Ve městech nám vadí každý kousek volně si rostoucí zeleně a touze po jednoduchosti (člověk je tvor pohodlný) a čistotě (příroda je špinavá) vytlačujeme stromy do maličkých vymezených prostorů, kde sotva mohou dýchat. Známky stavební činnosti vídáme v okolí stromů dnes a denně.
Vliv zpevněných povrchů a stavebních prací na stromy
Nové výsady umístěné do zpevněných ploch často po několika letech odumírají, podobně je tomu v mnoha případech i u tzv. „zachráněných“ stromů. Nebezpečí vzniku kořenových hnilob a následně riziko vývratu stromu hrozí také u dřevin rostoucích v nepropustném povrchu (nejčastěji asfalt, různé druhy dlažby). Podobný vliv může mít navýšení terénu, zhutnění povrchu půdy nebo dlouhodobější zaplavení.
Podle krajinářské architektky Terezy Mácové potřebují stromy nad zemí i pod ní značný prostor - my jim však dáváme jen zlomek. Stromy umístěné do betonových květináčů nebo přímo zabetonované do chodníků a pěších zón tak trpí horkem sálajícím z asfaltu či dlažebních kostek i nedostatkem vody, která se nemá kam vsáknout. „Stromy usychají i na nábřeží, protože voda je svedená do kanalizace a stromy z ní tak nedokážou profitovat,“ vysvětluje Mácová a upozorňuje i na další problém. Stromy totiž nemají prostor a klid ani pod zemí.
S tím souhlasí i docent Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. „Stromy jsou vybavené genetickou informací, jakých rozměrů mají dorůst a za jakých podmínek vůbec mohou žít. Každý strom potřebuje určitý kořenový prostor pro svůj život. Platí, že čím větší strom, tím větší kořenový prostor potřebuje.“
Výkopové práce a poškození kořenového systému
Zásadní pro přežití dřevin v rámci staveb je vzdálenost, ve které jsou výkopy vedeny, a použité technologie. Stavební firmy často zapomínají, že stromy mají kořeny. Stavební jámu zřídí v těsné blízkosti kmene a přitom - akutní selhání stromu bez dalšího oslabení (sežrání kořenů houbou) hrozí při provedení výkopu v prostoru kruhu opisujícího kmen s poloměrem rovnajícím se průměru kmene! Když už je tedy nezbytné výkop v kořenovém prostoru zřídit, dejme přednost hladkému přerušení kořenů při ručních pracích než přetrhání kořenů těžkou technikou (bagrem). Přitom často dojde k poškození kořene až u samé báze kmene a vstupní brána dřevním houbám je otevřená dokořán. Nikdo nic nespatří, po realizaci je vše uvedeno do původního stavu a za 20 nebo 30 let se divíme, že se strom vyloupne z terénu a padá bez jediného kotvícího kořene. Už se totiž dávno zapomnělo, co se v minulosti v blízkosti stromu dělalo.
Čtěte také: Nejlepší běžecké boty na silnici
Spory hub se mohou dostat i do poškozených kořenů, např. při výkopových pracích. Dřevní houby pak likvidují kořenový systém, což lze nad zemí jen těžko rozeznat. „Často se nám pak vyvrátí strom z neznámých příčin. Posléze se zjistí, že se v minulosti kolem něj v mnoha směrech kopalo a vývrat je jen důsledkem lidské činnosti.“
Kolize s inženýrskými sítěmi
Dnes má každá tato „inženýrská stavba“ technické infrastruktury své ochranné pásmo a do tohoto ochranného pásma je výsadba stromů zakázána. „Kabely jsou pokládány v těsné blízkosti stromů, do jejich kořenového prostoru, často jsou tím stromy poškozeny a postupně odumírají. Ochranná pásma každé sítě jsou mnohdy několikametrová.“ Podle krajinářského architekta Jakuba Fingera je nejjednodušší (a pro správce sítí nejlevnější) uložit všechnu infrastrukturu do zeleného pásu. „A tak máme obce plné různých zelených stuh a úzkých trávníků, kde již nikdy nebudou stromy a jejichž sekání s sebou nese trvalé náklady. Veřejnost se ptá: ‚Proč tam nevysadíte stromy?‘ Nevysadíme, protože nemůžeme,“ uvádí Finger s tím, že projekt vegetace je vždy až v poslední řadě za projekty dopravních a technických prvků.
