Správné ukončení pojistné hydroizolace je klíčové pro dlouhodobou funkčnost a ochranu staveb před nežádoucím působením vody a vlhkosti. Zajištění integrity hydroizolační vrstvy na svislých konstrukcích, prostupech a spojích je základem prevence poruch a škod. Tento článek se podrobně zabývá různými aspekty ukončení a údržby pojistné hydroizolace, včetně oprav poškození a výběru vhodných materiálů.
Ukončení svislé hydroizolace na stěně
Ukončení svislé hydroizolace na stěně po montáži zateplovacího systému a před aplikací vrchní silikonové omítky je kritický detail. Několik způsobů ukončení hydroizolace na svislých konstrukcích je uvedeno v detailové části Konstrukčního předpisu pro zemní izolace FATRAFOL-H, který je volně ke stažení na webových stránkách výrobce. V principu se jedná o instalaci lišty z poplastovaného plechu na zateplenou stěnu, která na ní vytvoří souvislý pás s plastovým povrchem.
Řádné ukončení fóliového hydroizolačního povlaku na svislé konstrukci nebo na prostupu je vždy mechanické. To znamená, že izolace je připojena k podkladu buď přišroubováním (přes přítlačnou lištu) nebo navařením na přišroubovanou lištu, případně sevřením svíracím páskem. Vždy to musí být dokombinované s tmelem, a to spíše na bázi polyuretanů nebo jiných tmelů, které jsou dlouhodobě odolné UV záření.
Nekorektní ukončení fóliového hydroizolačního povlaku, jako je použití samolepících asfaltových materiálů nanesených na kovové hliníkové fólii, vede k nefunkčnímu konstrukčnímu detailu. Změkčovadlové fólie, například typu mPVC, nejsou odolné proti vlivu asfaltu a nesmí s ním být v trvalém kontaktu. Asfalt z těchto pásků stéká a ničí použité hydroizolační materiály, čímž zásadně snižuje životnost a funkčnost celého detailu.
Opravy a údržba pojistné hydroizolace
Poškození pojistné hydroizolace, například difuzní fólie, může vést k řadě problémů, proto by se tento problém neměl podceňovat. Z obecného hlediska lze problémy rozdělit do několika skupin, které mají své příčiny v projektové dokumentaci, její koordinaci s jednotlivými řemesly a při realizaci.
Čtěte také: Ukončení hydroizolace u soklu: Na co si dát pozor?
Typy poškození a způsoby oprav
- Malé otvory (do 2 cm): Lze je opravit přelepením otvoru příslušnou páskou. Toto lze provést jak ze spodní, tak i z horní strany fólie.
- Větší otvory (do 15 cm): Opravu je nutné řešit záplatou výhradně z horní (exteriérové) strany doplňkové hydroizolace. Na opravu se použije materiál stejný jako opravovaná doplňková hydroizolace. Záplata musí být stejně stranově otočena a větší než otvor min. o 5 cm a max. o 10 cm na každou stranu. Po obvodu se podlepí příslušnou oboustranně samolepicí páskou (podle typu fólie) nebo se okraje přelepí jednostranně lepicí páskou. Záplata se nalepuje přes otvor nakoso, aby případná stékající voda mohla volně odtéct. Opravované místo musí být čisté, bez prachu, vody či mastnoty.
- Více otvorů v jednom pásu: Lze je opravit stejným způsobem, pokud jsou od sebe vzdáleny více než 30 cm.
- Otvor pod kontralatí: Je nutné nejprve kontralať demontovat; otvor se nesmí opravovat přelepením záplaty přes kontralať.
- Velké poškození (větší než 15x15 cm): Opravíme pouze výměnou celého pásu mezi kontralatěmi. Nový pás se podsunutím pod horní nepoškozený pás a překrytím nižšího nepoškozeného pásu s přesahem min. 10 cm. Pro třídu těsnosti DHV 6, DHV 5 lze nový pás položený na původním pásu zajistit z boku sponkovačkou ke kontralati.
Výběr materiálů pro opravy
Pro opravy jsou určeny systémové pásky. Nedoporučuje se použít pásky či tmely na bázi silikonu, epoxidu, bitumenu či běžného akrylátu. Tyto materiály nejsou dlouhodobě funkční a po určité době by došlo k poškození spojeného detailu a netěsnosti doplňkové hydroizolační vrstvy.
