Vyberte stránku

Okapový systém je nedílným doplňkem střech, a to funkčním i estetickým. Bez něj není střecha úplná. Dobře instalovaný okap chrání budovu před poškozením vodou tím, že cíleně odvádí dešťovou vodu, a brání tak vlhnutí fasády a základů. Pokud dojde k chybě při montáži okapového systému nebo se objeví závada v průběhu jejich užívání, může to vést k mnoha dalším problémům a škodám. Voda může začít stékat po fasádě nebo podtéct k soklu či do základů. Dům pak začne vlhnout, což způsobí další návazné potíže. Voda, která nestéká okapem, může při odstřiku od země znečistit, ale hlavně poškodit soklovou část domu.

Typy okapových žlabů a jejich umístění

Základem okapového systému jsou vodorovné žlaby, ke kterým patří ještě čela žlabů, kotlíky a kolena pro napojení svislé svodové roury. Zapomenout nesmíme ani na žlabové dilatace, kterými se řeší tepelná roztažnost materiálu.

  • Podokapní žlaby: Nejběžnější jsou podokapní žlaby, umístěné pod hranou střechy v hácích kotvených ke krokvím.
  • Nástřešní žlaby: V minulosti byly časté také nástřešní žlaby, kterými je ukončená krytina přímo na střeše.
  • Nadřímsové žlaby: Na provádění složitější jsou nadřímsové žlaby, které vyžadují stavební úpravu římsy, na které jsou uložené. Proto se používají jen tam, kde by jiné řešení vadilo architektuře stavby.
  • Zaatikové žlaby: Totéž je možné říct o zaatikových žlabech, které jsou skryté za vyzdívkou atiky.

Nejběžnější podokapní žlaby jsou na trhu v provedení půlkulatém nebo hranatém. Velikost průřezu žlabu se odvíjí od klimatických podmínek v dané lokalitě, sklonu střechy a velikosti odvodňované střešní plochy. Vliv má do jisté míry i použitý typ krytiny, protože třeba z falcovaného plechu voda odtéká rychleji a žlab se rychleji naplní. Obecně platí, že na 1 m2 odvodňované plochy střechy připadá 0,8 až 1,0 cm2 průřezu žlabu.

Podokapní žlaby musíte umístit tak, aby je ve vodorovném směru krytina přesahovala, maximálně ale 2/3 profilu. Výškové osazení pod hranou střechy volte tak, aby i za větru voda skapávala do žlabu a nebyla zaháněná na fasádu. Žlab musí být uložený ve spádu směrem k odtoku. U žlabu je nutné zajistit, aby ani při 100% naplnění voda nepřetekla do střešní skladby. Proto je vnitřní hrana (u stěny) vždy výše než hrana venkovní. U půlkruhových podokapních žlabů o 10 mm, u podokapních hranatých a nadřímsových o 20 mm.

Materiály okapových žlabů a jejich životnost

Mnohem větší výběr je v materiálech žlabů, které se liší jak pořizovací cenou, tak svou životností. Relativně trvanlivými jsou kovové okapové žlaby z materiálů, jako je měď, zinek, hliník nebo nerezová ocel. Stejně jako u okapů se i u háků setkáte nejčastěji se čtyřmi materiály - plast, pozink, pozink s lakem a hliník. Plastové okapy a svody jsou udávány v rozměrech (RG/DN), které jsou stanoveny v DIN 18460.

Čtěte také: Typy cihel pro stavbu krbu

Životnost jednotlivých materiálových variant za normálních klimatických podmínek:

Materiál Životnost (roky)
Plast PVC Minimálně 50 let (např. Marley)
Pozink 10-20 let
Pozink s lakem 20-30 let
Hliník 50 let a více
Měď 80 let a více
Titanzinek 50 let a více

Okapy MARLEY se vyznačují extrémní barevnou stálostí. Díky speciální výrobní technologii a použití bezkadmiového PVC odolného UV záření a povětrnostním vlivům nedochází k vyblednutí, jako u některých konkurenčních výrobků. Marley má zkušenosti s jejich výrobou již od roku 1952 a to je důvod, proč poskytuje na materiál 10-ti letou garanci.

