Stavba musí být tuhá. Aby se dům nerozjel do stran a nevykazoval v budoucnu statické problémy, využívá se takzvaných pozedních věnců, nejčastěji z železobetonu v úrovni nebo blízko úrovně stropu.
Příprava armokošů a šalování
Armokoše jsme připravovali v pěkných dnech od února až do konce března. Nechal jsem si strojově udělat obdélníkové třmínky z R6, protože jsem si moc nevěřil, že je dokážu vyrobit dostatečně přesně. Pomocí ohýbačky jsme připravili 6 rohů. Každý roh je složený ze 4 drátů R12. Následně jsme na tyto rohy z R12 nasunuli třmínky z R6 a pomocí pytlových úvazků jsme vyrobili požadovaný tvar. Ještě bylo potřeba připravit 6 kusů rovných armokošů. Takto připravené díly byly schovány před deštěm ve stodole.
Po dokončení 11. šáru zdiva jsme armokoše na vozíčku přesunuli na stavbu. Šířka zdiva je 25 cm. Šalování věnce jsme prováděli z pórobetonu síly 5 cm. To znamená, že uprostřed zdiva vznikl otvor 15 x 25 cm pro vložení armokošů a vylití betonem. V případě plochého překladu byl prostor větší o 12.5 cm, tedy 15 x 37.5 cm. U těchto plochých překladů jsem do spodní řady přidal 3 roxory R12 provázané třmínky R6 s armokošem.
Postupovali jsme tak, že jsme šalovali venkovní tvárnice na lepidlo. Potom jsme zvedli připravený dílec armokoše a nasunuli ho do předchozího armokoše. Na spojení prutů jsem nechal přesah 50 cm. Spoje prutů R12 jsme svářeli. Pro vymezení armokoše uvnitř věnce jsem použil plastová distanční kolečka. Nakonec se šalovala vnitřní tvárnice a tím byl připraven prostor pro beton. Přesunuli jsme lešení a práce se opakovala.
Pro zajištění větší tuhosti domu mám v projektu tři stropní nosníky, které zpevní protilehlé stěny domu. Tyto nosníky jsem doplnil o 3 x R12 svázané pomocí třmínků do tvaru „U“ z roxorů R6. Opět jsme pruty provařili s věncem. Na šalování stropních nosníků jsem použil OSB desky síly 12 mm.
Čtěte také: Betonový věnec na komín krok za krokem
Příprava na betonování věnce trvala tři dny. Kdybych použil věncové tvárnice, tak bych čas zkrátil na polovinu, ale cena těchto „věncovek“ je přes 250 Kč za jeden kus. Cena dvou tvárnic, nalepených proti sobě, vyšla zhruba na 30 Kč. Celkem bych potřeboval 100 kusů věncových tvárnic, takže úspora byla značná!
Pro vytvoření ŽB věnců potřebujeme zhotovit bednění (například prkenné, OSB desky, tepelná izolace, věncové tvárnice), do kterého vložíme výztuž věnce, která se skládá z podélné nosné výztuže a konstrukční výztuže, takzvaných třmínků. Standartní věnec má obvykle 4 pruty podélné betonářské výztuže a třmínky v předepsaných vzdálenostech. Následně se provede vylití betonu spolu s jeho hutněním.
Betonování věnce
Na Den Vítězství jsme začali betonovat. Do betonu jsme dávali prané kamenivo frakce 8 až 16 mm (4 lopaty), písek (12 lopat) a pytel cementu. Jako plastifikátor jsme na jednu míchačku použili jednu polévkovou lžíci obyčejného jaru. Na pohled se beton hodně podobal betonu z betonárky.
Táta se staral, aby míchačka měla „co do huby“. Já jsem vozil beton v kolečku a „fankoval“ ho na lešení. Tchán ukládal beton do věnce. Začali jsme ráno v 8:00 a v 18:00 hod bylo vybetonováno. Dřina hrozná, ale beton-pumpu jsem nemohl použít, protože tlak betonu by šalovací tvárnice pravděpodobně vylomil. No hlavně, že to máme za sebou.
Systémová řešení věnce a nejčastější chyby
Jednotliví výrobci zdících prvků mají k dispozici i prefabrikované hotové výrobky, například U profily, věncovky, věncovky s tepelnou izolaci, které zároveň tvoří bednění a vymezují tak betonový průřez věnce. Zde chci upozornit, že některé výrobky jsou v rámci čistého průřezu pro beton tak úzké, že vyvázat do nich výztuž věnce s třmínky je velmi složité, problémy jsou s dodržením předepsaného krytí výztuže betonem. Výztuž se tak často po vložení do daného prvku opírá o stěnu daného bednícího prvku a není tak dodrženo krytí výztuže betonem. Na stavbě jsem se setkal s věncem, který byl součástí překladu a šířka betonové části byla pouze 10 cm. Při provádění drážek elektroinstalace a odstranění části bednící tvarovky, se následně zjistilo, že spodní část překladu nebyla vůbec probetonována, a to z důvodů velmi omezeného prostoru pro zatečení betonu kolem výztuže.
Čtěte také: pevná hrubá stavba
Napojování betonářské podélné výztuže věnců v rozích a kolmých napojeních je poměrně jednoduché, ovšem i zde se dělají chyby. Typickou chybou je napojení věnce v rozích průběžnou výztuží tak, že se zahne kolem vnitřního okraje. To stejné se děje i u kolmého napojení věnců. Zde hrozí vlivem nepatrného průhybu věnce k tahovým napětím ve výztuži blíže k vnitřnímu líci věnce a ta má tendenci vytlačovat beton směrem dovnitř.
