Odvodňovací žlaby mají jasný úkol: odvést povrchovou vodu do kanalizace, retenční nádrže nebo příkopu. Díky nim se nepoškodí nově položená dlažba, nesesune se svah a voda neohrožuje základy domů. U rodinných domů a zahrad hraje roli nejen funkčnost, ale i vzhled. Málokdo chce, aby mu uprostřed nové terasy trčel technický prvek. Proto se často využívají žlaby v imitaci dřeva, nebo skryté odvodňovací žlaby.
Co je skrytý odvodňovací žlab a proč je oblíbený?
Velkou oblibu architektů si v současnosti získalo používání skrytých odvodňovacích žlabů. Jedná se o velmi zajímavé a efektivní řešení, které je však technicky velmi náročné a je k němu třeba přistupovat o to zodpovědněji. Nový skrytý okapový systém SIBA Modern je určen pro použití na objektech, kde je žádoucí pohledově skrýt celý okapový systém nebo jeho část pod fasádu.
Výhody a instalace skrytého systému
- Výhodou skrytého okapového systému Siba Modern je bezpečné ukrytí celého, nebo části systému uvnitř fasády a jediným viditelným prvkem celého systému je vnější fasádní pohledový prvek.
- Žlab je zabudován do fasády budovy a případné přetečení žlabu musí být pojištěno vhodnou podkladní konstrukcí a dodatečnou izolací pod podlahou a drenážními fóliemi.
- Při vytváření skrytého žlabu je také nutné zvolit správný materiál. Z našeho pohledu jsou nejlepší materiály, které lze spojovat pájením.
- Práce s tímto detailem rozhodně nedoporučuji instalatérům, kteří nemají zkušenosti nebo vhodné vybavení instalatérským nářadím. Požadavkem na klempíře je opět mít kvalitní lisovací stroj se správnými lisovacími tělesy a nářadí pro čisté a správné lisování.
- Návrh musí zohlednit také větrání střechy a samozřejmě i fasády, kterou ukončuje.
Typy odvodňovacích žlabů a jejich vlastnosti
Obecně se odvodňovací žlaby dělí na 2 velké skupiny podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny.
Plastové odvodňovací žlaby
Největší výhodou plastových žlabů je nízká hmotnost, díky které se s nimi snadno manipuluje. Montáž také usnadňují zámky, kterými se žlaby snadno spojí. Plastové odvodňovací žlaby je možné také spojovat do pravých úhlů. Plastové žlaby se spojují pomocí zámků.
Nevýhody plastových žlabů
Nevýhodou plastových žlabů je ovšem jejich nízká pevnost při bočním zatížení, v porovnání s betonovými žlaby. Další nevýhodou je postupná degradace materiálu vlivem povětrnostních podmínek. Plasty, použité pro výrobu žlabů, jsou UV odolné. I přes to je ovšem celková životnost odhadována na 10 let.
Čtěte také: Montáž betonových žlabů Hornbach
Betonové odvodňovací žlaby
V tomto případě se dostáváme do profesionálnějšího segmentu odvodňovacích žlabů. Betonové odvodňovací žlaby se vyznačují především vysokou pevností a obrovskou variabilitou rozměrů a typů. Kromě klasických žlabů s mříží, můžeme narazit i na "speciality" v podobě štěrbinových žlabů nebo žlabů se spádovaným dnem. Betonové žlaby se spojují pouze "na sraz". V případě požadavku na vodotěsný spoj je nutné spáry mezi žlaby vyplnit polyuretanovým PU tmelem.
Nevýhody betonových žlabů
Nevýhodou betonových odvodňovacích žlabů je ovšem jejich vysoká hmotnost (v případě žlabů D400 ve větších rozměrech je hmotnost až 100 kg/ks) a z toho vyplývající náročnost na manipulaci a pokládku.
Štěrbinové žlaby
Štěrbinový žlab představuje řešení, které spojuje nenápadný vzhled s vysokou odtokovou kapacitou. Betonové štěrbiny jsou zajisté prvky, které mají v odvodňování své místo. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že nejsou ideálním řešením za všech okolností. Slabinou jakýchkoli monolitických celobetonových žlabů je jejich nechráněná horní plocha se štěrbinou. Ta má ve srovnání například s litinovými kryty nižší odolnost vůči obrusu a dynamickým rázům kol. S příčným uložením je spojený i druhý, v praxi často podceňovaný případ. Zde je odvodnění instalováno také napříč vozovkou, která je navíc ve svahu. Pokud je sklon okolní plochy směřující kolmo na linii žlabů vyšší a přijdou silnější přívalové srážky, voda může poměrně lehce žlab přetéct.
Problémy se zanášením
Asi největší slabinou betonových trub je jejich náchylnost k zanášení naplaveným materiálem. Platí to zejména, pokud se žlaby s otevřenou štěrbinou instalují jako odvodnění okolo nezpevněných povrchů, do vjezdů lesnických a zemědělských areálů, pod listnatými stromy apod. Znečištěná těžká technika z polí či staveb bývá obecně pro tyto konstrukce problematická. Žlaby je pak nutné velmi často čistit a proplachovat, což je při absenci hydrantu nebo jiného dostupného zdroje vody v blízkosti drahá záležitost.