Výběr a rozmístění okapových háků

Montáž okapového systému začíná okapovými háky. Ty drží celý systém na svém místě a při správné montáži zajistí, že bude okap plnit svou funkci. Materiál žlabových háků by měl být shodný s materiálem celého okapového systému. Výjimkou jsou pouze okapy plastové, u kterých je možné zvolit i háky z kovu. Držte se především stejného výrobce a pořiďte háky určené k okapovému systému, který jste si vybrali. Rozměr okapových háků pak musí odpovídat rozměru žlabu.

Při plném naplnění vodou představuje žlab zatížení asi 20 kg na běžný metr. Ještě více to může být v zimě, kdy se o žlab opře sníh ze střechy. Proto jsou žlaby vyztužené naválkami a pevně držet musejí i žlabové háky. Připevňují se nejčastěji na krokve a jejich osová vzdálenost může být max. 1,2 metru.

Typy okapových háků:

  • Klasické/rovné háky: Tento typ háků zvolíte, pokud okapový systém umisťujete pod střešní krytinu (svrchu na krokve či bednění). Háky pak musíte vždy ohnout do požadovaného sklonu. Nevýhodou je, že pro montáž musíte odkrýt kraj střešní krytiny. Klasické háky tedy využijete nejčastěji při rekonstrukci střechy nebo u novostavby.
  • Překroucené háky: Ty použijete pro uchycení z boku na krokve (trámy), není tedy potřeba odkrývat střešní krytinu. Ne každý dům má ale pod střechou viditelné krokve, často jsou schované za bedněním. Pokud je možné háky umístit na trámy do různé výšky, aby byl dodržen minimální sklon, není potřeba je ohýbat. Spád přetočených háků, které se šroubují z boku krokví, se vytváří postupným snižováním přichycení.
  • Čelní/římsové háky: Tyto háky montujete buď na čela krokví, nebo přímo na římsy. Potřebného spádu dosáhnete umístěním háků do různé výšky, nemusíte je tak nikdy ohýbat. Jsou ale vhodné spíše pro menší stavby jako garáže nebo pergoly.

Spádování okapového žlabu

Aby okapový systém správně plnil svou funkci, musí mít odpovídající spád. Toho dosáhnete buď namontováním žlabových háků do různé výšky, nebo jejich ohnutím. Žlab musí být uložený ve spádu směrem k odtoku.

Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru

  1. Stanovení směru spádu:
    • Při délce do 10 metrů stačí jeden okapový svod na libovolné straně - a k té bude celý žlab spádovaný.
    • Při délce nad 10 metrů musí být okapový svod na obou stranách a žlab se spáduje od středu ke krajům.
  2. Minimální spád:
    • Spád plastového okapu by měl být minimálně 2 mm na metr (minimální normový sklon žlabu je 0,5 %).
    • Spád kovového okapu by měl být minimálně 5 mm na metr.
  3. Výpočet rozdílu výšky: Na základě délky žlabu a potřebného spádu pak vypočítáte rozdíl výšky okapu na jeho začátku a konci.
    • Příklad: Pokud je délka střechy 8 metrů, budete ji násobit 5 mm u kovového okapu a 2 mm u plastového okapu.
    • Pokud je délka střechy větší než 10 metrů a žlab budete spádovat od středu do stran, počítáte s poloviční délkou střechy. Právě v polovině délky střechy totiž bude nejvyšší bod okapového žlabu. V případě délky střechy 20 metrů bude rozdíl výšky kovového okapu 50 mm a plastového okapu 20 mm.

Ohýbání háků

Ohýbání je nutné především u háků klasických/rovných. Háky překroucené musíte ohýbat pouze v případě, že trám, do kterého háky umisťujete, není dostatečně velký, abyste háky mohli namontovat do rozdílné výšky. Háky čelní nebo římsové se vždy montují do rozdílné výšky a nijak se neohýbají.