V naší praxi se velmi často setkáváme se zažitými stereotypy při projektování zděných staveb. Jednou z takových velmi častých chyb v projektech bývá, že veškeré zatížení stavby spočívá pouze na obvodové stěně a uvnitř domu nejsou pak vůbec žádné nosné ani ztužující stěny. Přitom samozřejmě v objektu je stěn mnoho, nicméně s žádnou z nich se nepočítá jako s nosnou stěnou. To vede k neřešitelným problémům z hlediska statiky - rozpony stropních konstrukcí často také 8-10 m - rozpětí, která se běžně nepoužívají ani u bytové výstavby. To pak v podstatě vylučuje použití štíhlých nosných konstrukcí z důvodů momentů stropních konstrukcí ve zhlaví stěny, případně stability celého domu.
Ztužující věnec v systémovém řešení pórobetonu firmy Xella se provádí podle jejích standardizovaných postupů. Ty můžete snadno najít na stránkách výrobce. Doporučujeme podrobně si tyto stránky projít, protože je zde spousta skvěle vysvětlených detailů, jejichž využitím se vyhnete velkým problémům. Minimální uložení nosníků na zdivu je 150 mm a stropní vložka musí přesahovat minimálně o 40 mm. Tím se vytvoří jedna celistvá strana. Na straně druhé pak je věncová tvárnice Ytong tl. 125 mm.
Důležitost věnce nad nenosnými příčkami
Petr se radí ohledně věnce nad nenosnými příčkami u bungalovu (15m x 9,5m), kde všechny vnitřní příčky jsou nenosné a střecha vazníková. Obvodové zdi jsou z Ytongu 25cm, příčky z Ytongu 15cm. Projektant na poslední chvíli přidal věnec i na příčky s odůvodněním:
"...kvůli poloze domu delší stranou přesně napříč směru převládajících větrů, existuje reálné nebezpečí (i vzhledem ke snížené tloušťce obvodových stěn na 25 cm), že vodorovné síly mohou být tak veliké, že by mohlo dojít k prasklinám v příčkách kolmých na podélné obvodové stěny. Proto by měly být příčky tl.15 cm a na nich věnec min výšky 15 cm, vzájemně provázaný s věncem nad obvodovými stěnami."
Čtěte také: Cihlový dům: Důležitost obvodového věnce
Petr se ptá, zda to může mít opravdu význam a nedává mu smysl, jak by mohl vítr ovlivnit příčky.
I u menších staveb, jako jsou rodinné domy, je nutné provést ztužení, protože právě zde se setkáváme s častými chybami. Zde platí dvojnásob, že boční síly vyvozované od šikmé střechy, od větru či sněhu se mohou velmi výrazně promítat do návrhu zdiva zejména svým vlivem na stabilitu nadezdívek v podkrovních prostorách. Štíhlá nadezdívka tl. Štíhlé nadezdívky vyžadují bezpodmínečné posouzení na boční síly a velmi často to vede k použití táhel, ŽB sloupků nebo jiných opatření u nadezdívek RD v podkroví. Řešením může být také použití masivnější zdi, řešení ač sice možná neobvyklé, tudíž pokud půdorys 1.NP je proveden kompletně v tl. nosných konstrukcí 175 mm, ztužen betonovým stropem, může být nadezdívka pod pozednicí tl. 240 mm.
V nejvyšším podlaží (nebo také v prvním u přízemních staveb) se na štíhlé stěny často místo tuhé stropní desky umisťují dřevěné vazníky, které mají oproti betonové desce menší tuhost, nutné je vždy pod vazníkem vytvořit ŽB věnec.
Úspora nákladů a efektivita
Jednou z hlavních výhod vápenopískových cihel Kalksandstein je to, že při jejich aplikaci dojde k výrazné úspoře obestavěného prostoru, a to v rozsahu 5-10 % oproti klasickým zděným systémům, které používají širší konstrukce. To také znamená úsporu veškerých nákladů na výstavbu v rozmezí 5-10 %. Menší mohou mít základy, střechu, obvodovou obálku (čímž se také zmenší energetická náročnost), stropní konstrukce atd., a to všechno při stále stejné podlahové ploše. To je také koneckonců ta jediná hodnota, která investora zajímá, pokud dům či byt chce prodávat.
Vysoká únosnost KS umožňuje konstruovat stěny velmi štíhlé, nosná stěna lze již od 115 mm!
Tabulka úspor na oceli při optimalizaci statického schématu:
| Položka | Popis | Úspora |
|---|---|---|
| Betonářská ocel | 6800 kg á 30 Kč/kg | 204 000 Kč |
| Celková úspora (třípodlažní budova) | 732 000 Kč | |
| Snížení hmotnosti | cca 120 tun |
V objektu se nezměnilo nic kromě toho, že se stanovily některé další stěny (které v projektu stejně byly) jako nosné - je to přímý vliv volby statického schématu na investiční náklady. U menších objektů - rodinných domů - je situace obdobná.
Betonové panely jsou méně vhodné - většinou se jedná o prosté nosníky, nevytvářející zcela tuhou stropní desku, také potřebují nějaké uložení, ne každý výrobce ŽB panelů je ochoten akceptovat např. na stěně KS tl. Předpjaté panely - jejich použití je pro štíhlé nosné konstrukce méně vhodné.
tags: #věnec #na #baráku #50 #příčkovka #informace