Zatížení a normy
Každý odvodňovací žlab (betonový i plastový) musí být pokládán do 10 cm betonového lože. Stejná tloušťka betonu musí být také z boků, aby ochránila žlab před působením bočních sil, které na odvodňovací žlab působí např. Dále se můžeme setkat také se zatíženími E600 (60 tun) a F900 (90 tun). Tato jsou ovšem vyžadována na specifické druhy staveb - např.
Čtěte také: Použití malých betonových žlabů v praxi
Norma ČSN EN 1433, článek číslo 5, uvádí, že pro odvodňovací žlábky umístěné v ploše odvodňovacích pruhů pozemní komunikace u obrubníku, nepojížděné zpevněné krajnice a podobně, se používá skupina 3 (nejméně třída C250). Norma určitě nepovažuje odvodnění pomocí štěrbin za nespolehlivé a nekvalitní. Další v pořadí, vyšší zátěžová skupina 4 (třída D400) však instalaci napříč připouští a žádnou meziskupinu tu nenajdeme. Naznačuje se tak, že obzvláště v případech příčného uložení není štěrbina tou pravou volbou. V kompetenci projektanta je tedy rozhodnout o typu žlabu nejen podle třídy zatížení, ale také charakteru a intenzitě namáhání, které musí žlaby v provozu snášet.
Třídy zatížení odvodňovacích žlabů
| Třída zatížení | Hmotnost (t) | Použití |
|---|---|---|
| A15 | 1.5 | Chodníky, cyklostezky, kolem bazénů, před garáž na osobní auto |
| B125 | 12.5 | Autoservisy, místa pro příjezd dodávek či malých automobilů |
| C250 | 25 | Parkoviště, nakládací zóny u továren |
| D400 | 40 | Silnice, dálnice, příjezdové komunikace pro těžkou techniku |
| E600 | 60 | Specifické druhy staveb |
| F900 | 90 | Specifické druhy staveb |
Důležité aspekty při výběru a instalaci
Ani ten nejlepší odvodňovací žlab nebude fungovat, pokud nebude správně uložen. Před instalací je potřeba připravit betonové lože, do kterého se žlab usadí. Velkou roli hraje spád. Voda musí mít vždy možnost volně odtékat. Samotný žlab je jen jednou částí celého systému. Už při plánování je proto nutné promyslet, zda vodu odvedete do kanalizace, retenční nádrže nebo příkopu. Upozornění: Žlaby a příslušenství musí být vždy od stejného výrobce.
Tipy pro správnou instalaci
- Pokládka žlabů začíná odtokem a napojením na odtokovou trubku.
- Žlaby pokládáte do zavlhlého betonového lože podle provázku nebo laseru.
- Doporučuje se utopit žlab proti dlažbě klidně o půl až jeden centimetr. Voda se do žlabu lépe dostane. Okolní dlažba má navíc tendenci klesat.
- U garáže se také doporučuje žlab od vrat trochu odsadit, třeba 20-30 cm a vytvořit před vstupem v místě žlabu mírné úžlabí. Při těžkém dešti se tak voda, která by se dostala za žlab, zase vrátí a odteče bezpečně žlabem.
- Každý odvodňovací systém by měl mít nějaké sítko nebo košík na hrubé nečistoty.
- Pokud máte do garáže větší spád, je lepší použít širší žlab, aby přívalová voda žlab nepřeskočila a nedostala se do objektu.
- Ocelový mřížkový rošt má lepší schopnost vodu zachytit než třeba litinový.
Protihluková ochrana a těsnění
Požadavky na ochrana proti hluku stanovené v normě DIN 4109 se vztahují na úroveň hluku v situaci, kdy byla výstavba již dokončena. Sprchové žlaby ACO ShowerDrain E splňují kritéria na zvýšenou úroveň protihlukové ochrany dle normy DIN 4109 (A1:2001). Nikoliv však pouze této normy, ale také splňují požadavky VDI 4100. Spolehlivé těsnění je u odtokových žlabů absolutní nutností, protože v opačném případě by došlo k nemalým škodám na konstrukci podlahy. Správná instalace a hydroizolační vrstva ve spojení s obvodovou přírubou odtokového žlabu zajišťuje spolehlivé a trvalé utěsnění. Sprchové žlaby ACO Shower Drain jsou předinstalovány - mají pevně spojené jednotlivé součásti, to zaručuje absolutní vodotěsnost celého těla sprchového žlabu.
Údržba odvodňovacích žlabů
Stejně jako u každého technického řešení i u žlabů platí, že potřebují péči. Není náročná, ale pravidelnost je klíčová. V praxi to znamená občas vyčistit rošty a vpusti od listí, písku nebo bláta. U veřejných ploch se proto doporučuje provádět kontrolu několikrát ročně, u soukromých projektů většinou postačí podzimní a jarní čištění.
Čtěte také: Žlaby D400 s litinovou mříží pro náročné aplikace
tags: #skrytý #odvodňovací #žlab #informace