Veřejnoprávní projednání návrhu územního plánu obce je stěžejní fází v procesu územního plánování, která umožňuje dotčené veřejnosti a orgánům uplatnit své připomínky a námitky. Aby vyrozumění o tomto projednání bylo řádné, musí splňovat specifické podmínky stanovené zákonem.
Podmínky řádného vyrozumění o veřejném projednání
Jednou z klíčových podmínek pro řádné vyrozumění o veřejném projednání návrhu územního plánu je zveřejnění oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to jak u pořizovatele, tak i u příslušné obce. Dle § 26 odst. 1 správního řádu má každý správní orgán povinnost zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska.
Podle § 52 odst. 1 věty prvé stavebního zákona se o upraveném a posouzeném návrhu územního plánu koná veřejné projednání. Doba a místo konání veřejného projednání správní orgán (v tomto případě pořizovatel) oznámí na úřední desce nejméně 15 dnů předem. Oznámení zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních úřadů se má opatření obecné povahy týkat.
Případová studie: Nedodržení zákonného postupu
V jednom konkrétním případě navrhovatel napadal usnesení zastupitelstva obce ze dne 19. 2. 2008 o přijetí územního plánu Obce Děčany. Namítal, že v řízení o územním plánu nebyl dodržen zákonem stanovený postup, konkrétně nedošlo k řádnému vyrozumění o opakovaném veřejném projednání, příp. nebyla dodržena lhůta pro oznámení doby a místa jeho konání. Uvedl, že územním plánem, který stanoví nemožnost využití areálu bývalého JZD Děčany k realizaci odchovny selat a výkrmny prasat, došlo k zásahu do jeho vlastnického práva. Pokud by byl navrhovatel v dalším veřejném projednání vyrozuměn, bezesporu by uplatnil námitky.
Odpůrce ve vyjádření uvedl, že veřejné projednání bylo oznámeno tak, jak požaduje zákon. Místo a čas opakovaného veřejného projednání bylo vyvěšeno řádně a včas na úřední desce obce, jakož i na vývěsce v Solanech. Veřejná vyhláška - oznámení veřejného projednání návrhu územního plánu Děčan svolaného na den 5. 2. 2008, ve které bylo i uvedeno, že od 3. 1. 2008 po dobu 30 dnů je návrh územního plánu k nahlédnutí u Městského Úřadu v Lovosicích, odboru regionálního rozvoje, a u Obecního úřadu v Děčanech, byla vyvěšena na úřední desce tohoto městského úřadu dne 20. 12. 2007 a sňata dne 7. 1. 2008. Zároveň byla zveřejněna na webových stránkách téhož úřadu dne 20. 12. 2007, a to do 4. 1. 2008, 23.59 hodin. Stejná veřejná vyhláška byla vyvěšena rovněž dne 20. 12. 2007 na úřední desce Obecního úřadu v Děčanech a sňata dne 3. 1. 2008.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Dle vyjádření odpůrce nebyla tato vyhláška zveřejněna na webových stránkách obecního úřadu, nicméně mezi dny 21. 1. až 25. 1. 2008 bylo na webových stránkách obce zveřejněno oznámení o konání veřejného projednání dne 5. 2. 2008. Návrh územního plánu byl pak dne 3. 1. 2008. Soud dospěl k závěru, že nedostatek vyrozumění o veřejném projednání, a tudíž i nemožnost uplatnění připomínek nebo námitek, je procesní vadou, která mohla mít za následek nezákonnost opatření obecné povahy. Z tohoto důvodu byl územní plán v napadené části zrušen, a to ke dni právní moci rozsudku.
Vyhodnocení výsledků veřejného projednání a rozhodování o námitkách
Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona stíhá povinnost pořizovatele ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotit výsledky veřejného projednání, tedy i uplatněné připomínky. V případě námitek pak pořizovatel zpracuje návrh rozhodnutí o nich. Toto rozhodnutí je součástí opatření obecné povahy.
Pokud se jedná o osobu, která opatřením obecné povahy (jeho částí) mohla být na svých právech zkrácena, je nedostatek vyrozumění o veřejném projednání, a tudíž i nemožnost uplatnění připomínek nebo námitek u tohoto jednání procesní vadou, která mohla mít za následek nezákonnost tohoto opatření. Jde o opatření obecné povahy, které nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem.
Podstatné a nepodstatné úpravy územně plánovací dokumentace
Zákon č. 283/2001 Sb., stavební zákon v § 103 odst. 1 stanoví, že dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace, při němž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen „podstatná úprava“), nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravy. Nová úprava tak v zásadě přebírá vymezení podstatné úpravy ze stávající judikatury správních soudů.
Příklady judikatury k podstatným a nepodstatným úpravám
Judikatura soudů jasně vymezuje, co lze považovat za podstatnou a co za nepodstatnou úpravu územního plánu. Tato diferenciace je klíčová pro určení, zda je nutné nové projednání návrhu.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Podstatné úpravy
- Zrušení etapizace výstavby (např. rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-185).
- Přesun aglomeračního okruhu z kategorie silnic II. třídy do kategorie vyšší třídy (např. rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2013, č. j. 7 Aos 2/2012-53 - zde šlo o podstatnou změnu návrhu ZÚR).
- Snížení maximální míry přípustného zastavění v plochách pro bydlení v bytových domech a pro smíšené obytné městské bydlení (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2014, č. j. 50 A 15/2014-50).
- Zařazení pozemků do územní rezervy (např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 2. 2020, č. j. 40 A 13/2019-103).
- Možnost výstavby bytových domů namísto rodinných domů (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2023).
Nepodstatné úpravy
- Významná redukce plochy veřejného prostranství, pokud zbývající část plochy byla součástí návrhu od počátku a dotčení vlastníci mohli již dříve uplatnit námitky (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Aos 1/2013-85).
- Úprava spočívající v odstranění trasování koridoru veřejného prostranství, který měl sloužit k umístění místní komunikace (např. rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2016, č. j. 4 As 149/2015-98).
- Doplnění přípustného využití plochy pro zeleň na veřejných prostranstvích o veřejnou a technickou infrastrukturu pro rozšíření dálnice včetně souvisejících staveb, pokud se dálnice již v území nacházela a nejednalo se o vymezení konkrétní stavby (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2022, č. j. 59 A 11/2022-57).
- Změna podmínek využití plochy pro bydlení spočívající ve vypuštění „domů s pečovatelskou službou“ z přípustného využití plochy a přesunu této kategorie staveb do režimu podmíněně přípustného využití za současného stanovení podmínky nenarušení obytného charakteru území. Jinak by tomu však mohlo být v případě, že by tyto stavby byly přeřazeny do nepřípustného využití plochy (např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2022, č. j. 43 A 48/2022-45, a NSS ze dne 23. 3. 2023).
Níže uvedená tabulka shrnuje příklady podstatných a nepodstatných úprav územního plánu dle judikatury.
| Typ úpravy | Příklady (dle judikatury) | Dopad na projednání |
|---|---|---|
| Podstatná úprava |
| Vyžaduje nové projednání v rozsahu podstatné úpravy |
| Nepodstatná úprava |
| Nevyžaduje nové projednání v rozsahu podstatné úpravy |
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
tags: #verejnopravni #projednani #staveb #informace