Faktory zkracující životnost stromů ve městech
Podle zahradní a krajinářské architektky Terezy Mácové jsou tyto faktory důvodem, proč se strom ve městě dožívá po vysazení jen okolo deseti let. I podle Luboše Úradníčka je nejvyšší čas začít o stromy pečovat stejně, jako my lidé pečujeme o sebe. „Stromy jsou živé organismy, které také trpí při různých stresech a poškozeních ‚nemocemi‘, tj. různými zlomy, hnilobami a podobně. Každý strom potřebuje pro svůj dobrý růst určité podmínky, má tzv. ekologické nároky na dané prostředí. Stejně jako u lidí i u stromů platí, že čím většímu stresu jsou vystaveny, tím jsou náchylnější k různým onemocněním a k pomalejšímu hojení ran.“
„I malé mechanické poškození, které by ve volné přírodě v optimálních podmínkách strom lehce vyhojil, může ve městě způsobit výrazný problém a vést i k jeho úhynu. Proto je nutné stromy chránit před mechanickým poškozením, pravidelně kontrolovat jejich stav - vlastník by měl minimálně jednou za rok strom zkontrolovat a v případě potřeby provést specializované ošetření,“ vysvětluje docent z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, podle kterého jsou tisíce stromů ročně poškozeny nezodpovědnými řidiči při parkování. A proč může být i malé odření kmene pro strom „smrtelné“? Z ovzduší se mohou do ran dostat spory dřevních hub a vzniknou tak hniloby, které se postupně šíří kmenem až může dojít i k výraznému rozkladu dřevní hmoty a mechanickému selhání stromu. Zajímavou chorobou ve městech u mladých stromů je tzv. sekačková choroba. Ta vzniká při ožínání stromků strunovou sekačkou (křovinořezem), kdy rotující struny mechanicky poškodí kmínek těsně nad zemí,“ upozorňuje Úradníček.
Chybná pomoc a její důsledky
U lidí, zvířat i stromů platí, že pomáhat bychom měli s rozmyslem. Například nahrnování sněhu ve městech ke kořenům stromů se zdá jako dobrý nápad. To ale platí jen v případě, že se na daných místech nepoužívá k posypu vozovek a chodníků sůl. Pokud se takto ošetřený sníh nahrne ke stromům, způsobí zasolení půdy a strom zažívá velký stres. Dalším špatným dobrým úmyslem jsou zavlažovací vaky, které využívá řada měst a obcí v parných létech. „Menší, ale dlouhodobě dodávané množství vody je lépe stromem využitelné než voda z rychlé povrchové zálivky. Na druhou stranu, stromy jsou v tomto směru jako lidé, snadno si zvyknou na přísun vody, vytvoří si kořeny v dané malé zavlažované oblasti a o to, aby si hledaly vodu jinde, se již nestarají,“ vysvětluje Úradníček s tím, že po dlouhodobém používání vaků se vyvine nevhodný typ kořenového systému, těsně u povrchu, a po ukončení zálivky to může mít pro strom určité důsledky.
Čtěte také: Jak ochránit lak auta při čištění asfaltu
Řešení a perspektivy pro městskou zeleň
„Dnes využíváme často druhy z teplejších oblastí, které jsou na sušší stanoviště lépe přizpůsobené, neboť průměrná teplota ve větších městech je o 2-3 stupně vyšší než v okolní krajině, a nehrozí tak velké nebezpečí poškození stromů mrazem. Často se vysazují různé sakury, javor babyka, ovocné stromy jako jabloně, hrušně, třešně, vhodná je třeba i mahalebka obecná nebo jeřáby.“
Podle krajinářské architektky Terezy Mácové jsou nejjednodušším řešením pro stromy parky a zelené vnitrobloky, kde mají více prostoru a může docházet k propojení vegetací. Stromy mají ve spojení s křovinami a zatravněnými povrchy větší šance na přežití, navíc si díky kořenovému systému dokážou předat potřebnou vláhu. „Stromy působí jako klimatizační jednotky o vysokém výkonu, zvlhčují vzduch, uvolňují vonné či baktericidní látky apod. Tím jednoznačně zlepšují životní prostředí, a proto jejich místo je i v ulicích a náměstích. Udržet je v dobré kondici i v těchto podmínkách, je ovšem finančně mnohem náročnější než péče o stromy v parku.“ Stromy ve městech tak mají namále, a jestli nezačneme rychle jednat, můžeme o ně přijít.
