Objevte Tajemství Typologie Staveb: Klíčové Kapitoly, Které Musíte Znát!

Typologie staveb představuje široké pole zkoumání, které se dotýká mnoha aspektů architektonického designu, historického vývoje a funkčního využití. Tento článek se zaměřuje na několik klíčových oblastí, včetně venkovských návesních kaplí, problematiky hromadného bydlení a prvků zahradního umění. Dále se věnuje přehledu relevantních technických norem a legislativních požadavků, které ovlivňují projektování a realizaci staveb.

Návesní kaple a jejich význam v krajině jižních Čech

Návesní kaple, vzniklé do poloviny 19. století, svým nanejvýš harmonickým architektonickým a výtvarným řešením spoluurčují obecně vnímanou asociaci „jihočeské vesnice“. Zároveň jsou i projevem a příznakem jedinečnosti konkrétních obcí. K budování zvonic na vesnických návsích nabádala státní i vrchnostenská protipožární nařízení druhé poloviny 18. století. Hluboce zbožná mentalita venkovanů ovšem nedokázala vnímat civilní ochranu obyvatel a jejich majetku bez kontextu duchovní ochrany obce. Zvonice se tak od samého počátku propojovaly s prostory určenými pro obrazy a sochy světců, osobní i kolektivní modlitby a v některých případech i liturgické úkony včetně sloužení mší svatých. Fotograficky bohatě vybavená publikace výběrově zachycuje 284 lokalit. Některé typové a vývojové skupiny zkoumaných staveb jsou vázané na užší regiony, jiné si naopak odpovídají napříč krajem i mimo něj. Většina z nich nese rukopis snahy o přizpůsobení barokních a klasicistních prvků venkovskému prostředí. S jistou nadsázkou se proto dá říci, že stavitelé návesních kaplí stáli na počátku stavební proměny, která na jihu Čech vedla od druhé čtvrtiny 19. století k té podobě venkovských sídel, kterou dodnes většina místních i návštěvníků vnímá jako nezpochybnitelnou kulturní hodnotu.

Hromadné bydlení: Systematika prostorových typů

Bytové stavby jsou pro architekty a projektanty nejčastější úlohou a základními stavebními kameny našich měst. Autoři publikace Hromadné bydlení - Systematika prostorových typů, architekti a pedagogové FA ČVUT, Michal Kohout, David Tichý a Filip Tittl uspořádali bytové stavby do přehledného a uceleného systému. Přehledná forma, množství plánů a schémat činí knihu přístupnou nejen studentům, ale i veřejnosti se zájmem o problematiku bydlení, architektury a plánování vystavěného prostředí. Publikace má ambici stát se pomůckou všech, kteří se problematikou hromadného bydlení profesionálně zabývají: architektů, stavebníků, ale i veřejné správy, právníků, ekonomů, správcovských organizací a dalších.

Michal Kohout (UNIT architekti) má za sebou řadu oceněných projektů v oblasti bydlení, polyfunkčních a veřejných staveb. Od roku 2012 je vedoucím Ústavu nauky o budovách a garantem programu bydlení na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde vede ateliér (s D. Tichým), a výuku cyklu soubory staveb na Ústavu urbanismu.
David Tichý (UNIT architekti) vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde absolvoval doktorský program se zaměřením na mezigenerační koncepty bydlení. Na FA ČVUT působí jako pedagog.
Filip Tittl (UNIT architekti) absolvoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze, jeho závěrečná práce byla oceněna jako nejlepší diplomní projekt v ČR v roce 2010 a nominována na cenu Archiprix. Ve své praxi se orientuje na urbanismus a územní plánování, zabývá se stavební legislativou a spolupracuje s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Strukturální prvky kompozice památek zahradního umění

Projekt je konkrétně směřován na prvky hmotné struktury kompozice památek zahradního umění, a to jak na umělé, tak na přírodní (vegetační). V této oblasti stále chybí některé základní nástroje identifikace a dokumentace, k nimž patří i oborový slovník. Je to jeden z důvodů stávající nedokonalé evidence, identifikace památkových hodnot a komunikace těchto hodnot s domácím i evropským publikem. Tuto prioritu rozvíjí v oblasti ochrany nejohroženějších typologických skupin národního nemovitého kulturního dědictví. V rámci projektu bude provedena celorepubliková identifikace a základní dokumentace vybrané části strukturálních prvků kompozice památek zahradního umění. Na základě zjištěných poznatků dojde k vytvoření nástrojů pro jejich kvalitnější evidenci (výkladový slovník), systematickou ochranu (mapy s odborným obsahem, metodika) a využití v oblasti kulturního průmyslu (specializovaná veřejná databáze). Mnohavrstevná interpretace získaných dat umožní následné zasazení problematiky do národního i evropského kontextu a její prezentaci v rámci tohoto kulturního regionu (výstavy s kritickým katalogem, odborná kniha).

Fáze řešení projektu a mezinárodní kontext

V prvním roce řešení projektu byl ve všech jeho částech kladen důraz na literární rešerši a terénní průzkum v rámci celé ČR. Bylo navštíveno více jak 300 památek zahradního umění. Aby mohl být naplněn dílčí cíl projektu „zasazení získaných poznatků do evropského kontextu“, byla realizována zahraniční služební cesta. Důležitým inspiračním zdrojem pro budovatele zahrad a parků ve střední Evropě v 18. a 19. století byla díla zakládaná na území dnešního Německa a také přímo v hlavním městě monarchie - Vídni. K návštěvě a dokumentaci byly vybrány areály oblíbené v rámci studijních cest evropské šlechty a prezentované v dobových publikacích.

Čtěte také: Legislativní požadavky na požární bezpečnost

Navštívené zahraniční lokality (příklady)

Německo: Kassel - Bergpark Wilhelmshöhe, Wilhelmsthal; Výmar - zahrada u zámku Belvedere; Hannover - Herrenhausen Grossgarten, Georgengarten; Halberstadt - park Spiegelsberge.
Rakousko: Vídeň - zahrady u zámku Schönbrunn, Laxenburg, Kitsee; Prugg.
Slovensko: Lednické Rovne, Mošovce, Turčianska Štiavnica, Betliar, Krásnohorské Podhradie, Vlachovo, Voderady, Hlohovec, Dolná Krupá, Žiar nad Hronom, Hubice, Cífer.
Polsko: Park Miejski im. Tarnowskich w Końskich, Zespół pałacowo-parkowy w Puławach, Jabłonna Palace, Nieborow, Park Arkadia, Pałac Kawalera, ogrod w Świerklańcu, Warsaw - Park Natoliński, Wilanów, Park Morysin, Park Królikarnia, Morskie oko, Łazienki Królewskie, Ogrod Saski, Ogrod Krasinski.

Řešitelské týmy tématu A, B i C prováděly terénní průzkum, literární a archivní rešerši. Opět bylo navštíveno více než 300 historických zahrad a parků. Zahradní umění polského regionu nebylo na našem území příliš známé. V období 18. a 19. století bylo pod intelektuálním vlivem Pruska, Francie, ale také Ruska. V rámci služební cesty byla studována významná díla zahradní architektury a provedena fotodokumentace stavební i vegetační složky jejich kompozice za účelem získání srovnávacího materiálu důležitého pro zasazení děl českého zahradního umění do středoevropského kontextu. Bylo navštíveno více než 250 historických zahrad a parků.