Lepící komponenty a vytvořený spoj zároveň musí po aplikaci odolávat velice nízkým i vysokým teplotám (až +80°C). Zároveň chemické složení lepící vrstvy komponentu nesmí narušit vodotěsnost pojistné hydroizolace, její pevnost, popř. životnost. Proto je potřeba pro příslušné spojení, těsnění či opravy pojistných hydroizolací používat odpovídající lepící komponenty, které jsou schopny vytvořit dlouhodobě funkční spoj a nehrozí následné rozlepení spoje či poškození pojistné hydroizolace.
Důležité aspekty při realizaci střechy
Při realizaci střechy je nutné myslet na řadu příčin poškození, které se netýkají jen neobyvatelných, ale i obytných půdních prostor. Zásadní je ochrana difuzní fólie před UV zářením, neboť je navržena pro zabudování do střešního pláště a ne pro vystavení dennímu světlu. Po rozbalení začíná její poločas rozpadu a měla by být co nejdříve zabudována a zakryta. Pokud nemáte obytné podkroví, je nezbytné tuto fólii chránit před UV zářením, například uzavřením do bednění z OSB desek.
Riziko znečištění koryta představuje používání motorových pil. Těmto skvrnám na fólii je třeba se vyhnout, například použitím hákové frézy.
Spojování a těsnění hydroizolace
Spojování přesahů je potřeba v případě, že skladba střechy je plánovaná jako dvouplášťová s vysoce difuzní membránou, která se dotýká tepelné izolace a zároveň slouží jako větrotěsnící vrstva. Tím se eliminuje vliv větru a proudícího vzduchu ve ventilační mezeře, který by mohl snížit tepelně izolační účinnost. Norma "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky" doporučuje, aby u dvouplášťových konstrukcí byla tato vnější ochrana tepelné izolace vzduchotěsně spojována.
Čtěte také: Správné ukončení hydroizolace
Spojování přesahů membrány je také potřeba v případě, že sklon střechy je nižší než 22°. Při delším působení vody (deštěm či sněhem) by v přesahu mohlo docházet ke vzlínání vody a následnému vnikání do tepelných izolací, jelikož povrch vysoce difuzních membrán je v drtivé většině tvořen netkanou textilií, kde při dotyku dvou vrstev dochází k tomuto fenoménu. Tento fenomén nevzniká u fólií bez vrstev netkané textilie na povrchu.
Spojování přesahů je nutné i v případě, pokud sklon a podmínky střechy vyžadují použití pojistné hydroizolace stupně a třídy těsnosti 2C, 3A nebo 3B. Pro těsnost 2C se však používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B, kde již musí být pojistná hydroizolace navíc podložena bedněním. Pro třídu těsnosti 3A se pak spojování přesahu pojistné hydroizolace provádí speciálním tmelem.
Pro zjednodušení práce významní výrobci membrán dodávají tyto membrány i s integrovanou lepicí páskou, což usnadňuje provedení spoje a zajišťuje použití správného lepícího komponentu.
Vodotěsné napojení na prostupující a navazující konstrukce
- Stupeň a třída těsnosti 1 nebo 2A: Lze provést pouze mechanické napojení pojistné hydroizolace tak, že voda tekoucí po ploše tento detail obteče.
- Stupeň a třída těsnosti 2C, 3A nebo 3B: Je nutné provést vodotěsné napojení pojistné hydroizolace na pronikající či navazující detail pomocí příslušného lepícího či těsnícího komponentu. Opět pro těsnost 2C se používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B.
- Když tepelná izolace nadzvedává pojistnou hydroizolaci: I v tomto případě je potřeba dodatečné spojování.
Principy návrhu a ochrana staveb před vodou
Směrnice ČHIS 01:2013 "Hydroizolační technika - Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti" slouží jako pomůcka pro navrhování a posuzování konstrukcí a opatření k ochraně staveb. Podporuje stanovení požadavků na míru ochrany stavby, obsahuje zásady pro navrhování hydroizolační koncepce a předepisuje, jak stanovit návrhové namáhání vodou na základě hodnocení rizik proniknutí vody do stavby.
