Betonové tvárnice vynikají před všemi ostatními stavebními materiály. Základní vlastností betonu je, že nikdy nepřestává tvrdnout, čím jsou tvárnice starší, tím jsou kvalitnější a tvrdší.
Betonová tvárnice je vždy totálně suchá, neboť je plná vzduchu a průvzdušná, ve stěně tvárnice vzlíná vlhkost jen 2-3 cm a posléze vyschne. Nikdy se nehasí, nerozpadá se. Ostatně jste nikdy neviděli např. betonovou přehradu, či betonový obrubník, že by byly vlhké, že by se drolily, či rozpadaly se, „hasily“.
Takovýto dům je tedy super kvalitní, suchý, nedrolí se, můžete dát až 20letou záruku na fasádu. To je co se týká kvality a pevnosti tvárnice 8MP. Evropská unie myslela na další základní vlastnost , to je na nejvyšší užitnou hodnotu tvárnic. Proto je základní podmínkou, že stěna tvárnice, připomínající hrubé struhadlo, musí mít drobné otvory, do kterých se zachytí lepící tmel či jakékoli stěrky, omítky a skvěle tam drží, nemohou odpadnout.
Tato zdánlivě jednoduchá podmínka přináší velké výrobní těžkosti. Musíte znát speciální složení betonu,kde navíc musí být aspoň 50% kamenné frakce o velikosti 4-8 mm. Zrna až 8 mm je těžká zalisovat do stěn a dna tvárnice jen 14-17 mm širokých. Mimo francouzů to nikdo neumí. Proto všechny zastaralé betonové těžké bloky, které znáte ve Vašem okolí mají hladký povrch, skoro stejný jako litý beton tlusté stěny s mnoha procenty cementu a nikdo u nich neumí udělat plná dna.
Na stavbách z těchto tvárnic či betonů jsou pak závažné problémy, neboť malta naházená na tento hladký povrch - na stěny a stropy ráda odpadává. To si ovšem EU nemůže dovolit, byly by bez přestání samé soudní pře.
Čtěte také: Přehled velikostí OSB
Tvárnice nové generace jsou vyráběny na stacionárních lisech francouzské firmy Quadra a tloušťka jejich stěn je 14-17 mm,nikdo jiný není schopen vyrobit tenčí, prakticky to nelze-a tím spotřebovat při výrobě ještě méně betonu. Největší důležitost je v samotném betonu, z něhož jsou vyrobeny, a který obsahuje pouze 5 - 6% cementu, nikdy ne více než 7-8% (vždy váhových). Část cementu, okolo 15- 20%, bývá nahrazena kamenným či jiným prachem - filérem. Vezmeme-li tedy nejchudší možný beton a vylisujeme-li jej tak, že stěny zůstanou silné neuvěřitelných 14-17 mm, aniž by se však rozsypaly při výrobě, dostaneme nejlevnější tvárnice na světě.
Naprosto jedinečnou vlastností jsou však plná dna tvárnice. Nikdo jiný než francouzské lisy je při výrobě nedokáží vyrobit. Plná dna umožňují využívat tvárnice tak jednoduše, jako bychom zdili z plných bloků, neboť tvárnice se při zdění obracejí nohama vzhůru.
Tvárnice pochopitelně zůstávají při zdění duté,plné vzduchu, ničím se nevylévají tak, jak jsou k tomu nuceni ostatní výrobci, aby jim zeď nespadla (pro informaci, vylití bloku betonem stojí 40,- Kč). Uzavřené alveoly neumožňují cirkulaci vzduchu a přispívají k vylepšení celkové tepelněizolační vlastnosti zdi. Plná dna navíc neuvěřitelně zvyšují pevnost tvárnice, a to nejen na svislý tlak, ale i prostorově. Došlo to tak daleko, že 1mb zdiva přímo unese 160 t, proto nemusíte dělat ani věnec. Stropní konstrukci ukládáme přímo na zdivo.
Tvárnice se vyrábějí podle předpisů EU - Eurocodů, které platí i v ČR v pevnostech B 40, B 60, B 80 (tedy 8 MP)a ve vylehčené verzi pevnosti B 25, takže bohatě splňují i aktuelně platné předpisy v ČR a SR. Základní model tvárnice nové generace váží 16 - 20 kg a má rozměr 50 x 20 x 20 cm. V Evropě se měří striktně na metry, jsou tedy 2 kusy do jednoho mb zdi, 10 ks na 1 m2 zdi. Tloušťka nosné zdi je vždy 20 cm, nikdy ne jinak, avšak při obrovské pevnosti 160 t na 1 mb zdi, tedy až 100x více než pálená hlína ( pro snadnější pochopení to jsou 4 tanky).
