Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými a nad míru užitečnými vlastnostmi, jejichž kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor a má velmi dobré protipožární vlastnosti. Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.
Montáž sádrokartonu můžete využít k nejrůznějším účelům - vedle stropních podhledů sádrokartonové desky skvěle poslouží k realizaci příček v interiéru či opláštění stěn. Pozor si však musíte dát na místo, kam budete sádrokarton montovat - jelikož je vyroben ze směsi lisovaného papíru a sádry, vadí mu velká vlhkost s nízkou teplotou. Není proto vhodné montovat sádrokartonové desky v hrubé stavbě s nestálou teplotou či těsně po vylití podlah. Sádrokarton je snadností montáže a povrchových úprav předurčen k práci svépomocí, chce to jen být alespoň trochu zručným kutilem a mít chuť do práce. Přesto to zase není až tak jednoduché a je třeba dodržovat konkrétní pravidla.
Výběr sádrokartonu a izolace
Při výběru správného typu sádrokartonu je důležité zohlednit konkrétní podmínky a požadavky projektu. Například v řadových domech nemůžeme v podkroví použít jiný sádrokarton než ten červený (růžový) - se zvýšenou odolností vůči vysokým teplotám při požáru. Do koupelny zase musíme použít sádrokarton zelený, který je impregnován a má tudíž zvýšenou odolnost vůči vlhkosti. Běžný sádrokarton je bílý - šedý, ovšem prodává se i modrý sádrokarton s vysokým zvukovým útlumem. Pokud zase chceme tvarované stropní podhledy, je třeba použít sádrokarton, který lze ohýbat do požadovaného tvaru. Různé typy sádrokartonu mají různé vlastnosti a jsou vhodné pro různé použití.
Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma. I v tomto případě jde o zásadní volbu. Volíme nejen typ konkrétní izolace, její materiálovou skladbu a fyzikální vlastnosti, ale i tloušťku a tedy schopnost izolovat. Izolace je důležitá pro snížení tepelných ztrát a zvukového hluku.
Konstrukce rastru a upevnění sádrokartonu
Sádrokarton musí být nějak a něčím nesen, čili je vlastně opláštěním nosné konstrukce (hovoříme o podkonstrukci). Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Hliníkové profily vlastně tvoří „podkonstrukci“ sádrokartonových konstrukcí. I zde dejte pozor na výběr, jelikož jsou vyráběné profily příčkové, podhledové a obkladové. Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm.
Čtěte také: Ukončení hydroizolace u soklu: Na co si dát pozor?
Existuje hned několik variant, jak přistupovat k montáži sádrokartonových podhledů na strop. Zvolit můžete podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Nejčastěji přistupujeme k montáži sádrokartonu za účelem snížení světlé výšky místnosti stropu. Pro větší snížení stropu je vhodné montáž sádrokartonu na strop provádět na dvojité křížové podkonstrukci z R-CD profilů.
Montáž rastru na strop
Na stěně si vytyčíme polohu podhledu. Zohledňujeme vždy i tloušťku opláštění, podobně jako u montáže sádrokartonové příčky. „Brnkací šňůrou“ nebo např. pomocí profilu vyznačíme obrysovou čáru podhledu. Po obvodu místnosti připevníme R-UD profily, které před osazením opatříme samolepicím napojovacím těsněním. Profily připevňujeme plastovými natloukacími hmoždinkami, popř. jinými vhodnými připevňovacími prostředky dle druhu obvodových stěn. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm. Na zadní stranu těch UD profilů, které přiléhají na zeď, je vhodné nalepit samolepicí pěnové těsnění, jež zmírňuje přenos nežádoucích zvuků, čímž se zlepší akustické vlastnosti sádrokartonového podhledu.
Dále rozměříme polohu přímých závěsů a rozmístíme je tak, aby jejich rozteč ve směru montážních R-CD profilů byla max. 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily byla max. 500 mm. Montážní R-CD profily tak od sebe budou vzdáleny max. 500 mm. Vzdálenost krajního R-CD profilu od stěny musí být max. 500 mm a vzdálenost krajního závěsu od stěny v opačném (kolmém) směru je max. 1 000 mm. Přímý závěs k nosnému stropu připevníme buď jednou ocelovou hmoždinkou DN6 do betonového stropu, nebo dvěma vruty s plochou hlavou typu FN do dřevěných nosných prvků stropu. Pro nosné kotvení podhledů k nosnému stropu není možné používat plastové natloukací hmoždinky. V případě jiných typů stropů je třeba zajistit kotvení závěsů jinými vhodnými upevňovacími prostředky.
R-CD profily nasuneme do R-UD profilů a přišroubujeme je přímým závěsům pomocí dvojice samovrtných šroubů do plechu typu LB. Délku R-CD profilů můžeme nastavit pomocí spojovacích kusů pro tyto profily. Sousední napojení R-CD profilů vystřídáme minimálně. Polohu CD profilů zafixujte ohnutím volných konců stavěcích třmenů kolem profilu. Profily poté vyrovnejte do roviny a přišroubujte je samovrtnými šrouby do plechu do UD profilů (4 šrouby na jeden třmen). Přečnívající části třmenů ohněte nebo ustřihněte. Vytváříte sádrokartonový podhled s osvětlením? Pak je třeba hotový rastr na sádrokarton vyplnit veškerou potřebnou elektroinstalací pro napojení svítidel. Zateplujete-li místnost, musíte v tuto chvíli také položit tepelnou izolaci z minerální vaty. Případně je třeba rozvést vzduchotechnické potrubí, pokud se s ním počítá.
Zakončení sádrokartonu u trámů
Při renovaci chalup nebo starších rodinných domů architekti rádi využívají viditelné prvky dřevěných nosných konstrukcí. Dřevěné trámy v takových domech připomínají, že dům přežil a hlavně, že ještě hodně přežije. Popraskané dřevo, nerovnoměrné barevné plochy, nerovnoměrné tvary hranolů nebo viditelné zásahy po sekerovitém opracování trámu. To vše může zdůraznit stáří nemovitosti a podtrhnout kvalitu řemeslníků při rekonstrukci. Právě tyto detaily narážejí na mnohá úskalí, která mohou zhatit celý záměr architekta. Úkol je zřejmý, zachovat viditelné trámy v interiéru v kombinaci se sádrokartonem v podhledu. Při realizaci takového úkolu vyvstává několik otázek, kdy je třeba se rozhodnout, jakým způsobem postupovat.
Čtěte také: Správné ukončení hydroizolace
Nejjednodušší a nejrychlejší je ukotvit sádrokarton mezi trámy a vzniklou spáru utěsnit akrylátovým silikonem. To, co se na první pohled zdá nejjednodušší, nemusí být nejlepší, zejména z hlediska trvanlivosti a vzniku nežádoucích trhlin v budoucnu. Je velmi důležité, aby zůstala viditelná co největší část trámu. Při použití podkladu z CD profilu uberete až 6 cm ze světlé výšky trámu. Abyste mohli tuto světlou výšku zachovat, doporučujeme použít profil HUT o tloušťce 15 mm. Tento profil je užší než profil CD a může pomoci vytvořit požadovaný efekt. Pro samotné zakončení sádrokartonových desek u trámů doporučujeme použít zakončovací profil s malou stínovou spárou širokou alespoň 6 mm. Ve většině případů nejsou trámy ideálně rovné, ale stínová spára velmi účinně zakryje případné nerovnosti a vytvoří v těchto spojích pěknou linii. Při stěrkování profilu se do spáry vloží maskovací páska, která zabrání znečištění trámu při stěrkování a následném natírání. Viditelné trámy v interiéru odkazují na stáří objektu a dnes již nepoužívanou dovednost tesání trámů z klád. Pečlivě promyslete každý detail a promluvte si o něm také s řemeslníkem.
Práce s parozábranou
Na původní omítnutý strop, kde bude podhled, potřebuji připevnit parozábranu. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů. Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty.
Montáž sádrokartonových desek
Následně můžete začít pokládat do rastru sádrokartonové desky - vždy začněte v rohu místnosti, delší hranou kolmo na nosný rastr. Příčná hrana desky vždy musí vyjít na osu profilu, dávejte proto pozor, aby nedošlo ke křížovým spojům - desky se proto pokládají tak, aby byly vždy příčné spáry desek vystřídány minimálně o 1 CD profil (druhá řada se proto většinou začíná sádrokartonovou deskou, která se zkrátí na polovinu). Sádrokartonové desky připojujte k CD profilům samořeznými šrouby TN, a to ve vzdálenostech max. 170 mm u šikmin a podhledů a 250 mm při opláštění svislých ploch. Přitom dodržujeme i minimální vzdálenost šroubů od hran sádrokartonu. U řezaných hran je to 15 mm a u originálních podélných hran 10 mm. Hloubka zašroubování šroubu skrz kovový profil musí být alespoň 10 mm, čili k jednoduchému opláštění deskou tloušťky 12,5 mm použijeme TN šrouby dlouhé 25 mm. V případě dřevěné podkonstrukce je třeba, aby hloubka zašroubování do dřeva byla alespoň taková jako tloušťka desky, ovšem minimální hloubka zašroubování je uváděna 20 mm. Čili i v případě desky silné 12,5 mm potřebujeme TN šrouby délky 35 mm. Důležitá je též správná míra zapuštění hlavy šroubu pod úroveň lícového kartonu. Jinak hrozí pád a zlomení sádrokartonové desky. Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru.
Na sádrokarton po 50 cm od sebe dáme prkna (100x30x960) a tyto prkna spojíme s trámy. Mezi sádrokartonem s prkny a OSB deskou bude mezera cca 8mm. Výhoda by snad měla být v tom, že sádrokarton nebude spojen přímo s trámy a OSB deskou takže by neměl praskat atp. a přesto bude přitažen k trámům, tak že by mohl lépe kopírovat lehké prohnutí některých trámů. Místo prken by bylo možné použít i CD profily, ale prkna máme v zásobě. Strop má odspodu skladbu: Původní stará omítka - cca 2 cm na nabitém rákosu, prkenný záklop - 2cm, 28 cm vaty mezi dřevěnými trámy. Nad stropem je nevytápěný prostor. V rámci rekonstrukce stropu jsme vyměnili stropní trámy za nové (300x200x6400), kde mezera mezi trámy je cca 85cm.
