Správná vlhkost podkladu před pokládkou podlahových krytin je jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšné položení nové podlahy. Bohužel, mnoho lidí si to neuvědomuje a nepřikládá této fázi přípravy dostatek pozornosti. Následkem může být trvalé poškození nové podlahové krytiny.
Po mnoha rozhovorech s podlaháři bylo zjištěno, že zhruba 95 % dotázaných neví, jaké jsou požadované hodnoty zbytkové vlhkosti v podkladu. Přitom se jedná o základní a jednu z prvotních informací, které z podkladu musíte dostat, než začnete pokládat krytiny. Jinak se vystavujete riziku reklamace.
Měření vlhkosti podkladu
Přistoupit k měření vlhkosti podkladu můžeme po úplném vytvrdnutí potěru a alespoň po 3 týdnech od jeho aplikace, aby to mělo nějaký smysl a podklad nebyl úplně mokrý. Závisí to mimo jiné i na tom, zda se jedná o cementový nebo anhydritový potěr. Zbytková vlhkost podkladu se profesionálně měří speciálními ručními CM (Carbide Methode) přístroji, kterými disponují podlahářské firmy. Pomocí nich se dá zjistit vlhkost v rozmezí od 0 % do 6 %. Méně přesné je měření pomocí elektronických měřicích přístrojů vlhkosti stavebních materiálů.
Existuje velké množství příručních přístrojů na měření vlhkosti potěrů. Některé jsou přesnější, jiné méně přesné. Při měření různými povrchovými měřicími přístroji může dojít ke zkreslení měření, protože vrchní část potěru schne jako první. Povrchové měření vlhkosti také velmi ovlivňuje hustota vrchní vrstvy, která je závislá na poréznosti povrchu.
Orientační fóliová metoda
Je tu ale způsob, jak orientačně vlhkost změřit i bez tohoto přístroje. A to je tzv. fóliová metoda. Tato jednoduchá, rychlá a levná metoda je popsána v americkém předpisu ASTM D 4263, ale berte na vědomí, že jde jen a pouze o orientační měření. Může se tak stát, že ač se vám bude zdát podklad připravený, nebude tomu tak.
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
Při tomto testu vlhkosti si vymezíte výsek podkladu o rozměrech 45 cm x 45 cm, překryjete ho čistou plastovou fólií a tu po všech čtyřech stranách přilepíte k podkladu. V ideálním případě ji přilepte po celém obvodu parotěsnou hliníkovou lepicí páskou. Výsledek testu vlhkosti se dozvíte po 16 hodinách. Pokud po tomto časovém intervalu najdete na spodní straně fólie nepatrný kondenzát nebo pokud povrch betonu ztmavl, není podklad připraven k pokládce podlahové krytiny.
Výsledek fóliové metody může ovlivnit hned několik faktorů. Například v chladnějších podmínkách si beton může vlhkost podržet a kondenzát tak nebude patrný. Teplota povrchu a okolního prostředí by se měla pohybovat v rozmezí, které uvádí výrobce pro finální pokládání podlahy. Výše uvedená americká norma varuje před působením přímého slunečního záření nebo nadměrného tepla po dobu testování.
CM-měřicí přístroj
Měření CM-měřicím přístrojem je často využíváno pro zjištění přesné hodnoty vlhkosti podlahového potěru. Při tomto měření se z hloubky pod 2/3 tloušťky potěru odebere přesně navážený vzorek materiálu, čímž je zabezpečeno, že potěr se změří v celé hloubce a ne jen pár centimetrů od povrchu.
Další způsoby měření vlhkosti
- Zkouška vývrty: Používá se v USA a Velké Británii, vývrt se dělá minimálně do 40% tloušťky betonu nebo anhydritu, do vývrtu se vloží rukávec a ten se uzavře na dobu 72 hodin.
- Nedestruktivní měření: Měří se fyzikální veličina, která se mění vlivem přítomnosti obsahu vlhkosti. Tato metoda je velice nepřesná, protože je povrchová.
- Kalcium chloridová metoda: Běžně používaná v USA do 90. let. Měřený povrch se musí důkladně očistit, na očištěný povrch se položí miska s přesným množstvím chloridu vápenatého a celé se to překryje nepropustným krytem.
- Zapichovací vlhkoměry: Jsou určeny pro měření dřeva a jiných měkkých materiálů, do kterých lze jeho hroty zapíchnout. Fungují na principu elektrického odporu a ukáží pouze vlhkost vrchní slabé vrstvičky.
- Příložné vlhkoměry: Jsou ideální pro měření betonu a anhydritu. Okamžitě zobrazují naměřené hodnoty a to do hloubky až 20-30 mm.
Požadované hodnoty vlhkosti dle ČSN
Přesnou hodnotu vlhkosti podkladu uvádí ČSN (česká státní norma) zvlášť pro každý typ podlahových krytin. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy je daná NORMOU ČSN 74 4505 podlahy a společná ustanovení. Veškeré hodnoty jsou v ČSN 744505 popsány. Tuto normu by měl znát a mít každý podlahář, přesto tomu tak ve většině případů není.
Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru v % v době pokládky finální krytiny:
Čtěte také: Zásady pokládky na beton
| Krytina | Vlhkost (%) |
|---|---|
| Kamenná, nebo keramická dlažba | 5,0 |
| Podlaha na bázi cementu | 5,0 |
| Syntetická podlaha | 4,0 |
| Paropropustná krytina | 5,0 |
| PVC, linoleum, guma, korek | 3,5 |
| Dřevěné podlahy, laminátové, parkety | 2,5 |
Pokud je součástí podlahy podlahové topení, tak se musí ponížit hodnota o -0,5 %.