Tvárnice jsou naprosto pravoúhlé, rovné a mají plné dno. Vyrábějí se tvarovky průběžné, rohové, věncovky, tvarovky pro půlení na půl či na třetinu či na dělení po 10 cm. Dělají se pochopitelně i v tloušťce 15,12, 10, 7, 5 cm (vždy duté). Všechny uvedené tvárnice se také dělají zcela málo vylehčené či plné s únosností 20 MP,tedy 1 tvárnice unese 20 t, přičemž se neustále používá pouze 5-7% cementu. Používají se např. když stavíte 8 pater podzemních garáží místo litého betonu, neboť stavba je několika-násobně levnější. Sami si to spočítejte.
Čtěte také: Pálená cihla a její velikost
Betonové tvárnice vynikají před všemi ostatními stavebními materiály. Ve Francii pálené cihly i všechny ostatní morálně zastaralé a přežité materiály vyráběné teplem zanikaly pro 2. pro svoji antiekologičnost 1. pro svoji malou pevnost (oproti beton. minimální tepelně izolační vlastnosti, nová doporučená tepelná norma v ČR od 12.2002 je R=5, to znamená cca 16 až 18 cm pěnového polystyrenu. To žádné „tradiční materiály“ navíc ve spojení s Eurotopením (viz dále) nedokáží.Proto „tradiční materiály“ zanikly po 2. svět. Tyto tradiční materiály, velmi porézní a nasákavé jsou principielně nevhodné pro stavbu domu, neboť sají vodu jako houba, nasávají vlhkost i z ovzduší, pokud v domě netopíte a dům nevysušujete, samy o sobě se pozvolna rozpadají.
Základové desky a jejich rozdělení
Už z názvu je jasné, že jednou z nejdůležitějších prvků celé stavby, bude základová deska. Vzhledem k tomu, že ponese stavbu, bude záležet na její kvalitě a životnosti. Základové desky se rozdělují do několika kategorií. Další podmínkou při výběru vhodného druhu betonu je také typ samotné stavby. Pro dřevostavby a montované domy se používá betonová směs s vysokou tekutostí, jejíž žádanou vlastností je rychlé a snadné dosažení roviny povrchu.
Výše uvedené specifikace betonů (C25/30 apod.) nelze brát jako doporučení. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci.
K dopravě betonových směsí používáme autodomíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES aj. o objemu 6-8m3. Berte na vědomí, že dopravu pro suché/zavlhlé směsi (např. potěry/mazaniny) nenabízíme, ale na vyžádání můžeme doporučit naše partnery. Pokud potřebujete uložit beton na větší vzdálenost, popř. do výšky, zvolte možnost čerpání betonu.
Pasy a patky
Pasy a patky patří do kategorie tzv. plošných základů. Jedná se o monolitické betonové konstrukce, často kombinované s litím do výkopu a do ztraceného bednění. Důležitá je příprava výkopu, dobré výškové zaměření a provedení. Plošné základy jsou konstrukce, které roznáší tlak do zeminy v úrovní základové spáry (dna, nejnižšího bodu základů). Někdy se označují jako základy jednoduché. Rozdíl mezi základovými patkami a pasy je v podstatě jen v jejich druhém rozměru - délce.
Čtěte také: Standardní rozměry zlaté cihly
Pro únosnost plošných základů je primární jejich šířka, nikoli hloubka jak se často stavebníci mylně domnívají. Rozměry základu musí posoudit statik, záleží na velikosti a materiálu stavby a na základových podmínkách (zemina, hladina spodní vody apod.). Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy, čehož využívají jiné druhy zakládání. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Musíme se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak zajistíme, že nám skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny nebudou se stavbou „cvičit“.
Hloubka základů se dále odvíjí i od okolních staveb, kdy silami, kterými tlačí náš dům do země, nesmíme deformovat zeminu, na kterou již tlačí objekty sousední - například při stavbě v proluce. Tyto úvahy však svěřme statikovi, který po důkladném průzkumu na místě i z geologických map vše potřebné spočítá. Rozbor konstrukce základových pasů probereme na jednoduchém příkladu rodinného domu bez podsklepení zakládaného na rovinatém terénu.
Po skrývce ornice (vrchní vrstva zeminy cca 10 cm, dle návrhu) a vytyčení základů se vykopou tzv. základové rýhy neboli výkopy. Tyto výkopy musí mít skutečně obdélníkový průřez se začištěnými kouty dna výkopu. Do vhodné výšky se základy vylijí z betonu přímo do výkopu, je nutné je výškově zarovnat. Na tento betonový monolit v zemi je nutné zpravidla vystavět betonové bloky zalité betonem (tzv. ztracené bednění), které se vyzdí již velmi přesně do požadované výšky.
