Věnce jsou nepostradatelnou součástí všech zděných staveb. Jsou jedním ze zásadních prvků zajišťujících spolu s příčnými ztužujícími stěnami a stropy prostorovou tuhost stavby. Ztužení celé stavby se provádí od nepaměti. Jen se projděme po ulici a podívejme se na domy staršího data. V místech stropů jistě nalezneme zvláštní ocelová oka, v kterých je zasunut většinou dřevěný klín. Pozední ztužující věnec, u zděných staveb většinou železobetonový, má za úkol společně s dalšími konstrukcemi zachytit především vodorovné síly na dům. Ty mohou být vyvolány větrem, ale i konstrukcí samotnou, například krovem. Stabilita zděné budovy je zpravidla zajištěna spolupůsobením jednotlivých zděných nosných i nenosných stěn, uložených stropních konstrukcí a střešní krovové konstrukce. Důležitým předpokladem dostatečného přenosu zatížení je správné provázání stěn v místech jejich napojení a v rozích.
Ať už je při výstavbě použita jakákoli metoda zdění, v průběhu času se stavba vystavuje různým vlivům, které mohou vést k namáhání zdiva. Mezi příčiny patří například nerovnoměrné sesedání podkladu, rozdílné zatížení zdiva, velké rozměry objektu nebo použití různých materiálů. Tyto faktory mohou mít za následek vznik trhlin v omítce či dokonce prasklin ve zdech. Funkci ztužujícího věnce nelze u zděných objektů ničím nahradit. Tento prvek hraje klíčovou roli v udržení prostorové tuhosti zděné konstrukce a zároveň zabraňuje zvětšování šířky trhlin, které již ve zdivu vznikly.
Historický vývoj a moderní řešení věnců
Prakticky ve všech rodinných domech postavených před první světovou válkou chybí dnes již standardní betonový věnec významně ztužující svislé konstrukce. Jako náhrada vyztuženého betonového věnce se používala zední a trámová kleště - táhla. Jsou na první pohled patrná na mnoha historických objektech. Skrze podélnou či příčnou zeď je veden ocelový pás, který pomocí kotev, přichycených v líci zdiva, zabraňuje rozvalení zdí do stran. Takovéto kotvy mohou být spřaženy taktéž za stropní trámy, které tak významně ztužují protější souběžné stěny. V dobách barokních a starších, kdy byla ocel ještě poměrně vzácná, byla častokrát střední část táhla procházejícího skrze stěnu nahrazena trámovou pozednicí. Z té se do dnešní doby obvykle dochoval pouze dávno nefunkční ztrouchnivělý fragment a kdysi důležitý statický prvek připomínají již pouze zední kotvy v líci stěn. Na doprovodných obrázcích je patrný invazivní zásah do starého kamenného zdiva. Jedná se právě o dodatečně vložené táhlo, které je ukotveno na protějších fasádách domu. Staticky narušený dřevěný krov působil na stěny tak, že mají tendenci se hroutit do stran. Táhla spolu s nově opraveným krovem byla logickým a správným řešením, které zabránilo hrozící destrukci stavby.
Jako táhlo je použita ocelová pásovina, svařená se závitovými tyčemi, procházející skrz profily typu I, které slouží jako kotvy v lících fasády. Táhla se pak aktivují utažením matic na závitových tyčích. Na dalších obrázcích jsou vyfoceny barokní nárožní kotvy, které spolu se zazděnými trámy ztužovaly obvodové zdivo objektu. Byly použity již při realizaci domu. Oproti táhlům s kotvami, které byly do klasicistního objektu vloženy až dodatečně v 1. pol. 20. Ztužení obvodových stěn se provádí v úrovni jednotlivých stropů (u staveb do výšky 20 metrů se mechanické ztužení dle normy provádět nemusí). U rodinných domů se provádí ucelení železobetonovým věncem, který prochází nejen po celém obvodu stavby, ale i na vnitřních nosných stěnách.
Betonáž věnce: Tradiční a moderní metody
Hrubá stavba rodinného domu probíhá obvykle velmi rychle, než se dostanete k betonování věnce. Betonáž věnce je totiž časově relativně náročná, zvlášť, pokud se bednění rozhodnete vyrábět sami. Umístění věnce se různí dle projektu. Ztužující věnec je prováděn na horním líci poslední vyzděné tvárnice. Pevnost je zajištěna použitím betonové směsi, která se náležitě vyztužuje tzv. košem (soustava prutů, které vytváří kvádrovitý spojitý prvek). Kvůli nepříznivým teplotním vlastnostem použitého betonu musí být celý věnec zateplen (většinou polystyrénem).
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Tradiční betonáž s dřevěným bedněním
Betonáž věnce se tradičně dělala pomocí dřevěného bednění. Pomocí desek nebo později OSB se vytvořila na poslední řadě cihel „vana“, do které se umístila armatura a vše se pak zalilo betonem. Postupovat takto můžete i dnes, jenže příprava bednění je časově dosti náročná. Započítáte-li cenu času a materiálu, může se vidina úspor velmi rychle rozplynout. Navíc, pokud se rozhodnete pro výrobu bednění svépomocí, musíte pracovat velmi pečlivě. U věnce je zásadní dodržení roviny a dobře provedená armatura. Beton je nutné nechat v bednění dobře vytvrdnout, až pak můžete desky (bednění) ze stěny sundat.
V projektu je navržen monolitický železobetonový věnec, který současně plní funkci nosných překladů nad stavebními otvory. Nejdelší překlad je situován nad portálovým oknem v obývacím pokoji (3,5 m) a nad velkým pevným oknem v kuchyni (2,5 m). Vzhledem k rozměrům bylo nutné přesně dodržet návrh statiky. Statický posudek obsahoval jak skladbu a rozmístění výztuže, tak požadovanou třídu betonu a typ třmínků. Jakékoliv odchylky (např. slabší beton nebo nevhodná výztuž) by mohly vést k praskání, průhybům, nebo v horším případě ke konstrukčnímu selhání.
Šalování věnce bylo provedeno pomocí OSB desek, které nám zbyly z předchozích prací. U menších otvorů byly použity cihly a prkna jako výplň a výztuha, zatímco větší otvory (např. pro garážová vrata nebo HS portál) byly podepřeny výsuvnými podpěrami, sice starší ale funkční. Konstrukce šalování jsme provedli z prken, jednotlivé boky byly přitaženy pomocí provizorních příložek a drátového vázání. Průběžně se kontrolovala šířka věnce (30 cm), aby nedocházelo ke zúžení vlivem dotahování drátu. K rovnoměrnému rozložení prutů jsem si na 3D tiskárně vytisknul šablonu, které práci docela zpříjemnila. Tj. v místě oken se vyšalovalo, zvenku a zevnitř a zespodu ve styku s rámem budoucího okna polystyren, vyvázaná zesílená výstuž a hotovo.
Použití věncovek pro rychlejší betonáž
Existují ale výrobky, které dokážou tento krok výrazně zkrátit. Pokud se nechcete na stavbě moc trápit, vyberte si zdivo, respektive firmu, která jej nabízí tak, aby dům fungoval jako smysluplný celek. Takového výrobce poznáte snadno - má zdicí systém vymyšlený tak, že do sebe všechno hezky pasuje. A součástí takového stavebního systému jsou i takzvané věncovky. Jedná se o výrobky, které podstatně urychlují betonáž věnce. Velice rozšířeným je používání speciálních věncových tvarovek, které jsou pro jednotlivé stavební systémy jiné. Jedná se o tzv. ztracené bednění (zůstává součástí konstrukce), které je následně vylito betonem, do něhož jsou vloženy pouze jednotlivé pruty, popř. lehká příhradová konstrukce.
Věncovky jsou vyrobeny podobnou technologií jako keramické tvárnice, ale jsou užší a mají podlouhlý tvar. Můžete tak snadno vytvořit bednění, které se stává pevnou a trvalou součástí stavby. Úspora času, a tím pádem i nákladům, je díky věncovkám obrovská. Další výhodou promyšlených věncovek je jejich integrovaná tepelná izolace. Už žádné lepení polystyrenu ani jiné zdržovačky. Věncovky stačí na místo přilepit pomocí speciální pěny, dovnitř instalovat armaturu a můžete betonovat. Věncovka váží kolem osmi kilogramů, takže je s ní lehká manipulace. Zpracovávat (řezat) ji můžete stejnými nástroji, jaké používáte na dělení keramických cihel. Věncovky jsou lehké a na zdivo se lepí. Vytvoří pak koryto, do kterého se vloží armatura, která se zalije betonem. Tohle vám ušetří peníze i čas. Rapidně.
Čtěte také: Pokládka cihlového obkladu
Společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. patří mezi tři největší výrobce zdících systémů na našem trhu, jako jediná je ryze česká. Heluz nabízí, jako součást koncepce smysluplného celku, promyšlené věncovky RAPID. Jsou pevné, rychle se s nimi pracuje, přitom mají nízkou hmotnost, a především skvělé tepelně izolační vlastnosti. To je výborné hlavně proto, že Heluz vyrábí zdivo, které už nepotřebuje žádné dodatečné zateplení a věncovky RAPID do této koncepce dobře zapadají. Na místo se lepí systémovou pěnou Heluz, což celou stavbu ještě více zrychlí a zjednoduší. Základním stavebním „kamenem“ pasivního či nulového cihelného domu je kvalitní cihelný blok s integrovanou izolací. Pouze základní prvek však nestačí. Aby bylo dosaženo těch nejlepších tepelněizolačních parametrů celé stavby, je potřeba řešit všechny detaily. Jedním z důležitých prvků pro řešení detailů je i věncovka. Věncovky 2in1 mají v sobě, stejně jako cihly HELUZ Family 2in1, integrovaný polystyren. Byly vyvinuty v rámci uceleného, do detailu propracovaného cihelného systému pro pasivní a nulové domy s cílem dosáhnout nadstandardních tepelněizolačních parametrů obvodové konstrukce. Věncovky HELUZ jsou vyráběné z cihlářské pálené hlíny a používají se pro vnější obezdívání stropní konstrukce. Hlavní výhodou použití inovovaných věncovek HELUZ je zajištění stejného teplotního a vlhkostního chování zdiva pod omítkou, což zaručuje kvalitnější podklad pro omítku. Kromě základního prvku obvodového pláště, kterým jsou cihly s integrovanou izolací Family 2in1 v různých rozměrech, nabízí ucelený systém HELUZ tedy i další prvky s integrovanou izolací: doplňkové cihly krajové, krajové poloviční a rohové pro vazby rohů a jednoduché provedení ostění a parapetů stavebních otvorů, věncovky pro vnější obezdívání stropní konstrukce, či tepelněizolační maltu se zvýšenou pevností. Takto propracovaný cihelný systém pro jednovrstvé obvodové pláště budov s minimální potřebou energie na vytápění nabízí společnost HELUZ jako jediná na trhu v ČR. Zbytek věnce jsou broušené věncovky 8cm od Heluzu, nalepeno lepidlem a místy ještě prodrátováno, bál jsem se, aby se někde netrhlo, beton jsme dávali pomocí čerpadla a to moc citu nemá :). Koupil jsem ještě pár pytlů perlitu a věncovky jím vyplnil, dnes bych šel do těch dražších 2in1 plněných polyšem.
Ocelová výztuž v betonu
Umístění železné armatury do bednění i její dimenzovaní je tématem na zvláštní článek, proto se jím teď nebudeme zabývat. Železobetonový věnec ale musí mít správné rozměry a být správně vyztužen. Beton a ocel se mají rádi. Především proto, že mají odlišné vlastnosti, a přitom mohou fungovat v symbióze díky velmi podobné délkové teplotní roztažnosti. Jako správný pár se doplňují. Tam kde beton nestačí, přebírá slovo ocel. Beton za to ocel chrání proti korozi a dělá těžkou práci v místech, kde to umí nejlépe. Všechny prvky výztuže spolupůsobí. Některé zachytávají hlavní ohybové momenty, jiné zase smykové síly. Není výztuž, jako výztuž. Betonářská výztuž, betonářská ocel, nesprávně a lidově nazývaná také starým názvem roxor. Výztuží je dnes mnoho typů. Součástí každého projektu železobetonové konstrukce je i údaj o krytí výztuže. Tu je potřeba dodržet, nedostatečné krytí ocelových prutů může způsobit rychlejší korozi a degradaci konstrukce.
Příprava výztuže a betonáž
Výztuž jsme připravili přesně podle statické zprávy. Třmínky jsme si nechali naohýbat v armovně. Vzhledem k jejich počtu a síle nebyla ruční výroba ekonomicky ani časově výhodná. Jejich rozměr byl navržen tak, aby po obvodu vzniklo standardní krytí betonu 25 mm. Pro dodržení krytí jsme použili běžně dostupné betonářské podložky.
Tabulka: Specifikace výztuže pro betonový věnec
| Část konstrukce | Počet a průměr roxorů | Průměr třmínků a rozteč |
|---|---|---|
| Obvodové zdivo | 4x roxor Ø12 mm | Ø8 mm po 25 cm |
| Otvory do 2 m | 5x Ø12 mm dole, 4x Ø12 mm nahoře | po 15 cm |
| Otvory do 3,5 m | 5x Ø20 mm dole, 4x Ø16 mm nahoře | po 10 cm |
Den před betonáží nás tak čekalo kolo kolem domu s plynovým hořákem - rozehřát zmrzlý sníh, vysušit zbytky vody. A stejně tak ráno v den betonáže: venku mrzlo, ale my jsme si věnec ještě jednou předehřáli, aby byl připravený na přijetí betonu. Zvolili jsme beton třídy C30/37, tedy vyšší pevnostní třídy s vyšším obsahem cementu. Ten během tuhnutí vyvíjí víc tepla, což je právě v zimě ideální - pomáhá to chránit směs před zmrznutím ve fázi tuhnutí. Po vylití jsme se pustili do „zateplování“ věnce. Použili jsme všechno, co bylo po ruce - geotextilii, igelity, polystyren, prkna… A jako bonus přes noc napadl sníh, který celou konstrukci přikryl a vytvořil izolující sněhovou peřinu, takové malé staveništní iglú. Pro jistotu jsme ještě změřili teplotu přímo na povrchu betonu - a výsledek nás potěšil. Beton měl příjemných 9 °C, zatímco venku bylo -3 °C.
Čtěte také: Magicrete: Vše, co potřebujete vědět
Celkový koncept a estetika
Tato realizace rodinného domu je krásnou ukázkou toho, jak mohou vhodně zvolené materiály i v menším množství výrazně ovlivnit celkový vzhled stavby. Obkladové pásky byly využity na klíčových částech fasády, jako jsou nároží, sokl, výstupky či stěny kolem okenních otvorů. Tato řešení mají nejen estetický přínos, ale i praktický - pomáhají chránit nejvíce namáhané části fasády před poškozením a znečištěním. Světlý tón obkladového pásku Abote vytváří příjemný kontrast s tmavými prvky, jako jsou hliníkové rámy oken, venkovní žaluzie a grafitově šedá střešní krytina.
Součástí celého projektu je i promyšleně navržená zahrada, která přirozeně navazuje na dům a doplňuje jeho vizuální styl. Zvláštní pozornost si zaslouží také zahradní domek, který byl nově dokončen a rovněž obložen stejným typem cihelných pásků Abote jako hlavní dům. Díky tomu působí celý pozemek velmi jednotně a kompaktně. Zahradní stavba s velkými prosklenými plochami a dřevěnou konstrukcí slouží jako místo pro odpočinek, setkávání nebo práci. Použití cihelných pásků na obou objektech dává celému prostoru přírodní, a přitom moderní výraz.
tags: #cihlovy #dum #obvodovy #venec