechy. Úžlabí můžeme také vyspádovat ke vpustím úžlabními klíny. Jejich podélný spád je 2 % a příčný 8 %.
Odtokové žlaby pro dlažbu (TILE-IN)
Odtokové žlaby pro vložení dlažby, označované také jako TILE-IN, představují vrchol moderního sprchového designu. Tyto podlahové žlábky představují moderní trend v odvodnění sprchových koutů, celých koupelen nebo jiných prostor. Jedná se o designově čisté a praktické řešení, které nahrazuje již přežité sprchové vaničky. Umožňují zcela skryté odvodnění díky tomu, že se do horní části žlabu vloží stejný kus dlažby jako do okolní podlahy. Výsledkem je dokonale jednotná plocha bez viditelné nerezové mřížky, díky čemuž sprchový kout působí čistě, elegantně a minimalisticky.
Žlab PZ 014 je žlábek pro vložení kachliček / dlažby - typově vycházející z PZ 011. Žlab PZ 014 je určen k jedné svislé stěně - zadní svislý lem pro hydroizolaci, ostatní vodorovné. Žlábek má celonerezový odpad d=50 mm se zápachovou uzávěrkou, který je otočný o 360º a je umístěn ve středu žlabu. Celková výška žlábku pro kachličky je v místě odpadu jen 110 mm. Na zakázku je možné vyrobit i jiné délky přesně dle projektu. Žlaby mohou být doplněny o stavěcí nožky pro snazší ustavení žlabu do roviny. Žlaby jsou vyrobeny z nerezové oceli třídy ČSN 17240 (AISI 304). Z jiného materiálu na objednávku (např. chlóruodolný AISI 316).
Odtokový žlab vyrobený z nerezové oceli AISI 304 je odolný proti korozi, čisticím prostředkům i mechanickému poškození. Součástí je nerezový rošt o síle 1,5 mm, určený pro vložení vašeho obkladu či dlažby. Při běžném použití žlab odolá zatížení až 140 kg a nehrozí tedy jeho případné poškození. Sifon žlabu poskytuje dostatečně vysoký průtok vody až 49 litrů za minutu. Součástí je rovněž odnímatelné plastové síto zabraňující ucpání kanalizačních trubek a protizápachová přepážka, která do vaší koupelny nepropustí nepříjemné pachy z kanalizace. Výhodou celonerezového žlabu je malá montážní hloubka 52 mm, díky které nebude instalace ani ve zrekonstruované koupelně vyžadovat kompletní přestavbu dlažby a podlahy. Samotný žlab obklopuje límec o šířce 2 cm, což výrazně usnadňuje obkládání. Součástí jsou i nastavitelné nožky pro snadné zabudování. Používání žlabu je bezpečné, údržba snadná a pohodlná. Elegantní design odtokového žlabu oživí každou koupelnu a jeho kvalitní zpracování zajistí dlouhou bezporuchovou životnost.
Tento typ žlabů je oblíbený zejména u luxusních a moderních koupelen, kde je kladen důraz na vzhled podlahy a vizuální harmonii. Odtok je nenápadný, ale zároveň vysoce účinný a funkční. Nabízíme různé délky, konstrukční výšky i typy sifonů s vysokou průtočností, aby žlaby vyhovovaly jak novostavbám, tak rekonstrukcím. Žlaby pro vložení dlažby jsou kompatibilní s běžnými formáty obkladů a dlažeb. Umožňují snadnou údržbu, jednoduchou montáž a přitom maximální estetiku. Vytváří dojem plynulé podlahy, která neruší celkový vzhled koupelny.
Technické parametry odtokového žlabu PZ 014
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Materiál | Nerezová ocel AISI 304 (na objednávku AISI 316) |
| Tloušťka spodní části žlabu | 1,2 mm |
| Tloušťka krytu - mřížky | 1,5 mm |
| Délka žlabu bez příruby | 200 mm |
| Šířka žlabu bez příruby | 200 mm |
| Montážní příruba - límec | 20 mm |
| Montážní hloubka | 52 mm |
| Kapacita sifonu | až 49 l / min |
| Odpad | d=50 mm, otočný o 360º, celonerezový se zápachovou uzávěrkou |
| Nosnost | až 140 kg |
| Doporučené ošetření | Würth - konzervace (obj. č. 0893 121 K), čištění (obj. č. 893 121 1) |
| Záruka | 2 roky |
Sada odtokového žlabu obsahuje:
- rošt pro vložení dlažby
- odvodňovací žlab
- nastavitelné a odnímatelné nožky
- těsnicí voděodolnou manžetu
- nízký sifon s protizápachovou přepážkou
- odnímatelné síto zachycující nečistoty
- háček pro snadné vyjmutí roštu
- redukci 50/40 mm
- návod k instalaci
Možnosti použití:
- koupelny
- sprchové kabiny
- bazény
- prádelny, kotelny
- balkony, terasy
tags: #zaatikovy #zlab #dlazba