Prostor mezi pasy se vysype hutněnou zeminou, někdy štěrkovým podsypem. Podkladový beton pod podlahu prvního nadzemního podlaží se lije přes bloky základů. Je proto pro něj nutné po obvodu vytvořit bednění. Uložení podkladního betonu - desky se provádí na základové pasy, nikoli mezi ně. Omezí se tak nerovnoměrné sedání. Kari síť běžně umisťujeme při spodním okraji a v alespoň v místě základových pasů v dostatečné šířce (dané statickým výpočtem, u RD cca 1 m) umisťujeme k hornímu okraji, kde vyztužíme případné záporné momenty při poklesu základu a zlepšujeme tak přenos sil do pasu.
Před litím základů je nutné mít připravené veškeré instalace (kanalizační, vodovodní potrubí) včetně chrániček podle projektu. Po vytvrdnutí podkladního betonu je konstrukce připravena pro položení hydroizolace. Stavba základů rodinného domu je prvním krok k vysněnému bydlení. Nejběžnější založení jednoduché stavby, jakou rodinný dům je, se provádí na betonových základových pasech. Smyslem základů je roznést zatížení ze stavby do zeminy tak, aby nebyla překročena únosnost zeminy. Přihlédnout se musí i k nezámrzné hloubce. Proto šířku a výšku, popřípadě betonářskou výztuž základového pasu pečlivě počítá projektant-statik s příslušnou autorizací.
Jelikož se tímto článkem omezujeme na 1. geotechnickou kategorii (1.GK), nedoporučuje se plošné zakládání pod hladinou podzemní vody. Přípustná je ustálená hladina podzemní vody min 0,3 m pod základovou spárou (kontaktní plocha mezi základem a zeminou). Založení pod hladinu spodní vody je předmětem 2. Základový pas pod střední nosnou zdí, který bývá založen obvykle min 0,5 m do rostlého terénu, může být v zimním období, kdy je stavba přerušena po základech, ohrožen promrzáním až na základovou spáru. Šířka základového pasu se navrhuje s ohledem na typ zeminy, v níž bude základová spára dle geotechnického průzkumu umístěna (je nutné dále zohlednit typ zeminy i pod touto hranicí základové spáry, jelikož může být pod zeminou v základové spáře zemina s únosností nižší).
Dle daného typu zeminy lze vycházet z normativních opatření a stanovit pro 1.GK tabulkovou návrhovou únosnost zeminy s ohledem na přepokládanou hloubku a šířku základového pasu. Tyto tabulkové únosnosti vyházejí z aktuálně platné normy ČSN 73 1004 Navrhování základových konstrukcí - Stanovení požadavků pro výpočetní metody a jsou v podstatě nejlepším podkladem pro návrh základů pro 1.GK. Návrhová tabulková únosnost zeminy pro 1. Z této podmínky se stanoví šířka základu v základové spáře. V projektových dokumentacích je častou chybou návrh, kdy šířka základu je shodná s šířkou nosného zdiva. Vždy je nutné i v případě splnění podmínky mezního stavu únosnosti dodržet minimální vyložení základového pasu vůči zdivu o 100 mm.
Pro prostý beton je uvažovaná hodnota roznášení zatížení pod úhlem cca 60-65° (záleží také na třídě použitého betonu viz dále). Lze tedy předběžně uvažovat maximální vyložení rovnající se 0,5 násobku výšky základového pasu. Dále je potřeba upozornit na návrh základových pasů pod vnitřním nosným zdivem. Zatížení připadající na vnitřní nosné stěny je přibližně dvojnásobně vyšší než na zdivo obvodové. Vnitřní zdivo je přitěžováno stropní konstrukcí často z obou stran, a proto je nutné provést správný návrh vnitřního základového pasu na toto zvýšené zatížení oproti základovému pásu obvodovému.
Jakmile bude proveden návrh výšky (hF) a šířky (bF) základového pasu, je nutné dále splnit podmínku dle ČSN EN 1992-1-1, čl. Ve výše uvedené podmínce vstupuje do výpočtu pevnost betonu v tahu a lze tak optimalizovat celý návrh základového pasu výběrem pevnostní třídy prostého betonu. Základové pasy pod příčkami se provádí, pokud vyvozují napětí větší než 0,05 MPa. Základový pás pod takovouto příčkou má rozměry min 300 x 300 mm, který lze nahradit zesíleným žebrem v rámci podkladní betonové desky.
Účelem předešlého textu bylo seznámení se, co všechno se do výpočtu základů promítá. Navrhování základů 1.GK provádí výhradně autorizovaná osoba pro obor pozemní stavby, statika a dynamika staveb nebo geotechnika. Sedání základů se zpravidla u 1.GK neposuzuje, to však neznamená, že základy nesedají. Je nutné zohlednit zejména nerovnoměrné sedání, které vyvozuje přídavná napětí v základech.
tags: #velikosti #betonu #podle #výšky #stavby