Cílem tohoto příspěvku je dosáhnout toho, aby se konečně uznal princip, že každý správný detail, správná technologie či postup prací, poslouží k tomu, aby stavební objekt fungoval jako celek, bez závad a poruch.
Dovoluji si vás seznámit s našimi praktickými zkušenostmi s realizací spodních staveb.
I do této specializace řešení spodních staveb pronikají nové technologie a nové materiály.
Jedním z těchto materiálů je ochrana hydroizolace lepením desek z extrudovaného polystyrénu.
Toto řešení není zcela bez problémů - jak se projektant vyrovná se základním požadavkem „hydroizolační vrstva se umisťuje vždy mezi pevné konstrukce“?
Čtěte také: Ukončení hydroizolace u soklu: Na co si dát pozor?
Problémy a vady hydroizolace
Z obecného hlediska je možné problémy rozdělit do několika skupin, které mají své příčiny:
- V prvé řadě v projektové dokumentaci a v její koordinaci s jednotlivými řemesly.
- V druhé řadě při realizaci a opět v návaznosti na ostatní řemesla.
Diagnostika poruch spodní stavby, a následné odstraňování těchto poruch, je však daleko obtížnější a zásady navrhování na nápravu jsou rozdílné.
Z obecného hlediska lze vlastní vady dominantních detailů hydroizolace spodní stavby rozdělit do několika částí. Např. vady a poruchy v nadzemní části objektu, tj. vady a poruchy těsně pod povrchem terénu, které jsou zase charakteristické u větších staveb, které souvisí většinou s vnějšími faktory, jako jsou např. neúcta k práci druhého řemeslníka a poškozování jeho díla.
Koordinace projektů a výška terénu
Jak se navzájem koordinují a kontrolují navazující projekty se ukázalo na příkladu tohoto sporu.
Důvodem sporu byly dva projekty, provedené na jeden objekt - první na stavební část objektu a hydroizolace spodní stavby - s výškou upraveného terénu 0,00 m a druhý projekt na venkovní úpravy komunikací, včetně přístupových chodníků, s výškou skutečně upraveného terénu +0,15 m.
Čtěte také: Jak správně ukončit hydroizolaci u dveří?
Jak myslíte, že to dopadlo?
Odpověděli jste správně - do upraveného terénu chybělo 150 mm hydroizolací.
Ochrana hydroizolace během stavby
K poškození hydroizolací se nikdo sám nepřizná a tak izolatérské firmy by se měly bránit zápisy do SD, samostatnými protokoly a fotodokumentací předávek dokončených jednotlivých částí stavby, které dokumentují, že tyto jsou bez mechanického poškození a tudíž v pořádku.
A po dokončení a převzetí hydroizolací, nastává opět následná kontrola etapy postupu prací - železářů, tesařů a betonářů - opět záznamy (to by měla být práce investora a izolatérské firmy), nejlépe fotodokumentace.
Pracovníky bychom konečně měli naučit, jak se k dokončeným hydroizolacím chovat, jak je chránit atd.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
V podstatě jen takovým postupem se může bránit firma, která provedla kvalitně hydroizolace, před označováním viníka - zhotovili jste hydroizolace? Tečou?
Rovněž tak je velmi důležitá odbornost pracovníků staveb nejen v dělnických profesích, ale i technických profesích (zde měl být minimálně jeden technik odpovědný - technický dozor investora).
Často vidíme i na stavbě např. Praxe: k základové konstrukci nacouvá Tatra a vyklopí celý náklad prakticky na šířku vozidla (obr. č. 3).
Vrstva tak dosáhne výšky min. 1500 mm.
Při hloubce výkopu okolo 6 m je výsledný pokles zásypu o cca 400-600 mm.
Principy návrhu a ochrana staveb před vodou
Tato publikace má sloužit jako pomůcka pro navrhování a posuzování konstrukcí a opatření určených k ochraně staveb před nežádoucím působením vody vyskytující se především na povrchu nebo pod povrchem terénu.
Principy a zásady uplatňované v této publikaci vycházejí ze směrnice: ČHIS 01:2013 Hydroizolační technika - Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti.
Směrnice podporuje stanovení požadavků na míru ochrany stavby proti vodě, obsahuje zásady pro navrhování hydroizolační koncepce jako souboru architektonického a konstrukčního řešení, hydroizolačních konstrukcí a hydroizolačních opatření určených k zajištění ochrany stavby před nežádoucím působením vody v daných podmínkách.
Směrnice předepisuje, jak stanovit návrhové namáhání vodou na základě hodnocení rizik proniknutí vody do stavby.
