Správné ukončení svislé hydroizolace na vysoké stěně je zásadní pro dlouhodobou ochranu stavby před vlhkostí. Tento článek se zabývá klíčovými detaily, které je potřeba zohlednit, a poskytuje praktické rady pro zajištění spolehlivosti hydroizolačního systému.
Způsoby ukončení svislé hydroizolace
Několik způsobů ukončení hydroizolace na svislých konstrukcích je uvedeno v detailové části Konstrukčního předpisu pro zemní izolace FATRAFOL-H, který je volně ke stažení na webových stránkách www.fatrafol.cz/ke-stazeni/.
V principu se jedná o instalaci lišty z poplastovaného plechu na zateplenou stěnu, která na ní vytvoří souvislý pás s plastovým povrchem. Hydroizolace by měla být na svislou konstrukci vytažena co nejvýše - 150 mm je doporučované minimum. Když to bude dvojnásobek (tj. 300 mm), tím lépe.
Na obr. 2 jsou ukázány možnosti ukončení hydroizolace na svislé konstrukci, kde hlavní roli hrají různé druhy mechanického kotvení ke svislé konstrukci. Použít lze kteroukoliv ze tří variant. Hydroizolační povlak musí být mechanicky kotven k podkladu (podle projektové dokumentace), nejdůležitější mechanické kotvení je nad U.T.
Mechanické poškození je spojeno s ignorací základních zásad při navrhování hydroizolačních systémů, tj. nejen vlastních vodotěsných izolací, ale i konstrukcí, konstrukčních vrstev, které jsou kolem. Mechanické poškozování v průběhu realizace stavebního díla dochází velmi často. Vezměme příklad reálného ukončení hydroizolačního povlaku, kdy dojde nejen k nedostatečnému vytažení hydroizolace nad U. T., ale mechanické kotvení s dotmelením chybí zcela. Srážková voda pak může plavně zatékat za hydroizolační povlak a pronikat do interiéru podzemního objektu.
Čtěte také: Ukončení hydroizolace u soklu: Na co si dát pozor?
Ukončení hydroizolace s poplastovaným plechem
Ukončení hydroizolace se dělá pomocí poplastovaného plechu, který se přivrtá na stěnu a hydroizolace se do něj ukončí. V případě, že ukončení vychází na kraj cihly, je důležité dbát na správnou techniku vrtání, aby nedošlo k praskání cihly.
Ukončení hydroizolace na zateplené stěně
Na obrázku je jeden z příkladů možného technického řešení ukončení hydroizolace na svislé konstrukci u střešních plášťů s provozními vrstvami. Tento detail obsahuje řadu různých parametrů, které zajišťují jeho spolehlivost. Tyto parametry jsou zejména koncentrovány v ochraně funkce tohoto provozního střešního pláště, který je namáhán kromě klasického namáhání střešních plášťů - tj. klimatickými podmínkami, ještě dalším komplexem agresivního namáhání - zejména pak od provozu kolových vozidel a jejich manévrování.
Na co není možné zapomínat je odolnost proti posypovým prostředků, které slouží k zimní údržbě střech. V kombinaci se sněhem, vodou tyto prostředky mají výrazně korozivní vliv na vše, co je kolem od kovových konstrukcí až po betonové. Proto je potřeba stavební konstrukce chránit.
Co se týče hydrofobní vrstvy na ploše betonu, tak tu je nutné pravidelně obnovovat, tak aby průběžně chránila pojížděnou desku. Toto obnovování je velmi důležité, protože výrazně prodlužuje životnost betonu, která je extrémně namáhán pojezdem.
Příčiny poruch hydroizolace a jejich diagnostika
Poruchy vodotěsných izolací spodních staveb vznikají v důsledku činnosti všech subjektů, které se podílejí na realizace staveb.
Čtěte také: Správné ukončení hydroizolace
- Investor:
- Nedostatečná příprava (absence vstupních údajů).
- Nerealistické finanční a termínové požadavky.
- Projektant:
- Nedostatečná příprava, nedostatečné množství podkladů.
- Nevhodné materiálové a technologické řešení.
Další obecné důvody ke vzniku poruch:
- Absence pravidel hry, která by striktně vymezovala práva a povinnosti jednotlivých subjektů podílejících se na výstavbě stavebního objektu.