Výstava a publikace

Jedná se o panelovou výstavu, kde je na 25 panelech prezentován dílčí výsledek celorepublikového výzkumu zaměřeného na identifikaci a interpretaci Staveb inspirovaných antickou a staroegyptskou kulturou v památkách zahradního umění v ČR. Tři panely z tohoto počtu jsou věnovány úvodnímu představení problematiky v širším evropském kontextu. Devatenáct panelů představuje stavby a scenérie identifikované na našem území, a to z různých úhlů pohledu. Prezentovány jsou jak stavby existující, tak zaniklé, k nimž byly získány relevantní obrazové dokumenty. Tři panely jsou věnovány autorskému týmu a zdrojům prezentovaných obrazových dokumentů. Vzhledem k okruhu předpokládaných návštěvníků lze text na panelech označit za populárně naučný.

KŘESADLOVÁ, Lenka; LETÁ, Michaela. 2025. Stavby inspirované antickou a staroegyptskou kulturou v památkách zahradního umění v ČR: kritický katalog k výstavě. Kroměříž: Národní památkový ústav.
KŘESADLOVÁ, Lenka. 2024. Grafická díla jako doklad vývoje a prezentace památek zahradního umění na našem území. Zprávy památkové péče. 84(2), 139-153. ISSN 1210-5538.
ZÁMEČNÍK, Roman. 2025. Lednický park a Lednicko-valtický areál - současný stav / Lednice Park and Lednice - Valtice Cultural Landscape - current status. In: NOVÁK, Zdeněk (ed.). Průhonický park v proměnách času. / Průhonice Park in the Passage of Time. Průhonice: Botanický ústav AV ČR, 73-118.
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2025. Stavby inspirované antickou a staroegyptskou kulturou v památkách zahradního umění v ČR [výstava]. Kroměříž, Květná zahrada, Národní památkový ústav, 6. 9. - 14. 12. 2025.

Typologické požadavky na občanské stavby a související normy

Pomůcka vychází z právních předpisů a technických norem a poskytuje přehled typologických požadavků na občanské stavby. Jejím cílem je umožnit projektantům, stavbyvedoucím a dozorům stavby základní orientaci ve vyhledávání technických požadavků na stavby. Pomůcka obsahuje přehled typologických požadavků na občanské stavby, vycházející z právních předpisů a technických norem, umožňující projektantům, stavbyvedoucím a dozorům orientaci ve vyhledávání technických požadavků na stavby.