Směrnice zavádí třídění hydroizolačních konstrukcí podle jejich hydroizolační účinnosti a podle spolehlivosti v různém namáhání vodou, umožňuje mezi sebou porovnat hydroizolační konstrukce různých hydroizolačních principů (povlaky, masivní konstrukce, skládané hydroizolace atd.), ale také různé ceny.
Směrnice podporuje návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody prováděný poučeným projektantem - specialistou.
Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou s co nejvyšší spolehlivostí.
Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu, navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.).
Teprve na rozhodnutí a návrhy architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí.
V podmínkách tlakové vody nebude mít žádná jednotlivá hydroizolační konstrukce takovou rezervu účinnosti, aby po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo její požadované funkce dosaženo s potřebnou spolehlivostí.
Návrhové namáhání vodou
Stanoví se podle objemu vody nebo četnosti výskytu a podle vrstvy, v jaké se voda vyskytuje, viz tabulku 2.
Návrhové namáhání vyjadřuje riziko proniknutí vody skrz případný defekt hydroizolační konstrukce a předpokládané množství vody proniklé do stavby.
Okolnosti, které je třeba vzít v úvahu při stanovení návrhové hladiny podzemní vody:
- vedení vody do území liniovými stavbami,
- klimatické cykly v území;
- geologická stavba území, propustnost jednotlivých horninových horizontů;
- historický a stavební vývoj území;
- zamýšlený rozvoj území a změny v tvaru terénu a horninovém profilu;
- rizika úniků technologické vody, zamýšlený způsob realizace stavby;
- propustnost povrchů terénních úprav;
- způsob likvidace srážkové vody v území, na vlastním pozemku a na přilehlých pozemcích;
- tvar území a osazení budovy do terénu;
- kolísání HPV, vazba HPV na blízký říční tok.
Tabulky klasifikace namáhání vodou
Tabulka 1 - Základní třídění hydrofyzikálního namáhání
| Označení | Popis |
|---|---|
| O | vodní pára |
| A | vzlínající voda |
| B | volně stékající voda |
| C | proudící nebo hnaná voda |
| D | tlaková voda |
Tabulka 2 - Stanovení návrhového namáhání vodou
| Množství vody | Výskyt vody | |||
|---|---|---|---|---|
| málo, místně, krátkodobě | středně, místně, dlouhodobě nebo plošně krátkodobě | mnoho, stálý zdroj nebo plošně dlouhodobě | ||
| voda v malé vrstvě odtékající; tloušťka vrstvy v řádu jednotek milimetrů | B | |||
| voda stojící nebo tekoucí ve vrstvě; tloušťka vrstvy v řádu jednotek centimetrů nebo do úrovně napojení hydroizolační konstrukce na navazující konstrukce | D | NNV3 | NNV4 | NNV5 |
Tabulka 3 - Třídy požadavků na stav vnitřního prostředí
| Druhy chráněných prostor | Příklady | Třída pož. |
|---|---|---|
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. | Muzea, galerie, archivy, nemocnice, technologické provozy s cenným vybavením | P1 |
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. | Pobytové místnosti, prodejní prostory, suché sklady | P2 |
| Prostory ve kterých mohou být povrchy vlhké, nesmí odkapávat nebo stékat voda. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. | Garáže, prostory s domovní technikou | P3 |
| Prostory do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby, zařízení nebo předměty nebo jsou tyto chráněny vhodným opatřením. | Garáže s dostatečnými opatřeními pro ochranu vozidel a osob před vodou, kolektory | P4 |
Tabulka 4 - Třídy ochrany stavby před stavební činností
| Třída ochrany | Popis |
|---|---|
| F | Objednatel stavby umožní i po uvedení stavby do užívání přístup k hydroizolačním konstrukcím nebo k vyústění jejich kontrolních a těsnicích prvků a umožní provedení prací na dotěsnění / aktivaci hydroizolačních konstrukcí. |
| X | Objednatel stavby neumožní případné dotěsňování hydroizolačních konstrukcí. |
Tabulka 5 - Třídy požadavků na stav chráněných konstrukcí
| Přípustné působení vody na konstrukci a její materiály (nezahrnuje statické působení) | Obvyklé důvody uplatnění požadavku, příklady | Třída požadavků |
|---|---|---|
| Konstrukce je bezpodmínečně ve stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Vniknutí vody do konstrukce způsobí na konstrukci nenahraditelné nebo neodstranitelné škody (např. historický krov, stěna s freskou). | K1 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, vlhkostní režim konstrukce vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540. | Konstrukce obsahuje materiály degradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti (např. desky z minerálních vláken). | K2 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, výjimečně a jen krátkodobě je v konstrukci nebo její části voda, konstrukce musí dostatečně rychle vyschnout do stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Konstrukce obsahuje materiály nedegradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti, ale měnící užitné vlastnosti (např. pěnové plasty). | K3 |
Tabulka 6 - Volba předpokládané životnosti hydroizolační konstrukce
Pro stanovení návrhové životnosti hydroizolační konstrukce je rozhodující, v jaké stavbě je zabudována (viz tabulku kategorií návrhových životností) a jak je opravitelná nebo vyměnitelná.