Příklady střetů mezi rozvojem a stromy
Přeměna úvozové cesty na asfaltovou cyklostezku v Cholupicích
Historická úvozová cesta vedoucí z cholupické ulice K Břečkám směrem k dálničnímu okruhu až do Dolních Břežan má podle plánu magistrátu zmizet. Nebo už aspoň nebude taková, jak si ji místní lidé pamatují. Vznikne zde totiž místo cyklotrasy cyklostezka, která by měla mít asfaltový povrch. Cyklotrasa s označením A204 propojuje na zhruba sedmi kilometrech Cholupice, Dolní Břežany, sportovní letiště Točná a Komořany. „V okolí Cholupic trasa vede převážně po polních cestách, za mokra špatně sjízdných,“ píše se na webu Prahou na kole. Jenže nyní, kdy magistrátní Technická správa komunikací (TSK) vyhodnocuje došlé nabídky, z nichž vybere zhotovitele stavby, sílí občanská nespokojenost. Cholupičtí ve většině na sociálních sítích se stavbou nesouhlasí, podle některých jde o mrhání peněz. Další místní upozorňují na rozpor, kdy na tento projekt se prostředky našly, přičemž v obci ještě stále není dokončena kanalizace. „Tuhle cyklostezku nám byl čert dlužen. Nechte alespoň kousek přírody kolem té Prahy!“ píší lidé.
Kácení stromů kvůli rekonstrukcím v Příbrami a okolí
Kácelo se v minulosti a kácet se bude zřejmě i nadále. Nyní však Příbramákům ale i obyvatelům dalších měst a obcí v regionu připadá, že stromy padají více než dřív. Neporážejí se totiž jenom staré či nemocné stromy, ale i ty dřeviny, které například překážejí při výstavbě nových domů, silnic a chodníků či jejich rekonstrukci. Lidem vadí kromě měnícího se prostředí, které měli rádi, i to, že nemají příliš možnost o změnách v okolí spolurozhodovat. „Někdo má raději nové chodníky a ulice, ale města snad nemusejí být jenom samý beton a asfalt. Chápu, když je něco starého třeba překopat, ale mohlo by to snad jít trochu šetrněji, holé ulice a paneláky působí depresivně,” vyjádřil se ke kácení Pavel Uhlíř z Příbrami. Jedno z nejrozsáhlejších kácení bylo v poslední době k vidění právě v Příbrami. Z celé ulice Bratří Čapků zmizela většina stromů, dohromady téměř 140 hlohů. Důvodem k jejich odstranění je zahájená přestavba celé ulice. Dojde k rekonstrukci silnice i chodníků nebo třeba k rozšíření parkoviště. Jako náhradu má radnice v plánu vysadit mladé muchovníky a hlohy a přes dvě stovky keřů. Příbramskou radnici ale navštívil Tomáš Kramár z Ekocentra Zelená Pumpa i s Michalem Dubnickým, který v ulici Bratří Čapků bydlí, a společně upozornili na nedostatečnou kompenzaci za pokácené stromy. Má jich totiž být o desítky méně než doposud. „Vítám iniciativu mladých lidí. V ulici po dokončení opravy sice bude méně stromů, ale zeleň v ulici bude zachována. Okrasné keře, které zde budou vysazeny, podle mého názoru kompenzují odstraněnou zeleň. Nicméně jsme ve vedení města připraveni akceptovat připomínky mladých ekologů a chceme v uvedeném území vysadit ještě další zeleň, nad rámec původního projektu,” reagoval příbramský starosta Josef Řihák. Výsledkem setkání je slib starosty o ustanovení komise, jejížmi členy budou ekologičtí aktivisté, architekti, kteří zpracovávali městský projekt rekonstrukce ulice a úředníci z radnice včetně předsedy komise pro životní prostředí. „Společně budeme hledat místa, kam je možné vysadit nové stromy bez toho, že budeme muset v dohledné době tuto dodatečnou výsadbu opět odstraňovat,” uzavřel starosta Josef Řihák. „Pokud je to možné, snažíme se ve vedení města vycházet požadavkům občanů vstříc. Odmítám ale demagogii a populismus, kterého jsme bohužel také často v podobných případech svědky,” doplnil starosta.
Nemilosrdné kácení se ale týká i jiných obcí. Před zraky rozhořčených občanů zmizela také ve Voznici alej vzrostlých lip. Jednalo se o jedenáct stoletých zdravých stromů, které majitel pokácel sice na svém pozemku, ale bez řádného povolení a přes zákaz přivolané policejní hlídky. „Majitel pozemku navíc žádným způsobem nezabezpečil při kácení stromů okolí, mohlo tak dojít k vážnému zranění kolemjdoucích osob. Stromy už na podzim roku 2009 dotyčný nařezal, aby uschly. Úmyslně poškozené stromy byly však obcí ošetřeny, aby mohly růst dál,” uvedla starostka Voznice Věra Rákosníková v trestním oznámení. Po kácení stromů na břehu Vltavy ve Zvíroticích na míst zas zbyly hromady štěpků. „Správce povodí argumentuje tím, že je to jejich pozemek a ponechávání hromad štěpků na místě je u nich standardní postup. Asi se čeká na velkou vodu. Krásný břeh je totálně zničený,” postěžoval si Deníku Stanislav Máša ze Sedlčan.
