Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit.
Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl: stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený.... Zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu.
Rozdělení živých plotů
Živé ploty lze rozdělit do dvou základních skupin - na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Další dělení je možné podle velikosti - na nízké (do 1 m výšky), střední (1 až 2 m) a vysoké (2 až 3 m).
Dřeviny pro stříhané živé ploty
Výška živého plotu do 1m
- Opadavé keře: mochna křovitá (Potentila fruticosa), pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus), ptačí zob (Ligustrum vulgare „Lodense“),dřišťál a jeho kultivary (Berberis thunbergii), meruzalka (Ribes alpinum „Pumilum“), zimolez (Lonicera tatarica „Louis Leroy“)
- Stále zelené keře: zimostráz obecný (Buxus sempervirens a „Suffruticosa“), cesmína (Ilex crenata), mahoniodřišťál (Mahoberberis aquicandidula), skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus var.
Výška živého plotu 1 až 2 m
- Opadavé listnáče: Šeřík čínský (Syringa chinensis), svídy (Cornus mas, alba, sericea), zlatý déšť (Forsythia intermedia), javor (Acer campestre), dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary („B. Vulgaris“), slivoň trnka (Prunus spinosa), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), meruzalka (Ribes alpinum), čimišník stromovitý (Caragana arborescens), pámelník (Symphoricarpos doorenbosii), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium a vulgare „Atvirens“), tavolník (Spirea vanhouttei, cinerea), zimolez (Lonicera tatarica a coerulea), habr obecný (Carpinus betulus), hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia), skalník špičatolistý (Cotoneaster acutifolius), (C.
Výška živého plotu 2 až 4 m a více
- Opadavé listnáče: habr obecný (Carpinus betulus), svídy (Cornus mas), zimolez (Lonicera tatarica), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica), javor (Acer campestre), slivoň myrobalán (Prunus cerasifera „Atropurpurea“)
- Jehličnany: zerav západní (Thuja occidentalis) a kultivary (T.
Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty
Výška živého plotu do 1m
- Opadavé keře: dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary, zimolez (Lonicera tatarica „Louis Leroy“), trojpuk (Deutzia gracilis, rosea), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), mochna křovitá (Potentilla fruticosa), meruzalka (Ribes alpinum „Pumilum“), ořechokřídlec clandonský (Caryopteris clandonensis), růže (Rosa) - záhonové mnohokvěté, vrba (Salix purpurea „Gracilis“), tavolník (Spirea japonica)
- Stálezelené keře: dřišťál (Berberis „Nana“), (B.
Výška živého plotu 1 až 2 m
- Opadavé keře: dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary, svídy (Cornus alba, seriecea „Flaviramea“), skalník (Cotoneaster divaricatus, lucidus, dielsianus), hortenzie (Hydrangea arborescens, paniculata), pustoryl (Philadelphus lemoinei), meruzalka (Ribes alpinum), tavolník (Spirea cinerea „Grefscheim“, arguta, vanhouttei), ptačí zob (Ligustrum vulgare „Lodense“), růže (Rosa) - remontující keřové aj., trojpuk (Deutzia lemoinei), pámelník (Symphoricarpos doorenbosii, orbiculatus), vajgélie (Weigela hybrida)
- Stálezelené keře: dřišťál (Berberis julianae, gagnepainii), skalník (Cotoneaster salicifolius), hlohyně (Pyracantha coccinea), vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus), kalina (Viburnum pragense), dřišťál (Buxus sempervirens)
- Jehličnany: cypřišek (Chamaecyparis lawsoniana „Nana“), zerav (Thuja occidentalis „Globosa“, „Compacta“ a „Pumila“), smrk (Picea abies „Pygmaea“, „Nana“), jalovec (Juniperus chinensis „Kaizuka“, media „Pfitzeriana Old Gold“, virginiana „Grei Owl“), tis (Taxus cuspidata), borovice (Pinus mugo „Gnom“, „Kobold“, a P.
Výška živého plotu 2 až 4m
- Opadavá keře: zlatice (Forsythia intermedia), svída (Cornus sanquinae), kdoulovec (Chaenomeles speciosa), hroznovec (Exochorda), zimolez (Lonicera tatarica, maackii, korolkowi), slivoň trnka (Prunus spinosa), růže sadové (Rosa), pustoryl - většina původních druhů (Phyladelphus), ptačí zob (Ligustrum vulgare a „Atrovirens“), tavola (Physocarpus), klokoč (Staphylea), šeřík čínský (Syringa chinensis), kalina (Viburnum farreri, opulus, lantana), vajgélie (Weigela florida), kolkvície (Kolkwitzia)
- Stálezelené keře: hlohyně (Pyracantha coccinea), cesmína (Ilex aquifolium), kalina (Viburnum pragense, rhytidophyllum)
- Jehličnany: tis (Taxus baccata „Adpresa“, „Fastigiata“, „Washingtony“), borovice (Pinus mugo, sylvestris „Waterí“), jalovec (Juniperus media „Pfitzeriana“ a „Hetzii“, J.
Výsadba živého plotu
Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok.
Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m.
Čtěte také: Živé ploty v ČR a zákony
Do vytvořeného rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě.
Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost.
Péče o živý plot
Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst a hustotu. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen - červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát.
Střih neboli tvarování by se mělo provádět dvakrát za rok - zpravidla v červnu a v září. Vždy ovšem záleží na konkrétním druhu.
Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv.
Čtěte také: Výška živého plotu: Co říká zákon?
Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října.
Čtěte také: Legislativa pro živé ploty
tags: #výška #živého #plotu #druhy