Tabulka 8 - Doporučené volby účinnosti a spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí
| Návrhové namáhání vodou | P1 nebo K1 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P2 nebo K2 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P3 | P4 |
|---|---|---|---|---|
| NNV2 | U2/S1 | U2/S3 | -- | -- |
| NNV3 | U2/S2 (NNV3) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | - |
| NNV4 | U2/S2 (NNV4) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 |
| NNV5 | U2/S2 (NNV5) + U2/S3 (NNV4) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 popř. zachycení a odvod proniklé vody |
Tabulka 9 - Třídy účinnosti hydroizolačních konstrukcí
| Třída účinnosti | Popis |
|---|---|
| U1 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu pod svůj exponovaný povrch. Přerušuje i kapilární transport vody. |
| U2 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu na svůj chráněný povrch. Přerušuje nebo výrazně omezuje kapilární transport vody. |
| U3 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu tak, že její chráněný povrch je vlhký, ale nestéká z něj voda, nebo z ní vlhkost proniká vzlínáním do chráněných konstrukcí, které jsou s ní v kontaktu. Pronikání vody ovlivňuje vnitřní prostředí. |
| U4 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu, ale omezuje její proudění tak, že z jejího chráněného povrchu nebo z vnitřního povrchu jí chráněných konstrukcí stéká vo... |
Architektonické řešení a osazení budovy do terénu
Vybrané zásady pro architektonické řešení budovy a pro její osazení do terénu:
- Ke spolehlivosti hydroizolační koncepce přispívá jednoduchý tvar podzemní části budovy a základová spára umístěná v jedné výškové úrovni.
- V podmínkách tlakové vody není vhodné částečné podsklepení, to ztěžuje přístup k případné opravě hydroizolačních konstrukcí a tím zhoršuje spolehlivost hydroizolační koncepce.
- V podmínkách tlakové vody by neměly být v konstrukci suterénu vytvářeny dilatační spáry.
- Pokud je jejich návrh nezbytný, nemají být zalomené, nesmí být vedeny kouty nebo rohy půdorysu stavby.
- Pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustných zeminách nelze zajistit absolutní spolehlivost ochrany před pronikáním podzemní vody.
- Proto se do podzemních částí budov pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustném prostředí bez odvodnění, v přímém kontaktu vnější obalové konstrukce s okolním horninovým prostředím nemají umísťovat prostory s požadavky P1 a P2.
- Je-li návrhová hladina podzemní vody v malé vzdálenosti nad úrovní základů suterénu, mělo by být upraveno výškové osazení objektu do terénu tak, aby hladina nezasahovala stavbu.
- Podsklepený objekt budovaný pod svahem má být orientován tak, aby tvořil co nejmenší překážku povrchové a vodě stékající po svahu a podpovrchové vodě prosakující po sklonitých a vodu vedoucích vrstvách horninového prostředí (vícekřídlé dispozice nenatáčet otevřenou stranou proti svahu).
- Objekt postavený na jiných než vysoce propustných zeminách na pozemku, kde se likviduje dešťová voda vsakem do zeminy, nemá být podsklepen.
- Osazení stavby, především polohu podlah a vstupů prvního nadzemního podlaží vůči terénu, je nutné přizpůsobit místním klimatickým podmínkám.
- Podsklepené stavby, v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2 se doporučuje výškově osadit tak, aby horní povrch nosné konstrukce nad prvním podzemním podlažím byl v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu nebo zpevněných ploch v okruhu 1 m kolem objektu.
- U podsklepených staveb s ostatními chráněnými prostory v prvním nadzemním podlaží se takové výškové osazení doporučuje.
- Nepodsklepené stavby, jejichž podzemní části jsou chráněny proti působení povrchové a podzemní vody a v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2, se doporučuje výškově osadit tak, aby vodorovná hydroizolační konstrukce pod prvním nadzemním podlažím byla v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu nebo zpevněných ploch v okruhu 1 m kolem objektu.
- Terén nebo zpevněné plochy kolem objektu se musí do vzdálenosti alespoň 1 m od objektu svažovat od objektu a alespoň v tomto rozsahu musí být účinně odvodněn.
- Sklon terénu nebo zpevněné plochy kolmo k nejbližší stěně objektu má být nejméně 2 %.
- Liniové podzemní stavby, jejichž dno se svažuje ke stavbě, obvykle přivádějí ve svých zásypech vodu k objektu.
tags: #ukončení #hydroizolace #nad #terénem #detaily