- Absence účinných kontrolních mechanismů na všech úrovních provádění od kontroly projektu, přes kontrolu provádění až po kontrolu provádění všech zakrývacích a ochranných vrstev hydroizolačního systému.
Projevy kolapsu hydroizolačního povlaku spodních staveb mají charakteristické projevy, které je možné rozdělit do následujících bodů:
- Dilatační spáry: Jsou mimořádně důležitým detailem a to jak při řešení dilatačních uzávěrů izolačních systémů, tak i při sanacích. V těchto místech se vždy vyskytují vzájemné pohyby stavebních konstrukcí, kdy dochází k opakovanému mechanickému namáhání hydroizolačního povlaku. V případě, že nevydrží, dojde k sanaci této spáry injektážemi.
- Poruchy hydroizolačního povlaku v důsledku špatného provedení hydroizolačních vrstev a jejích konstrukčních detailů:
- špatné spojení, svaření jednotlivých částí hydroizolačního povlaku a jeho prvků;
- nedostatečné napojení na svislé konstrukce (nedostatečné navaření, nekvalitní mechanické kotvení), včetně ukončení nad U. T.
- U všech hydroizolačních povlaků existuje vždy riziko špatného spojení, ale vzhledem ke kvalitě současně používaných materiálů je toto riziko u kvalifikovaných a dobře kontrolovaných izolatérů minimální.
- Hromadné prostupy: Jsou samozřejmě náročnější než jednoduché samostatné prostupy. Zde je nutné vždy raději počítat s více prostupy, než něco dodělávat následně. V případě hromadných prostupů je vždy doplňování velkým problémem.
Na obrázcích (3-6) jsou příklady chování následujících stavebních profesí k hydroizolacím. Je na nich patrné, že koordinace z hlediska generálního dodavatele a dozor (ze všech stran od autorského dozoru projektanta až po expertní dozor hydroizolací) jsou velmi důležité.
Při hledání příčin problémů s vodou ve stavebních konstrukcích by mělo být prvním krokem vždy hledání netěsností ve vedení TZB. Diagnostika poruch spodní stavby, a následné odstraňování těchto poruch, je však daleko obtížnější a zásady navrhování na nápravu jsou rozdílné. Z obecného hlediska lze vlastní vady dominantních detailů hydroizolace spodní stavby rozdělit do několika částí.
Sanace zdiva a dodatečné izolace
Příspěvek se zabývá dodatečnou izolací stavebních konstrukcí na styku se zeminou. Je prezentován postup sanačních prací, kde významným pomocníkem jsou směrnice WTA tuto problematikou popisující a řešící. Jsou zde komentovány jednak injektáže, tlakové i beztlakové, stejně jako dodatečné vodorovné izolace. Významnou roli sehrává vhodný materiál a dodržování předepsané technologie. Zapomínat se nesmí ani na odstřikující vodu a kondenzační vlhkost. Na vysoce odborném provedení detailů je závislá úspěšnost sanace.
Čtěte také: Jak správně ukončit hydroizolaci u dveří?
Příčiny nutnosti sanace
- Na nutnost sanace zdiva nás upozorňuje až projevující se degradace povrchových úprav zdiva vznikem tmavých ploch tzv. výkvětů. Prováděné rekonstrukční práce na budovách vzhledem k dlouholeté funkčnosti by měly být vždy zaměřeny i na zajištění stavebních konstrukcí proti působení vlhkosti.
- Netlaková voda - jedná se o smáčení zdiva např. srážkovou vodou, odstřikující vodou, sněhem, rosou.
- Tlaková voda - např. průsak vody podzemním zdivu. Nejvíce se projevuje hlavně v suterénních prostorách a v místech tzv. studených spojů.
- Poškození z havárií - např. porucha vodovodního potrubí.
Návrh sanace
Návrh sanace musí být zpracován odborně na základě výsledku provedených průzkumných prací. Přitom mají být zohledněny faktory technické, ale i hledisko ekonomické a požadavky památkové péče. Jsou podrobněji rozpracovány diagnostické postupy a metody pro zjišťování stavu zdiva. Tyto směrnice poskytují jen vodítko pro posuzování zdiva a přehled diagnostických metod. Taktéž při nové výstavbě si založení stavby bez hydroizolace neumíme představit.
Metody sanace
- Injektáže zdiva: Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovou metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci. Směrnice neudává normové spotřeby injektážních prostředků.