Směrnice zavádí třídění hydroizolačních konstrukcí podle jejich hydroizolační účinnosti a podle spolehlivosti v různém namáhání vodou, což umožňuje porovnat hydroizolační konstrukce různých principů (povlaky, masivní konstrukce, skládané hydroizolace atd.) i jejich ceny. Cílem úsilí projektanta je takový návrh ochrany stavby, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí s co nejvyšší spolehlivostí.
Čtěte také: Jak správně ukončit hydroizolaci u dveří?
Rozhodující vliv na úspěch ochrany má architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu, navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, a vliv konstrukčního řešení. Teprve na rozhodnutí a návrhy architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí.
Návrhové namáhání vodou
Stanoví se podle objemu vody nebo četnosti výskytu a podle vrstvy, v jaké se voda vyskytuje. Návrhové namáhání vyjadřuje riziko proniknutí vody skrz případný defekt hydroizolační konstrukce a předpokládané množství vody proniklé do stavby.
Okolnosti, které je třeba vzít v úvahu při stanovení návrhové hladiny podzemní vody:
- vedení vody do území liniovými stavbami,
- klimatické cykly v území;
- geologická stavba území, propustnost jednotlivých horninových horizontů;
- historický a stavební vývoj území;
- zamýšlený rozvoj území a změny v tvaru terénu a horninovém profilu;
- rizika úniků technologické vody, zamýšlený způsob realizace stavby;
- propustnost povrchů terénních úprav;
- způsob likvidace srážkové vody v území, na vlastním pozemku a na přilehlých pozemcích;
- tvar území a osazení budovy do terénu;
- kolísání HPV, vazba HPV na blízký říční tok.
Tabulky klasifikace namáhání vodou a požadavků na konstrukce
Tabulka 1 - Základní třídění hydrofyzikálního namáhání
| Označení | Popis |
|---|---|
| A | vodní pára |
| B | vzlínající voda |
| C | volně stékající voda |
| D | proudící nebo hnaná voda |
| E | tlaková voda |
Tabulka 2 - Stanovení návrhového namáhání vodou
| Množství vody | Výskyt vody | ||
|---|---|---|---|
| málo, místně, krátkodobě | středně, místně, dlouhodobě nebo plošně krátkodobě | mnoho, stálý zdroj nebo plošně dlouhodobě | |
| voda v malé vrstvě odtékající; tloušťka vrstvy v řádu jednotek milimetrů | B | NNV3 | NNV4 |
| voda stojící nebo tekoucí ve vrstvě; tloušťka vrstvy v řádu jednotek centimetrů nebo do úrovně napojení hydroizolační konstrukce na navazující konstrukce | NNV3 | NNV4 | NNV5 |
Tabulka 3 - Třídy požadavků na stav vnitřního prostředí
| Druhy chráněných prostor | Příklady | Třída požadavků |
|---|---|---|
| Prostory, do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. | Muzea, galerie, archivy, nemocnice, technologické provozy s cenným vybavením | P1 |
| Prostory, do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. | Pobytové místnosti, prodejní prostory, suché sklady | P2 |
| Prostory, ve kterých mohou být povrchy vlhké, nesmí odkapávat nebo stékat voda. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. | Garáže, prostory s domovní technikou | P3 |
| Prostory, do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby, zařízení nebo předměty nebo jsou tyto chráněny vhodným opatřením. | Garáže s dostatečnými opatřeními pro ochranu vozidel a osob před vodou, kolektory | P4 |
Tabulka 4 - Třídy ochrany stavby před stavební činností
| Třída ochrany | Popis |
|---|---|
| F | Objednatel stavby umožní i po uvedení stavby do užívání přístup k hydroizolačním konstrukcím nebo k vyústění jejich kontrolních a těsnicích prvků a umožní provedení prací na dotěsnění / aktivaci hydroizolačních konstrukcí. |
| X | Objednatel stavby neumožní případné dotěsňování hydroizolačních konstrukcí. |
Tabulka 5 - Třídy požadavků na stav chráněných konstrukcí
| Přípustné působení vody na konstrukci a její materiály (nezahrnuje statické působení) | Obvyklé důvody uplatnění požadavku, příklady | Třída požadavků |
|---|---|---|
| Konstrukce je bezpodmínečně ve stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Vniknutí vody do konstrukce způsobí na konstrukci nenahraditelné nebo neodstranitelné škody (např. historický krov, stěna s freskou). | K1 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, vlhkostní režim konstrukce vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540. | Konstrukce obsahuje materiály degradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti (např. desky z minerálních vláken). | K2 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, výjimečně a jen krátkodobě je v konstrukci nebo její části voda, konstrukce musí dostatečně rychle vyschnout do stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Konstrukce obsahuje materiály nedegradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti, ale měnící užitné vlastnosti (např. pěnové plasty). | K3 |
Tabulka 6 - Volba předpokládané životnosti hydroizolační konstrukce
Pro stanovení návrhové životnosti hydroizolační konstrukce je rozhodující, v jaké stavbě je zabudována a jak je opravitelná nebo vyměnitelná.