Výběr relevantních technických norem

ČSN 73 5245 Kulturní objekty s hledištěm: Norma platí pro navrhování a provádění větracích a klimatizačních systémů nebytových objektů, které však slouží k pobytu osob. Norma definuje a stanovuje parametry pro tyto systémy. Předpisy pro navrhování v této normě a v přílohách se vztahují zejména na systémy s nuceným přívodem a odvodem vzduchu a na mechanické části hybridních systémů. V tabulce č. 12 je uvedena minimální doporučená podlahová plocha pro jednu osobu, se kterou se počítá v návrhu - velkoprostorová kancelář 12 m² a malá kancelářská místnost 10 m².
ČSN P ISO 21542 (předběžná česká technická norma): Stanovuje požadavky a doporučení k vytváření udržitelného prostředí staveb s požadavky na bezbariérové užívání. Cílem této mezinárodní normy je poskytnout návod pro projektování, realizaci a následnou údržbu staveb se zajištěním podmínek samostatného užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace. V ČR pro navrhování, provádění a povolování požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy.
Normy pro požární bezpečnost:
- Evropská norma určuje postup klasifikace podle reakce na oheň pro všechny stavební výrobky včetně výrobků zabudovaných v konstrukcích staveb.
- Stanovuje postup pro klasifikaci požární odolnosti stavebních výrobků a prvků budov, používaných jako části provozních instalací v budovách.
- Stanovuje postupy pro klasifikaci střech/střešních krytin vystavených vnějšímu požáru.
- Stanovuje postup pro klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb na základě výsledků zkoušek požární odolnosti a kouřotěsnosti.
- Norma stanoví specifické požadavky na požární bezpečnost objektů a prostorů určených pro skladování hořlavých látek (podle 4.1) v návaznosti na ČSN 73 0804.
- Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových shromažďovacích prostorů, pro projektování stavebních změn stávajících shromažďovacích prostorů a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na shromažďovací prostory.
- Norma platí pro stanovení podmínek pro návrh elektrické požární signalizace (EPS).
- Norma stanoví hodnoty požární odolnosti některých stavebních konstrukcí, dále jejich klasifikační zatřídění a také hodnocení druhu konstrukčních částí.
- Nová česká norma se zabývá technickým provedením výtahů sloužících pro evakuaci osob.
- ČSN EN 1991-1-2 uvádí metodické postupy stanovení tepelného zatížení pro navrhování konstrukcí na účinky požáru.
- Norma stanoví další požadavky na požární bezpečnost v návaznosti na ČSN 73 0804 nebo souvisící normy ČSN 73 0845 a ČSN 73 0842, popř. ČSN 73 0802, přičemž platí ustanovení těchto norem, pokud nejsou nahrazena v této normě odchylnými ustanoveními.
- Norma určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební objekty a volné sklady a pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834.
- Norma platí pro navrhování únikových cest ze stavebních objektů a stanoví normové hodnoty obsazení objektů osobami pro řešení požární bezpečnosti staveb.
Normy pro energetickou náročnost a akustiku:
- Pod bodem G. Tabulka 2 - stanovuje požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov, a to podle druhu chráněného vnitřního prostoru se stanovuje ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době, noční době a ve vzdálenosti 2 m od fasády.
- Čl. Kde UN je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve W/(m²·K).
- Norma stanoví hodnoty veličin postupu výpočtu energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov v zimním období a umožňuje tím vyčíslení podílu úspor paliv a energie při vytápění vlivem využitelného slunečního záření pronikajícího do budovy.
ČSN pro parkovací plochy: Norma platí pro navrhování nových odstavných a parkovacích ploch, změny dokončených staveb, změny v užívání staveb a obdobně pro rekonstrukce (především pro osobní vozidla, dále také pro nákladní vozidla, autobusy, motocykly a jízdní kola).

Legislativní požadavky na shromažďovací prostory

(1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti.
(4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi.
(5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.
(6) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti.

Tradiční venkovské stavby na Králicku a Červenovodsku

Kniha představuje zhuštěný výsledek plošných průzkumů vesnic na Králicku a Červenovodsku, které byly prováděny v posledních devíti letech Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Pardubicích za podpory grantového projektu Ministerstva kultury ČR. Informace získané z terénu jsou propojeny s archivním bádáním a historickými souvislostmi a snaží se zachytit tradiční venkovské stavby regionu a jejich specifické rysy v kontextu jejich historického a urbanistického vývoje. Kniha je členěna je do dvou částí - první část se zabývá stručnou historií regionu, půdorysy vesnic, shrnujícím příspěvkem o vývoji venkovského domu a kapitolou o vesnických hostincích. Podrobněji se také zaměřuje na dva fenomény regionu, jimiž jsou reprezentativní úpravy vstupu domů a proměna horské vesnice Červené Vody v průmyslové centrum. Okrajově byly dokumentovány další druhy staveb, jako jsou různé továrny a malé výrobní objekty, olejny, vodní mlýny, fary, školy, hasičské zbrojnice, a také kamenosochařská díla. Jednotlivá hesla mají jednotnou formu, kde ve zkratce shrnují historii, urbanismus sídla a uvádí výběr nejhodnotnějších staveb doplněný fotografickou, ojediněle i plánovou dokumentací. U každé vesnice je připojen souhrn historických statistických údajů, pro představu o vývoji a velikosti vsí v minulosti. Součástí tohoto odstavce je i rekonstrukce prvního okruhu číslování pro každou vesnici.

Čtěte také: Jak na metodologii výzkumu

Čtěte také: požadavky na zdravé vnitřní prostředí

tags: #vybrane #kapitoly #z #typologie #staveb