  1. Výpočet potřebného rozdílu výšky: Délku střechy v metrech vynásobte potřebným spádem na jeden metr. Dejte si pozor na to, jestli budete okap spádovat pouze jedním směrem, nebo od jeho středu ke krajům.
  2. Příprava háků: U plastových okapů umisťujete háky 40-50 cm od sebe, jinak by hrozilo prohnutí žlabu a zadržování vody. U kovových okapů umisťujete háky 80-120 cm od sebe.
  3. Rozměření a vyznačení ohybu: Háky očíslujte, srovnejte je těsně k sobě a zajistěte proti posunu. Podle vypočítaného rozdílu mezi nejvyšším a nejnižším bodem žlabu načrtněte odpovídající šikmou rysku přes všechny okapní háky.
  4. Ohýbání: K ohýbání použijte buď speciální ohýbačku háků, nebo háky ohněte ve svěráku přes trubku o průměru alespoň 20 mm. To je důležité, aby byl ohyb plynulý a hák se nepoškodil. Při ohýbání háků nezapomeňte na to, že přední hrana okapního žlabu musí být oproti zadní hraně nižší přibližně o 6 mm.

Montáž okapových háků

K montáži okapových háků budete potřebovat vruty, vrtačku, šroubovák a dlouhý provázek.

  1. Montáž postranních háků:
    • Pokud jste spád vytvářeli ohýbáním háků, budete háky montovat ve stejné linii.
    • Pokud vytváříte spád umístěním háků do různé výšky, namontujte nejvýše a nejníže položený hák podle potřebného rozdílu ve výšce okapu, jak jste vypočítali.
  2. Napnutí provázků: Mezi postranní háky napněte dva provázky - získáte tak dva kontrolní body, což vám usnadní umístění mezilehlých háků.
  3. Montáž zbylých háků: Podle linie vytyčené provázky namontujte zbylé háky - dejte si přitom pozor na maximální možnou mezeru mezi jednotlivými háky. U plastových okapů je to 40-50 cm, u kovových okapů 80-120 cm. Provázky musí být dobře napnuté a háky se o ně nesmí opírat.

Montáž okapových žlabů

Nyní připravíme na montáž okapové žlaby. Pokud si chcete okap nainstalovat sami, je nutné nejdříve vybrat materiál.

  1. Příprava žlabů a čel: Ochrannou fólii nestahujeme předem celou, ale pouze tam, kde budeme žlab upravovat - např. na konci, kde bude umístěno žlabové čelo. Při jeho nasazování dbejte na to, aby nedošlo ke zkroucení gumového těsnění (bývá součástí čela). V koncové části žlabu se tedy odkryje ochranná fólie a čelo se opatrně uchytí za pomocí klempířské paličky.
  2. Krácení žlabů: Pokud je potřeba žlaby krátit, použijte kotouč na řezání tenkého plechu, pilku na železo nebo nůžky na plech. V žádném případě na krácení lakovaných materiálů nepoužívejte flexu! Při řezu totiž vznikají vysoké teploty, které spálí protikorozní ochranu plechu. Řez je pak zakalený a roztřepený a dochází brzy ke korozi. Od brusky navíc odlétávají jemné žhavé piliny, které se zapečou do laku a okap v těchto místech začne rezavět.
  3. Příprava pro žlabový kotlík: Žlabový kotlík napojuje žlaby a svody okapu. Jeho umístění není složité, jen pro něj musíme připravit odtokový otvor přiměřené velikosti. Odtokový otvor ve žlabu je potřeba navrhovat dle normy - tedy oválný. Kulatý se dělá pouze u hrdla, pro napojení kotlíku je třeba vyříznout oválný otvor. Důvod je ten, že u kulatého dochází k turbulentnímu odtoku a žlab se ucpává! Základem je správné vystřižení oválného odtokového otvoru, které se provádí spirálovitě od středového bodu k okrajům. Následně se pomocí kleští vytvoří ohyb okrajové hrany, který zajistí plynulé napojení s přesahem do žlabového kotlíku. V poslední fázi se kotlík jednoduše zahákne do žlabové návalky a na zadní straně se upevní pomocí jazýčků.
  4. Spojování žlabů: Žlabové kusy u stavebnicových systémů se spojují pomocí speciálních spojek, nic se nemusí lepit. To je výhodou i pro ty, kteří chtějí okapy na zimu sundávat. U stavebnicového okapového systému se veškeré komponenty osazují bez použití speciálních technologických postupů jako je např. letování, lepení apod. Pro napojení žlabů se využívají mechanické spojky s pryžovým těsněním, které zaručí spolehlivý a funkční spoj.
  5. Osazení žlabů: Žlaby osadíme nejprve nanečisto, až poté sundáme všechny ochranné fólie. Před finálním upevněním žlabů se nejprve provede osazení nanečisto, aby došlo k případnému odhalení odchylek. Následně se sundají veškeré ochranné fólie, žlaby se vycentrují do žlabových háků a na závěr se ohnou plechové příponky přes návalky. Alternativou je použití varianty se zaklapávacím upevněním. Pokud se použijí háky se zaklapávacím upevněním, položí se žlab do předního okraje háku. Pak se zaklapne v zadní části dolů do háku.