- Prořezávání zdiva a vkládání izolace: U tohoto postupu se jedná o oddělení zdiva izolační deskou, kde se vlnité desky o šířce cca 300 mm z nerezové oceli zarážejí do maltových spár zdiva s překrytím nebo spojované zámkem. Možnost provádění je závislá na tloušťce a druhu zdiva, pevnosti a šířce průběžné ložné spáry. Prořezávání zdiva se provádí nasucho pomocí vidiařetězové pily nebo pomocí diamantové lanové pily, kotoučové pily s chlazením vodou. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené). Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska.
- Vnitřní svislá izolace: V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. Např. bobtnavé a s vodou reagující látky. Styk svislé stěny a podlahy se zaoblí vhodnou maltovinou, např. na povrchové svislé izolace se musí provést ochranná vrstva např. sanační omítka.
- Dodatečná vodorovná izolace: Provedení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu je základní podmínkou pro účinnost celého hydroizolačního systému.
- Drenáže: Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu) v málo propustných nebo nepropustných zeminách. Důležitá je dostatečná hloubka uložení drenáže (min. 100 mm pod úroveň základové spáry) a štěrkový obsyp drenáže fr. 8-32 mm, který musí být provedený do výšky nad úroveň podlah suterénu min. 300 mm.
- Svislá izolace zdiva nad terénem: Se provede do výšky min. 300 mm např. izolační stěrkou. U zdiva s obsahem výkvětotvorných solí, v závislosti na stupni zasolení, se provede opatření dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D Sanační omítkové systémy.
- Kontrola kanalizace: Součástí sanačních prací by měla být i kontrola kanalizace (dešťové, splaškové), která často přispívá k zavlhčování podzákladí.
- Kondenzace vodních par: V suterénních prostorách může docházet na zdivu ke kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu.
Důležitost kontroly
Kontrolu sanačních prací je potřeba provádět v průběhu jejich realizace.
Principy návrhu a ochrana staveb před vodou
Tato publikace má sloužit jako pomůcka pro navrhování a posuzování konstrukcí a opatření určených k ochraně staveb před nežádoucím působením vody vyskytující se především na povrchu nebo pod povrchem terénu. Principy a zásady uplatňované v této publikaci vycházejí ze směrnice: ČHIS 01:2013 Hydroizolační technika - Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti.
Směrnice podporuje stanovení požadavků na míru ochrany stavby proti vodě, obsahuje zásady pro navrhování hydroizolační koncepce jako souboru architektonického a konstrukčního řešení, hydroizolačních konstrukcí a hydroizolačních opatření určených k zajištění ochrany stavby před nežádoucím působením vody v daných podmínkách. Směrnice předepisuje, jak stanovit návrhové namáhání vodou na základě hodnocení rizik proniknutí vody do stavby.
Směrnice zavádí třídění hydroizolačních konstrukcí podle jejich hydroizolační účinnosti a podle spolehlivosti v různém namáhání vodou, umožňuje mezi sebou porovnat hydroizolační konstrukce různých hydroizolačních principů (povlaky, masivní konstrukce, skládané hydroizolace atd.), ale také různé ceny. Směrnice podporuje návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody prováděný poučeným projektantem - specialistou. Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou s co nejvyšší spolehlivostí.
Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu, navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na rozhodnutí a návrhy architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí. V podmínkách tlakové vody nebude mít žádná jednotlivá hydroizolační konstrukce takovou rezervu účinnosti, aby po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo její požadované funkce dosaženo s potřebnou spolehlivostí.
Návrhové namáhání vodou
Stanoví se podle objemu vody nebo četnosti výskytu a podle vrstvy, v jaké se voda vyskytuje. Návrhové namáhání vyjadřuje riziko proniknutí vody skrz případný defekt hydroizolační konstrukce a předpokládané množství vody proniklé do stavby.
Okolnosti, které je třeba vzít v úvahu při stanovení návrhové hladiny podzemní vody:
- vedení vody do území liniovými stavbami;
- klimatické cykly v území;
- geologická stavba území, propustnost jednotlivých horninových horizontů;
- historický a stavební vývoj území;
- zamýšlený rozvoj území a změny v tvaru terénu a horninovém profilu;
- rizika úniků technologické vody, zamýšlený způsob realizace stavby;
- propustnost povrchů terénních úprav;
- způsob likvidace srážkové vody v území, na vlastním pozemku a na přilehlých pozemcích;
- tvar území a osazení budovy do terénu;
- kolísání HPV, vazba HPV na blízký říční tok.
Tabulky klasifikace namáhání vodou a požadavků na hydroizolační konstrukce
Následující tabulky poskytují přehled klasifikace hydrofyzikálního namáhání, stanovení návrhového namáhání vodou a tříd požadavků na stav vnitřního prostředí a chráněných konstrukcí, stejně jako doporučené volby účinnosti a spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí.
| Označení | Popis |
|---|---|
| A | Vzlínající voda |
| B | Volně stékající voda |
| C | Proudící nebo hnaná voda |
| D | Tlaková voda |
| Množství vody / Výskyt vody | Málo, místně, krátkodobě | Středně, místně, dlouhodobě nebo plošně krátkodobě | Mnoho, stálý zdroj nebo plošně dlouhodobě |
|---|---|---|---|
| Voda v malé vrstvě odtékající; tloušťka vrstvy v řádu jednotek milimetrů | B (NNV1) | B (NNV2) | B (NNV3) |
| Voda stojící nebo tekoucí ve vrstvě; tloušťka vrstvy v řádu jednotek centimetrů nebo do úrovně napojení hydroizolační konstrukce na navazující konstrukce | D (NNV2) | D (NNV3) | D (NNV4) |
| Voda působící hydrostatickým tlakem | D (NNV3) | D (NNV4) | D (NNV5) |
| Druhy chráněných prostor | Příklady | Třída pož. |
|---|---|---|
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. | Muzea, galerie, archivy, nemocnice, technologické provozy s cenným vybavením | P1 |
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. | Pobytové místnosti, prodejní prostory, suché sklady | P2 |
| Prostory ve kterých mohou být povrchy vlhké, nesmí odkapávat nebo stékat voda. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. | Garáže, prostory s domovní technikou | P3 |
| Prostory do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby, zařízení nebo předměty nebo jsou tyto chráněny vhodným opatřením. | Garáže s dostatečnými opatřeními pro ochranu vozidel a osob před vodou, kolektory | P4 |
| Třída ochrany | Popis |
|---|---|
| F | Objednatel stavby umožní i po uvedení stavby do užívání přístup k hydroizolačním konstrukcím nebo k vyústění jejich kontrolních a těsnicích prvků a umožní provedení prací na dotěsnění / aktivaci hydroizolačních konstrukcí. |
| X | Objednatel stavby neumožní případné dotěsňování hydroizolačních konstrukcí. |
| Přípustné působení vody na konstrukci a její materiály (nezahrnuje statické působení) | Obvyklé důvody uplatnění požadavku, příklady | Třída požadavků |
|---|---|---|
| Konstrukce je bezpodmínečně ve stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Vniknutí vody do konstrukce způsobí na konstrukci nenahraditelné nebo neodstranitelné škody (např. historický krov, stěna s freskou). | K1 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, vlhkostní režim konstrukce vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540. | Konstrukce obsahuje materiály degradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti (např. desky z minerálních vláken). | K2 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, výjimečně a jen krátkodobě je v konstrukci nebo její části voda, konstrukce musí dostatečně rychle vyschnout do stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Konstrukce obsahuje materiály nedegradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti, ale měnící užitné vlastnosti (např. pěnové plasty). | K3 |
| Návrhové namáhání vodou | P1 nebo K1 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P2 nebo K2 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P3 | P4 |
|---|---|---|---|---|
| NNV2 | U2/S1 | U2/S3 | - | - |
| NNV3 | U2/S2 (NNV3) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | - |
| NNV4 | U2/S2 (NNV4) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 |
| NNV5 | U2/S2 (NNV5) + U2/S3 (NNV4) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 popř. zachycení a odvod proniklé vody |
| Třída účinnosti | Popis |
|---|---|
| U1 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu pod svůj exponovaný povrch. Přerušuje i kapilární transport vody. |
| U2 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu na svůj chráněný povrch. Přerušuje nebo výrazně omezuje kapilární transport vody. |
| U3 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu tak, že její chráněný povrch je vlhký, ale nestéká z něj voda, nebo z ní vlhkost proniká vzlínáním do chráněných konstrukcí, které jsou s ní v kontaktu. |
tags: #ukonceni #hydroizolace #na #vysoke #stene #detaily