Dnes bereme záznam či přenos zvuku jako něco samozřejmého. Není tomu tak dávno, kdy si hudbu člověk mohl poslechnout pouze živě. Thomas Alva Edison si ve svém vynálezeckém snažení umínil, že zaznamená lidský hlas jinou formou než písmem nebo notovým záznamem. Vyšel z výzkumů fyziků a fyziologů, kteří zjistili vlnovou podstatu zvuku. Edison vymyslel, jak převést kmitání okolního prostředí pomocí membrány na kmitání mechanického elementu. Tím byla rycí jehla, jež vyrývala různě hlubokou drážku do voskem pokrytého válečku.
Ve finále na povrchu vznikla drážka spirálovitě obtáčející téměř celý váleček. Pokud se k takovému válečku přiložila snímací jehla a váleček se opět roztočil, kmitala jehla v rytmu určeném drážkou. Rokem 1878 tak začala éra snahy o co nejvěrnější reprodukci. Zvuk se stal „instantním“ a daly se vytvářet „zvukové konzervy“.
Přechod od válců ke gramofonovým deskám
Největším problémem byl materiál pro válečky - běžný vosk se snadno ryl, ale stejně tak se snadno poškodil. Přešlo se na šelak, přírodní materiál na bázi rostlinné pryskyřice, který byl však velmi křehký. Již v roce 1888 přišel Emil Berliner s nápadem umístit drážku se záznamem nikoli na povrch válce, ale na plochu kruhové desky. Plochý tvar desky se snadněji reprodukoval lisováním a navíc bylo možné pro záznam využít obě strany.
Berliner nepoužil hloubkový záznam jako Edison, ale záznam stranový, kde se jehla při záznamu i reprodukci vychyluje do stran od osy drážky. Tlak na povrch desky může být mnohem menší, což umožňuje záznam i snímání slabších signálů a vyšších kmitočtů. V roce 1952 pak Americká asociace producentů desek standardizovala korekční křivku RIAA, což vedlo k celosvětovému rozmachu gramofonu.
Vývoj materiálů a formátů
Vývoj záznamových médií prošel mnoha materiálovými změnami, které ovlivnily kvalitu i životnost nahrávek:
Čtěte také: Vše o voskových nátěrech
| Materiál | Období | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Voskové válečky | Konec 19. století | Nízká odolnost, náročné skladování |
| Šelakové desky | Začátek 20. století | Křehké, nutná vyšší hmotnost desky |
| Vinyl (PVC) | Od 50. let 20. stol. | Odolnost, možnost jemnějších drážek |
Rozvoj materiálů umožnil výrobu desek z vinylu, který má díky obsahu sazí dobré kluzné vlastnosti a je mnohem odolnější proti rozbití. Potřeba prodloužit dobu reprodukce vedla k zužování drážek a snížení počtu otáček na 33 1/3 nebo 45 za minutu. Výsledkem byly LP desky s dobou reprodukce kolem 20 minut na každé straně.
Gramofonový průmysl v českých zemích
Počátky českého gramofonového průmyslu jsou spojeny s rokem 1901, kdy tenor František Pácal nahrál ve Vídni první české snímky. V roce 1910 byla v Ústí nad Labem dokončena továrna "Rakouská gramofonová společnost s. r. o.", která vyráběla desky s logem psa naslouchajícího hlasu svého pána. V roce 1931 pak na českém trhu začala působit kreativní firma "Ultraphon", která pohotověji reagovala na požadavky domácího publika a zachránila se díky obrovskému úspěchu písničky "Cikánka".
Po druhé světové válce došlo znárodněním ke sloučení všech programových fondů značek Ultraphon a Esta pod národní podnik Gramofonové závody. V roce 1946 byla založena distribuční firma Supraphon. Ačkoliv se dnes hudba šíří skrze streamovací platformy a digitální knihovny, vinylové desky zůstávají symbolem konzervativního poslechu. Vinyly s hudbou či mluveným slovem právem patří mezi stále uznávané zvukové nosiče, které jsou schopny při ideálních podmínkách zachovat záznam po dlouhou dobu životnosti plastu.
Čtěte také: Pevné a trvanlivé rohy sádrokartonu
Čtěte také: Instalace vinylové podlahy na OSB desky
tags: #voskove #valecky #vinylove #desky #selak #historie