Dále nevím, jak lze nejlépe přišroubovat přímé závěsy pro uchycení CD profilů do stropu, respektive do nosných trámu, pod kterými je prkenný záklop, rákos a omítka? Jde mi o to, zda existují vruty, kterými by mohl bez předvrtání přišroubovat přímý závěs přes omítku s rákosem a přes záklopové 2cm silné prkno až do nosného trámu. Trámy jsou dost popraskané. Pro uchycení přímých závěsů do dřevěných nosných prvků stropu se používají dva vruty s plochou hlavou typu FN.
Čtěte také: Jak správně ukončit hydroizolaci u dveří?
Sádrokartonové konstrukce v podkroví
Postavit si předstěnu ze sádrokartonu není až tak složité, pokud se jedná o rovné stěny. Namontujete rastr, vložíte izolaci a zaklopíte sádrokartonem. Ale jak to udělat, když chcete stejnou předstěnu použít v podkroví - pod střechou a do šikminy? Začneme tím, že rastrem osadíme nejprve šikminu. Potom připravíme předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit.
Vyměření rastru v šikmině
Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku (v tomto konkrétním případě jsme pracovali se 40 cm) a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy.
Krokvový závěs slouží k uchycení CD profilů na krokve a je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily. Jakmile jsou závěsy pevně zafixovány v trámech, nelze již s profily hnout a můžeme vytvářet rastr.
Vytvoření rastru okolo střešního okna
V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.
Instalace sádrokartonu do šikminy
Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu. Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.
Stavba předstěny
Předstěna bude navazovat na sádrokartonový záklop v šikmině a bude kopírovat nadezdívku pod krokvemi. Abychom nemuseli dlouze vyměřovat a počítat, můžeme si jako pomocníka vypůjčit laserové otočné měřidlo. Pomocí něho pak jednoduše usadíme U profily (roh profilu musí přesně kopírovat čáru laseru). Kolmo na U profily směrem k podlaze dále nasadíme CD profily - nařezané na míru, za rastr uložíme izolaci, případně další elektrickou kabeláž nebo rozvody vody a odpady a předstěnu zaklopíme sádrokartonovými deskami. Vyměřování rastru v předstěně nám ulehčí laserový měřič.
Tmelení a povrchová úprava
Jakmile máte SDK desky kompletně položeny a přišroubovány a podhled stropu je hotový, chybí už jen vzít tmel na sádrokarton a pomocí špachtle zatmelit spoje desek a hlavičky šroubů. Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit.
Nejprve naneste první vrstvu, kterou nechte lehce zavadnout, a pak do ní zatlačte sklovláknitou výztužnou pásku pro vyztužení spoje. Nechte zaschnout první vrstvu a naneste další vrstvu tmelu, a to v šířce o něco větší, než je první tmelení. Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat.
Po zatmelení a přebroušení je vhodné povrch desek penetrovat, aby došlo k sjednocení nasákavosti povrchu. Jinak lze po zaschnutí penetračního nátěru na zeď použít jakoukoli běžnou povrchovou úpravu - malování, tapetování, keramický obklad atd. Vždy je jen třeba vybrat materiály, které jsou vhodné pro nanášení na sádrokartonové povrchy. Malujeme válečkem a nebo barvu stříkáme - klasická malířská štětka se v tomto případě nedoporučuje.
Doporučené vybavení a nástroje
K práci se sádrokartonem budete potřebovat různé nástroje a materiály, jako jsou šrouby, vruty, nůžky na plech, pilu ocasku, nerez stěrky, brusné mřížky, hoblíku na hrany, nerez hladítka, špachtle a nebozezu. Dále se neobejdete bez sádrokartonových profilů pro montáž podhledů (nejčastěji CD a UD profily), stavěcích třmenů, šroubů ke spojování profilů a pro připevnění desek. Potřebujete také pilu na sádrokarton pro nařezání sádrokartonových desek na správný rozměr, pro připevnění šroubovák a k finálnímu dokončení sádrokartonářský tmel na přetmelení spojů a hlaviček šroubů, špachtli pro nanášení tmelu, pásku pro zpevnění zatmelených spojů a smirkový papír nebo brusku na sádrokarton pro přebroušení sádrokartonových desek. A samozřejmostí je metr, tužka a vodováha. Jakmile máte připravené dostatečné množství správného materiálu, můžete se pustit do práce.
Tabulka: Rozteč roštu pro sádrokarton
| Typ konstrukce | Orientace | Maximální rozteč |
|---|---|---|
| Stěny a příčky | Vertikální profily (stojiny) | 60 cm |
| Stropy a podhledy | Kolmo na montážní profily | 50 cm |
| Stropy a podhledy | Ve směru montážních profilů | 120 cm |
tags: #jak #ukončit #sádrokarton #u #trámu