Tabulka 8 - Doporučené volby účinnosti a spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí
| Návrhové namáhání vodou | P1 nebo K1 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P2 nebo K2 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P3 | P4 |
|---|---|---|---|---|
| NNV2 | U2/S1 | U2/S3 | - | - |
| NNV3 | U2/S2 (NNV3) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | - |
| NNV4 | U2/S2 (NNV4) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 |
| NNV5 | U2/S2 (NNV5) + U2/S3 (NNV4) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 popř. zachycení a odvod proniklé vody |
Tabulka 9 - Třídy účinnosti hydroizolačních konstrukcí
| Třída účinnosti | Popis |
|---|---|
| U1 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu pod svůj exponovaný povrch. Přerušuje i kapilární transport vody. |
| U2 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu na svůj chráněný povrch. Přerušuje nebo výrazně omezuje kapilární transport vody. |
| U3 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu tak, že její chráněný povrch je vlhký, ale nestéká z něj voda, nebo z ní vlhkost proniká vzlínáním do chráněných konstrukcí, které jsou s ní v kontaktu. |
Zateplení podkroví a vliv hydroizolace
Při zateplování podkroví je doporučeno provést skladbu střešního pláště dle technických zásad používaných u novostaveb. Pojistná hydroizolační fólie, vkládaná na horní líc krokví a zajištěná kontralatí, má funkci především jako pojistná fólie proti případnému zatečení srážkové vody nebo zafoukání sněhu. U skládané krytiny nelze toto nikdy vyloučit. V případě zatékání do nasákavé tepelné izolace dojde k dlouhodobému působení vlhkosti a snížení tepelně izolačních vlastností.
Kromě pojistné izolační vrstvy má dobře provedená fólie významný vliv i na omezení zafoukávání studeného vzduchu do skladby konstrukce, což snižuje ochlazování a riziko tepelných mostů. Předpokladem je však velmi pečlivé provedení detailů a spojů - přelepení, utěsnění prostupů (komíny, odvětrávací potrubí) a utěsnění osazená střešních oken. Zvlášť pozorně je potřeba provést detail hřebenu a u okapu.
Důležitá je také třetí významná funkce střešního pláště, a sice vytvoření větrané dutiny pod taškami vymezené kontralatí, která přispívá k odvodu vlhkosti z konstrukce a má příznivý vliv v letním období proti přehřívání střešního pláště.
Jako izolace mezi krokve jsou používány měkké izolace z minerální nebo kamenné vlny, které dobře vyplní prostor. Parozábrana se vkládá co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, aby se zabránilo prostupu vodních par z interiéru do skladby střešního pláště. Parozábrana musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Vodní páry by mohly kondenzovat v konstrukci, což v případě dřevěných krokví je naprosto nežádoucí. Pro střešní plášť podkroví je pak důležité, aby skladba byla shora difuzně otevřená, aby bylo vlhkosti umožněno se z konstrukce odpařit směrem pod krytinu, kde je provětrávaná mezera vymezená kontralatí. Proto se shora nad tepelnou izolaci navrhují vysoce difuzní fólie.
Návrh tloušťky tepelné izolace vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2, která stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla). Pro střešní plášť je požadovaná hodnota U 0,24 W/m².K a doporučená hodnota U je 0,16 W/m².K. Pro splnění hodnot lze orientačně počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. 20 cm pro dosažení požadované hodnoty a 28 až 30 cm pro doporučenou hodnotu.
tags: #ukonceni #pojistne #hydroizolace #detaily