Montáž okapových svodů

Montáž dokončíme namontováním okapových svodů - svislých okapových trubek. Díly spojujeme bez lepení, jednotlivé části se do sebe pouze zasouvají. Aby voda odtékala opravdu rychle a nezahlcovala žlab, udělejte svod maximálně rovný, bez odskoků a kolen. K připevnění na fasádu vám poslouží objímky z pásoviny, které instalujte ve vzdálenosti max. 3 metry (u průměru svodu nad 100 mm do 2 metrů). Uchycení svodu se provádí přes objímky, které se kotví do stěny po 1,5 - 2 m.

Rozměry svodů

Průměr svodové roury závisí na rozvinuté šířce okapového žlabu a na počtu okapových svodů připadajících na odvodňovanou střešní rovinu. Plastové okapy a svody jsou udávány v rozměrech (RG/DN), které jsou stanoveny v DIN 18460. Správná velikost je závislá na základní ploše střechy a počtu okapových svodů.

Čtěte také: Lité betonové povrchy v exteriéru

Příklad: Pokud například zvolíme podokapní žlaby rozvinuté šířky 250 mm, máme u převážné většiny výrobců na výběr pouze jeden průměr svodu - a to 80 mm. K půlkruhovému žlabu o r.š. 250 mm, který odpovídá průměru cca 100 mm, nelze připojit svodovou rouru o větším průměru, než je 100 mm. U půlkruhových žlabů však nepoužíváme ani svody stejného průměru jako žlab - kotlíky, které propojují žlaby a svodové roury, se v takových kombinacích průměrů ani nevyrábí. U hranatých žlabů a svodů se naopak spojují žlaby a svody odpovídajících průměrů - takže pro okapový žlab o průměru 100 mm použijeme i okapové svody o průměru 100 mm. Ke hranatým žlabům je možné připojit i kruhové svody.

Pamatujte, že u malého průřezu svodového potrubí hrozí ucpání, případně zmrznutí. Tomu můžete předejít instalací topných kabelů. Spodní část dešťových svodů chraňte před náhodným nebo úmyslným poškozením. Pro vytvoření přechodu mezi plechovou rourou a kanalizací se hodí ochranné roury z nějakého pevnějšího materiálu (litiny, oceli, popř. PVC), které by měly sahat do výšky 1,5 metru nad terénem. Ochranná roura by měla mít čistící otvor, který vám pomůže s pravidelným čištěním svodu.

V současnosti je na trhu velký výběr okapových systémů, řada z nich stavebnicových, vyznačujících se snadnou montáží. To ocení nejen řemeslníci - takové okapy je totiž možné namontovat i sám, bez odborných zkušeností a speciálních klempířských pomůcek. Jako jedna z mála firem nezapomíná výrobce ani na drobné stavby, jako jsou zahradní pergoly a domky, zimní zahrady a podobně. Jednou z nejvíce ověřených variant okapů je bezesporu systém Zambelli, který nabízí snadnou montáž a zároveň vysokou kvalitu. Díky širokému sortimentu jsou tyto okapy kompatibilní se všemi druhy střešních krytin, a to v provedení pozink, hliník, měď a titanzinek.

tags: #venkovní #žlab #pro #okap #průvodce

Oblíbené příspěvky: