Při rekonstrukci bytů či domů se často objevuje potřeba výstavby nenosných příček, které efektivně rozdělí prostor. Jedním z oblíbených a často používaných materiálů jsou pórobetonové tvárnice Ytong. Jejich nízká hmotnost, snadná manipulace a dobré tepelně izolační vlastnosti je činí ideální volbou pro mnoho stavebníků. Následující článek se zabývá praktickými zkušenostmi s výstavbou Ytong příček, jejich výhodami, možnými úskalími a doporučenými postupy.
Volba Materiálu a Technologie
Zkušenost s příčkovkou Ytong tloušťky 7,5 cm dává základní představu o použití materiálu pro výstavbu nenosných příček v panelovém bytě. Pro tyto účely jsou k dispozici tvárnice tloušťky 100, 125 a 150 mm a další systémové doplňky, jako jsou nenosné překlady či spojky zdiva. Otázkou je, čím "lepit" a jak následně "přikrýt" zeď do finální podoby. Řemeslníci se často dělí na dva tábory: tradiční, který používá pórobetonovou tvárnici, flexi lepidlo a jako finále penetraci, flexi lepidlo, perlinku, štuk a výmalbu. Druhý tábor, do kterého spadají především lidé stavějící svépomocí, volí technicky lépe proveditelný způsob zdění s použitím zdicí malty Ytong, nikoliv lepidla. Praxe ukazuje, že rozhodnutí stavět zeď zdicí maltou Ytong, nikoliv lepidlem, je správné, a to i po více než dvou letech užívání bytu.
Příprava na zdění a první řada tvárnic
Pro úplné začátečníky je důležité nejprve přesně vyměřit a rozkreslit půdorys všech nenosných příček na očištěnou podlahu obyčejnou barevnou křídou. Dveřní otvory by měly být zakresleny nejméně 7 cm od kraje příčky, což zajišťuje lepší držení dveřních zárubní či obložek a předchází poškození konstrukce stěny. Pro položení první řady tvárnic je nutné na podlahu přichystat větší vrstvu hutnější malty. Příliš řídká malta způsobuje zbytečné starosti s odklízením přebytečného materiálu a navíc jí pod tvárnicí moc nezůstane. Boční strany tvárnic se namažou stejnoměrnou vrstvou zdicí malty pomocí zednické lžíce. Platí pravidlo, že čím přesněji bude položená první řada, tím přesněji a lépe se bude stavět celá příčka. Pro položení první řady tvárnic je nutné na podlahu položit papírovou lepenku jako separační vrstvu. Délka lepenky musí být stejná jako délka příčky a je nutné, aby tloušťku zvolené příčkovky přesahovala na každou stranu o 10 - 15 cm. Je nutné založit příčku na hrubé podlaze, tedy na podlaze bez povrchové krytiny. V plastovém kbelíku se rozmíchá vápenocementová zdicí malta dle návodu výrobce. Přesnou lžicí Ytong se nanese maltové lože vápenocementové malty (tuto maltu je možno použít pro tloušťku spáry až 20 mm). Usaďte první příčkovku Ytong a pomocí vodováhy ji srovnejte do roviny. Pokud je příčka delší, usaďte nejprve krajní tvárnice a natáhněte mezi nimi provázek, který usnadní a urychlí usazování dalších tvárnic. Pro zkrácení tvárnice kvůli vazbě zdiva (či dveřním otvorům) se použije ruční vidiová pila a přesnost se zajistí úhelníkem. První dva šáry (řady) není potřeba fixovat k panelové nosné stěně nerezovými pásky neboli plochou kotvou. Toto je na pořadu dne až ve třetí řadě tvárnic.
Zdění dalších řad a překlady
Pro zdění dalších řad tvárnic se již použije zdicí malta Ytong, určená výhradně pro lepení pórobetonu. Díky přesné lžíci Ytong se velmi snadno docílí ideální tloušťky spáry 2-3 mm. Tvárnice musí být mezi sebou promaltovány po celém svém obvodu, tj. ve vodorovných a svislých styčných spárách. Pokud se používají tvárnice typu PD (péro + drážka), lze celoplošně promaltovat pouze vodorovnou spáru. Spojení ve svislé spáře zajistí péro, které přesně zapadne do drážky. Pro lepší přesnost je vhodné překontrolovat pomocí vodováhy raději každou řadu tvárnic. Pro přesné oříznutí tvárnic bohatě poslouží pila na pórobeton. Při vázání je potřeba rozmýšlet a kontrolovat, že tvárnice na sebe vážou s pravidelností, především při stavbě dvou příček přes roh. Vytvrdnutí zdicí malty trvá déle než u lepidla, takže je nutné počítat s technologickými přestávkami.
Jakmile se vystaví příčka do horní výšky dveří, použije se pro překlenutí otvoru nenosný pórobetonový překlad Ytong NEP. Ten se díky svým rozměrům (délka 1250 mm pro otvory do maximální šířky 1010 mm) hodí pro běžné typy vnitřních dveří. Pokud je potřeba v příčce použít posuvné dveře (případně širší otvory), zvolí se typ překladu s označením PSF - Ytong jej vyrábí pouze v tloušťce 125 a 150 mm, ale pro maximální délku otvoru až 2500 mm. Alternativou je vlastní výroba překladů. Na jejich výrobu se použijí dvě tvárnice Ytong, nařezaný roxor 10mm, betonová směs a trochu rozmíchané malty. Z rozebrané palety od tvárnic se připraví dřevěné bednění kolem dvou tvárnic a elektrikářskou škrabkou se vydlabe v podélném směru dostatečně hluboká díra na zabetenování roxoru. Vrtákem do zdi tl. 13 mm se navrtá díra asi 10 cm hluboká do každé tvárnice proti sobě. Rozmíchá se betonová směs Rapid s vodou do řidší směsi. Kratší strana tvárnice se mázne zdicí maltou, přičemž je důležité dbát na to, aby se malta nedotýkala ocelové tyče kvůli prevenci koroze. Kratší roxor délky asi 16 cm se namočí do betonu a zasune do předem vyvrtané díry jedné tvárnice. To samé se provede s druhou stranou tyče a na ni se nasune druhá tvárnice. Takto spojené obě tvárnice se opatrně zasadí do dřevěného bednění a shora do vydlabané tvárnice se položí mírně ohnutý roxor délky asi 85 cm. Zednickou lžící se poté nalije a upěchuje rozmíchaná betonová směs. Po dvou dnech se hotový překlad vyklopí z dřevěného bednění. Poslední řadu tvárnic je nutné seříznout po delší straně pilou na požadovanou výšku. Pod stropním panelem se nechá necelé 2 cm na závěrečné zafoukání montážnickou pěnou. Pro zamezení úniku pěny se doporučuje přikrýt zadní stranu příčky ke stropu dřevěnou fošnou.
Čtěte také: Srovnání stavebních materiálů: Ytong a cihly
Napojení příčky na stěnu a strop
Správné napojení příčky je velmi důležité. Nikdy nespojujte tvárnice zdicí maltou „na pevno“, používejte nerezové spojky zdiva. Pokud by se tento postup nedodržel, mohla by příčka časem popraskat, jelikož strop často pracuje prostřednictvím různých mikro průhybů. Nerezové spojky zdiva se ohnou do tvaru L, první část se napevno připevní do stávající stěny pomocí nerezových vrutů s hmoždinkou. Druhá část se vloží do každé druhé spáry nově budované příčky. Mezi příčkou a nosnou stěnou se nechá svislá spára o tloušťce 10 mm a před omítkou se vyplní nízkoexpanzní pěnou. Stejným způsobem se vyplní také vodorovná spára po dozdění příčky ke stropu (zde se však někdy doporučuje vynechání spáry 20-30 mm, bez nutnosti zabudování spojek zdiva). Důležité je také správně kotvit příčku do nosných stěn a do stropu. K tomu jsou určeny nerezové příčkové spojky, kterými se kotví každá druhá řada (pokud statik neurčí jinak).
Omítání stěny a povrchové úpravy
K omítnutí stěny je vhodné koupit sádrové nebo vápenosádrové stěrky a omítky. Tyto typy omítek jsou k dostání u prodejců stavebního materiálu a jedná se o mnohem rychlejší řešení, než v případě kombinace stavebního lepidla, sklo síťoviny (tzv. perlinky) a štuku. Sádrové omítky se na rozdíl od historického řešení natahují pouze v jednom kroku a po zavadnutí se v případě hladkého povrchu stočí nerezovým hladítkem. Pokud je potřeba zachovat vzhled hrubého štuku, výrobci těchto omítek doporučují po zavadnutí jemné stočení filcovým hladítkem.
Akustické vlastnosti Ytong příček
Při výběru materiálu na příčky je důležité zohlednit i akustické vlastnosti. Ytong 150 mm s omítkami 5 mm má Rw = 40 dB, což nemusí vyhovět ani pro obytné místnosti téhož bytu. K dosažení 50 dB se dostanete až při aplikaci Fermacellu/SDK s MW apod. Ekvivalentem Ytongu 150 (40 dB) je SDK na CW50 s výplní. Přes 50 dB se dostanete s 2xSDK z každé strany na společném CW profilu. Pokud se použije oddělený profil, lze dosáhnout až 60 dB. Porotherm 11,5 AKU omítnutý je někde kolem 47 dB. AKU 250 je na 56 dB. S plnou cihlou nebo VPC se dosáhne přes 50 dB (např. VPC 200 53 dB). Známý dělal příčky z Ytongu a prý se mu doma ozývá zvuk jako v paneláku. Jakmile se Ytong slepí lepidlem, stane se z něj jednolitá plocha, která dobře vede zvuk. Z tohoto hlediska je lepší cihla a pokud možno na klasickou maltu než na maltu pro tenké spáry. Pokud se na obyčejnou příčkovku z Porothermu 11,5 (43dB) dá z obou stran SDK (aby se nemusely dělat omítky), vyjde to z hlediska akustiky stejně jako obyčejná omítka, nebo to má lepší vlastnosti. Záleží na tom, jak bude SDK na příčku kotven. Pokud bude na těsno do cihly, posunou se akustické parametry někam na úroveň 115 AKU, tj. cca 46..47 dB (pomáhá jen hmotnost SDK). Pokud se hledá řešení pro rozdělení místnosti a klade se důraz na akustiku, je lepší volit příčkovky Ytong větších šířek. My bydlíme v řadovce, sousedi preferují volnou výchovu a je to děs. Takovej hluk, co jde od nich, dá se to srovnat v klidu s panelákem. Šli jsme sem z paneláku a popravdě nás nenapadlo, že to bude tak slyšet, kdybysme to věděli, určitě bysme si připlatili za odhlučnění. Brát řadovku jako útěk z paneláku je fakt hodně velký omyl.
Instalační drážky a otvory
Manipulace a práce s příčkovkami Ytong je rychlá, snadná a velice přesná, navíc bez zbytečného odpadu. Není nutné objednávat různé speciální tvarovky a rozměrové varianty. Na řezání příčkovek se hodí ruční pila na pórobeton, ale postačí i obyčejná pilka na dřevo. Mimořádně přesné řezání eliminuje odpad a snižuje tak celkovou spotřebu příčkovek, a tím také pořizovací cenu celé stavby. Příčkovka z pórobetonu Ytong se snadno používá a jednoduše se do ní vytváří instalační drážky, otvory pro krabice nebo niky. Pro vyznačení budoucí polohy drážek a instalačních krabic v Ytongu se použije řezání pomocí drážkovače. Drážkování se provede táhnutím drážkovače podél pevného pravítka, což zajistí vytvoření rovné drážky v požadovaném směru, čímž výsledná drážka bude mít ostré a čisté okraje. Pokud je potřeba vytvořit drážku určité šířky a hloubky, drážkovač se použije vícekrát. V Ytong příčce tloušťky 75 a 100 mm se doporučuje vytvářet drážku pouze pro vedení el. kabelů, v příčce tl. 125 mm i pro vedení vody, a v příčkovce tl. 150 mm i pro vedení odpadu apod. Větší oslabení příček a nosných stěn je nutné konzultovat s projektantem či statikem. Vytvořit otvor s kruhovým průřezem pro krabice rozdělovačů, zásuvek a vypínačů pod omítku je také poměrně jednoduchou záležitostí. Při tvorbě drážek a rozvodů oceníte lehkost a přesnost, kterými se instalační rozvody v příčkovkách z Ytongu vytváří. Při úklidu vás překvapí minimum odpadu.
Řešení praskajících Ytong příček
Pokud v panelovém bytě postavené příčky z Ytongu praskají, a to i po deseti letech od rekonstrukce jádra, je pravděpodobné, že zedníci tehdy o technologii stavby z Ytongu nevěděli dostatečně. Nejčastější příčinou je "natvrdo" přizdění Ytongových příček k panelovým stěnám i ke stropu. Pro řešení je nutné odřezat příčku od stropu a vytvořit mezeru cca 1 až 1,3 cm. Tato mezera se může vyplnit minerální vatou nebo PUR pěnou (Ytong doporučuje minerální vatu). Pokud se použije PUR pěna, je vnitřní pocit, že to bude pak k tomu stropu "lépe držet".
Čtěte také: Výhody a nevýhody cihel a Ytongu
Postup pro opravu prasklin a dilataci:
- Odřezanou spáru (po napenetrování) vyplnit PUR pěnou.
- Pěnu ořezat (zarovnat) na tloušťku stěny Ytongu.
- Pěnu natřít pískovou penetrací.
- Dát na pěnu slabou vrstvu Uniflottu a do něho aplikovat Knauf perlinku nebo Knauf skelnou pásku.
- Dorovnat případnou další vrstvou Uniflottu (aby zůstaly ty 3 mm pro finalizaci Keraštukem).
- Po dokonalém zaschnutí Uniflottu opět natřít pískovou penetrací.
- Jako finální povrch aplikovat Keraštuk-K (cca 3 mm vrstva).
- Případně poté roh u stropu proškrábnout a aplikovat do něj pružný šlehaný tmel.
Jako výztuhu je vhodnější použít perlinku. Tu je možné aplikovat pouze k hranici stropu (aby případná dilatace udělala prasklinu v rohu) nebo s přesahem na strop. Pokud s přesahem, stačí přesah 1 cm. Pokud se aplikuje bez přesahu, je vhodné použít i pružný šlehaný tmel. Problém s praskáním může být způsoben i špatným napojením příček k panelovým stěnám, proto je nutné zvážit i odřezání příček od panelových stěn a vytvoření dilatačních spár i tam.
Důležité upozornění a doporučení
- Příčkovky šířky 75 mm můžete (nejlépe po statickém posouzení) použít na příčky malých rozměrů (WC, koupelna), které nejsou zatíženy vodorovnými silami a oslabeny instalačními drážkami.
- Příčkovky šíře 100 mm a více se používají na nenosné vnitřní stěny, dělící příčky, obezdívky, přizdívky a jiné interiérové prvky.
- Nelepte příčkovku přímo na sousední stěnu nebo strop, ale nechte vždy mezi nimi a příčkou po obvodu dilatační spáru min. 10 mm, ideální 15 mm. Po vyzdění vložte do takto vzniklé mezery proužek minerální vlny nebo ji vyplňte nízkoexpanzní PUR pěnou.
- Důležité je také správně kotvit příčku do nosných stěn a do stropu. K tomu jsou určeny nerezové příčkové spojky, kterými se kotví každá druhá řada (pokud statik neurčí jinak).
- Při práci s příčkovkami Ytong nepotřebujete žádné zvláštní materiály nebo vychytávky, základ je mít vodováhu a gumovou hůlku, kterými hlídáte a udržujete rovinnost každé řady příčkovek.
- Společnost Xella má ve své nabídce systémové prvky, které byly laboratorně vyvinuty tak, aby po jejich aplikaci celé dílo dlouhodobě fungovalo v plné kvalitě a plné spokojenosti stavebníka.
Dodržování těchto doporučení a postupů je klíčové pro dlouhodobou stabilitu a bezproblémové fungování Ytong příček v interiéru.
Čtěte také: Vlastnosti Ytong cihel a jejich využití
tags: #ytong #pricky #zkusenosti