Nejvyšší dovolená vlhkost anhydritového potěru v % v době pokládky finální krytiny:
| Krytina | Vlhkost (%) |
|---|---|
| Kamenná, nebo keramická dlažba | 0,5 |
| Syntetická podlaha | 0,5 |
| Paropropustná krytina | 1,0 |
| PVC, linoleum, guma, korek | 0,5 |
| Dřevěné podlahy, laminátové, parkety | 0,5 |
Pokud je součástí podlahy podlahové topení, tak se musí ponížit hodnota o -0,2 %.
Například pro vinylové podlahy musí být hodnota vlhkosti cementového potěru pod 2 % CM, u anhydritového maximálně 0,5 % CM. V případě podkladu s podlahovým topením jsou hodnoty u cementového potěru 1,8 % CM a anhydritového maximálně 0,3 % CM.
V případě, že součástí podlahy je systém podlahového vytápění, musí být požadavek na nejvyšší dovolenou vlhkost u cementového potěru snížen o 0,5 % a u potěru na bázi síranu vápenatého o 0,2 %.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Obyčejně se betonový potěr pokládá za dostatečně vysušený, dosáhne-li hodnoty do 2,5 % hmotnostní vlhkosti, u anhydritu je normou požadována hodnota 0,5 hm.%. Při přítomnosti podlahového topení jsou vyžadovány hodnoty 1,8 hm% pro beton a 0,3 hm% pro anhydrit. Požadavky mohou být ještě přísnější v závislosti na použitém materiálu podlahové krytiny (exotické dřeviny,…).
Jak uspíšit vysychání podkladu?
Pokud potřebujete uspíšit vysychání podkladu, máte tři možnosti:
- Průvan - nejrychlejší metoda.
- Podlahové topení - tento způsob funguje především u anhydritových povrchů, u kterých lze topení zapnout už desátý den po zhotovení podkladu.
- Průmyslové vysoušeče - ty nasávají vlhko z celého prostoru.
Následky nedodržení norem
Za nedodržení norem ČSN budou mnohem vetší postihy. V krajních případech opakovaného porušování a nedodržování technologických postupů bude možné odebrat i živnostenské oprávnění. Podlaháři by se tedy měli ve vlastním zájmu dostatečně vybavit měřícími přístroji jak na zbytkovou vlhkost, tak na místní rovinatost a hlavně vědomostmi. V případech porušení technologických postupů, vás nezachrání od zodpovědnosti ani žádná z pojistek, ani takzvaná pojistka na blbost. Nedbalá příprava podkladu, by se tak mohla nevyplatit.
Samonivelační stěrky a vlhkost
Suchost podkladu je jedním ze základních požadavků pro správnou aplikaci nivelační stěrky. Vylití srovnávací vrstvy na vlhký potěr je začátkem problémů, které se mohou projevit ještě před samotnou instalací krytiny, ale velmi často se projeví až v okamžiku, kdy je již stěrka překrytá podlahovou krytinou.
Přestože všichni dodavatelé udávají u svých produktů dobu schnutí při různých tloušťkách aplikované stěrky, jde o hodnoty platné za optimálních podmínek. Tedy při dodržení přesného směsného poměru vody, teploty vzduchu a relativní vzdušné vlhkosti v interiéru. A protože každá stavba má své specifické podmínky, nelze očekávat, že hlavně teplota a relativní vzdušná vlhkost budou v ideálních hodnotách po celou dobu od aplikace po pokládku krytiny.
Udává-li tak výrobce, že stěrka je připravená k pokládce např. po dvou dnech od vylití, nelze danému časovému úseku slepě důvěřovat. V mnoha případech nemusí být ani dvojnásobná délka schnutí zárukou dosažení hodnot požadovaných pro pokládku podlahové krytiny.
Vlhkost podkladu může mít v neposlední řadě i vliv na lepidlo, při instalaci krytin celoplošným lepením k podkladu. Nadměrná vlhkost může snižovat adhesní vlastnosti lepidla, snižovat jeho pevnost.
Pro pokládku plovoucím způsobem, na lité potěry, platí pravidlo užití parotěsné folie. Toto pravidlo nelze obejít - i ve čtyřicet let starém panelovém domě v desátém patře tedy musí být tato ochrana aplikována.
Důsledky pokládky podlahy na vlhký podklad
Nejviditelnějším projevem skutečnosti, že podlaha byla položena na vlhký podklad, je její tvarová deformace. Spodní vrstva krytiny kontaktem s vlhkostí nabývá na objemu, tím dochází k její tvarové změně. Ta se nazývá konkávní prohnutí - dílce vytváří tvar „korýtek“.
Při pokládce celoplošným přilepením k podkladu je prvotním rizikem snížení funkčnosti lepidla - dílce (role) tak nemusí být pevně spojeny s podkladní vrstvou, což dále negativně ovlivňuje jejich další vlastnosti, např. Neméně závažným projevem bývá vznik boulí v krytině - vlhkost se snaží „unikat“ z podkladu a to tím nejpřirozenějším směrem, nahoru.
Dlouhodobým působením nadměrné vlhkosti v podkladu dochází k degradaci krytiny. Změna barvy bývá velmi postupná, pomalá. Degradace materiálu může být spojená i se zápachem uvolňovaným krytinou.
tags: #vlhkost #betonu #před #nivelací #norma