Čtěte také: Asfaltové práce
Jasan uprostřed silnice v Hojsově Stráži
Desítky let starý jasan roste uprostřed silnice před ostrou zátočinou v šumavské obci Hojsova Stráž. Původně se nacházel strom za krajnicí, ale po rekonstrukci vozovky a jejím rozšíření se překvapivě ocitl v ostrůvku přímo uprostřed silnice druhé třídy. Asi 22 metrů vysoký jasan dlouhá desetiletý rostl na okraji silnice. Její tvar se ale změnil. Vozovka se rozšiřovala, aby místem projela i širší nákladní vozidla a vybudoval se také chodník. Jasan teď stojí uprostřed silnice v ostrůvku, což někteří motoristé považují za nebezpečí. Dopravní experti se domnívají, že by mohlo být místo lépe značené dopravními značkami. „Rozhodně bych doporučil v daném místě z obou stran snížit rychlost jízdy, řekněme na 30 km/h, a určitě bude dobré, aby byl zdrsněný povrch asfaltu v zatáčce,“ uvedl pro CNN Prima News dopravní expert Roman Budský. Problém se stromem vyrůstajícím z vozovky naopak nevidí Pavel Čížek (STAN), náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy. Podle Čížka se jedná o krajskou komunikaci, která prošla rekonstrukcí v letech 2008 až 2009. Součástí bylo i vybudování zmíněného ostrůvku. Jasno má v tomto případě i zkušený motorista a provozovatel moto školy Radek A. „Řidič tam má jet padesátkou a je to v obci. Podobných ostrůvků uprostřed silnic je teď všude spousta, ale rozhodně nejsem jejich příznivec. Teď je tam pohled dolů poněkud zastřený. Pro některé lidi to může být matoucí a překvapivé. Strom bych ale určitě nekácel. Je tam problém v tom sjezdu, že musí řidič udělat takový esíčkovitý manévr. Ten může vést k tomu, že vozidlo rozhodí do smyku, pokud tam bude kluzká nebo namrzlá vozovka, což právě zde lze očekávat. Na motorce při jízdě v létě v tom problém také nevidím. Z dálky to vidět je. „Beru to jako určitou raritu a strom bych rozhodně kácet nechtěl. Jezdím tímto místem poměrně často, tak mě to samozřejmě nepřekvapí. Ale pro některé řidiče, kteří toto místo dobře neznají, to může být nepříjemné překvapení. Zejména ve směru od Železné Rudy tam silnice před stromem prudce klesá a pak následuje ostrá zatáčka. V zimě a na mokru to tam může klouzat. Nebránil bych se výraznějšímu dopravnímu značení s omezením rychlosti,“ konstatoval jiný oslovený řidič Petr Morávek. Zatím tedy chráněný strom uprostřed silnice zůstane.
Přehled hlavních příčin poškození stromů v městském prostředí
| Příčina poškození | Popis vlivu na stromy |
|---|---|
| Zpevněné povrchy (asfalt, dlažba) | Vytlačují stromy do malých prostorů, sálají horko, zabraňují vsakování vody, vedou k nedostatku vláhy a vzniku kořenových hnilob. |
| Výkopové práce | Poškození kořenů těžkou technikou, riziko narušení stability stromu a otevření vstupní brány dřevním houbám. |
| Inženýrské sítě | Kabely pokládané v kořenovém prostoru poškozují stromy; ochranná pásma znemožňují výsadbu zeleně. |
| Zhutnění půdy a změna terénu | Nedostatek kyslíku pro kořeny, brání pronikání vody, zvyšuje riziko kořenových hnilob. |
| Mechanické poškození | Odření kmenů (řidiči, sekačky) vytváří vstupní bránu pro dřevní houby a hniloby, které vedou k úhynu stromu. |
| Zasolení půdy | Sníh ošetřený solí nahrnutý ke kořenům stromů způsobuje stres a poškození. |
| Nevhodná zálivka | Dlouhodobé používání zavlažovacích vaků může vést k mělkému kořenovému systému závislému na externím přísunu vody. |